Jedlý
Vyžaduje úpravu
Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.










Lišák zprohýbaný (Hydnum repandum), známý také jako lošák zprohýbaný, je mykorhizní stopkovýtrusá houba vyznačující se hymenoforem tvořeným křehkými ostny na spodní straně klobouku. Klobouk bývá nepravidelně zprohýbaný, krémový až světle okrový, s pevnou a masitou dužninou. Roste v mírném pásmu severní polokoule v listnatých i jehličnatých lesích. Patří mezi tradičně sbírané jedlé houby ceněné pro svou pevnou konzistenci a kořenitou chuť.
Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.
Houbař
Stavba plodnice
- Typ stavby plodnice
- Typ stavby plodnice: Klobouk.
Typ stavby plodnice: třeň.
Klobouk
- Tvar klobouku
- u mladých plodnic: Tvar klobouku: vyklenutý.
u zralých plodnic: Tvar klobouku: plochý.
Tvar klobouku: vmáčklý. - Povrch klobouku
- Povrch klobouku: suchý.
- Reliéf povrchu klobouku
- Reliéf povrchu klobouku: hladký.
Reliéf povrchu klobouku: jamkatá. - Pokryv klobouku
- u mladých plodnic: Pokryv klobouku: sametový.
u starých plodnic: Pokryv klobouku: šupinatá.
Pokryv klobouku: holá. - Barva klobouku
- Barva klobouku: krémový.
Barva klobouku: žlutooranžový.
Barva klobouku: béžový.
Barva klobouku: bělavá.
Barva klobouku: oranžový (světlý odstín).
Barva klobouku: oranžovookrový.
Barva klobouku: oranžový. - Postavení okraje
- u mladých plodnic: Postavení okraje: podvinutý.
Postavení okraje: zahnutý dovnitř. - Obrys okraje klobouku
- u starých plodnic: Obrys okraje klobouku: zvlněný.
u starých plodnic: Obrys okraje klobouku: laločnatý.
u zralých plodnic: Obrys okraje klobouku: zvlněný.
u zralých plodnic: Obrys okraje klobouku: laločnatý. - Průměr klobouku
- Průměr klobouku je do 150 mm.
- Střed klobouku
- Střed klobouku: Vmáčklý.
Spodní strana klobouku
- Typ hymenoforu
- Typ hymenoforu: ostny.
- Připojení hymenoforu ke třeni
- Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (ostny).
- Sbíhavost hymenoforu na třeň
- Sbíhavost hymenoforu na třeň: sbíhavý (ostny).
- Barva hymenoforu
- Barva hymenoforu: krémový.
Barva hymenoforu: žlutooranžový.
Barva hymenoforu: oranžový (světlý odstín).
Třeň a báze
- Poloha třeně
- Poloha třeně: mimo střed.
- Tvar třeně
- Tvar třeně: válcovitý (nepravidelný obrys).
Tvar třeně: kyjovitý (mírně). - Barva třeně
- Barva třeně: bělavá.
Barva třeně: krémový.
Barva třeně: bílý.
Barva třeně: světle hnědý. - Reliéf povrchu třeně
- Reliéf povrchu třeně: hladký.
- Vnitřek třeně
- Vnitřek třeně: plný.
- Barva povrchu třeně po poranění
- Barva povrchu třeně po poranění: okrově hnědý (povrch třeně).
Barva povrchu třeně po poranění: beze změny barvy (povrch třeně). - Délka třeně
- Délka třeně: do 70 mm.
- Průměr třeně
- Průměr třeně: do 40 mm.
v horní části třeně: Průměr třeně: 7–14 mm. - Vlhkost povrchu třeně
- Vlhkost povrchu třeně: suchý.
Dužnina
- Barva dužniny
- Barva dužniny: bílý.
Barva dužniny: žlutavý.
Barva dužniny: bělavá. - Pevnost dužniny
- Pevnost dužniny: pevný.
- Chuť dužniny
- Chuť dužniny: kyselý, slabý.
u starých plodnic: Chuť dužniny: hořký.
u starých plodnic: Chuť dužniny: ostrý, slabý.
u starých plodnic: Chuť dužniny: kyselý.
Chuť dužniny: sladký. - Barva dužniny po poranění
- Barva dužniny po poranění: beze změny barvy.
- Vůně dužniny
- Vůně dužniny: nevýrazný.
Vůně dužniny: nasládlý, nevýrazný. - Charakter chuti dužniny
- Charakter chuti dužniny: mírný.
- Výraznost chuti dužniny
- Výraznost chuti dužniny: nevýrazný.
Kde a kdy roste
- Stanoviště
- Stanoviště: listnatý les.
Stanoviště: jehličnatý les.
Stanoviště: smíšený les. - Substrát
- Substrát: půda.
- Způsob růstu plodnic
- Způsob růstu plodnic: ve skupinách.
Způsob růstu plodnic: jednotlivě.
Způsob růstu plodnic: v řadách.
Způsob růstu plodnic: v kruzích.
Způsob růstu plodnic: srostlé plodnice. - Četnost výskytu
- Četnost výskytu: velmi hojný.
- Doba růstu
- Plodnice se objevují od července do listopadu.
- Oblast výskytu
- Potwierdzono występowanie w Polsce.
Jedlost a kuchyně
- Jedlost
- Jedlý
- Nutná úprava
- Vyžaduje úpravu
Právo
- Ochrana
- V Polsku nepodléhá druhové ochraně.
- Prodej
- V Polsku je povolen k prodeji a k výrobě houbových výrobků.
Možná záměna
Cantharellus cibarius
Hlavní rozdíly
Lišák zprohýbaný (Hydnum repandum) může svrchu připomínat lišku, avšak pod kloboukem má výrazné, husté, lámavé ostny namísto sbíhavých lišt.
Liška obecná (Cantharellus cibarius), běžně nazývaná kuřátko, může připomínat lišáka zprohýbaného zbarvením i masitou strukturou plodnice a nezřídka roste na stejných místech. Liší se stavbou spodní strany klobouku: liška má lišty a tlusté, větvené žilky, zatímco lišák má zřetelné, lámavé ostny.
Hydnum rufescens
Hlavní rozdíly
Lišák ryšavý (Hydnum rufescens) se vyznačuje intenzivnější, oranžově ryšavou barvou a štíhlejším třeněm. V literatuře existují neshody ohledně způsobu nasedání hymenoforu: Snowarski a atlas ČMS uvádějí, že ostny lišáka ryšavého na třeň nesbíhají, zatímco Zarzyński uvádí opačný znak – výraznější sbíhavost ostnů než u lišáka zprohýbaného. Samotná sbíhavost ostnů tedy nepředstavuje jednoznačné rozlišovací kritérium ve všech pojetích.
Lišák zprohýbaný (Hydnum repandum) se obvykle liší většími a světlejšími plodnicemi, zavalitějším třeněm plynule přecházejícím v klobouk a zřetelněji sbíhavými ostny. Podle údajů AMINT plodnice H. repandum často vzájemně srůstají, což se u H. rufescens vyskytuje vzácně. Odlišný popis míry sbíhavosti ostnů v publikaci Zarzyńského zůstává ojedinělou neshodou.
Sarcodon imbricatus
Hlavní rozdíly
Lošák jelení (Sarcodon imbricatus) vytváří plodnice zřetelně větší, s tmavým, šedohnědým zbarvením, na povrchu klobouku pokryté velkými, odstávajícími šupinami. Ačkoliv se lidový název „srnka“ (či „sarniak“) v hovorovém jazyce někdy používá pro lišáka zprohýbaného, jedná se o dva odlišné taxony.
FAQ
Je lišák zprohýbaný jedlá houba?
Ano, je to všestranně využitelná a chutná jedlá houba. Vyžaduje však důkladnou tepelnou úpravu, neboť v syrovém stavu může způsobit zažívací potíže.
Proč mohou mít starší plodnice nahořklou chuť?
Hořkost se přirozeně tvoří se stárnutím houby, především v ostnech na spodní straně klobouku. Jejímu přechodu do pokrmu zabrání seškrábnutí ostnů a krátké povaření.
S jakými stromy tvoří lišák mykorhizu?
Tvoří mykorhizní symbiózu s listnáči i jehličnany, nejčastěji s buky, duby, habry, smrky, borovicemi a jedlemi v lesích mírného pásma.
V jakém ročním období lišák zprohýbaný roste?
V mírném pásmu Evropy fruktifikuje od srpna do listopadu, s vrcholem v září a říjnu. V teplejších oblastech může růst až do prosince či ledna.
Na jakém substrátu se lišák vyskytuje?
Roste přímo ze země na humózních, kyselých až slabě zásaditých půdách, často v silnější vrstvě lesního opadu nebo v polštářích mechu.
Kdo a kdy tento druh vědecky popsal?
Druh popsal švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1753 ve svém stěžejním taxonomickém díle Species Plantarum.
Jak se lišák zprohýbaný označuje v jiných jazycích?
Ve francouzštině se nazývá „pied-de-mouton“ (ovčí nožka), v angličtině „hedgehog mushroom“ (ježčí houba) a v němčině „Semmel-Stoppelpilz“.
Využívá se lišák zprohýbaný k barvení textilií?
Ano, v řemeslném textilním barvířství se používá k barvení vlny a hedvábí na teplé žluté, béžové až zemitě hnědooranžové tóny.
Lze lišáka zprohýbaného využít k dekorativním účelům?
Ano, díky pevné dužnině a stálému tvaru ostnů po šetrném usušení se uplatňuje v suchých květinových vazbách a didaktických aranžmá.
Slouží lišák zprohýbaný jako bioindikátor?
V mykologii a lesnictví slouží výskyt stabilních populací lišáka jako indikátor zachovalosti a stability nenarušených lesních půd.
Nadšenec
Názvy a historie
- Platné národní jméno
- Kolczak obłączasty
- Platné vědecké jméno
- Hydnum repandum
Pozorování doma
Výtrusný prach
- Potřebný materiál
- čerstvý, zralý klobouk, list papíru, sklenice nebo miska, voda
- Čas
- 2–24 h
- Provedení
- Položte klobouk spodní stranou na papír.
- Přidejte kapku vody navrch a přikryjte.
- Po 2–24 hodinách zvedněte klobouk a prohlédněte si výtrusný prach.
Co hledat
- Barva výtrusného prachu
- Barva výtrusného prachu: bílý.
- Odstín výtrusného prachu
- Odstín výtrusného prachu: bledě krémový.
Pod mikroskopem
- Potřebný materiál
- světelný mikroskop, podložní a krycí sklíčko, jehla, voda, výtrusy z výtrusného prachu
- Provedení
- Přeneste jehlou trochu výtrusného prachu na sklíčko.
- Přidejte kapku vody, přikryjte sklíčkem a prohlédněte výtrusy.
Co hledat
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: kulovitý. Tvar výtrusu: vejčitý (široký). Tvar výtrusu: vejčitý (široký). Tvar výtrusu: kulovitý (téměř). Tvar výtrusu: téměř kulovitý. Tvar výtrusu: široce elipsoidní. Tvar výtrusu: téměř kulovitý.
- Povrch výtrusu
- Povrch výtrusu: hladký. Povrch výtrusu: hladký. Povrch výtrusu: hladký.
- Rozměry výtrusu
- Délka 6–9 µm, šířka 5–7,5 µm.
- Rozměry výtrusu
- Délka 7,8 µm, šířka 6,8 µm.
Rozměry porovnávejte po kalibraci měřítka mikroskopu.
Ekologie a rozšíření
- Půdní reakce
- Půdní reakce: zásaditý.
- Zrnitost půdy
- Zrnitost půdy: jílovitá.
- Vápenitost půdy
- Vápenitost půdy: vápnitý.
- Mykorhizní partneři
- Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: smrky (obecný seznam partnerů).
Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: buky (obecný seznam partnerů). - Způsob výživy
- Způsob výživy: ektomykorhizní.
Mimokulinární využití
Lišák zprohýbaný nachází uplatnění v několika specifických nekulinárních oblastech, z nichž nejvýznamnější je tradiční i současné barvení přírodních textilií. Plodnice tohoto druhu se historicky i v současném řemeslném textilním umění využívají k barvení vlny a hedvábí. V závislosti na použitém mořidle poskytují pigmenty z plodnic širokou škálu teplých zemitých odstínů, zahrnující světle žlutou, béžovou, okrovou až tlumeně hnědooranžovou barvu. V textilních kruzích zaměřených na rostlinná a houbová barviva je ceněn pro stálost a jemnost vzniklých tónů.
Další oblastí uplatnění je výroba dekoračních a aranžérských prvků. Díky své pevné struktuře si šetrně usušené plodnice zachovávají tvar i charakteristický ostnitý povrch, pročež bývají začleňovány do trvalých suchých vazeb, dioramat a vzdělávacích floristických expozic.
V minulosti se sušené a jemně rozemleté plodnice v lidovém prostředí ojediněle používaly jako přírodní odpuzovač drobného hmyzu v obytných prostorách a sýpkách. V novodobé mykologické a lesnické praxi slouží výskyt a stálost populací tohoto druhu jako praktický bioindikátor stability starších, málo narušených lesních půd.
Historie a kultura
Lišák zprohýbaný má dlouhou historii v evropské kultuře i vědecké mykologii. Oficiálně byl vědecky popsán Carlen Linnéem v díle Species Plantarum z roku 1753 pod původním názvem Hydnum repandum, což z něj činí jeden ze základních taxonů moderní botanické nomenklatury. V lidové slovesnosti a regionálních dialektech získal řadu barvitých pojmenování odvozených od svého vzhledu; ve francouzštině se ujal název „pied-de-mouton“ (ovčí nožka), v angličtině „hedgehog mushroom“ (ježčí houba) a v němčině „Semmel-Stoppelpilz“ (houskový ostnitý hřib).
Tato jména odrážejí hluboce zakořeněnou přítomnost houby v rurální kultuře a lidových tradicích venkovského obyvatelstva, které si po generace předávalo znalost o tomto lesním plodu. V tradičních komunitách západní a jižní Evropy byl lišák symbolem podzimní hojnosti lesa a pravidelným artiklem podzimních vesnických trhů.
V historických herbářích a přírodovědných spisech 18. a 19. století byl často vyobrazován na kolorovaných rytinách jako typický reprezentant hub s ostnitým hymenoforem, což dokládá jeho vysokou ikonografickou a dokumentační hodnotu v dějinách evropského přírodozpytu.
Jedlost a bezpečnost
Lišák zprohýbaný je ceněná jedlá houba, která vyžaduje důkladnou tepelnou úpravu. V syrovém stavu může způsobit trávicí obtíže, proto není vhodný ke konzumaci za syrova. U starších plodnic se přirozeně vyvíjí nahořklá až palčivá chuť, která se soustřeďuje především v křehkých ostnech na spodní straně klobouku; mechanické odstranění ostnů a krátké povaření před další úpravou tuto hořkost spolehlivě eliminuje.
Mladé plodnice se vyznačují pevnou, masitou strukturou a příjemnou, mírně kořenitou chutí s jemným ovocným podtónem. Díky své konzistenci se dužnina při tepelném zpracování nerozpadá a zachovává si žádoucí pevnost.
V gastronomické kultuře Francie a Itálie se těší mimořádné oblibě a je běžně nabízen na tradičních trzích pod názvy jako „pied-de-mouton“ či „steccherino dorato“. Výrazné oblibě se těší také ve Španělsku, zejména v Katalánsku a Baskicku, a v zemích střední Evropy. Naopak v některých anglosaských regionech byl historicky opomíjen a jeho obliba v kuchyni tam vzrostla až v moderní době s rozvojem zájmu o lesní plodiny.
Stanoviště a výskyt
Lišák zprohýbaný v přísném pojetí (sensu stricto) je spolehlivě doložen v Evropě, kde je široce rozšířen od Skandinávie až po Středomoří, zatímco severoamerické populace odpovídají druhu H. neorepandum a japonské druhu H. repando-orientale (přičemž ověření v Evropě nevylučuje výskyt v dosud neprobádaných regionech). Druh tvoří mykorhizní vazby s širokým spektrem dřevin, především s buky, duby, habry a lípami v listnatých porostech, a se smrky, borovicemi a jedlemi v lesích jehličnatých či smíšených.
Roste přímo z půdy bohaté na humus, přičemž preferuje zásadité půdy, v lesním opadu nebo v mechovém patře. Fruktifikace probíhá především od pozdního léta do pozdního podzimu, zpravidla od srpna do listopadu, přičemž vrchol výskytu nastává v září a říjnu.
V nižších polohách střední a západní Evropy se plodnice objevují až do prvních silnějších mrazů v prosinci. V boreálních oblastech a vyšších horských polohách začíná sezóna dříve, obvykle již v červenci, a končí s příchodem zářijových mrazíků. Ve středomořských oblastech se naopak sezóna posouvá do zimního období, kde plodnice vyrůstají od listopadu do února v návaznosti na vydatnější dešťové srážky.
Zdroje
- Opracowanie zakresu taksonu oparte na dokładnym dopasowaniu GBIF oraz Niskanen, T. i in. (2018), Identifying and naming the currently known diversity of the genus Hydnum with an emphasis on European and North American taxa, Mycologia 110(5): 890–918, DOI 10.1080/00275514.2018.1477004.
- Zarzyński, P. (2021). Grzyby polskich lasów. Centrum Informacyjne Lasów Państwowych, hasło „Kolczak obłączasty”, drukowana s. 190.
- Tejkal, K. (b.d.). Lišák zprohýbaný (Hydnum repandum L.). Česká mykologická společnost, Myko atlas. https://www.myko.cz/myko-atlas/Hydnum-repandum/
- Kuo, M. (2020, wrzesień). Hydnum repandum. MushroomExpert.Com. https://www.mushroomexpert.com/hydnum_repandum.html
- Snowarski, M. (b.d.). Kolczak obłączasty (Hydnum repandum). Grzyby.pl. https://www.grzyby.pl/gatunki/Hydnum_repandum.htm
Výzkumník
Jedlost a kuchyně
Zdrojová zjištění: jedlost, konzumace a využití
- Jedlost
- Jedlý — zdroj určení
Snowarski, M. (b.d.). Kolczak obłączasty (Hydnum repandum). Grzyby.pl. https://www.grzyby.pl/gatunki/Hydnum_repandum.htm · Jedlé, nebo jedovaté?:Jedlý.
- Nutná úprava
- Vyžaduje úpravu
Marttaliitto. Hydnoid fungi: Preparation. · Příprava: hydnoidní houby, mladé plodnice; smažit a důkladně uvařit.
Vědecké názvy a taxonomie
- Platné vědecké jméno
Hydnum repandum
Vědecké názvy a taxonomie
Lišák zprohýbaný (Hydnum repandum L.) byl vědecky popsán Carlem Linném v roce 1753 ve druhém svazku díla „Species plantarum“ (s. 1178). Podle databáze Species Fungorum patří do čeledi lišákovitých (Hydnaceae), řádu liškotvarých (Cantharellales), třídy stopkovýtrusých (Agaricomycetes), oddělení hub stopkovýtrusých (Basidiomycota) a říše hub (Fungi). V taxonomické revizi Niskanena a spolupracovníků představuje typový druh rodu Hydnum, a také podrodu a sekce nesoucích týž název.
Vědecké názvy a taxonomie
V registru Species Fungorum je pro tento taxon zaznamenáno 27 synonymických položek:
- Hypothele repanda (L.) Paulet, Icon. Champ. (Paris): tab. 35:1-2 (1812)
- Dentinum repandum (L.) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 650 (1821)
- Tyrodon repandus (L.) P. Karst., Rev. Mycol., Toulouse 3(no. 9): 19 (1881)
- Sarcodon repandus (L.) Quél., Enchiridion Fungorum in Europa media et praesertim in Gallia Vigentium: 189 (1886)
- Hydnum flavidum Schaeff., Fung. bavar. palat. nasc. (Ratisbonae) 4: 99 (1774)
- Hydnum rufescens Schaeff., Fung. bavar. palat. nasc. (Ratisbonae) 4: 95 (1774)
- Sarcodon repandus var. rufescens (Schaeff.) Quél., Enchiridion Fungorum in Europa media et praesertim in Gallia Vigentium: 189 (1886)
- Sarcodon rufescens (Schaeff.) Quél., Fl. mycol. France (Paris): 447 (1888)
- Hydnum clandestinum Batsch, Elench. fung. (Halle): 113 (1783)
- Hydnum repandum var. clandestinum (Batsch) J. Kickx f., in Kickx, Fl. Crypt. Flandres (Paris) 1: 251 (1867)
- Hydnum medium Pers., Observ. mycol. (Lipsiae) 2: 97 (1800) [1799]
- Lophium medium (Pers.) Fr., K. svenska Vetensk-Akad. Handl., ser. 3 39: 113 (1818)
- Hydnum bulbosum Raddi, Mem. Mat. Fis. Soc. Ital. Sci. Modena, Pt. Mem. Fis. 13: 353 (1807)
- Hydnum bicolor Raddi, Mem. Mat. Fis. Soc. Ital. Sci. Modena, Pt. Mem. Fis. 13: 353 (1807)
- Hydnum aurantium Raf., J. Bot. (Desvaux) 1(5): 237 (1813)
- Hydnum repandum var. albidum Fr., Observ. mycol. (Havniae) 1: 139 (1815)
- Hydnum repandum var. denudatum Fr., Observ. mycol. (Havniae) 1: 138 (1815)
- Hydnum repandum var. flavidum Fr., Observ. mycol. (Havniae) 1: 138 (1815)
- Hydnum repandum var. intermedium Fr., Observ. mycol. (Havniae) 1: 139 (1815)
- Hydnum repandum var. rufidum Fr., Observ. mycol. (Havniae) 1: 139 (1815)
- Hydnum album Pers., Traité champ. Comest. (Paris): 249 (1818)
- Hydnum diffractum Berk., London J. Bot. 6: 323 (1847)
- Sarcodon repandus var. albus Quél., Fl. mycol. France (Paris): 447 (1888)
- Hydnum repandum var. album (Quél.) Rea, Brit. basidiomyc. (Cambridge): 630 (1922)
- Dentinum repandum var. album (Quél.) K.A. Harrison, Publs Dep. Agric. Can. 1099: 19 (1961)
- Hydnum washingtonianum Ellis & Everh., Proc. Acad. nat. Sci. Philad. 46(3): 323 (1894)
- Hydnum repandum var. albidum Cejp, Fauna Flora Cechoslov., II, Hydnaceae: 82 (1928)
Tento přehled dokumentuje historii používání jmen v mykologické literatuře, přičemž zahrnuje mimo jiné dvě odlišná pojetí variety albidum a datování Hydnum medium z roku 1800 [1799].
Vědecké názvy a taxonomie
V historické mykologické literatuře byl tento druh převáděn do jiných rodů, čímž vznikly kombinace Dentinum repandum, Hypothele repanda, Tyrodon repandus a Sarcodon repandus. V synonymice se vyskytuje také Hydnum rufescens Schaeff. z roku 1774, jehož autorství je důležité, protože není totožný s Hydnum rufescens Pers. z roku 1799 (uznaným v revizi z roku 2018 za samostatný taxon — lišák zprohýbaný). Kromě toho je v polském atlasu Snowarského zaznamenána historická forma Hydnum repandum Fr. f. minor Nikol.
- Zakres ujęcia taksonomicznego
Hydnum repandum L. w dokładnym zaakceptowanym dopasowaniu GBIF2554716 oraz europejskim ujęciu rewizji Niskanen i in.2018. Historyczne opisy szerszego kompleksu, wzmianki północnoamerykańskie i etykiety sekwencji pozostają przy własnych źródłach; nie dostarczają automatycznie obecnemu gatunkowi zasięgu lub cech jego sobowtórów.
[2] [3]
Ekologie a rozšíření
- Četnost výskytu
- Polsko: Četnost výskytu: velmi hojný. [18]
Laboratorní diagnostika
Strukturované údaje
Bazidie
- Přezky
- Přezky: přítomný. [16]
Hymeniální cystidy
- Přítomnost hymeniálních pseudocystid
- Přítomnost hymeniálních pseudocystid: přítomný. [16]
- Tvar hymeniálních pseudocystid
- Tvar hymeniálních pseudocystid: válcovitý (převážně). [16]
- Šířka hymeniálních pseudocystid
- Šířka hymeniálních pseudocystid: 3–8 µm. [16]
- Délka hymeniálních pseudocystid
- Délka hymeniálních pseudocystid: 30–40 µm. [16]
Ostatní laboratorní znaky
Pokožka klobouku
- Optický vzhled hyf pokožky klobouku
- Optický vzhled hyf pokožky klobouku: hyalinní. [16]
- Uspořádání hyf pokožky klobouku
- Uspořádání hyf pokožky klobouku: propletené. [16]
- Šířka prvků pokožky klobouku
- Šířka prvků pokožky klobouku: 2–6 µm. [16]
- Barva hyf pokožky klobouku
- Barva hyf pokožky klobouku: okrová. [16]
Výtrusy
- Průměrný poměr délky a šířky výtrusu
- Průměrný poměr délky a šířky výtrusu: 1,15 (průměr). [3]
- Barva výtrusů pod mikroskopem
- Barva výtrusů pod mikroskopem: hyalinní. [18]
Barva výtrusů pod mikroskopem: hyalinní. [16] - Délka výtrusu
- Délka výtrusu: 6,5–9 µm. [18]
Délka výtrusu: 7,8 µm (průměr). [3]
Délka výtrusu: 7–9 µm. [9]
Délka výtrusu: 7–8,5 µm. [3]
Délka výtrusu: 6–8 µm. [16] - Poměr délky a šířky výtrusu
- Poměr délky a šířky výtrusu: 1,08–1,25. [3]
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: kulovitý. [18]
Tvar výtrusu: vejčitý (široký). [18]
Tvar výtrusu: vejčitý (široký). [9]
Tvar výtrusu: kulovitý (téměř). [9]
Tvar výtrusu: téměř kulovitý. [16]
Tvar výtrusu: široce elipsoidní. [16]
Tvar výtrusu: téměř kulovitý. [3] - Tloušťka stěny výtrusu
- Tloušťka stěny výtrusu: tenkostěnný. [3]
Materiál a metody výzkumu
Popis znaků — zdroj a rozsah
Materiál: Zdrojový popis druhu; bez vlastního vzorku a bez výchozího protokolu.
Rozsah odečtu: Celý text.
Mikroskopická data — zdroj a omezení
Materiál: Zdrojový popis druhu; bez vlastního vzorku a bez výchozího protokolu.
Rozsah odečtu: Celý text.
Výzkum složení a aktivity — Çayan F (2021)
Materiál: Vysušené plodnice H. repandum sebrané ve Fethiye, provincie Muğla, Turecko, v r. 2018; materiál byl rozdrcen na částice o velikosti cca 0,5 mm. V článku je uvedeno, že položky s čísly voucherů byly uloženy v herbáři Univerzity Muğla Sıtkı Koçman, avšak číslo voucheru H. repandum nebylo v odečteném textu uvedeno.
Rozsah odečtu: Úplný text.
Omezení: V této revizi byly zohledněny pouze výsledky pro H. repandum; data pro čtyři zbývající druhy nebyla tomuto taxonu přiřazena. Přesné číslo voucheru H. repandum se v odečteném popisu materiálu nevyskytuje. Tabulka 1 uvádí hodnoty se znaménkem ±, neuvádí však, zda se jedná o průměry, ani zda je nejistota SD či SEM. Byla zachována uváděná hodnota i neurčený typ ±.
Výzkum složení a aktivity — Rašeta M
Materiál: Plané plodnice H. repandum byly sebrány v lednu 2021 na hoře Tara, v obci Mitrovac v Srbsku. Určení provedla dr. Eleonora Čapelja z laboratoře Profungi na Univerzitě v Novém Sadu; voucher byl uložen v herbáři této univerzity pod číslem BUNS 12-00710.
Rozsah odečtu: Fragmenty zdrojů.
Byl odečten fragment zdroje; úplný text a metody nebyly ověřeny.
Příprava materiálu: Extrakt 70% ethanolem z 10 g materiálu H. repandum; zdroj neuvádí objem ethanolu použitý k maceraci. 1. extrakce — ethanol.
Příprava materiálu: Extrakt 80% methanolem z 10 g materiálu H. repandum za použití 100 mL rozpouštědla. 1. extrakce — methanol.
Omezení: Dochovaný soubor Figshare je suplement PDF; nejedná se o samostatně stažený úplný text vydavatele. Měření pocházejí z jednoho sběru plodnic; velikost biologického vzorku nebyla uvedena. Popisek Figure S1 označuje data jako průměr ± SD a uvádí Tukeyho HSD test; počet opakování nebyl v dochovaném materiálu uveden. V tomto přehledu byly zohledněny hodnoty pro extrakty 70% EtOH a 80% MeOH uvedené v abstraktu; hodnoty z grafů nebyly rekonstruovány. Výsledky z tabulky suplementu byly zachovány v samostatném přehledu.
Výzkum složení a aktivity — Çayan F (2021)
Materiál: Hexanový a methanolový extrakt ze sušených, práškovaných plodnic H. repandum; Fethiye, Turecko, 2018.
Rozsah odečtu: Úplný text.
Omezení: Pro meze >0,50 mg/mL nebyla uvedena číselná nejistota ani počet nezávislých biologických vzorků.
- Výsledky zaznamenané v pramenech — Počet výtrusů na bazidii
- Liczba zarodników na jednej podstawce wynosi 4. [3] [16]
- Výsledky zaznamenané v pramenech — Délka výtrusu
- 7–8,5 µm [3]
6–8 µm [16]
6,5–9 µm [18]
Materiał badania: Ujęcie taksonomiczne Hydnum repandum w pracy Niskanen i in. (2018); praca wyznacza epityp z Finlandii i zawiera diagnozę gatunku opartą na omawianym materiale taksonomicznym. Z kolców każdego owocnika zmierzono 20 zarodników, pomijając najmniejsze. Średnia długość zarodnika w badanym materiale wynosi 7,8 mikrometra. [3]
7–9 µm [9] - Výsledky zaznamenané v pramenech — Šířka výtrusu
- Materiał badania: Ujęcie taksonomiczne Hydnum repandum w pracy Niskanen i in. (2018); praca wyznacza epityp z Finlandii i zawiera diagnozę gatunku opartą na omawianym materiale taksonomicznym. Z kolców każdego owocnika zmierzono 20 zarodników, pomijając najmniejsze. Średnia szerokość zarodnika w badanym materiale wynosi 6,8 mikrometra. [3]
5–7,5 µm [9]
5,5–7 µm [18] [16]
6,2–7,5 µm [3]
Metody i zapisy źródłowe — Opis Hydnum repandum Michaela Kuo w MushroomExpert.Com, wersja z września 2020 r.; obejmuje osobne noty o rozmiarach struktur i ich wyglądzie w KOH.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Medium: KOH. Opis metody w źródle: Źródło podaje KOH; stężenia nie podano.
Wygląd optyczny strzępek skórki — zapis źródłowy: „Cap surface hyphae hyaline in KOH.” [16]
Układ strzępek skórki — zapis źródłowy: „Surface hyphae tangled; pileipellis not clearly differentiated.” [16]
Obecność pseudocystyd hymenialnych — zapis źródłowy: „Pseudocystidia 30–40 × 3–8 µm.” [16]
Kształt pseudocystyd hymenialnych — zapis źródłowy: „Mostly more or less cylindric.” [16]
Szerokość pseudocystyd hymenialnych — zapis źródłowy: „Pseudocystidia 3–8 µm wide.” [16]
Liczba zarodników na jednej podstawce — zapis źródłowy: „Basidia 4-sterigmate.” [16]
Długość podstawki; Szerokość podstawki — zapis źródłowy: „Basidia 29–34 × 5–6 µm.” [16]
Kształt podstawki — zapis źródłowy: „Basidia subclavate.” [16]
Długość pseudocystyd hymenialnych — zapis źródłowy: „Pseudocystidia 30–40 µm long.” [16]
Szerokość elementów skórki — zapis źródłowy: „Surface hyphae 2–6 µm wide.” [16]
Barwa strzępek skórki kapelusza — zapis źródłowy: „Cap surface hyphae ochraceous in KOH.” [16]
Barwa zarodnika w mikroskopie — zapis źródłowy: „Spores hyaline in KOH.” [16]
Długość zarodnika; Kształt zarodnika; Powierzchnia zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Microscopic Features: source sizes and separate KOH colour context; no medium attached to shape or measurements.” [16]
Metody i zapisy źródłowe — Ujęcie taksonomiczne Hydnum repandum w pracy Niskanen i in. (2018); praca wyznacza epityp z Finlandii i zawiera diagnozę gatunku opartą na omawianym materiale taksonomicznym. Z kolców każdego owocnika zmierzono 20 zarodników, pomijając najmniejsze.
Długość sterygmy podstawki — zapis źródłowy: „Sterigmata 3–6 µm; not spore appendage.” [3]
Liczba zarodników na jednej podstawce — zapis źródłowy: „Basidia 4-spored.” [3]
Długość podstawki; Szerokość podstawki — zapis źródłowy: „Basidia 35–45 × 6–8 µm.” [3]
Długość zarodnika; Kształt zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Hydnum repandum species description: PDF p21–22; spores 7–8.5 × 6.2–7.5 µm, Q 1.08–1.25; basidia 35–45 × 6–8 µm, 4-spored, sterigmata 3–6 µm.” [3]
Długość zarodnika — zapis źródłowy: „Reported average spore length 7.8 µm; not range extrema.” [3]
Iloraz długości i szerokości zarodnika — zapis źródłowy: „Reported Q 1.08–1.25; not derived from independent extrema.” [3]
Grubość ściany zarodnika — zapis źródłowy: „Spores thin-walled.” [3]
Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Reported average spore width 6.8 µm; not range extrema.” [3]
Metody i zapisy źródłowe — Opis mikroskopowy Hydnum repandum przytoczony przez Marka Snowarskiego na stronie Grzyby.pl; ujęcie atlasowe, a nie własny pomiar zapisany w tym dokumencie.
Barwa zarodnika w mikroskopie — zapis źródłowy: „Bezbarwne; medium niepodane.” [18]
Długość zarodnika; Kształt zarodnika; Powierzchnia zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Zarodniki: 6,5–9 × 5,5–7 µm; kuliste do szeroko jajowatych, gładkie, bezbarwne.” [18]
Metody i zapisy źródłowe — Mikroskopowy opis Hydnum repandum w atlasie Myko České mykologické společnosti, w sekcji „Výtrusy”; stronę opracował Karel Tejkal.
Długość zarodnika; Kształt zarodnika; Powierzchnia zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Popis: výtrusy 7–9 × 5–7,5 µm, široce oválné až téměř kulovité, hladké.” [9]
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Epityp H6003710 z Ruissalo, Turku; pojedyncza lokalizacja.
Rozsah čtení: Úplný text.
Datum revize: 30.10.2026.
Omezení: Jedna sbírka nevymezuje úplný areál Finska.
Čistá kultura mycelia — materiál a omezení
Materiál: Čistá kultura mycelia byla získána z plodnic sebraných na podzim roku 2008 v borovém lese v provincii Sinop v Turecku.
Rozsah čtení: Úplný text.
Omezení: Autoři popisují určení jako konvenční, podle Phillipse (1994); neuvádějí číslo dokladového exempláře (voucheru), sekvenci DNA, identifikátor kmene ani přístupové číslo. Výsledky se týkají kontrolovaného růstu mycelia a vegetativního inokula; nejedná se o měření přirozené hmotnosti plodnice ani výnosu plodnic. Tabulky 1–3 uvádějí průměry a písmena seskupení Duncanovým testem, bez SD nebo SEM. Tabulka 4 označuje výsledky jako ns; neuvádí SD ani SEM.
Čistá kultura mycelia — protokol výsledků
Kultivační podmínky: Ve tmě, v 18. dnu kultivace. Výsledky za těchto podmínek:
Tabulka 4 — průměrná rychlost růstu mycelia uvedená ve zdroji jako 1.08 cm/day (= 10.8 mm/day) v rašelině. Inokulum v láhvi 1 L: 800 mL substrátu zvlhčeno 200 mL tekutého MEPA; čtyři terčíky mycelia o průměru 5 mm; 20±2 °C, tma; n=4 láhve na variantu. Růst byl měřen denně ve dvou částech; délka růstu byla hlášena pro 18. den. Bez SD/SEM; účinky varianty v tabulce označeny ns.
Tabulka 4 — průměrná rychlost růstu mycelia uvedená ve zdroji jako 1.07 cm/day (= 10.7 mm/day) ve směsi rašeliny:vermikulitu 1:4 (v:v). Inokulum v láhvi 1 L: 800 mL substrátu zvlhčeno 200 mL tekutého MEPA; čtyři terčíky mycelia o průměru 5 mm; 20±2 °C, tma; n=4 láhve na variantu. Růst byl měřen denně ve dvou částech; délka růstu byla hlášena pro 18. den. Bez SD/SEM; účinky varianty v tabulce označeny ns.
Tabulka 4 — průměrná rychlost růstu mycelia uvedená ve zdroji jako 1.06 cm/day (= 10.6 mm/day) ve směsi rašeliny:vermikulitu 1:6 (v:v). Inokulum v láhvi 1 L: 800 mL substrátu zvlhčeno 200 mL tekutého MEPA; čtyři terčíky mycelia o průměru 5 mm; 20±2 °C, tma; n=4 láhve na variantu. Růst byl měřen denně ve dvou částech; délka růstu byla hlášena pro 18. den. Bez SD/SEM; účinky varianty v tabulce označeny ns.
Tabulka 4 — průměrná rychlost růstu mycelia uvedená ve zdroji jako 1.14 cm/day (= 11.4 mm/day) ve směsi rašeliny:vermikulitu 1:8 (v:v). Inokulum v láhvi 1 L: 800 mL substrátu zvlhčeno 200 mL tekutého MEPA; čtyři terčíky mycelia o průměru 5 mm; 20±2 °C, tma; n=4 láhve na variantu. Růst byl měřen denně ve dvou částech; délka růstu byla hlášena pro 18. den. Bez SD/SEM; účinky varianty v tabulce označeny ns.
Tabulka 4 — průměrná rychlost růstu mycelia uvedená ve zdroji jako 0.94 cm/day (= 9.4 mm/day) ve směsi rašeliny:vermikulitu 1:10 (v:v). Inokulum v láhvi 1 L: 800 mL substrátu zvlhčeno 200 mL tekutého MEPA; čtyři terčíky mycelia o průměru 5 mm; 20±2 °C, tma; n=4 láhve na variantu. Růst byl měřen denně ve dvou částech; délka růstu byla hlášena pro 18. den. Bez SD/SEM; účinky varianty v tabulce označeny ns.
Kultivační podmínky: Při teplotě 15 stupňů Celsia, ve tmě, v 15. dnu kultivace. Výsledky za těchto podmínek:
Tabulka 1 — průměrný průměr kolonie: 58.98 mm po 15 dnech, při 15 °C a tmě, na PDYA; průměr pro šest výchozích hodnot pH: 4.0, 4.5, 5.0, 5.5, 6.0 a 6.5; po 5 miskách na každou kombinaci pH a teploty. Tabulka neuvádí SD ani SEM.
Kultivační podmínky: Při teplotě 20 stupňů Celsia, ve tmě, v 15. dnu kultivace. Výsledky za těchto podmínek:
Tabulka 1 — průměrný průměr kolonie: 80.10 mm po 15 dnech, při 20 °C a tmě, na PDYA; průměr pro šest výchozích hodnot pH: 4.0, 4.5, 5.0, 5.5, 6.0 a 6.5; po 5 miskách na každou kombinaci pH a teploty. Tabulka neuvádí SD ani SEM.
Tabulka 1 — průměrný průměr kolonie: 86.18 mm po 15 dnech, na PDYA, při výchozím pH 5.5 a teplotě 20 °C, ve tmě; n=5 misek pro tuto kombinaci. Tabulka neuvádí SD ani SEM.
Kultivační podmínky: Při teplotě 25 stupňů Celsia, ve tmě, v 15. dnu kultivace. Výsledky za těchto podmínek:
Tabulka 1 — průměrný průměr kolonie: 76.88 mm po 15 dnech, při 25 °C a tmě, na PDYA; průměr pro šest výchozích hodnot pH: 4.0, 4.5, 5.0, 5.5, 6.0 a 6.5; po 5 miskách na každou kombinaci pH a teploty. Tabulka neuvádí SD ani SEM.
Tabulka 1 — průměrný průměr kolonie: 88.21 mm po 15 dnech, na PDYA, při výchozím pH 5.5 a teplotě 25 °C, ve tmě; n=5 misek pro tuto kombinaci. Tabulka neuvádí SD ani SEM.
Kultivační podmínky: Při teplotě 25 stupňů Celsia, ve tmě, v 11. dnu kultivace. Výsledky za těchto podmínek:
Tabulka 2 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 53.98 mm; půda PDYA s přídavkem xylózy (xylose) v koncentraci 20 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 2 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 59.26 mm; půda PDYA s přídavkem laktózy (lactose) v koncentraci 20 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 2 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 52.79 mm; půda PDYA s přídavkem sacharózy (sucrose) v koncentraci 20 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 2 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 68.05 mm; půda PDYA s přídavkem maltózy (maltose) v koncentraci 20 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 2 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 82.72 mm; půda PDYA s přídavkem mannitolu (mannitol) v koncentraci 20 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 2 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 81.65 mm; půda PDYA s přídavkem glukózy (glucose) v koncentraci 20 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 2 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 73.15 mm; půda PDYA s přídavkem dextrózy (dextrose) v koncentraci 20 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 2 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 48.87 mm; půda PDYA, kontrola bez zdroje uhlíku (C-free control); 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměr a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 3 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 56.63 mm; půda PDYA s přídavkem (NH4)2HPO4 v koncentraci 2 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 3 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 66.47 mm; půda PDYA s přídavkem NH4NO3 v koncentraci 2 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 3 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 80.27 mm; půda PDYA s přídavkem peptonu (peptone) v koncentraci 2 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 3 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 86.20 mm; půda PDYA s přídavkem Ca(NO3)2 v koncentraci 2 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 3 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 72.59 mm; půda PDYA s přídavkem sladového extraktu (malt extract) v koncentraci 2 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 3 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 69.66 mm; půda PDYA s přídavkem kvasničného extraktu (yeast extract) v koncentraci 2 g/L; 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměry a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Tabulka 3 — průměrný průměr kolonie po 11 dnech: 72.69 mm; půda PDYA, kontrola bez zdroje dusíku (N-free control); 25 °C, tma; n=9 misek na variantu. Tabulka uvádí průměr a písmena Duncanova seskupení; SD/SEM neuvedeno.
Rozsah zpracování
Záznam vyžaduje doplnění před dokončením.
- Zaznamenané zdrojové informace čekají na rozhodnutí.
- Nové zdroje vyžadují vypořádání informací zjištěných během rešerše.
Informace čekající na ověření: 6
Právní základ a rozsah hodnocení
Předpisy pro lokalitu: Polsko
Podklad pro informace o ochraně
Platná vyhláška Sb. z. 2014 pol. 1408 nezařazuje Hydnum repandum ani lišáka zprohýbaného do seznamů druhové ochrany hub v přílohách 1–4.
Podklad pro informace o obchodu
Hydnum repandum L. figuruje pod poř. č. 14 přílohy č. 1 k platnému úplnému znění vyhlášenému ve Sb. z. 2026 pol. 258. § 2 odst. 1 této vyhlášky označuje přílohu č. 1 jako seznam hub povolených k uvádění do oběhu nebo k výrobě zpracovaných výrobků a potravin obsahujících houby.
Analytické výsledky
Složení a laboratorní aktivita
- Kvantitativní obsah složky v materiálu
- Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,037 mg/100g (kyselina 4-hydroxybenzoová, preparát z plodnic, opakování stanovení, počet opakování: 3, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, suchý prášek z plodnic ze studie Çayana a kol., uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,002, uvedená hodnota). [1]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,001 mg/100g (kyselina p-kumarová, preparát z plodnic, opakování stanovení, počet opakování: 3, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, suchý prášek z plodnic ze studie Çayana a kol., uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,001, uvedená hodnota). [1]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,001 mg/100g (kyselina ferulová, preparát z plodnic, opakování stanovení, počet opakování: 3, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, suchý prášek z plodnic ze studie Çayana a kol., uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,001, uvedená hodnota). [1]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,023 mg/100g (kyselina gallová, preparát z plodnic, opakování stanovení, počet opakování: 3, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, suchý prášek z plodnic ze studie Çayana a kol., uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,001, uvedená hodnota). [1]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,08671 mg/g (kyselina fumarová, preparát z plodnic, opakování stanovení, počet opakování: 3, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, suchý prášek z plodnic ze studie Çayana a kol., uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,00005, uvedená hodnota). [1]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,011 mg/100g (kyselina kávová, preparát z plodnic, opakování stanovení, počet opakování: 3, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, suchý prášek z plodnic ze studie Çayana a kol., uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,003, uvedená hodnota). [1] - Redukční kapacita při stanovení podle Folina–Ciocalteua
- Redukční kapacita při stanovení podle Folina–Ciocalteua: 27,44 mgGAE/g (metoda Folin–Ciocalteu, extrakt, vztaženo na hmotnost výchozího materiálu, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 0,32, extrakt získaný 70% ethanolem, kalibrační standard: kyselina gallová, průměr). [7]
Redukční kapacita při stanovení podle Folina–Ciocalteua: 28,29 mgGAE/g (metoda Folin–Ciocalteu, extrakt, vztaženo na hmotnost výchozího materiálu, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 3,62, extrakt získaný 80% methanolem, kalibrační standard: kyselina gallová, průměr). [7]
Samostatné zdrojové analytické výsledky
- p-hydroxybenzoic acid
- Výsledek stanovení je méně než 3,05 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- p-hydroxybenzoic acid
- Výsledek stanovení je 16,84112 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- p-hydroxybenzoic acid
- Výsledek stanovení je 6,352015 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- p-hydroxybenzoic acid
- Výsledek stanovení je 2,814165 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- p-hydroxybenzoic acid
- Výsledek stanovení je 11,98769 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- protocatechuic acid
- Výsledek stanovení je méně než 1,525 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- protocatechuic acid
- Výsledek stanovení je 19,09858 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- protocatechuic acid
- Výsledek stanovení je 4,82905 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- protocatechuic acid
- Výsledek stanovení je 9,404285 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- protocatechuic acid
- Výsledek stanovení je 16,92327 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- 2,5-dihydroxybenzoic acid
- Výsledek stanovení je méně než 1,525 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- 2,5-dihydroxybenzoic acid
- Výsledek stanovení je 5,66008 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- 2,5-dihydroxybenzoic acid
- Výsledek stanovení je méně než 1,525 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- 2,5-dihydroxybenzoic acid
- Výsledek stanovení je 2,340995 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- 2,5-dihydroxybenzoic acid
- Výsledek stanovení je 5,743895 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- quinic acid
- Výsledek stanovení je méně než 1,525 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- quinic acid
- Výsledek stanovení je 676,0725 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- quinic acid
- Výsledek stanovení je méně než 1,525 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- quinic acid
- Výsledek stanovení je 648,5988 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- quinic acid
- Výsledek stanovení je 531,3731 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- chrysoeriol
- Výsledek stanovení je 4,18907 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- chrysoeriol
- Výsledek stanovení je 2,16884 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- chrysoeriol
- Výsledek stanovení je méně než 1,525 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- chrysoeriol
- Výsledek stanovení je méně než 1,525 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- chrysoeriol
- Výsledek stanovení je méně než 1,525 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- amentoflavone
- Výsledek stanovení je 61,66483 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- amentoflavone
- Výsledek stanovení je 34,73948 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- amentoflavone
- Výsledek stanovení je 21,629 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- amentoflavone
- Výsledek stanovení je 17,14022 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
- amentoflavone
- Výsledek stanovení je 11,8142 ng/mL. Hmotnostní základ není ve zdroji uveden. Metoda podle zdroje: LC-MS/MS analysis.[7]
Samostatné zdrojové analytické výsledky
- kumarin
- Výsledek stanovení je 0,82 mikrogramu na gram. Výsledek se vztahuje k sušině zkoumaného materiálu. Nejistota: 0,09 mikrogramu na gram (druh nejistoty ve zdroji neuveden). n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: HPLC-DAD.[1]
- kyselina trans-2-hydroksycynamonowy
- Výsledek stanovení je 0,71 mikrogramu na gram. Výsledek se vztahuje k sušině zkoumaného materiálu. Nejistota: 0,06 mikrogramu na gram (druh nejistoty ve zdroji neuveden). n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: HPLC-DAD.[1]
- kyselina ellagová
- Výsledek stanovení je 0,31 mikrogramu na gram. Výsledek se vztahuje k sušině zkoumaného materiálu. Nejistota: 0,04 mikrogramu na gram (druh nejistoty ve zdroji neuveden). n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: HPLC-DAD.[1]
- kyselina rozmarýnová
- Výsledek stanovení je 3,62 mikrogramu na gram. Výsledek se vztahuje k sušině zkoumaného materiálu. Nejistota: 0,07 mikrogramu na gram (druh nejistoty ve zdroji neuveden). n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: HPLC-DAD.[1]
- kyselina trans-skořicová
- Výsledek stanovení je 0,26 mikrogramu na gram. Výsledek se vztahuje k sušině zkoumaného materiálu. Nejistota: 0,02 mikrogramu na gram (druh nejistoty ve zdroji neuveden). n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: HPLC-DAD.[1]
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Nejdůležitější látky a jejich účinky
V revizi rodu Hydnum z roku 2018 Niskanen a spolupracovníci propojili morfologické znaky s analýzou sekvencí DNA oblasti ITS a rozpoznali celosvětově 49 druhů, včetně 22 nově popsaných. V rámci výzkumu bylo vygenerováno 46 sekvencí ITS z 18 druhů a konečná fylogenetická matice zahrnovala 132 sekvencí o délce 695 zarovnaných pozic. Analýza byla provedena metodou maximální věrohodnosti v programu RAxML 8 s evolučním modelem GTRGAMMA a 1000 bootstrapovými replikacemi.
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Genetický materiál byl izolován z vysušených ostnů pomocí soupravy NucleoSpin Plant a amplifikace byla provedena primery ITS1F a ITS4. Sekvence byly sestaveny v programu Sequencher 4.1, zarovnány algoritmem MUSCLE a manuálně upraveny v nástroji SeaView. Do souboru byly zahrnuty sekvence o délce přes 400 párů bází, přičemž byly vynechány identické sekvence ze stejné oblasti a většina taxonů z Australasie. Výsledné zarovnání bylo uloženo v databázi TreeBASE pod číslem S21634.
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Ve fylogenetickém stromu vytvořil Hydnum repandum parafyletické uspořádání vůči třem blízce příbuzným liniím: H. neorepandum, H. boreorepandum a H. repando-orientale, které získaly bootstrapovou podporu přes 90 %. Vnitrodruhová variabilita v této skupině byla pod 0,5 %, zatímco mezidruhové rozdíly se pohybovaly na úrovni kolem 1 %, což spolu s morfologickými a geografickými odlišnostmi posloužilo k jejich zachování jako samostatných druhů.
Nejdůležitější látky a jejich účinky
V etnomykologickém výzkumu na území Mazovska byla použita metoda polostrukturovaných rozhovorů a volného jmenování známých hub, ověřovaná herbářovými položkami, terénními pochůzkami a analýzami ITS. Tradiční skupina Hydnum repandum sensu lato, zahrnující také H. ellipsosporum, získala ve studii čtyři užitné záznamy a Smithův index kulturního významu S = 0,0046.
Stanoviště a výskyt
Biotop, rozšíření a roční období
V Česku se druh objevuje dosti hojně od července do listopadu. Roste v listnatých i jehličnatých lesích, kde vytváří rozsáhlé skupiny, někdy uspořádané do pravidelných řad nebo čarodějných kruhů.
Biotop, rozšíření a roční období
V taxonomické revizi z roku 2018 byl výskyt Hydnum repandum sensu stricto potvrzen v Evropě v období od pozdního léta do pozdního podzimu. Houba byla zaznamenána v porostech s dominancí smrku ztepilého (Picea abies) s příměsí břízy (Betula), borovice (Pinus), topolu (Populus), lísky (Corylus) nebo dubu (Quercus), a také v jedlových (Abies) a bukových (Fagus) lesích. Epitypový exemplář byl sebrán pod borovicí lesní (Pinus sylvestris) s duby rostoucími v sousedství.
Biotop, rozšíření a roční období
Dřívější, široké pojetí druhu zahrnovalo Severní Ameriku a Evropu. Fylogenetické studie z roku 2018 však prokázaly přítomnost samostatných druhů: severoamerického Hydnum neorepandum a japonského Hydnum repando-orientale. Sekvence JQ063050 z Venezuely, izolovaná z mykorhizy na kořenech Pakaraimaea dipterocarpacea, naproti tomu vyžaduje další potvrzení kvůli atypickému geografickému rozšíření a odlišnému hostiteli.
Biotop, rozšíření a roční období
V české mykologické databázi ČMS jsou zdokumentovány konkrétní terénní nálezy: 15. srpna 2020 ve Středočeském kraji (0071-2020-0142), 18. září 2021 v Plzeňském kraji (0071-2021-0273), 11. září 2022 na Slovensku (0195-2022-0015) a 6. října 2023 ve Zlínském kraji (0066-2023-0289).
Potvrzené rozšíření
Všechny oblasti doložené v uložených údajích.
Zdroje
- Çayan F, Tel-Çayan G, Deveci E, Duru ME. HPLC–DAD characterization of phenolic profile and in vitro antioxidant, anticholinesterase, and antidiabetic activities of five mushroom species from Turkey. 3 Biotech. 2021;11(6): 273. DOI: 10.1007/s13205-021-02819-3. PMCID: PMC8128964.
- GBIF Secretariat. Species Match API, dokładne dopasowanie Hydnum repandum, zapytanie z 30.10.2026. https://api.gbif.org/v1/species/match?name=Hydnum%20repandum&strict=true&rank=SPECIES
- Opracowanie zakresu taksonu oparte na dokładnym dopasowaniu GBIF oraz Niskanen, T. i in. (2018), Identifying and naming the currently known diversity of the genus Hydnum with an emphasis on European and North American taxa, Mycologia 110(5): 890–918, DOI 10.1080/00275514.2018.1477004.
- Podstawa: Rozporządzenie Ministra Środowiska z 9 października 2014 r., Dz.U. 2014 poz. 1408, załączniki 1–4; oraz Obwieszczenie Ministra Zdrowia z 13 lutego 2026 r., Dz.U. 2026 poz. 258, załącznik nr 1, lp. 14.
- Peksen A, Kibar B, Yakupoglu G. Favourable Culture Conditions for Mycelial Growth of Hydnum Repandum, a Medicinal Mushroom. African Journal of Traditional, Complementary and Alternative Medicines. 2013;10(6): 431–434. DOI: 10.4314/ajtcam.v10i6.4. PMCID: PMC3847377.
- Rašeta M, Mišković J, Berežni S, Kostić S, Kebert M, Matavulj M, Karaman M. Antioxidant proficiency in Serbian mushrooms: a comparative study on Hydnum repandum L. 1753 from mycorrhizal and edible niches. DOI: 10.1080/14786419.2024.2341300. Figshare DOI: 10.6084/m9.figshare.25579831.v1.
- Tejkal, K. (b.d.). Lišák zprohýbaný (Hydnum repandum L.). Česká mykologická společnost, Myko atlas. https://www.myko.cz/myko-atlas/Hydnum-repandum/ (také [10])
- Rozporządzenie Ministra Środowiska z dnia 9 października 2014 r. w sprawie ochrony gatunkowej grzybów, Dz.U. 2014 poz. 1408, ELI: DU/2014/1408.
- ELI/Sejm RP. Metryka aktu: Rozporządzenie Ministra Środowiska z dnia 9 października 2014 r. w sprawie ochrony gatunkowej grzybów, Dz.U. 2014 poz. 1408; status sprawdzony 30.10.2026.
- Obwieszczenie Ministra Zdrowia z dnia 13 lutego 2026 r. w sprawie ogłoszenia tekstu jednolitego rozporządzenia dotyczącego grzybów dopuszczonych do obrotu lub produkcji przetworów, Dz.U. 2026 poz. 258, załącznik nr 1, lp. 14.
- ELI/Sejm RP. Metryka aktu: Obwieszczenie Ministra Zdrowia z dnia 13 lutego 2026 r., Dz.U. 2026 poz. 258; status sprawdzony 30.10.2026.
- Kotowski, M. A., Pietras, M., & Łuczaj, Ł. (2019). Extreme levels of mycophilia documented in Mazovia, a region of Poland. Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine, 15, 12. https://doi.org/10.1186/s13002-019-0291-6
- Kuo, M. (2020, wrzesień). Hydnum repandum. MushroomExpert.Com. https://www.mushroomexpert.com/hydnum_repandum.html
- Species Fungorum. Hydnum repandum, rekord 225014. https://www.speciesfungorum.org/names/Synonymy.asp?RecordID=225014
- Snowarski, M. (b.d.). Kolczak obłączasty (Hydnum repandum). Grzyby.pl. https://www.grzyby.pl/gatunki/Hydnum_repandum.htm (také [19])
- Zarzyński, P. (2021). Grzyby polskich lasów. Centrum Informacyjne Lasów Państwowych, hasło „Kolczak obłączasty”, drukowana s. 190.