Jedlý
Vyžaduje úpravu
Za syrova jedovatý
Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.










Hřib klamný (Suillellus mendax) je teplomilná stopkovýtrusá houba z čeledi hřibovitých, vyznačující se červeným až purpurovým ústím rourek a jemně síťkovaným, tečkovaným třeněm. Klobouk mívá červenohnědé, olivové či okrové tóny. Dužnina po poranění okamžitě tmavě modrá až černomodrá. Druh byl vědecky popsán teprve v roce 2014 a roste především v listnatých hájích pod duby a buky na vyhřátých stanovištích jižní a střední Evropy.
Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.
Houbař
Stavba plodnice
- Typ stavby plodnice
- Typ stavby plodnice: Klobouk, třeň.
Klobouk
- Tvar klobouku
- u mladých plodnic: Tvar klobouku: polokulovitý.
u zralých plodnic: Tvar klobouku: vyklenutý.
u starých plodnic: Tvar klobouku: plochý. - Pokryv klobouku
- u mladých plodnic: Pokryv klobouku: sametový.
u zralých plodnic: Pokryv klobouku: plstnatý. - Barva klobouku
- Barva klobouku: hnědý.
Barva klobouku: červený.
Barva klobouku: žlutavý.
Barva klobouku: karmínový.
Barva klobouku: olivový.
Barva klobouku: olivově hnědý.
Barva klobouku: růžový.
za mokra: Barva klobouku: vínový. - Obrys okraje klobouku
- Obrys okraje klobouku: zvlněný.
Obrys okraje klobouku: laločnatý. - Profil okraje klobouku
- Profil okraje klobouku: tupý.
- Barevná reakce klobouku
- Barevná reakce klobouku: modrý.
- Průměr klobouku
- Průměr klobouku je do 200 mm.
Spodní strana klobouku
- Typ hymenoforu
- Typ hymenoforu: rourky.
Rourky u třeně
- Připojení hymenoforu ke třeni
- Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (rourky).
- Šířka přirostnutí hymenoforu
- Šířka přirostnutí hymenoforu: úzce přirostlý (rourky).
- Tvar pórů
- Tvar pórů: okrouhlý.
- Barva pórů po poranění
- Barva pórů po poranění: modrý (začátek reakce).
- Barva rourek po poranění
- Barva rourek po poranění: modrý (začátek reakce).
- Přirozená barva pórů
- u mladých plodnic: Přirozená barva pórů: žlutý.
- Velikost pórů
- Velikost pórů: malý.
- Přirozená barva rourek
- u mladých plodnic: Přirozená barva rourek: žlutý.
u zralých plodnic: Přirozená barva rourek: olivový.
Třeň a báze
- Tvar třeně
- Tvar třeně: válcovitý.
- Báze třeně
- Báze třeně: zužující se.
- Barva třeně
- Barva třeně: žlutý.
v horní části třeně: Barva třeně: oranžově žlutá. - Reliéf povrchu třeně
- Reliéf povrchu třeně: síťovitá.
- Pokryv povrchu třeně
- Pokryv povrchu třeně: šupinatá.
Pokryv povrchu třeně: zrnitá. - Délka třeně
- Délka třeně: do 120 mm.
- Průměr třeně
- Průměr třeně: do 50 mm.
- Zakřivení třeně
- Zakřivení třeně: ohnutý.
- Barva síťky na třeni
- Barva síťky na třeni: karmínová.
Dužnina
- Barva dužniny
- Barva dužniny: žlutý.
Barva dužniny: karmínová (dužnina u báze třeně).
Barva dužniny: krémově růžový (dužnina klobouku).
Barva dužniny: vínová (dužnina u báze třeně). - Chuť dužniny
- Chuť dužniny: slabý.
- Odolnost dužniny proti zlomení nebo roztržení
- Odolnost dužniny proti zlomení nebo roztržení: odolný proti zlomení nebo roztržení.
- Pružnost dužniny
- Pružnost dužniny: pružný.
- Barva dužniny po poranění
- Barva dužniny po poranění: modrý.
Barva dužniny po poranění: modrý. - Vůně dužniny
- Vůně dužniny: příjemný (dužnina).
Vůně dužniny: nevýrazný (dužnina).
Vůně dužniny: slabý. - Hodnocení příjemnosti chuti dužniny
- Hodnocení příjemnosti chuti dužniny: příjemná.
Kde a kdy roste
- Stanoviště
- Stanoviště: listnatý les.
Stanoviště: smíšený les.
Stanoviště: park. - Substrát
- Substrát: půda.
Substrát: opad. - Způsob růstu plodnic
- Způsob růstu plodnic: jednotlivě.
Způsob růstu plodnic: ve skupinách. - Četnost výskytu
- Doba růstu
- Oblast výskytu
- Oblast výskytu: potvrzený.
Jedlost a kuchyně
- Jedlost
- Jedlý
- Nutná úprava
- Vyžaduje úpravu
- Konzumace za syrova
- Za syrova jedovatý
Právo
- Ochrana
- V Polsku nepodléhá druhové ochraně.
- Prodej
- V Polsku není povolen k prodeji ani k výrobě houbových výrobků.
Možná záměna
FAQ
Proč nese tento druh název hřib klamný?
Název mendax (klamný) získal proto, že svými znaky kombinuje vlastnosti hřibu kováře a koloděje, čímž dlouho mátl mykology.
Je Suillellus mendax jedlý za syrova?
Ne, v syrovém i nedovařeném stavu je jedovatý. Vyžaduje důkladnou tepelnou úpravu v délce alespoň 25 minut.
V jakém prostředí tento hřib roste?
Roste na teplých stanovištích v listnatých lesích a xerotermních doubravách na vápencových či živných půdách.
Které dřeviny jsou jeho hlavními mykorhizními partnery?
Tvoří mykorhizu především s různými druhy dubů, bukem lesním a kaštanovníkem setým.
Jak reaguje dužnina na řezu?
Dužnina po naříznutí okamžitě intenzivně modrá až černomodrá v důsledku oxidace na vzduchu.
V kterých měsících se plodnice objevují?
Plodnice vyrůstají od června do října, ve Středomoří až do pozdního listopadu po letních deštích.
Jaká jsou rizika při konzumaci tohoto druhu?
Nedostatečné povaření vede k těžkým žaludečním a střevním potížím, zvracení a křečím v břiše.
Je tento druh v České republice běžný?
Není běžný, v České republice patří mezi velmi vzácné teplomilné druhy vázané na nejteplejší lokality.
K jakým nekulinářským účelům se dá využít?
Používá se k barvení přírodních textilií na okrové a olivové tóny a k přírodnímu moření dřeva.
Kdy byl hřib klamný vědecky popsán?
Jako samostatný druh byl mykology popsán teprve v roce 2014 na základě podrobných morfologických a genetických studií.
Nadšenec
Spodní strana klobouku
- Délka rourek
- Délka rourek: 5–18 mm.
Názvy a historie
- Platné národní jméno
- modroborowik półosiatkowany
- Platné vědecké jméno
- Suillellus mendax
- Další národní jména
- modroborowik pośredni
Pozorování doma
Výtrusný prach
- Potřebný materiál
- čerstvý, zralý klobouk, list papíru, sklenice nebo miska, voda
- Čas
- 2–24 h
- Provedení
- Položte klobouk spodní stranou na papír.
- Přidejte kapku vody navrch a přikryjte.
- Po 2–24 hodinách zvedněte klobouk a prohlédněte si nános.
Co hledat
- Barva výtrusného prachu
- Barva výtrusného prachu: hnědý.
- Odstín výtrusného prachu
- Odstín výtrusného prachu: olivově hnědý.
Pod mikroskopem
- Potřebný materiál
- světelný mikroskop, podložní a krycí sklíčko, jehla, voda, výtrusy z výtrusného prachu
- Provedení
- Přeneste jehlou trochu výtrusného prachu na sklíčko.
- Přidejte kapku vody, přikryjte sklíčkem a prohlédněte výtrusy.
Co hledat
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: vřetenovitý (téměř). Tvar výtrusu: vřetenovitý (téměř). Tvar výtrusu: elipsoidní.
- Rozměry výtrusu
- Délka 11,7–15,7 µm, šířka 4,7–6,3 µm.
- Rozměry výtrusu
- Délka 12,4–15,5 µm, šířka 4,5–5,7 µm.
Rozměry porovnávejte po kalibraci měřítka mikroskopu.
Ekologie a rozšíření
- Půdní reakce
- Půdní reakce: neutrální.
Půdní reakce: zásaditý.
Půdní reakce: kyselý. - Listnaté stromy v okolí
- Listnaté stromy v okolí: dub.
Listnaté stromy v okolí: lípa.
Listnaté stromy v okolí: buk.
Listnaté stromy v okolí: habr.
Listnaté stromy v okolí: buk lesní.
Listnaté stromy v okolí: kaštanovník jedlý.
Listnaté stromy v okolí: dub cer.
Listnaté stromy v okolí: dub korkový.
Listnaté stromy v okolí: dub cesmínovitý. - Mykorhizní partneři
- Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: duby (obecný seznam partnerů).
- Způsob výživy
- Způsob výživy: ektomykorhizní.
Mimokulinární využití
V oblasti řemeslné výroby se plodnice tohoto hřibu uplatňují při barvení přírodní vlny, hedvábí a lněných tkanin. Pigmenty obsažené v rourkách a dužnině poskytují při použití kamencových a železitých mořidel škálu zemitých, sytě rezavých, okrových a tmavě olivových odstínů, které vykazují vysokou stálost vůči slunečnímu záření.
V lidových zvyklostech některých středomořských oblastí se tmavá šťáva získaná z oxidujících plodnic občas využívala jako přírodní mořidlo a barvivo na dřevěné řezbářské výrobky a proutěné košíky pro dosažení starobylého vzhledu. V moderní ekologii a ochraně přírody slouží výskyt tohoto druhu jako indikátor xerotermních reliktních stanovišť a vysoké biologické hodnoty starých dubových porostů, což z něj činí důležitý prvek při posuzování a vyhlašování chráněných lokalit.
Historie a kultura
Vzhledem k formálnímu vědeckému popisu v roce 2014 tento druh v historických análech po staletí nefiguroval pod svým vlastním jménem, nýbrž splýval s hřibem kolodějem a hřibem kovářem. Latinské druhové jméno mendax znamená klamný či lživý a přímo odkazuje na skutečnost, že dlouhou dobu úspěšně mátl i zkušené botaniky a mykology svým proměnlivým vzhledem kombinujícím znaky jiných druhů.
V tradičních venkovských společenstvech Apeninského a Balkánského poloostrova byl tento houbový typ znám v lidovém povědomí jako čertovská či ohňová houba kvůli rudě zbarveným pórům a prudkému tmavému modrání dužniny. Tyto vizuální vlastnosti vedly v minulosti k zakořenění řady lokálních pověr, podle nichž houba vyrostla na místech zasažených bleskem nebo tam, kde se zjevily temné síly. V písemnictví se zmínky o tomto specifickém ekotypu začaly v náznacích objevovat v regionálních floristických studiích až v průběhu dvacátého století.
Jedlost a bezpečnost
V syrovém stavu obsahuje látky dráždící žaludeční a střevní sliznici, které způsobují trávicí nevolnost, zvracení a křeče. Ke spolehlivé inaktivaci těchto složek je bezpodmínečně nutná důkladná tepelná úprava varem trvající minimálně pětadvacet minut. Po dostatečném provaření a slití první vody je houba stravitelná.
Přestože je po správném zpracování poživatelný a má hutnou konzistenci s nenápadnou houbovou chutí, jeho konzumace se v mnoha zemích nedoporučuje kvůli riziku nedostatečného provaření. V Itálii a dalších jihoevropských zemích bývá místními houbaři po dlouhé tepelné úpravě konzumován, zatímco ve střední Evropě je považován za potenciálně rizikový a kulinářsky málo významný. Bezpečná konzumace vyžaduje naprosté vyloučení konzumace za syrova a vyvarování se přípravě velkých porcí, neboť houba zůstává i po uvaření těžká pro zažívání citlivějších osob.
Stanoviště a výskyt
Suillellus mendax je mykorhizním partnerem listnatých dřevin, zejména dubů (včetně teplomilných druhů jako Quercus ilex a Quercus pubescens), buku lesního a kaštanovníku setého. Vyhledává prohřátá stanoviště v řídkých doubravách, xerotermních lesostepích, zámeckých parcích a světlých svahových hájích. Roste na kyselých půdách, typicky na křemičitém podkladu.
Jeho geografický areál zahrnuje především jižní Evropu a Středomoří, kde je poměrně hojný. Ve střední Evropě se vyskytuje vzácně a pouze v klimaticky nejpříznivějších oblastech, například v Panonské pánvi, na jižním Slovensku či v nejteplejších polohách České republiky.
Období tvorby plodnic probíhá od června do října, v teplých středozemních oblastech až do konce listopadu. K fruktifikaci dochází zejména po vydatných bouřkových srážkách následujících po horkých letních dnech. Ve středoevropských podmínkách se plodnice objevují jen sporadicky a jejich růst výrazně kolísá v závislosti na ročních teplotních a srážkových anomáliích.
Zdroje
- retained-cd9bc44843b40f08
- Matthias Dondl, Boletaceae 2022 Nr2
- Jarling 2015 — porównanie S. mendax i S. luridus
- L.Opat/V.Sojka ČMS Suillellus mendax
- Machiel Noordeloos 2022/2025 NDFF
- Grzyby.pl / GRej — dwa polskie wpisy
- Vizzini, Simonini, Ercole i Voyron 2013/2014 — Boletus mendax, Mycological Progress13:95–109
- Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Houby českobudějovických parků a trávníků: Suillellus mendax
Výzkumník
Jedlost a kuchyně
Ustalenia źródłowe: jadalność, spożycie i wykorzystanie
- Jedlost
- Jedlý — źródło oznaczenia
Materiał: po obróbce
Kraj źródła: CZ
myko · Kuchyňské využití: Je to jedlá houba průměrné kvality, za syrova mírně jedovatá. Hodnocení atlasu autorů L.Opata/V.Sojki; nikoli vlastní bezpečnostní studie, podmínka úpravy zaznamenána samostatně.
- Konzumace za syrova
- Jedovatý
Materiał: surowy
Kraj źródła: CZ
Stopień wskazany w źródle: łagodnie trujący
myko · myko.cz, Kuchyňské využití: za syrova mírně jedovatá. Hodnocení autorů atlasu Opat/Sojka, k tomuto tvrzení není citován žádný primární toxikologický experiment.
- Nutná úprava
- Vyžaduje vaření
myko · Kuchyňské využití: doporučené vaření, zdrojový text min.20min zůstává v Badateli jako doporučení autora, nikoli ověřený univerzální práh inaktivace určitého toxinu.
Vědecké názvy a taxonomie
- Platné vědecké jméno
Suillellus mendax
Vědecké názvy a taxonomie
Suillellus mendax patří do čeledi hřibovitých, Boletaceae. Index Fungorum a Species Fungorum uvádějí toto jméno jako platné; dřívější kombinací je Boletus mendax. V dochovaném výsledku shody GBIF ze 30. září 2026 bylo autorství platné kombinace zapsáno jako (Simonini & Vizzini) Vizzini, Simonini & Gelardi. Záznam v Index Fungorum spojuje kombinaci v rodu Suillellus s rokem 2014.
Vědecké názvy a taxonomie
U jména Boletus mendax uvádí Index Fungorum Simonini & Vizzini a rok 2013, zatímco v českém atlase a záznamu NCBI se vyskytuje rok 2014. Metadata práce Vizziniho, Simoniniho, Ercolea a Voyron uvádějí svazek 13 časopisu Mycological Progress z roku 2014, strany 95–109. Nomenklatorické datum a datum svazku je třeba ponechat odděleně; odlišné zápisy roku neřeší pouhé jejich ztotožnění s rokem vydání časopisu.
Rozsah taxonu a omezení určování
Jarling v práci z roku 2015 porovnal přibližně 30 sběrů z Berlína a Braniborska. V dostupném fragmentu abstraktu byl průměrný poměr délky k šířce výtrusů označen za nejlepší znak rozlišující Suillellus mendax a Suillellus luridus ve zkoumaném vzorku; dobře vyvinuté sběry usnadňovaly rozlišení na základě makroznaků. Jde o výsledek regionálního porovnání dvou taxonů. Přístup k fragmentu abstraktu neumožňuje rekonstruovat úplný klíč ani všechny metody práce.
Ekologie a rozšíření
- Četnost výskytu
- Česko: Četnost výskytu: nehojný. [39]
Laboratorní diagnostika
Strukturované údaje
Bazidie
- Přezky
- Přezky: nepozorováno. [43]
Hymeniální cystidy
- Přítomnost hymeniálních pseudocystid
- Přítomnost hymeniálních pseudocystid: přítomný. [43]
- Viditelnost přepážek pseudocystidy
- Viditelnost přepážek pseudocystidy: nezřetelné (často, na bázi třeně). [43]
- Tvar hymeniálních pseudocystid
- Tvar hymeniálních pseudocystid: červovitá (převážně). [43]
- Barva hymeniální cystidy
- Barva hymeniální cystidy: žlutý (bledá). [43]
Barva hymeniální cystidy: žlutý (bledá). [43] - Vzhled obsahu hymeniální cystidy
- Vzhled obsahu hymeniální cystidy: amorfní. [43]
- Barva obsahu hymeniální cystidy
- Barva obsahu hymeniální cystidy: žlutý (tmavá). [43]
- Délka hymeniální cystidy
- Délka hymeniální cystidy: 40,2–62,4 µm. [43]
Délka hymeniální cystidy: 60–69,1 µm. [43] - Optický vzhled hymeniální cystidy
- Optický vzhled hymeniální cystidy: hyalinní. [43]
Optický vzhled hymeniální cystidy: hyalinní. [43] - Tvar hymeniální cystidy
- Tvar hymeniální cystidy: vřetenovitý. [43]
Tvar hymeniální cystidy: vřetenovitý. [43] - Šířka hymeniální cystidy
- Šířka hymeniální cystidy: 11,1–12,9 µm. [43]
Šířka hymeniální cystidy: 10,2–13,3 µm. [43] - Šířka hymeniálních pseudocystid
- Šířka hymeniálních pseudocystid: 4,8–6,2 µm. [43]
- Přítomnost pleurocystid
- Přítomnost pleurocystid: přítomný. [43]
Pokožka klobouku
- Délka elementů pokožky klobouku
- Délka elementů pokožky klobouku: 26,4–46,1 µm. [43]
- Tvar prvků pokožky klobouku
- Tvar prvků pokožky klobouku: válcovitý. [43]
- Šířka prvků pokožky klobouku
- Šířka prvků pokožky klobouku: 5,5–7,9 µm. [43]
- Inkrustace hyf pokožky
- Inkrustace hyf pokožky: nepozorováno (výrazné). [43]
- Barva pigmentu pokožky
- Barva pigmentu pokožky: bledě hnědý. [43]
- Stavba pokožky klobouku
- Stavba pokožky klobouku: trichoderm. [43]
- Tvar vrcholu koncové buňky pokožky klobouku
- Tvar vrcholu koncové buňky pokožky klobouku: zužující se. [43]
Reakce s činidly
- Amyloidní reakce
- Amyloidní reakce: pozitivní. [43]
Výtrusy
- Průměrný poměr délky a šířky výtrusu
- Průměrný poměr délky a šířky výtrusu: 2,68 (směrodatná odchylka: 0,11, průměr). [41]
- Barva výtrusů pod mikroskopem
- Barva výtrusů pod mikroskopem: zlatožlutá. [43]
- Délka výtrusu
- Délka výtrusu: 11,7–15,7 µm. [8]
Délka výtrusu: 12,4–15,5 µm (rozmezí průměrů jednotlivých sběrů). [43]
Délka výtrusu: 11,9–15,6 µm. [8]
Délka výtrusu: 13–15 µm. [15] - Poměr délky a šířky výtrusu
- Poměr délky a šířky výtrusu: 2,5–2,9 (rozmezí průměrů jednotlivých sběrů). [43]
Poměr délky a šířky výtrusu: 1,98–2,91. [8]
Poměr délky a šířky výtrusu: 2,25–2,77. [8]
Poměr délky a šířky výtrusu: 2,4–3. [17] - Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: vřetenovitý (téměř). [15]
Tvar výtrusu: vřetenovitý (téměř). [43]
Tvar výtrusu: elipsoidní. [43] - Suprahilární deprese bazidiospory
- Suprahilární deprese bazidiospory: přítomný. [43]
- Objem výtrusu
- Objem výtrusu: 156–255 µm³ (rozmezí průměrů jednotlivých sběrů). [43]
Materiál a metody výzkumu
Popis znaků — zdroj a rozsah
Materiál: Čerstvé plodnice B.mendax z italského materiálu původního popisu; zdrojové hodnocení vůně.
Rozsah odečtu: Úplný text.
Omezení: Senzorické hodnocení autora; nikoli klinický panel ani doporučení chuťových zkoušek.
Mikroskopická data — zdroj a omezení
Materiál: Souhrnný výsledek 23 italských kolekcí z původní práce; Qm pochází z párových měření autora.
Rozsah odečtu: Úplný text.
Omezení: SD není rozsahem min–max ani nejistotou přístroje.
Studie složení a aktivity — Martins a kol. (2023)
Materiál: Plodnice označené jako Suillellus mendax, Sabugal, Portugalsko, červenec 2021. Materiál byl sušen při 40°C a mlet; extrakce byla prováděna 40% ethanolem (v/v) za použití 75 ml na 1 g suchého materiálu a ultrazvuku po dobu 20 minut. Jednotlivé sloučeniny byly stanoveny metodou HPLC-DAD. Práce zahrnuje také samostatná kolorimetrická stanovení a testy aktivity extraktu.
Rozsah čtení: Úplný text.
Omezení: Nebyl uveden identifikátor exsikátu ani sekvence DNA zkoumaného materiálu S. mendax. V tabulce HPLC-DAD jsou uvedeny průměry a směrodatné odchylky ze tří stanovení. Opakování stanovení nepředstavují nezávislé populace houby. Zdrojová množství z tabulky 3 jsou vyjádřena v mikrogramech na 100 gramů suché hmotnosti. V množstevních řádcích jsou uvedeny ekvivalentní hodnoty v miligramech; jeden miligram odpovídá tisíci mikrogramů. Průměry a odchylky byly přepočteny stejným koeficientem. Zkoumán byl konkrétní materiál a extrakt v laboratorních podmínkách. Výsledky neurčují bezpečnost konzumace ani účinnost léčby. Koncentrace 0,1, 1 a 10 miligramů extraktu na mililitr se týkají samostatných variant testu tyrozinázy. Samotné použití koncentrace neznamená účinnou inhibici enzymu; číselný účinek a hodnocení autorů zůstávají samostatnými výsledky studie.
- Výsledky zaznamenané v pramenech — Počet výtrusů na bazidii
- Materiał badania: Materiał włoski B.mendax z opisu23kolekcji Vizziniego i in.; holotyp AMB12633 i izotyp GS10009, Rifugio Zamboni,27.08.2010. Opis zbiorczy nie jest pomiarem wyłącznie holotypu. Liczba zarodników na jednej podstawce wynosi 2. [43]
Materiał badania: Materiał włoski B.mendax z opisu23kolekcji Vizziniego i in.; holotyp AMB12633 i izotyp GS10009, Rifugio Zamboni,27.08.2010. Opis zbiorczy nie jest pomiarem wyłącznie holotypu. Liczba zarodników na jednej podstawce wynosi 4. [43] - Výsledky zaznamenané v pramenech — Délka výtrusu
- Materiał badania: Materiał włoski B.mendax z opisu23kolekcji Vizziniego i in.; holotyp AMB12633 i izotyp GS10009, Rifugio Zamboni,27.08.2010. Opis zbiorczy nie jest pomiarem wyłącznie holotypu. Średnie długości zarodników z badanych kolekcji mogą wynosić od 12,4 do 15,5 mikrometra. [43]
11,7–15,7 µm [8]
13–15 µm [15]
11,9–15,6 µm [8] - Výsledky zaznamenané v pramenech — Poměr délky a šířky výtrusu
- 2,4–3 [17]
Materiał badania: Materiał włoski B.mendax z opisu23kolekcji Vizziniego i in.; holotyp AMB12633 i izotyp GS10009, Rifugio Zamboni,27.08.2010. Opis zbiorczy nie jest pomiarem wyłącznie holotypu. Średnie ilorazy długości i szerokości zarodników z badanych kolekcji mogą wynosić od 2,5 do 2,9. [43]
1,98–2,91 [8]
2,25–2,77 [8] - Výsledky zaznamenané v pramenech — Šířka výtrusu
- 4,9–6,3 µm [8]
5,1–6,3 µm [8]
4,7–5,6 µm [15]
Materiał badania: Materiał włoski B.mendax z opisu23kolekcji Vizziniego i in.; holotyp AMB12633 i izotyp GS10009, Rifugio Zamboni,27.08.2010. Opis zbiorczy nie jest pomiarem wyłącznie holotypu. Średnie szerokości zarodników z badanych kolekcji mogą wynosić od 4,5 do 5,7 mikrometra. [43]
Metody i zapisy źródłowe — Materiał włoski B.mendax z opisu23kolekcji Vizziniego i in.; holotyp AMB12633 i izotyp GS10009, Rifugio Zamboni,27.08.2010. Opis zbiorczy nie jest pomiarem wyłącznie holotypu.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Opis metody w źródle: Suszony materiał rehydratowany w L4, odczynniku Melzera lub amoniakalnej czerwieni Kongo; mikroskop Jenamed Variant, pomiary1000× okularem mikrometrycznym. Dla poszczególnych zakresów nie ustalono jednego wyłącznego medium.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Opis metody w źródle: Widok boczny zarodnika w opisie źródłowym; nie alternatywne stadium rozwoju. Materiał suszony i rehydratowany, bez dowodu określenia jednego medium dla całego opisu kształtu.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Opis metody w źródle: Widok z przodu zarodnika w opisie źródłowym; odrębna projekcja tego samego typu komórki.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Medium: woda lub L4. Opis metody w źródle: Barwa złocistożółta podana wspólnie dla wody lub L4; nie reakcja w Melzerze.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Medium: amoniakalna czerwień Kongo. Opis metody w źródle: Źródłowe metodyPDF3 wskazują amoniakalną czerwień Kongo dla hymenium; podpisryc.4PDF8 potwierdza to medium dla cystyd. Nie dopisano niepodanego stężenia.
Wygląd optyczny podstawki — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: hyaline, rarely yellowish; brak reguły częstości nie zamienia rarely w zawsze.” [43]
Obecność pseudocystyd hymenialnych — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: PSEUDOCYSTIDIA also present.” [43]
Kształt pseudocystyd hymenialnych — zapis źródłowy: „Vizzini PDF7: PSEUDOCYSTIDIA ... mostly worm shaped.” [43]
Szerokość pseudocystyd hymenialnych — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: 4.8–6.2µm broad.” [43]
Liczba zarodników na jednej podstawce — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: usually4-spored; rarely2-spored. Częstości pozostają w source_expression; są dwiema odrębnymi możliwościami liczbowymi.” [43]
Liczba zarodników na jednej podstawce — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: rarely2-spored; nie zakres ciągły2–4.” [43]
Długość podstawki — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: 24.9–30.5µm, c=23kolekcje.” [43]
Szerokość podstawki — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: 9.5–12.7µm, c=23kolekcje.” [43]
Barwa cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: hyaline to pale yellow; źródłowo blada żółć, odrębna od bezbarwności.” [43]
Wygląd zawartości cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Vizzini PDF7: PSEUDOCYSTIDIA ... dark yellow amorphous content.” [43]
Barwa zawartości cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Vizzini PDF7: dark yellow ... content; medium not assigned to this individual colour result.” [43]
Długość cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: FACIAL cystidia, dokładne położenie zachowane rodzicem celu.” [43]
Długość cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: MARGINAL cystidia, dokładne położenie zachowane rodzicem celu.” [43]
Wygląd optyczny cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: hyaline to pale yellow; optical appearance separate from the colour.” [43]
Kształt cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: fusiform; marginal similar, shorter.” [43]
Szerokość cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: Dla dokładnego celu face-cell, bez sumowania ściennych i brzeżnych.” [43]
Szerokość cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: Dla dokładnego celu marginal-cell, bez sumowania ściennych i brzeżnych.” [43]
Widoczność przegród pseudocystydy — zapis źródłowy: „Vizzini PDF7: often with no evident septa at the base; visibility result, not absence of septa.” [43]
Długość elementów skórki kapelusza — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: 26.4–46.1µm.” [43]
Kształt elementów skórki kapelusza — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: cylindrical hyphae with tapered end cells; zwężenie wierzchołka jest osobną cechą.” [43]
Szerokość elementów skórki — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: 5.5–7.9µm.” [43]
Inkrustacja strzępek skórki — zapis źródłowy: „Vizzini PDF7: no relevant incrustations; significant/relevant qualification retained.” [43]
Barwa pigmentu skórki — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: intracellular pale brown pigment.” [43]
Organizacja skórki kapelusza — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: regular trichodermium; strzępki wyprostowane, później bardziej przeplecione.” [43]
Kształt wierzchołka komórki końcowej skórki kapelusza — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: tapered end cells.” [43]
Obecność pleurocystyd — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: FACIAL CYSTIDIA: wyraźnie opisane i zilustrowane.” [43]
Barwa zarodnika w mikroskopie — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: golden yellow in water or L4.” [43]
Długość zarodnika — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: (12.4–)13.3–14.7(–15.5)µm, c=23kolekcje.” [43]
Iloraz długości i szerokości zarodnika — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: Q=(2.5–)2.6–2.8(–2.9); oryginalny iloraz z badania.” [43]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: subfusiform in side view.” [43]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: ellipsoid in front view.” [43]
Zagłębienie nad wnęką bazydiospory — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: weak but always present suprahilar depression, side view; słaby stopień zachowano w źródle, nie rozciągnięto na inne wyniki.” [43]
Objętość zarodnika — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: V=(156–)173–231(–255)µm³; źródłowa objętość konwencjonalna modelowana z osi, nie własne przeliczenie.” [43]
Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Vizzini2013/2014 PDF7: (4.5–)4.9–5.5(–5.7)µm, c=23kolekcje.” [43]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: [{"collection_id": null, "sample_material": null, "sample_n": null, "taxon": "Suillellus mendax"}, {}, null, null]
Długość zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Zarodniki 13–15 × 4,7–5,6 µm. Atlas nie określa metody, preparatu, odczynnika ani liczebności pomiaru.” [15]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Zarodniki prawie wrzecionowate, z depresją suprahilarną. Nie podano preparatu ani metody atlasowego pomiaru.” [15]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: [{"collection_id": "DE-Dondl-2022-2", "sample_material": "spore_print", "sample_n": 30, "taxon": "Suillellus mendax"}, {}, null, 30]
Długość zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Z wysypu tej samej kolekcji: 11,7–15,7 × 5,1–6,3 µm, średnio 13,7 × 5,7 µm, n = 30.” [8]
Iloraz długości i szerokości zarodnika — zapis źródłowy: „Q 1,98–2,91, średnio 2,38, z wysypu; 30 zarodników tej kolekcji.” [8]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: [{"collection_id": "DE-Dondl-2022-2", "sample_material": "tubes", "sample_n": 30, "taxon": "Suillellus mendax"}, {}, null, 30]
Długość zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Z rurek tej samej kolekcji: 11,9–15,6 × 4,9–6,3 µm, średnio 13,9 × 5,6 µm, n = 30.” [8]
Iloraz długości i szerokości zarodnika — zapis źródłowy: „Q 2,25–2,77, średnio 2,49, z rurek; 30 zarodników tej samej kolekcji.” [8]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: [{"collection_id": null, "sample_material": null, "sample_n": null, "taxon": "Suillellus mendax"}, {}, null, null]
Iloraz długości i szerokości zarodnika — zapis źródłowy: „NDFF: Q 2,4–3 dla S. mendax oraz 1,9–2,5 dla porównywanego S. luridus. Zakresy częściowo się nakładają.” [17]
Názvy a identita druhu
Polský název: Aktuální hlavní název je modroborowik półosiatkowany: doporučení č. 3/2024 Komise pro polské názvosloví hub PTMyk, 21.03.2024. Starší stránka PTMyk nadále uvádí modroborowik pośredni s odkazem na KPNG 1/2021; tato doložená varianta zůstává alternativním názvem. Starší komerční názvy krasnoborowik oszukańczy a borowik oszukańczy nezískaly nezávislé potvrzení a nejsou povýšeny mezi potvrzené názvy.
Popis a typ: Suillellus mendax (Simonini & Vizzini) Vizzini, Simonini & Gelardi je kombinací pro druh popsaný jako Boletus mendax Simonini & Vizzini. Článek má DOI 10.1007/s 11557-013-0896-4, online publikaci 2013 a svazek 13 z 2014, str. 95–109. Holotyp AMB12633, izotyp GS10009: Rifugio Zamboni, Itálie, 27.08.2010, pod Fagus sylvatica ve 1150 m n. m.; sekvence ITS KC734548. Souhrnný popis 23 kolekcí nebyl ztotožněn pouze s měřením holotypu.
Vymezení a hranice: Ve studii ITS vykazovalo šest italských sekvencí B. mendax vzájemnou shodu 99,6 %. Portugalskou sekvenci HM347662, dříve označenou B. luridus a odlišnou od B. mendax, autoři nepřiřadili bezvýhradně k novému druhu; uvažovali o samostatném, nepopsaném taxonu. Dřívější údaje o celém komplexu S. luridus nebyly přenášeny na S. mendax. Batailleova linie a rozsah síťky jsou proměnlivé a samy o sobě neposkytují spolehlivé určení.
Morfologie — zdrojové podmínky a výsledky
Terénní varianty: Italský popis uvádí klobouk 40–120(–200) mm a třeň 40–120 × 8–30(–50) mm. Povrch je sametový, později plstnatý, popsaný jako nikdy slizký. Síťka bývá slabě viditelná a omezená na horní část, v některých kolekcích však sahá až k bázi; zrníčka se mohou částečně překrývat se síťkou. Pro celý druh nebyl zaznamenán stálý rozsah do poloviny třeně. U starších plodnic se na bázi může vyskytovat hnědá plsť.
Dužnina a reakce: Dužnina je citronově žlutá nebo chromově žlutá, na bázi řepově červená. Po odhalení se okamžitě zbarvuje indigově modře, nejsilněji ve spodní části třeně, poté bledne do špinavě bílé. Vrstva nad rourkami má obvykle barvu pórů, u více než 20 % kolekcí však byla žlutá. V jedné čerstvé kolekci GS10047 z vlhkých podmínek měla Batailleovu linii přibližně polovina plodnic; vlhkost nevysvětluje všechny případy.
Vůně a chuť: Autoři popsali vůni a chuť jako slabé, příjemné, nevýrazné. Tvrzení o slabé intenzitě nepředstavuje absenci vůně ani chuti. Popis chuti je zdrojovým záznamem, nikoli doporučením ochutnávat syrový materiál.
Mikroskopie — materiál, metody a omezení
Materiál a měření: Původní práce zahrnuje 23 sběry pro popisy mikroznaků. Preparáty ze sušeného materiálu byly rehydratovány v L4, Melzerově činidle nebo amoniakální konžské červeni. Byl použit Jenamed Variant a zvětšení 1000×, s mikrometrickým okulárem. Metoda vyžadovala nejméně 31 výtrusů ze sběru; c=23 označuje sběry, nikoli počet buněk. Pro všechna měření nebylo deklarováno identické činidlo. Autoři výslovně uvedli, že směrodatná odchylka, minimum a maximum se vztahují k průměrům ze sběrů. Vnější hranice souhrnu by neměly být interpretovány jako extrémní rozměry všech jednotlivých výtrusů.
Výtrusy a projekce: Vnější hranice zdrojového souhrnu jsou 12,4–15,5 × 4,5–5,7 µm, při původním zápisu(12,4–)13,3–14,7(–15,5)×(4,5–)4,9–5,5(–5,7) µm. Q=2,5–2,9, Qm=2,68±0,11. Konvenční objem V=156–255 µm³, Vm=202±29 µm³, odvozený autory z elipsoidního modelu. Výtrus je z boku téměř vřetenovitý a zepředu elipsoidní; z bočního pohledu má slabou, trvale pozorovanou prohlubeň nad apikulem. Q nebylo počítáno z nezávislých extrémních os.
Barvy a činidlo: Ve vodě nebo L4 byly výtrusy popsány jako zlatožluté; v Melzerově činidle jako hnědé s liliovým odstínem. Jde o oddělené kontexty preparátu, nikoli o bezpodmínečné barevné alternativy. Silně pozitivní amyloidní reakce se týká tkáně na bázi třeně: fialově modročerná barva, Imlerova metoda. Tato reakce nebyla připsána samotným výtrusům.
Bazidie a cystidy: Bazidie mají 24,9–30,5 × 9,5–12,7 µm, obvykle čtyř-, vzácně dvouvýtrusé; jsou hyalinní, vzácně nažloutlé. Pleurocystidy mají 60–69,1 × 11,1–12,9 µm, cheilocystidy 40,2–62,4 × 10,2–13,3 µm; obě skupiny jsou popsány jako vřetenovité, ale měření zůstávají oddělená. Pseudocystidy mají šířku 4,8–6,2 µm, obvykle červovitý tvar a tmavě žlutý amorfní obsah. Nebyly označeny jako chryzocystidy.
Pokožka a výsledek nepozorování: Pokožka tvoří pravidelný trichoderm ze vzpřímených paralelních válcovitých hyf, později více propletený; elementy 26,4–46,1 × 5,5–7,9 µm, konce zúžené. Pigment je intracelulární, světle hnědý. Formulace no relevant incrustations neurčuje úplnou absenci inkrustací. Přezky nebyly pozorovány; výsledek nebyl přeměněn v důkaz jejich druhové absence.
Výskyt a fruktifikace v Polsku
Dvě hlášení: GRej uvádí č. 354673: Bydlin, 1.08.2020, habrová monokultura s jednotlivými duby na vápencovém vrchu, dvě plodnice na zemi; leg. Sławomir Magier, det. Błażej Gierczyk, exsikát BGF0008644. Č. 370394: Krukówka, 11.08.2023, dubový les, jednotlivě na více než deseti místech podél cesty; leg. det. Robert Kozak, deklarováno odeslání exsikátu. Čísla záznamů nejsou čísly laboratorního vzorku.
Úroveň potvrzení: Doporučení PTMyk z 2024 odkazuje na tytéž záznamy a informuje o absenci publikovaných lokalit. Jeho citování nevytváří třetí nezávislé potvrzení. Přečtení stránky zpětně nestanovuje DNA ani status kurátora pro obě hlášení. Byla zachována úroveň zdokumentovaných pozorování se silnějším doložením exsikátu v Bydlinu. Nejedná se o tvrzení o absenci druhu v Polsku.
Sezóna: Dva srpnové nálezy představují data událostí, nikoli důkaz celostátní sezóny srpen–srpen. Český atlas uvádí pro své území červen–září; italský popis léto a časný podzim, na Sardinii pozdní podzim. Tyto termíny nebyly automaticky přiřazeny Polsku. Pro Polsko nebyl nalezen dostatečně zdokumentovaný obecný rozsah měsíců.
Ekologie — odlišné oblasti a podmínky
Preference a prostředí: Italské sběry pocházely převážně z kyselých půd pod bukem lesním a kaštanovníkem jedlým, vzácněji Quercus cerris, Q. suber, Q. ilex;500–1200 m n.p.m. Tehdy nebyl zaznamenán v čistých jehličnatých porostech. Jde o rozsah autorů z 2013, nikoli o důkaz absence druhu pod jehličnany kdekoli. Pozorování stromu v okolí není automaticky potvrzenou mykorhizou daného páru.
Zdánlivý rozpor v půdě: Český atlas spojuje druh obvykle se zásaditými a neutrálními půdami, zatímco původní italský popis s kyselými. Polský Bydlin je popsán jako vápencový vrch bez měření pH půdy. pH nebylo odvozeno ze samotné horniny a odlišné rozsahy nebyly sloučeny do sdělení o absenci preferencí. Informace o kyselém podloží se týká italského materiálu a nestanovuje preference polských populací.
Právo v Polsku — základ výsledku
Ochrana: Byl ověřen aktuální úřední status a úplné přílohy 1–4 nařízení Dz.U.2014 poz. 1408. S. mendax ani jeho basionym B. mendax nejsou uvedeny; neexistuje hromadný záznam chránící celý rod Suillellus. Výsledek: nepodléhá národní druhové ochraně. Nejedná se o kategorii červeného seznamu ani o povolení ke sběru na jakémkoli místě.
Uvádění na trh: Bylo zkontrolováno platné úplné znění vyhlášené v březnu 2026, Dz.U.2026 poz. 258, §2 odst. 1 a celá příloha 1, položky 1–72. Absence S. mendax a B. mendax i hromadného rozsahu zahrnujícího tento druh. Výsledek: nepovolen pro uvádění na trh ani pro výrobu houbových produktů v Polsku. Položka hřibu smrkového nezahrnuje tento samostatný druh.
Zdrojová dokumentace
Zjištění zdroje: Muzejní popis Suillellus mendax jej porovnává s S. luridus jako druh se štíhlejšími plodnicemi. Jde o kvalitativní porovnání siluety, bez vyvození číselného poměru délky a šířky třeně. Zdroj uvádí mykorhizní vazbu s duby a nepřipisuje mu preferenci vápnitých substrátů.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Odczytane polskie wpisy GRej 354673 i 370394; Bydlin z oznaczeniem B.Gierczyka i voucherem BGF0008644; Krukówka z deklaracją eksykatu.
Rozsah odečtu: Zdokumentované pozorování.
Datum přehledu: 18.10.2026.
Omezení: Úroveň pozorovacího registru, nikoli vlastní stanovení DNA ani opětovné měření exsikátů.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Potwierdzony zbiór z Bydlina w województwie małopolskim;1 sierpnia 2020 to data zbioru.
Rozsah rešerše: Fragmenty zdrojů.
Přečten fragment zdroje; plný text a metody nebyly ověřeny.
Datum přezkumu: 21.10.2026.
Omezení: Nebyla stanovena pravidelná polská sezóna. Data konkrétních polských sběrů neurčují kalendář pro celou zemi. Nebyly přeneseny sezóny z jiných zemí ani souborných druhů. Byl prostudován národní atlas a dochované zdroje specifické pro daný taxon; podrobnosti prověřených zdrojů a hranice rešerše jsou zaznamenány ve zprávě o přezkumu P0. Požadavek TARGET_SEASON_REQUIRED zůstává aktivní. Původní určení a rozsah pojmu byly zachovány. Nebylo deklarováno nové zkoumání položek ani prostudování všech publikací citovaných zdrojem.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Osobny zapis obserwacyjny z województwa lubelskiego; nie utożsamiono statusu formalnie przyjęty ze zweryfikowanym przez kustosza.
Rozsah rešerše: Fragmenty zdrojů.
Přečten fragment zdroje; plný text a metody nebyly ověřeny.
Datum přezkumu: 21.10.2026.
Omezení: Nebyla stanovena pravidelná polská sezóna. Data konkrétních polských sběrů neurčují kalendář pro celou zemi. Nebyly přeneseny sezóny z jiných zemí ani souborných druhů. Byl prostudován národní atlas a dochované zdroje specifické pro daný taxon; podrobnosti prověřených zdrojů a hranice rešerše jsou zaznamenány ve zprávě o přezkumu P0. Požadavek TARGET_SEASON_REQUIRED zůstává aktivní. Původní určení a rozsah pojmu byly zachovány. Nebylo deklarováno nové zkoumání položek ani prostudování všech publikací citovaných zdrojem.
Rozsah zpracování
Záznam vyžaduje doplnění před dokončením.
- Pro potvrzenou zemi je třeba stanovit sezónu nebo minimální rozsah potvrzených pozorování.
- Hledání regionů výskytu vyžaduje vyúčtování.
Právní základ a rozsah hodnocení
Analytické výsledky
Složení a laboratorní aktivita
- Detekované fenolické sloučeniny
- Detekované fenolické sloučeniny: kyselina gallová. [41]
Detekované fenolické sloučeniny: kyselina 4-hydroxybenzoová. [41]
Detekované fenolické sloučeniny: kyselina gallová (označení ve zdroji: I, izomer uvedený ve zdroji). [41]
Detekované fenolické sloučeniny: kyselina homogentisová (označení ve zdroji: I, derivát uvedený ve zdroji). [41]
Detekované fenolické sloučeniny: morin. [41]
Detekované fenolické sloučeniny: rutin. [41]
Detekované fenolické sloučeniny: diosmetin. [41] - Aktivita zkoumaného extraktu
- Aktivita zkoumaného extraktu: antioxidační aktivita (DPPH). [41]
Aktivita zkoumaného extraktu: inhibice enzymu (hyaluronidáza). [41]
Aktivita zkoumaného extraktu: inhibice enzymu (tyrosináza, nesplnilo kritérium aktivity stanovené autory). [41] - Kvantitativní obsah složky v materiálu
- Kvantitativní obsah složky v materiálu: 9,93 µg/100g (rutin, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 0,76, průměr). [41]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 4,1 µg/100g (diosmetin, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 0,53, průměr). [41]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,04103 mg/100g (kyselina 4-hydroxybenzoová, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 0,00849, průměr). [41]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,03496 mg/100g (kyselina gallová, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 0,00738, průměr). [41]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 13,3 µg/100g (kyselina homogentisová, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, označení ve zdroji: I, derivát uvedený ve zdroji, směrodatná odchylka: 1,18, průměr). [41]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 35,39 µg/100g (morin, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 3,1, průměr). [41]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 32,67 µg/100g (kyselina gallová, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, označení ve zdroji: I, izomer uvedený ve zdroji, směrodatná odchylka: 5,64, průměr). [41] - Redukční kapacita při stanovení podle Folina–Ciocalteua
- Redukční kapacita při stanovení podle Folina–Ciocalteua: 13,95 mgGAE/g (metoda Folin–Ciocalteu, vztaženo na hmotnost výchozího materiálu, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 1,76, kalibrační standard: kyselina gallová, průměr). [41]
- Expoziční koncentrace zkoumaného materiálu
- Expoziční koncentrace zkoumaného materiálu: 10 mg/ml (tyrosináza, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Expoziční koncentrace zkoumaného materiálu: 1 mg/ml (tyrosináza, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Expoziční koncentrace zkoumaného materiálu: 0,1 mg/ml (tyrosináza, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Expoziční koncentrace zkoumaného materiálu: 1 mg/ml (hyaluronidáza, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Expoziční koncentrace zkoumaného materiálu: 0,1 mg/ml (hyaluronidáza, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Expoziční koncentrace zkoumaného materiálu: 10 mg/ml (hyaluronidáza, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41] - Antioxidační aktivita vztažená k hmotnosti
- Antioxidační aktivita vztažená k hmotnosti: 113,7 µM Trolox/g (test ABTS, extrakt, vztaženo na hmotnost výchozího materiálu, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 36,59, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), Trolox, nesoulad jednotek v publikaci; popis metody uvádí µmol Trolox/g, průměr). [41]
Antioxidační aktivita vztažená k hmotnosti: 156,6 µM Trolox/g (test FRAP, extrakt, vztaženo na hmotnost výchozího materiálu, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 7,65, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), Trolox, nesoulad jednotek v publikaci; popis metody uvádí µmol Trolox/g, průměr). [41]
Antioxidační aktivita vztažená k hmotnosti: 718 µM Trolox/g (test DPPH, extrakt, vztaženo na hmotnost výchozího materiálu, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 187, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), Trolox, nesoulad jednotek v publikaci; popis metody uvádí µmol Trolox/g, průměr). [41] - Obsah flavonoidů v souhrnném stanovení
- Obsah flavonoidů v souhrnném stanovení: 6 mgCE/g (test s chloridem hlinitým, vztaženo na hmotnost výchozího materiálu, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 0,36, katechin, průměr). [41]
- Minimální baktericidní koncentrace — MBC
- Minimální baktericidní koncentrace — MBC: > 20 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 109, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální baktericidní koncentrace — MBC: 10 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 525, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální baktericidní koncentrace — MBC: 20 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 534-A, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální baktericidní koncentrace — MBC: 20 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJH 540, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální baktericidní koncentrace — MBC: 10 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJH 513, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální baktericidní koncentrace — MBC: 10 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 565-A, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální baktericidní koncentrace — MBC: 5 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 534-B, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální baktericidní koncentrace — MBC: > 20 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 531-B, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální baktericidní koncentrace — MBC: 5 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen ATCC 25923, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální baktericidní koncentrace — MBC: 10 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen ATCC 25922, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41] - Minimální inhibiční koncentrace — MIC
- Minimální inhibiční koncentrace — MIC: 5 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen ATCC 25923, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální inhibiční koncentrace — MIC: 10 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 525, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální inhibiční koncentrace — MIC: 10 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen ATCC 25922, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální inhibiční koncentrace — MIC: 20 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 531-B, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální inhibiční koncentrace — MIC: 5 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 565-A, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální inhibiční koncentrace — MIC: 5 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 534-B, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální inhibiční koncentrace — MIC: 20 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 109, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální inhibiční koncentrace — MIC: 10 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJH 513, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální inhibiční koncentrace — MIC: 20 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJMC 534-A, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41]
Minimální inhibiční koncentrace — MIC: 20 mg/ml (mikrodiluční metoda v bujónu, bakteriální kmen MJH 540, extrakt, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), uvedená hodnota). [41] - Inhibice enzymu — kvantitativní výsledek
- Inhibice enzymu — kvantitativní výsledek: 14,8 % (tyrosináza, koncentrace testovaného extraktu: 1 mg/ml, extrakt, opakování stanovení, počet opakování: 3, směrodatná odchylka: 1,4, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), průměr). [41]
Inhibice enzymu — kvantitativní výsledek: 0,4 % (hyaluronidáza, koncentrace testovaného extraktu: 0,1 mg/ml, extrakt, opakování stanovení, počet opakování: 3, směrodatná odchylka: 0,5, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), průměr). [41]
Inhibice enzymu — kvantitativní výsledek: 77,9 % (hyaluronidáza, koncentrace testovaného extraktu: 10 mg/ml, extrakt, opakování stanovení, počet opakování: 3, směrodatná odchylka: 8,6, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), průměr). [41]
Inhibice enzymu — kvantitativní výsledek: 1,6 % (hyaluronidáza, koncentrace testovaného extraktu: 1 mg/ml, extrakt, opakování stanovení, počet opakování: 3, směrodatná odchylka: 1,5, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), průměr). [41]
Inhibice enzymu — kvantitativní výsledek: 14,7 % (tyrosináza, koncentrace testovaného extraktu: 0,1 mg/ml, extrakt, opakování stanovení, počet opakování: 3, směrodatná odchylka: 3,9, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), průměr). [41]
Inhibice enzymu — kvantitativní výsledek: 15,1 % (tyrosináza, koncentrace testovaného extraktu: 10 mg/ml, extrakt, opakování stanovení, počet opakování: 3, směrodatná odchylka: 2,2, vodně-ethanolový extrakt (Martins a kol., 2023), průměr). [41] - Obsah ortodifenolů v souhrnném stanovení
- Obsah ortodifenolů v souhrnném stanovení: 8,93 mgCAE/g (stanovení s molybdenanem sodným, vztaženo na hmotnost výchozího materiálu, opakování stanovení, počet opakování: 3, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 1,24, kyselina kávová, průměr). [41]
Portugalský extrakt — materiál a chemický profil
Materiál a metody: Martins a kol.2023, DOI 10.3390/applmicrobiol 3020040, zkoumali materiál označený jako S. mendax ze Sabugalu v Portugalsku, sebraný v červenci 2021. Plodnice byly sušeny při 40 °C, rozdrceny a extrahovány 40% ethanolem za podpory ultrazvuku:1 g suchého materiálu na 75 ml po dobu 20 minut. Jde o laboratorní postup odlišný od vaření plodnic. Práce hovoří o taxonomické identifikaci, ale neuvádí kód voucheru ani sekvenci DNA zkoumaného S. mendax. Tři technická opakování neznamenají tři nezávislé populace. Výsledky neprokazují klinickou účinnost, nutriční hodnotu ani bezpečnost kulinářské úpravy.
Souhrnná stanovení: Tabulka 1 uvádí celkové fenoly 13,95±1,76 mg GA/g sušiny, ortodifenoly 8,93±1,24 mg CA/g a flavonoidy 6,00±0,36 mg ekvivalentu katechinu/g. Jde o výsledky kolorimetrických metod ve třech opakováních, průměr ± SD. Nejsou hmotností každé identifikované sloučeniny a nenahrazují samostatné HPLC-DAD.
Profil HPLC-DAD: Tabulka 3 pro S. mendax: kyselina gallová 34,96±7,38; izomer I kyseliny gallové 32,67±5,64; kyselina p-hydroxybenzoová 41,03±8,49; derivát I kyseliny homogentisové 13,30±1,18; morin 35,39±3,10; rutin 9,93±0,76; diosmetin 4,10±0,53 µg/100 g sušiny. Jde o průměry ± SD ze tří stanovení. Derivátu nebyla přiřazena úplná, neprokázaná struktura a ze střední hodnoty ± SD nebyl odvozen rozsah mezi jedinci.
Laboratorní aktivita a využití
Antioxidační testy: Pro extrakt uvádí tabulka 2 ABTS 113,70±36,59, DPPH 718,00±187,00 a FRAP 156,60±7,65. V záhlaví tabulky je jednotkouµM Trolox/g sušiny a popis metody uvádíµmol Trolox/g; tento rozpor byl zachován a výsledek nebyl přepočten na dávku nebo účinnost u člověka. Jde o tři různé chemické testy ve třech opakováních, nikoli o tři klinické studie.
Enzymy: Tabulka 6: inhibice hyaluronidázy 0,4±0,5%, 1,6±1,5% a 77,9±8,6% při 0,1;1;10 mg extraktu/ml. Tabulka 7: odpovídajícím způsobem 14,7±3,9%, 14,8±1,4% a 15,1±2,2% pro tyrosinázu. Autoři nepovažovali dosažené nízké tyrosinázové účinky za účinnou inhibici. Byla zachována jak čísla, tak interpretace autorů, aniž by byla prezentována jako potvrzený účinek na bělení kůže.
Bakterie: Pro deset kmenů uvádí tabulka 4–5 MIC S. mendax 5–20 mg/ml, se specifickými MBC pro jednotlivé kmeny 5,10,20 nebo>20 mg/ml. E. coli ATCC 25922: MIC 10, MBC 10 mg/ml; S. aureus ATCC 25923:5 a 5 mg/ml. Výsledek>20 je zprava omezený a nebyl převeden na 20. Zkoumány byly kultury in vitro, nikoli léčba infekcí ani bezpečné domácí použití.
Co bylo skutečně provedeno: Zdokumentovaným využitím tohoto druhu ve studii je získání a testování extraktu. Krémy byly vyrobeny z I. hispidus a P. tinctorius, nikoli z S. mendax; nebyla na něj přenesena stabilita ani účinnost těchto přípravků. Nebylo nalezeno dostatečně zdokumentované technické využití, bylinářské, barvířské ani kořenářské použití specifické pro S. mendax. Absence nálezu v přehledu nevylučuje nenalezená využití.
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Jedlost — hodnocení autorů a toxikologický důkaz
Hodnocení dostupného atlasu: Atlas Česká mykologická společnost autorů Lubomíra Opata a Vladimíra Sojky označuje druh za jedlý průměrné kvality, za syrova mírně jedovatý a doporučuje vaření nejméně 20 minut. Jde o hodnocení a doporučení autorů; stránka neuvádí klinickou studii S. mendax, identitu stanoveného toxinu ani experiment potvrzující takový časový práh. Doba 20 minut nebyla předložena jako záruka bezpečnosti.
Hranice závěru: Původní Vizziniho popis se týká taxonomie, morfologie a ITS, nikoli vlastního pokusu o konzumaci či stanovení toxinů. Práce Martins 2023 zkoumá extrakt, nikoli otravy, bezpečnost po uvaření ani bezpečnou dávku pro člověka. V prohledaných zdrojích nebyla nalezena pro tento druh specifická primární série otrav ani studie identifikující termolabilní toxin. Jde o mezeru v přehledu, nikoli o důkaz bezpečnosti nebo nepravdivosti hodnocení v atlasech.
Ekologické výzkumy
Zdrojová dokumentace
Zjištění zdroje: Jihočeské muzeum popisuje Suillellus mendax v teplejších místech Budějovicka, mimo jiné na hrázích rybníků, a dokumentuje parkovou lokalitu u Vltavy z roku 2014. Tyto informace se vztahují k uvedeným místům a materiálu. Slovo „teplé“ nebylo přepočteno na teplotní práh a hráz ani park nebyly zobecněny na výhradní typ stanoviště druhu.
Stanoviště a výskyt
Biotop, oblast a roční období
Atlas NDFF popisuje Suillellus mendax jako ektomykorhizní houbu vázanou na kořeny stromů. V nizozemském kontextu uvádí dub, také lípu a s vyznačenou nejistotou buk. Uvádí jílovité půdy a bohaté lesy na okraji dun. Nejistá vazba na buk v tomto popisu zůstává odlišná od zdokumentovaného sousedství buků v německých sběrech.
Biotop, oblast a roční období
Česká mykologická společnost uvádí teplé, světlé listnaté lesy, nejčastěji pod duby, obvykle na zásaditých nebo neutrálních půdách. V tomto českém kontextu byl druh označen jako vzácný. Popis prostředí nestanovuje výhradní vazbu na vápenec ani četnost výskytu v Polsku.
Biotop, oblast a roční období
Typické období plodení v českém atlase zahrnuje červen–září, tedy měsíce 6–9. Vrchol sezóny nebyl uveden. Odděleně od tohoto rozmezí jsou zaznamenány dva nálezy: Praha z 18. srpna 2019 a Středočeský kraj ze 16. září 2023. Data těchto záznamů jsou jednotlivými pozorováními, nikoli druhým způsobem stanovení celostátního vrcholu.
Biotop, oblast a roční období
V Jarlingově regionálním vzorku byly sběry označované jako Suillellus mendax vázány na duby (Quercus) a buky (Fagus), zatímco sběry S. luridus na lípy (Tilia) a břízy (Betula). Tato souvislost se týká zkoumaného vzorku z Berlína a Braniborska. Dostupný fragment abstraktu neuvádí měsíce sběru a neodůvodňuje výhradnost hostitelů mimo tuto oblast.
Biotop, oblast a roční období
Dondl zaznamenal 29. září 2022 čtyři plodnice v Baierbrunnu v nadmořské výšce 590 m u starých buků ve smíšeném bukovém lese na sesuvu fluvioglaciálních štěrků. Plodnice byly vázány na opadanku u buků. Přítomnost smrku a javoru v tomto lese nepotvrzuje, že všechny tyto stromy byly mykorhizními partnery. Jde o jeden zářijový sběr, odlišný od nedatovaného Jarlingova vzorku.
Biotop, oblast a roční období
Materiál popsaný Martinsem a spoluautory ve studii z roku 2023 jako Suillellus mendax byl sebrán v červenci roku 2021 v Sabugalu v distriktu Guarda v Portugalsku. Datum má přesnost měsíce, 7; neurčuje portugalskou sezónu ani celostátní vrchol. Dostupná metodologická poznámka neuvádí číslo deponovaného dokladového exempláře ani potvrzení identifikace DNA tohoto vzorku.
Potvrzené rozšíření
Všechny oblasti doložené v uložených údajích.
| Země | Oblasti a lokality | Plodnost | Podklady |
|---|---|---|---|
| Česko | Oblasti nebyly určeny | VI–IX |
|
| Polsko | Malopolské vojvodství; Lublinské vojvodství | Neurčeno |
|
Zdroje
- Matthias Dondl, Boletaceae 2022 Nr2
- Rozporządzenie Ministra Środowiska 9.10.2014, Dz.U. 2014 poz. 1408.
- Dz.U. 2026 poz. 258, tekst jednolity rozporządzenia grzybów dopuszczonych do obrotu.
- Zachowany wynik GBIF name match
- Index Fungorum550746
- Jarling 2015 — porównanie S. mendax i S. luridus
- Martins et al. 2023 Applied Microbiology3:562–579 DOI 10.3390/applmicrobiol3020040
- L.Opat/V.Sojka ČMS Suillellus mendax (také [39])
- NCBI Taxonomy 2100784
- Machiel Noordeloos 2022/2025 NDFF
- Vizzini i in. 2014 — rekord pracy oryginalnej
- Grzyby.pl / GRej — dwa polskie wpisy (také [35])
- Polskie Towarzystwo Mykologiczne — KPNG 1/2021
- Species Fungorum synonimia 550746
- PTMyk — RekomendacjaKPNG3/2024,21.03.2024
- Modroborowik półosiatkowany — aktualne polskie wykazy,18.10.2026
- Martins i in. 2023 — Antioxidant, Antimicrobial and Cosmeceutical Potential, Applied Microbiology3:562–579
- protection-status
- Modroborowik półosiatkowany — potwierdzone uzupełnienie źródłowe
- trade-status
- Vizzini, Simonini, Ercole i Voyron 2013/2014 — Boletus mendax, Mycological Progress13:95–109
- Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Houby českobudějovických parků a trávníků: Suillellus mendax