Jedlý
Vyžaduje úpravu
Povolen k prodeji
Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.











Límcovka vrásčitoprstenná (Stropharia rugosoannulata) je statná saprotrofní houba z čeledi límcovkovitých, vyznačující se masitým kloboukem v odstínech vínově hnědé až okrové a výrazným rýhovaným prstenem na třeni. Přirozeně roste na tlející slámě a dřevní štěpce. Patří mezi ceněné jedlé houby a je celosvětově pěstována na umělých substrátech pod komerčním názvem zahradní obr.
Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.
Houbař
Stavba plodnice
- Typ stavby plodnice
- Typ stavby plodnice: Klobouk, třeň.
- Myceliální provazce na bázi plodnice
- Myceliální provazce na bázi plodnice: přítomný.
Myceliální provazce na bázi plodnice: přítomný. - Barva mycelia na bázi plodnice
- Barva mycelia na bázi plodnice: bílý (rhizomorfní provazce).
Klobouk
- Tvar klobouku
- u mladých plodnic: Tvar klobouku: zvoncovitý.
u mladých plodnic: Tvar klobouku: vyklenutý.
u zralých plodnic: Tvar klobouku: vyklenutý.
u zralých plodnic: Tvar klobouku: plochý.
Tvar klobouku: vyklenutý.
Tvar klobouku: plochý. - Reliéf povrchu klobouku
- Reliéf povrchu klobouku: hladký.
u zralých plodnic: Reliéf povrchu klobouku: hladký. - Pokryv klobouku
- u zralých plodnic: Pokryv klobouku: holá.
- Lesk povrchu klobouku
- u zralých plodnic: Lesk povrchu klobouku: matný.
- Lepkavost a slizkost klobouku
- za mokra: Lepkavost a slizkost klobouku: lepkavý.
- Vzor praskání povrchu
- u starých plodnic: Vzor praskání povrchu: popraskaná, vzor neuveden.
- Barva klobouku
- za sucha: Barva klobouku: plavý.
u zralých plodnic: Barva klobouku: krémový.
u zralých plodnic: Barva klobouku: okrově hnědý.
u mladých plodnic: Barva klobouku: červenohnědý.
u mladých plodnic: Barva klobouku: vínový.
u mladých plodnic: Barva klobouku: vínově hnědá.
Barva klobouku: bílý.
za sucha: Barva klobouku: bělavá.
u zralých plodnic: Barva klobouku: světle hnědý. - Postavení okraje
- Postavení okraje: podvinutý.
- Obrys okraje klobouku
- Obrys okraje klobouku: vroubkovaný.
- Profil okraje klobouku
- Profil okraje klobouku: ostrý.
- Zbytky vela na okraji
- u mladých plodnic: Zbytky vela na okraji: s převislými zbytky vela.
- Průměr klobouku
- Průměr klobouku je 40–200 mm.
- Směr změny barvy hlavičky s věkem
- Směr změny barvy hlavičky s věkem: světlá (od mladé po zralou plodnici).
- Přítomnost zbytků plachetky na klobouku
- Přítomnost zbytků plachetky na klobouku: přítomný.
Spodní strana klobouku
- Typ hymenoforu
- Typ hymenoforu: lupeny.
Lupeny u třeně
- Připojení hymenoforu ke třeni
- Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (lupeny).
Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (lupeny).
- Sbíhavost hymenoforu na třeň
- Sbíhavost hymenoforu na třeň: sbíhavý zoubkem (lupeny).
- Barva hymenoforu
- u mladých plodnic: Barva hymenoforu: šedý.
u zralých plodnic: Barva hymenoforu: purpurově hnědý. - Makroskopická stavba volného ostří lupenů
- Makroskopická stavba volného ostří lupenů: nepravidelný.
- Přirozená barva ostří lupene
- Přirozená barva ostří lupene: bělavá.
- Rozestup lupenů
- Rozestup lupenů: hustě uspořádané.
- Přítomnost krátkých lupenů
- Přítomnost krátkých lupenů: přítomný.
Třeň a báze
- Poloha třeně
- Poloha třeně: středový.
- Tvar třeně
- Tvar třeně: válcovitý.
- Báze třeně
- Báze třeně: kyjovitý.
Báze třeně: ztlustlá. - Barva třeně
- u mladých plodnic: Barva třeně: bílý.
u zralých plodnic: Barva třeně: žlutý. - Reliéf povrchu třeně
- Reliéf povrchu třeně: hladký.
pod prstenem: Reliéf povrchu třeně: hladký. - Pokryv povrchu třeně
- Pokryv povrchu třeně: vláknitá.
- Barva ornamentace třeně
- Barva ornamentace třeně: nahnědlý.
- Vnitřek třeně
- Vnitřek třeně: plný.
- Délka třeně
- Délka třeně: 70–180 mm.
- Průměr třeně
- Průměr třeně: 9–30 mm.
Prsten
- Přítomnost prstenu
- Přítomnost prstenu: přítomný.
Přítomnost prstenu: přítomný.
Přítomnost prstenu: přítomný.
Přítomnost prstenu: přítomný. - Tvar prstenu
- Tvar prstenu: převislý.
- Poloha prstenu
- Poloha prstenu: v horní části třeně.
- Vytrvalost prstenu
- Vytrvalost prstenu: vytrvalý.
- Barva prstenu
- Barva prstenu: bílý.
- Reliéf povrchu prstenu
- Reliéf povrchu prstenu: paprskovitě rýhovaná.
- Popisná tloušťka prstenu
- Popisná tloušťka prstenu: tlustý.
- Obrys okraje prstenu
- Obrys okraje prstenu: zubatý jako ozubené kolo.
Dužnina
- Barva dužniny
- Barva dužniny: bílý (dužnina klobouku).
Barva dužniny: bílý (dužnina třeně). - Pevnost dužniny
- Pevnost dužniny: pevný (dužnina klobouku).
- Typ konzistence dužniny
- Typ konzistence dužniny: masitý.
- Vůně dužniny
- Vůně dužniny: ředkvičkový.
Vůně dužniny: příjemný (dužnina).
Vůně dužniny: nevýrazný (dužnina). - Výraznost chuti dužniny
- Výraznost chuti dužniny: nevýrazný.
- Hodnocení příjemnosti chuti dužniny
- Hodnocení příjemnosti chuti dužniny: příjemná.
Kde a kdy roste
- Stanoviště
- Stanoviště: park.
Stanoviště: zahrada. - Substrát
- Substrát: dřevní štěpka použitá jako mulč.
Substrát: kompostované piliny.
Substrát: sláma.
Substrát: půda.
Substrát: sláma, piliny, dřevní štěpka použitá jako mulč nebo půda. - Způsob růstu plodnic
- Způsob růstu plodnic: jednotlivě.
Způsob růstu plodnic: ve skupinách. - Četnost výskytu
- Doba růstu
- Plodnice se objevují od května do listopadu.
- Oblast výskytu
Jedlost a kuchyně
- Jedlost
- Jedlý
- Nutná úprava
- Vyžaduje úpravu
Právo
Předpisy pro lokalitu: Polsko
- Ochrana
- V Polsku nepodléhá druhové ochraně.
- Obchod
- Povolen k prodeji
Možná záměna
FAQ
Lze límcovku vrásčitoprstennou konzumovat zasyrova?
Ne, v syrovém stavu způsobuje trávicí obtíže; vyžaduje důkladnou tepelnou úpravu.
Na jakém substrátu tato houba nejlépe roste?
Roste především na vlhké dřevní štěpce, tlející slámě, mulčovací kůře a kompostu.
V jakém ročním období se plodnice objevují?
Plodnice vyrůstají od května do října, s hlavním vrcholem na přelomu léta a podzimu.
Jak chutná límcovka vrásčitoprstenná?
Má příjemnou, jemnou, mírně oříškovou chuť a masitou, pevnou konzistenci dužniny.
Využívá se tento druh v ekologickém zahradnictví?
Ano, její mycelium urychluje kompostování, zadržuje vodu a omezuje výskyt hlístic v půdě.
Jaký je mezinárodní zahradnický název této houby?
V anglicky mluvících zemích je populární pod označením King Stropharia či garden giant.
Pomáhá límcovka vrásčitoprstenná čistit odtokové vody?
Ano, v systémech mykofiltrace její podhoubí účinně zachycuje a likviduje bakterie.
Kde byla tato houba historicky poprvé masově pěstována?
Zahrádkářské pěstování na slámě se masově rozvinulo v šedesátých letech v NDR a Polsku.
Jsou ke sběru vhodné i staré přerostlé plodnice?
Přezrálé plodnice s rozměklou dužninou se ke konzumaci nehodí a mohou způsobit nevolnost.
Lze z výtrusů této houby získat barvivo na textil?
Ano, zralé plodnice s tmavými sporami poskytují šedofialové a zemité barevné odstíny.
Nadšenec
Názvy a historie
- Platné národní jméno
- pierścieniak uprawny
- Platné vědecké jméno
- Stropharia rugosoannulata
- Další národní jména
- łysiczka uprawna
- Dřívější národní jména
- łysiczka trocinowa
Pozorování doma
Výtrusný prach
- Potřebný materiál
- čerstvý, zralý klobouk, list papíru, sklenice nebo miska, voda
- Čas
- 2–24 h
- Provedení
- Položte klobouk spodní stranou na papír.
- Přidejte kapku vody navrch a přikryjte.
- Po 2–24 hodinách zvedněte klobouk a prohlédněte si nános.
Co hledat
- Barva výtrusného prachu
- Barva výtrusného prachu: hnědý.
- Odstín výtrusného prachu
- Odstín výtrusného prachu: purpurově hnědý.
Pod mikroskopem
- Potřebný materiál
- světelný mikroskop, podložní a krycí sklíčko, jehla, voda, výtrusy z výtrusného prachu
- Provedení
- Přeneste jehlou trochu výtrusného prachu na sklíčko.
- Přidejte kapku vody, přikryjte sklíčkem a prohlédněte výtrusy.
Co hledat
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: elipsoidní. Tvar výtrusu: elipsoidní. Tvar výtrusu: vejčitý. Tvar výtrusu: elipsoidní. Tvar výtrusu: vejčitý. Tvar výtrusu: vejčitý. Tvar výtrusu: šestiúhelníkový (téměř, mírně).
- Povrch výtrusu
- Povrch výtrusu: hladký.
- Rozměry výtrusu
- Délka 9,5–18 µm, šířka 6,5–10 µm.
Rozměry porovnávejte po kalibraci měřítka mikroskopu.
Ekologie a rozšíření
- Úrodnost půdy
- Úrodnost půdy: úrodná.
- Způsob výživy
- Způsob výživy: saprotrofní.
Mimokulinární využití
Mimo oblast lidské stravy nachází límcovka vrásčitoprstenná zásadní uplatnění v ekologickém zahradnictví, mulčování a mykofiltraci. Její mohutné a vitální podhoubí dokáže účinně prorůstat dřevní štěpku a slámu, čímž významně urychluje tvorbu kvalitního kompostu a zlepšuje půdní strukturu i zadržování vody v záhonech. V environmentální praxi se kultura tohoto druhu využívá k dekontaminaci půdy a filtraci zemědělských odtokových vod, neboť podhoubí lapá a rozkládá patogenní bakterie, zejména koliformní mikroorganismy.
Dále je tento druh schopen mechanicky i enzymaticky potlačovat půdní hlístice, což z něj činí vyhledávaný prostředek biologické ochrany plodin v ekologickém zemědělství. V řemeslné výrobě se sušené zbytky mycelia a přezrálých plodnic ojediněle využívají jako pojivo pro tvorbu lehkých přírodních biomateriálů a papíroviny. V textilním řemesle poskytují starší plodnice se zralými tmavými výtrusy šedohnědé až tmavě fialovošedé odstíny pro barvení přírodních vláken.
Historie a kultura
Historie vztahu člověka k límcovce vrásčitoprstenné je úzce spjata s rozvojem moderní houbařské agronomie ve druhé polovině dvacátého století. Zatímco starší evropská literatura ji zachycovala pouze jako vzácnější přírodní úkaz z okrajů měst a lesů, v šedesátých a sedmdesátých letech se stala středem pozornosti mykologů ve střední a východní Evropě, zejména v bývalé Německé demokratické republice a Polsku. Zde byla vybrána jako ideální druh pro domácí a zahrádkářské pěstování na balících slámy, což z ní učinilo symbol soběstačného pěstování hub v socialistických zahrádkářských koloniích.
V literatuře se z tohoto období dochovaly rozsáhlé instruktážní příručky a popularizační články oslavující její nenáročnost a vysoký výnos. V Severní Americe získala v rámci permakulturního hnutí kultovní status a stala se symbolem regenerativního zemědělství a mykoremediace. V lidových mýtech sice nezanechala hlubokou stopu, ale stala se moderní ikonou ekologického a komunitního zahradničení.
Jedlost a bezpečnost
Límcovka vrásčitoprstenná je kvalitní a vyhledávaná jedlá houba s lahodnou, jemně oříškovou chutí a příjemnou pevnou strukturou dužniny. Zvláště mladé plodnice s polokulovitým kloboukem jsou kulinářsky velmi ceněny. Z hlediska bezpečnosti je však nezbytné houbu vždy důkladně tepelně upravit, protože požití v syrovém nebo polosyrovém stavu může způsobit zažívací obtíže, žaludeční křeče a nevolnost. Staré a přezrálé plodnice s rozpadlými lupeny a měknoucí dužninou se ke konzumaci nehodí kvůli hromadění nežádoucích rozkladných produktů.
V oblibě se liší podle zemí. V Německu, Polsku i Spojených státech se těší značné popularitě jak mezi houbaři, tak mezi pěstiteli, kteří ji znají pod označením King Stropharia. V asijských státech je ceněna pro svou křehkost a texturu. Naopak v některých oblastech jižní Evropy není v tradičním povědomí příliš ukotvena a bývá z obav z neznámých druhů přehlížena. Při správné tepelné úpravě představuje bezpečnou surovinu.
Stanoviště a výskyt
Límcovka vrásčitoprstenná je výrazně ruderální a saprotrofní druh, který vyžaduje stanoviště bohatá na celulózu a organické živiny. V přírodě i v lidmi přetvořené krajině osídluje hromady tlející slámy, mulčovací kůru, dřevní štěpku, komposty, ruderální náspy, okraje polí a zahradní záhony. Nemá symbiotický vztah s konkrétními dřevinami, ale často roste v blízkosti listnatých keřů a stromů, kde se hromadí rozkládající se rostlinné zbytky a kde vlhkost substrátu podporuje růst podhoubí.
Původní areál rozšíření zahrnuje mírné pásmo Severní Ameriky a části východní Asie, avšak v průběhu dvacátého století se díky člověku a pěstování rozšířila do velké části Evropy a dalších kontinentů. Ve volné přírodě střední Evropy se objevuje od května do října, přičemž nejhojnější tvorba plodnic nastává na přelomu léta a podzimu po vydatnějších srážkách. V teplejších nížinách a chráněných zahradních podmínkách se plodnice mohou tvořit ve vlnách od pozdního jara až do prvních podzimních mrazíků.
Výzkumník
Jedlost a kuchyně
Ustalenia źródłowe: jadalność, spożycie i wykorzystanie
- Jedlost
- Jedlý — źródło oznaczenia
Źródło bez opisu bibliograficznego · jedlé, nebo jedovaté? — Jedlý a pěstovaný na slámě; Musí být dobře osmažený nebo uvařený; bez domýšlení času nebo teploty
- Nutná úprava
- Vyžaduje úpravu
Źródło bez opisu bibliograficznego · jedlé, nebo jedovaté? — Jedlý a pěstovaný na slámě; Musí být dobře osmažený nebo uvařený; bez domýšlení času nebo teploty
- Obchod
- Povoleno k prodeji
Obszar: PL
W Polsce jest dopuszczony do obrotu handlowego oraz do produkcji przetworów grzybowych.
Dziennik Ustaw 2026 poz. 258 — urzędowy tekst · § 2 odst. 1; příloha č. 1, pol.45, PDF str.6; obecné požadavky na uvádění na trh §3–6
Vědecké názvy a taxonomie
- Platné vědecké jméno
Stropharia rugosoannulata
Vědecké názvy a taxonomie
Límcovka obrovská byla formálně popsána v roce 1922 v časopise Mycologia (14(3): 139) jako Stropharia rugosoannulata Farl. ex Murrill. Databáze Index Fungorum (Name Record 145219) potvrzuje toto jméno jako aktuální v rámci čeledi Strophariaceae.
- Zakres ujęcia taksonomicznego
Stropharia rugosoannulata, obserwowany profil brytyjski; uprawa ma odrębne źródło i kraj
[5]
Ekologie a rozšíření
- Četnost výskytu
- Nizozemsko: Četnost výskytu: hojný. [6]
Laboratorní diagnostika
Strukturované údaje
Bazidie
- Počet výtrusů na bazidii
- Počet výtrusů na bazidii je 4. [14]
Počet výtrusů na bazidii je 4. [20]
Počet výtrusů na bazidii je 4. [33] - Délka bazidie
- Délka bazidie: 21–38 µm. [14]
- Tvar bazidie
- Tvar bazidie: kyjovitý. [33]
Tvar bazidie: kyjovitý (téměř, se zaškrcením uprostřed). [14] - Šířka bazidie
- Šířka bazidie: 8–12 µm. [14]
Kaulocystidy
Hymeniální cystidy
Ostatní laboratorní znaky
Pokožka klobouku
- Šířka prvků pokožky klobouku
- Šířka prvků pokožky klobouku: 7–14 µm. [14]
Šířka prvků pokožky klobouku: 5–15 µm. [20] - Stavba pokožky klobouku
- Stavba pokožky klobouku: kutis (mírně gelatinizovaná). [20]
- Tvar vrcholu koncové buňky pokožky klobouku
- Tvar vrcholu koncové buňky pokožky klobouku: zaoblený. [20]
- Tvar koncové buňky pokožky klobouku
- Tvar koncové buňky pokožky klobouku: válcovitý. [20]
Reakce s činidly
- Reakce na alkalická činidla
- Reakce na alkalická činidla: olivově zelená. [20]
Výtrusy
- Barva výtrusů pod mikroskopem
- Barva výtrusů pod mikroskopem: tmavohnědý. [14]
Barva výtrusů pod mikroskopem: žlutohnědý. [20] - Přítomnost klíčního póru
- Přítomnost klíčního póru: přítomný. [4]
Přítomnost klíčního póru: přítomný. [20] - Průměr klíčního póru
- Průměr klíčního póru: 1–2 µm. [20]
- Kvalitativní velikost klíčního póru
- Kvalitativní velikost klíčního póru: velký. [20]
- Délka výtrusu
- Délka výtrusu: 11–15 µm. [20]
Délka výtrusu: 10–13 µm. [4]
Délka výtrusu: 9,5–12 µm. [1]
Délka výtrusu: 11–18 µm. [33]
Délka výtrusu: 9,5–14,5 µm. [14] - Poměr délky a šířky výtrusu
- Poměr délky a šířky výtrusu: 1,25–2. [14]
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: elipsoidní. [4]
Tvar výtrusu: elipsoidní. [1]
Tvar výtrusu: vejčitý. [1]
Tvar výtrusu: elipsoidní. [14]
Tvar výtrusu: vejčitý. [14]
Tvar výtrusu: vejčitý. [14]
Tvar výtrusu: šestiúhelníkový (téměř, mírně). [14] - Povrch výtrusu
- Povrch výtrusu: hladký. [4]
- Tloušťka stěny výtrusu
- Tloušťka stěny výtrusu: tlustostěnný. [4]
Trama hymenoforu
- Typ tramy hymenoforu
- Typ tramy hymenoforu: pravidelná — rovnoběžná. [14]
Materiál a metody výzkumu
- Hmotnost plodnice
- čerstvý materiál: Hmotnost plodnice: 41,44 g (počet vzorků: 50, počet vzorků uvedený ve zdroji, morfometrická měření, směrodatná odchylka: 10,34, průměr). [35]
- Výsledky zaznamenané v pramenech — Počet výtrusů na bazidii
- Liczba zarodników na jednej podstawce wynosi 4. [14] [20] [33]
- Výsledky zaznamenané v pramenech — Délka hymeniální cystidy
- na ostrzu blaszki: 21–46,5 µm [14]
na ostrzu blaszki: 35–50 µm [20]
na ostrzu blaszki: 25–45 µm [20]
Materiał badania: Cortez V.G., Silveira R.M.B. (2008), The agaric genus Stropharia in Rio Grande do Sul, Brazil, Fungal Diversity 32:31–57. Opis S. rugosoannulata na drukowanych s. 50 i 52 (PDF 20 i 22), ryciny na s. 51. Własny materiał z Rio Grande do Sul i dodatkowe okazy zielnikowe, w tym ICN 139.140, ICN 139.031, ICN 139.138, holotyp Anellaria sanguineopurpurea Rick PACA 8.424 oraz paratyp z Massachusetts NY 761.568. Lista materiału w oryginale pozostaje pełna. Zakres zbiorczy nie został przypisany pojedynczemu okazowi. Zarodniki (9,5–)11–12,5(14,5) × 6,5–8 µm; Q 1,25–2, Qm 1,59; n=92. Podstawki 21–32(–38) × 8–12 µm. Pleurocystydy (25–)38–55 × (6,5–)9–13,5(–15) µm, cheilocystydy (21–)35–46,5 × 9,5–13,5(–17,5) µm. Zachowano wszystkie skrajne granice, typowe zakresy i położenia. na powierzchni blaszki: 25–55 µm [14] - Výsledky zaznamenané v pramenech — Šířka hymeniální cystidy
- na ostrzu blaszki: 12,5–15 µm [20]
na ostrzu blaszki: 7,5–15 µm [20]
na ostrzu blaszki: 9,5–17,5 µm [14]
Materiał badania: Cortez V.G., Silveira R.M.B. (2008), The agaric genus Stropharia in Rio Grande do Sul, Brazil, Fungal Diversity 32:31–57. Opis S. rugosoannulata na drukowanych s. 50 i 52 (PDF 20 i 22), ryciny na s. 51. Własny materiał z Rio Grande do Sul i dodatkowe okazy zielnikowe, w tym ICN 139.140, ICN 139.031, ICN 139.138, holotyp Anellaria sanguineopurpurea Rick PACA 8.424 oraz paratyp z Massachusetts NY 761.568. Lista materiału w oryginale pozostaje pełna. Zakres zbiorczy nie został przypisany pojedynczemu okazowi. Zarodniki (9,5–)11–12,5(14,5) × 6,5–8 µm; Q 1,25–2, Qm 1,59; n=92. Podstawki 21–32(–38) × 8–12 µm. Pleurocystydy (25–)38–55 × (6,5–)9–13,5(–15) µm, cheilocystydy (21–)35–46,5 × 9,5–13,5(–17,5) µm. Zachowano wszystkie skrajne granice, typowe zakresy i położenia. na powierzchni blaszki: 6,5–15 µm [14] - Výsledky zaznamenané v pramenech — Délka výtrusu
- 11–18 µm [33]
9,5–12 µm [1]
11–15 µm [20]
10–13 µm [4]
9,5–14,5 µm [14] - Výsledky zaznamenané v pramenech — Šířka výtrusu
- 6,5–8 µm [14]
7,5–10 µm [33]
7–9 µm [20] [1]
7,5–9 µm [4]
Metody i zapisy źródłowe — Cortez V.G., Silveira R.M.B. (2008), The agaric genus Stropharia in Rio Grande do Sul, Brazil, Fungal Diversity 32:31–57. Opis S. rugosoannulata na drukowanych s. 50 i 52 (PDF 20 i 22), ryciny na s. 51. Własny materiał z Rio Grande do Sul i dodatkowe okazy zielnikowe, w tym ICN 139.140, ICN 139.031, ICN 139.138, holotyp Anellaria sanguineopurpurea Rick PACA 8.424 oraz paratyp z Massachusetts NY 761.568. Lista materiału w oryginale pozostaje pełna. Zakres zbiorczy nie został przypisany pojedynczemu okazowi. Zarodniki (9,5–)11–12,5(14,5) × 6,5–8 µm; Q 1,25–2, Qm 1,59; n=92. Podstawki 21–32(–38) × 8–12 µm. Pleurocystydy (25–)38–55 × (6,5–)9–13,5(–15) µm, cheilocystydy (21–)35–46,5 × 9,5–13,5(–17,5) µm. Zachowano wszystkie skrajne granice, typowe zakresy i położenia.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Opis metody w źródle: Metody, druk s. 33 (PDF 3): mikroskopia świetlna Leica DMLS2; preparaty w KOH 5% samym albo z czerwienią Kongo 1%. Nie określono, który wariant preparowania dotyczył każdego pojedynczego pomiaru.
Obecność akantocytów — zapis źródłowy: „Druk s. 52, bezpośrednia kontynuacja opisu S. rugosoannulata: Acanthocytes present in rhizomorphs. Nie są mikrokryształkami.” [14]
Kształt podstawki — zapis źródłowy: „Druk s. 50: Basidia ... subclavate, with a medial constriction.” [14]
Układ kaulocystyd — zapis źródłowy: „Druk s. 50–52: Caulocystidia ... scattered on the stipe apex.” [14]
Kształt kaulocystyd — zapis źródłowy: „Druk s. 50–52: Caulocystidia ... clavate to subfusoid. Podstawowy kształt maczugowaty; drugą możliwość zapisano osobno.” [14]
Kształt kaulocystyd — zapis źródłowy: „Druk s. 50–52: Caulocystidia ... clavate to subfusoid. Wrzecionowaty i przybliżenie są odrębnymi atrybutami.” [14]
Kształt cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Druk s. 50: Cheilocystidia ... fusoid to ventricose. Wyłącznie cheilocystydy tego samego materiału. Przyrostek mucronate nie jest kształtem całej komórki.” [14]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Druk s. 50: ovoid to slightly subhexagonal in face view. Jajowaty obrys w widoku czołowym.” [14]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Druk s. 50: ovoid to slightly subhexagonal in face view. Sześciokątny obrys, przybliżenie, stopień i widok zapisano oddzielnie.” [14]
Metody i zapisy źródłowe — Cortez V.G., Silveira R.M.B. (2008), The agaric genus Stropharia in Rio Grande do Sul, Brazil, Fungal Diversity 32:31–57. Opis S. rugosoannulata na drukowanych s. 50 i 52 (PDF 20 i 22), ryciny na s. 51. Własny materiał z Rio Grande do Sul i dodatkowe okazy zielnikowe, w tym ICN 139.140, ICN 139.031, ICN 139.138, holotyp Anellaria sanguineopurpurea Rick PACA 8.424 oraz paratyp z Massachusetts NY 761.568. Lista materiału w oryginale pozostaje pełna. Zakres zbiorczy nie został przypisany pojedynczemu okazowi. Zarodniki (9,5–)11–12,5(14,5) × 6,5–8 µm; Q 1,25–2, Qm 1,59; n=92. Podstawki 21–32(–38) × 8–12 µm. Pleurocystydy (25–)38–55 × (6,5–)9–13,5(–15) µm, cheilocystydy (21–)35–46,5 × 9,5–13,5(–17,5) µm. Zachowano wszystkie skrajne granice, typowe zakresy i położenia.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Opis metody w źródle: Metody, druk s. 33 (PDF 3): mikroskopia świetlna Leica DMLS2; preparaty w KOH 5% samym albo z czerwienią Kongo 1%. Nie określono, który wariant preparowania dotyczył każdego pojedynczego pomiaru.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Medium: KOH. Opis metody w źródle: Opis barwy zarodników na drukowanej s. 50 jawnie podaje KOH. Kontekst barwy jest odczynnikowy; nie utożsamiono go z barwą naturalną ani wysypem.
Liczba zarodników na jednej podstawce; Długość podstawki; Szerokość podstawki — zapis źródłowy: „Druk s. 50: Basidia 21–32(–38) × 8–12 µm ... bearing four sterigmata; liczba sterygm nie jest n próby.” [14]
Długość kaulocystyd; Szerokość kaulocystyd — zapis źródłowy: „Druk s. 50–52: Caulocystidia 42–48 × 18–20 µm ... scattered on the stipe apex; leptocystydy, clavate to subfusoid, hyaline, smooth and thin-walled.” [14]
Obecność chryzocystyd; Długość cystydy hymenialnej; Szerokość cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Druk s. 50: Pleurocystidia (25–)38–55 × (6.5–)9–13.5(–15) µm, as chrysocystidia, fusoid to clavate; yellowish amorphous inclusion” [14]
Obecność chryzocystyd; Długość cystydy hymenialnej; Szerokość cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Druk s. 50: Cheilocystidia (21–)35–46.5 × 9.5–13.5(–17.5) µm, fusoid to ventricose, as chrysocystidia or leptocystidia; little or without yellowish contents” [14]
Kształt cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Druk s. 50: Pleurocystidia ... fusoid to clavate. Nie przeniesiono kształtów na osobno opisane cheilocystydy.” [14]
Typ tramy hymenoforu — zapis źródłowy: „Druk s. 50: Gill trama regular.” [14]
Szerokość elementów skórki — zapis źródłowy: „Druk s. 50: Pileipellis ... hyphae ... 7–14 µm in diameter; średnica strzępek, nie komórek końcowych.” [14]
Barwa zarodnika w mikroskopie — zapis źródłowy: „Druk s. 50: color dark brown in KOH; barwa w medium, nie wynik ujemnej lub dodatniej reakcji chemicznej.” [14]
Długość zarodnika; Iloraz długości i szerokości zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Druk s. 50: (9.5–)11–12.5(14.5) × 6.5–8 µm, Q=1.25–2, Qm=1.59, n=92; pełne skrajne granice, nie iloraz niezależnych skrajnych wymiarów.” [14]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Druk s. 50: ellipsoid to ovoid in side view; wyłącznie widok boczny. Widok czołowy: ovoid to slightly subhexagonal pozostaje osobno w opisie badania.” [14]
Ścięcie obrysu zarodnika — zapis źródłowy: „Druk s. 50: conspicuous germ-pore, which makes the basidiospore truncate.” [14]
Rozdęcie strzępek tramy — zapis źródłowy: „Druk s. 50: Gill trama ... formed by inflate ... hyphae.” [14]
Metody i zapisy źródłowe — Michael Kuo, Stropharia rugosoannulata, maj 2017. Własny opis i fotografie; kolekcje Herb. Kuo 05080306, 08300403, 05301701, z Pensylwanii, Massachusetts i Illinois. Autor przytacza też literaturę; pełnego zakresu nie przypisano jednemu okazowi. Zarodniki 11–15 × 7–9 µm; pora rostkowa 1–2 µm. Dwa morfotypy cheilocystyd opisano odrębnie: 25–45 × 7,5–15 µm oraz 35–50 × 12,5–15 µm. Źródło nie podaje liczebności pomiarów ani stężenia KOH.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Medium: KOH. Opis metody w źródle: Microscopic Features: barwy w KOH podane wprost; stężenie, czas ekspozycji i powiększenie niepodane. Wartości zachowują taki kontekst.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Opis metody w źródle: Własny gatunkowy opis mikroskopowy autora; bez dopowiadania metody preparowania każdej cechy.
Liczba zarodników na jednej podstawce — zapis źródłowy: „Microscopic Features: Basidia 4-sterigmate.” [20]
Obecność chryzocystyd — zapis źródłowy: „Microscopic Features: pierwszy morfotyp cheilocystyd becoming chrysocystidia.” [20]
Długość cystydy hymenialnej; Szerokość cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Microscopic Features: Cheilocystidia dimorphic: 25–45 × 7.5–15 µm, fusoid-ventricose, often rostrate, thin-walled, smooth, hyaline in KOH, often with refractive globular inclusions becoming chrysocystidia” [20]
Długość cystydy hymenialnej; Szerokość cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Microscopic Features: Cheilocystidia ... or 35–50 × 12.5–15 µm, broadly cylindric to subutriform, thin-walled, smooth” [20]
Szerokość elementów skórki — zapis źródłowy: „Microscopic Features: Pileipellis a slightly gelatinized cutis of elements 5–15 µm wide.” [20]
Kształt wierzchołka komórki końcowej skórki kapelusza — zapis źródłowy: „Microscopic Features: terminal cells ... with rounded apices.” [20]
Kształt komórki końcowej skórki kapelusza — zapis źródłowy: „Microscopic Features: terminal cells cylindric with rounded apices.” [20]
Barwa zarodnika w mikroskopie — zapis źródłowy: „Microscopic Features: spores ... yellow brown in KOH; wyłącznie barwa w podanym medium.” [20]
Średnica pory rostkowej — zapis źródłowy: „Microscopic Features: with a large pore 1–2 µm wide at one end.” [20]
Długość zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Microscopic Features: spores 11–15 × 7–9 µm; własny zakres autora.” [20]
Ścięcie obrysu zarodnika — zapis źródłowy: „Microscopic Features: ellipsoid, with one end usually somewhat truncated.” [20]
Metody i zapisy źródłowe — Władysław Wojewoda, Marta Wojewoda (2007), Grzyby inwazyjne: okratek australijski Clathrus archeri i pierścieniak uprawny Stropharia rugosoannulata w Beskidzie Wyspowym. Wszechświat 108(10–12):300–303. Własne obserwacje stanowiska w Przenoszy 2005–2007, zestawienie innych krajowych stanowisk i opis cech gatunku na s. 302. Opis wymiarów zarodników 11–13(18) × 7,5–8(10) µm nie podaje numeru preparatu, n ani metody; nie przypisano wszystkich wyników pojedynczemu owocnikowi.
Liczba zarodników na jednej podstawce — zapis źródłowy: „Druk s. 302: podstawki czterozarodnikowe.” [33]
Kształt podstawki — zapis źródłowy: „Druk s. 302: Podstawki są maczugowate, czterozarodnikowe.” [33]
Długość zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Druk s. 302: 11–13(18) × 7,5–8(10) µm; skrajne i typowe wartości zachowano oddzielnie w opisie.” [33]
Metody i zapisy źródłowe — Michael Kuo, Stropharia rugosoannulata, maj 2017. Własny opis i fotografie; kolekcje Herb. Kuo 05080306, 08300403, 05301701, z Pensylwanii, Massachusetts i Illinois. Autor przytacza też literaturę; pełnego zakresu nie przypisano jednemu okazowi. Zarodniki 11–15 × 7–9 µm; pora rostkowa 1–2 µm. Dwa morfotypy cheilocystyd opisano odrębnie: 25–45 × 7,5–15 µm oraz 35–50 × 12,5–15 µm. Źródło nie podaje liczebności pomiarów ani stężenia KOH.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Opis metody w źródle: Własny gatunkowy opis mikroskopowy autora; bez dopowiadania metody preparowania każdej cechy.
Kształt cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Microscopic Features, drugi morfotyp cheilocystyd: widely cylindric to subutriform. Walcowaty i szerokość zapisano oddzielnie.” [20]
Kształt cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Microscopic Features, drugi morfotyp cheilocystyd: widely cylindric to subutriform. Utriformiczny i przybliżenie zapisano oddzielnie.” [20]
Organizacja skórki kapelusza — zapis źródłowy: „Microscopic Features: Pileipellis a slightly gelatinized cutis. Organizacja cutis i lekkie zżelatynizowanie to oddzielne własności.” [20]
Obecność pory rostkowej — zapis źródłowy: „Microscopic Features: a large pore measuring 1–2 µm across. Jawnie potwierdzona obecność pory tego samego materiału.” [20]
Jakościowa wielkość pory rostkowej — zapis źródłowy: „Microscopic Features: a large pore measuring 1–2 µm across. Duża to jawny opis autora; liczbowy wymiar pozostaje we wcześniejszym wyniku.” [20]
Metody i zapisy źródłowe — Independent source report, not a merged collection or population.
Obecność pory rostkowej — zapis źródłowy: „Por kiełkowy obecny.” [4]
Długość zarodnika — zapis źródłowy: „spore_length: 10–13 µm.” [4]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Zarodniki elipsoidalne.” [4]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „Zarodniki gładkie.” [4]
Grubość ściany zarodnika — zapis źródłowy: „Zarodniki grubościenne.” [4]
Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „spore_width: 7.5–9 µm.” [4]
Metody i zapisy źródłowe — Independent source report, not a merged collection or population.
Długość zarodnika — zapis źródłowy: „Atlas: długość zarodników9,5–12µm.” [1]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Atlas: zarodniki elipsoidalno-jajowate.” [1]
Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Atlas: szerokość zarodników7–9µm.” [1]
Nomenklatura — národní zdroje a historické kombinace
Polský název: Doporučení KPNG 6/2025 přijímá název „pierścieniak uprawny“ a uvádí dřívější „łysiczka trocinowa“ pro kombinaci Psilocybe rugosoannulata. „Łysiczka uprawna“ je nezávisle použita Wojewodovými (2007) a také v databázi Ústavu ochrany přírody PAN. V těchto zdrojích nebylo zjištěno, že by šlo o dnešní doporučený název; zůstává alternativním názvem.
Historická kombinace: Noordeloos v roce 1995 formálně publikoval kombinaci Psilocybe rugosoannulata (Farl. ex Murrill) Noordel. Jeho široké pojetí rodu Psilocybe vysvětluje tento historický název; nedokazuje psychoaktivní účinek druhu. Současné vědecké jméno v záznamu zůstává Stropharia rugosoannulata.
Ostatní názvy: EPPO dokumentuje německé „Riesenträuschling“. Byl zachován přesný pravopis a jazyk bez domýšlení země použití. Někdejší zápis „pierścieniak burgundzki“ nebyl v provedených vyhledáváních nezávisle potvrzen; nebyl povýšen na potvrzenou alternativu. Revize Corteze a Silveiry uchovává odděleně historická synonyma založená na zkoumání typů.
Řetězec důkazů — genom, chemické složení a bezpečnost
Ověřená posloupnost: Průmyslový přehled z roku 2025 → Yang a spoluautoři (2022), analýza genomu → Stijve a de Meijer (1993), citované HPLC. Byl prostudován kompletní přehled i kompletní genomová práce; výsledek staršího HPLC je zde znám z citace. Originál z roku 1993 nebyl získán, takže materiál, metoda ani mez detekce tohoto stanovení nebyly samostatně ověřeny.
Závěr a nezávislost: Genomová práce uvádí absenci rozpoznaného souboru genů známé biosyntézy psilocybinu ve zkoumaném materiálu. Rozšíření tohoto výsledku na celkovou bezpečnost konzumace přesahuje její rámec. Přehled opakující tento výsledek není druhou nezávislou studií. Neznamená to prokázání nejedlosti; hodnocení se týká konkrétního argumentu a jeho ověřené zdrojové cesty.
Zdrojová dokumentace
Zjištění zdroje: Zhang a spoluautoři (2026) porovnali čtyři varianty experimentálního pěstování Stropharia rugosoannulata: CK, FS, SM a FM. Základ CK obsahoval 80% broskvoňových pilin a 20% kukuřičných klasů; FS obsahoval 0,45% péřové moučky a 0,45% sójové, SM 0,9% sójové, FM 0,9% péřové. Počáteční vlhkost byla stanovena na přibližně 65%. Základ procentuálního podílu suplementace nebyl uveden. Receptura a podmínky pěstování nepředstavují nároky divokého stanoviště.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Udokumentowany polski zbiór z Dolnego Śląska.
Rozsah rešerše: Fragmenty zdrojů.
Přečten byl fragment zdroje; úplný text a metody nebyly ověřeny.
Datum revize: 21.10.2026.
Omezení: Původní určení a rozsah pojmu byly zachovány. Nebylo deklarováno nové zkoumání položek ani prostudování všech publikací citovaných zdrojem.
Rozsah zpracování
Požadované kontroly jsou vypořádány.
Právní základ a rozsah hodnocení
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Nejdůležitější látky a jejich účinky
V publikaci Zhang a kol. (2014, Molecules 19(12): 19880–19891, DOI: 10.3390/molecules191219880, PMID: 25460311) byl z plodnic límcovky obrovské izolován nový lektin označený jako SRL (Stropharia rugosoannulata lectin). Prvním autorem práce a realizátorem laboratorních experimentů je Weiwei Zhang.
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Podle údajů uvedených v abstraktu publikace:
Nejdůležitější látky a jejich účinky
- Lektin SRL byl přečištěn více než 450krát a vyznačuje se molekulovou hmotností 38 kDa;
Nejdůležitější látky a jejich účinky
- Vykazuje hemaglutinační aktivitu, která je inhibována inulinem;
Nejdůležitější látky a jejich účinky
- Hemaglutinační aktivita je stabilní pod 70 °C a při teplotě 80 °C si zachovává polovinu aktivity;
Nejdůležitější látky a jejich účinky
- V antiproliferačních testech in vitro byly prokázány hodnoty IC50 rovné 7 µM pro buněčnou linii Hep G2 (rakovina jater) a 19 µM pro buněčnou linii L1210 (myší leukémie);
Nejdůležitější látky a jejich účinky
- V testu enzymatické aktivity byla prokázána inhibice reverzní transkriptázy HIV-1 s hodnotou IC50 činící 10 µM.
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Výše uvedené výsledky se týkají výhradně laboratorních testů na izolovaném proteinu, buněčných kulturách a enzymu. Nepředstavují důkaz léčebného účinku, klinické účinnosti u lidí, dietní bezpečnosti ani nestanovují parametry přípravy pokrmů.
Jedlost — doklady o užívání a hlášení nežádoucích účinků
Potravinové využití: Druh je popisován jako jedlý a pěstovaný v polské publikaci i v pracích týkajících se potravinářského materiálu. Jiang a spoluautoři zkoumali plodnice pocházející z jedné farmy, podrobené třem způsobům sušení. Samotný status pěstované houby a analýza složek neznamenají úplné klinické ověření bezpečnosti každé plodnice.
NAMA: V dobrovolném registru NAMA za rok 2017 byla zaznamenána dvě hlášení připsaná tomuto druhu: halucinace u dospělého muže z Minnesoty po nezjištěné úpravě a průjem a střevní křeče u dospělé ženy z Pensylvánie po vařeném materiálu. Souhrnná zpráva publikovaná v roce 2006 zahrnuje také dítě z New Jersey s gastrointestinálními potížemi. Autor zprávy 2017 upozorňuje na útržkovitost dat a možné chyby v identifikaci. Hlášení neidentifikují toxin ani nedokazují přítomnost psilocybinu.
Dohled v Číně: Ve zprávě China CDC za rok 2020 je uveden jeden incident a jedna osoba, bez úmrtí; za rok 2021 dva incidenty a dvě osoby, bez úmrtí. V obou tabulkách je druh označen E — edible a případy byly zařazeny do neklasifikované skupiny. V těchto řádcích nebyl uveden zjištěný toxin ani mechanismus; nebyly na ně přeneseny syndromy otravy uvedené u jiných druhů.
Rozsah závěru: Byla zachována původní klasifikace jedlosti a odděleně zdokumentovaná hlášení nežádoucích reakcí. Genomový výsledek týkající se jedné biosyntetické dráhy ani pozorování izolovaného lektinu nedokazují úplnou bezpečnost pokrmu. V prostudovaných pracích nebyla zjištěna univerzální toxicita druhu ani klinicky potvrzené léčebné využití.
Lektin SRL — biochemický výsledek a hranice použití
Zkoumaný materiál a výsledek: Zhang a spoluautoři (2014) izolovali z plodnic lektin SRL a popsali jeho hemaglutinační aktivitu, fyzikálně-chemické vlastnosti a výsledky testů na buněčných liniích a v bezbuněčném enzymovém systému. Jde o pozorování týkající se izolovaného proteinu, odlišná od účinku celé houby po požití.
Omezení: Pokles hemaglutinační aktivity po zahřátí není studií toxicity pokrmu. Výsledky vůči buněčným liniím nebyly prezentovány jako účinná léčba nádorů ani enzymatická aktivita jako účinná léčba infekcí u lidí. V práci nebyla provedena klinická studie ani zhodnocení tradiční bylinářské praxe.
Analytické výsledky
Samostatné zdrojové analytické výsledky
- hrubý protein
- Výsledek stanovení je 32,05 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automatic Kjeldahl nitrogen analyzer.[35] [36]
- hrubý protein
- Výsledek stanovení je 40,33 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automatic Kjeldahl nitrogen analyzer.[35] [36]
- hrubý protein
- Výsledek stanovení je 41,04 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automatic Kjeldahl nitrogen analyzer.[35] [36]
- hrubý protein
- Výsledek stanovení je 42,26 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automatic Kjeldahl nitrogen analyzer.[35] [36]
- hrubý polysacharid
- Výsledek stanovení je 7,84 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Hot-water extraction followed by 80% ethanol precipitation.[35] [36]
- hrubý polysacharid
- Výsledek stanovení je 9,22 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Hot-water extraction followed by 80% ethanol precipitation.[35] [36]
- hrubý polysacharid
- Výsledek stanovení je 8,28 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Hot-water extraction followed by 80% ethanol precipitation.[35] [36]
- hrubý polysacharid
- Výsledek stanovení je 10,69 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Hot-water extraction followed by 80% ethanol precipitation.[35] [36]
- TAA
- Výsledek stanovení je 22,3 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- TAA
- Výsledek stanovení je 29,96 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- TAA
- Výsledek stanovení je 22,96 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- TAA
- Výsledek stanovení je 31,39 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- EAA
- Výsledek stanovení je 8,99 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- EAA
- Výsledek stanovení je 11,33 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- EAA
- Výsledek stanovení je 9,19 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- EAA
- Výsledek stanovení je 11,84 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- NEAA
- Výsledek stanovení je 13,31 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- NEAA
- Výsledek stanovení je 18,63 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- NEAA
- Výsledek stanovení je 13,77 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- NEAA
- Výsledek stanovení je 19,56 g/100 g. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: Automated amino acid analyzer (L-8800, Hitachi, Tokyo, Japan), following the established protocol cited as [12]. The Methods section describes free amino-acid profiling; hydrolysis status is not assigned in this transcription.[35] [36]
- FRAP FeSO4-equivalent response
- Výsledek stanovení je 0,56 mM FeSO4. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: FRAP kit TO1005; crude fruitbody polysaccharide at10mg/mL.[35] [10]
- DPPH radical scavenging
- Výsledek stanovení je 45,04 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: DPPH kit BC4755; crude polysaccharide at 2mg/mL.[35] [10]
- DPPH radical scavenging
- Výsledek stanovení je 45,67 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: DPPH kit BC4755; crude polysaccharide at 10mg/mL.[35] [10]
- FRAP FeSO4-equivalent response
- Výsledek stanovení je 0,75 mM FeSO4. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: FRAP kit TO1005; crude fruitbody polysaccharide at10mg/mL.[35] [10]
- DPPH radical scavenging
- Výsledek stanovení je 53,92 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: DPPH kit BC4755; crude polysaccharide at 2mg/mL.[35] [10]
- DPPH radical scavenging
- Výsledek stanovení je 56,07 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: DPPH kit BC4755; crude polysaccharide at 10mg/mL.[35] [10]
- FRAP FeSO4-equivalent response
- Výsledek stanovení je 0,56 mM FeSO4. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: FRAP kit TO1005; crude fruitbody polysaccharide at10mg/mL.[35] [10]
- DPPH radical scavenging
- Výsledek stanovení je 42,41 %. Hmotnostní základ nebyl ve zdroji uveden. Statistika: průměr. n = 3 (opakování uvedená ve zdroji; biochemická měření). Metoda podle zdroje: DPPH kit BC4755; crude polysaccharide at 2mg/mL.[35] [10]
Složení a sušení — srovnání konkrétního materiálu
Materiál a metoda: Jiang a spoluautoři (2023) porovnávali sušení horkým vzduchem, lyofilizaci a sušení přirozeným vzduchem u plodnic z jedné farmy. Stanovovali mj. základní složení, aminokyseliny, mastné kyseliny, prvky a těkavé látky za použití samostatných analytických metod. Tři analytická opakování se nestávají třemi nezávislými populacemi.
Výsledky: Metody se lišily zachováním složek, profilem těkavých látek a vzhledem. Nejsilnější hnědnutí bylo popsáno po sušení horkým vzduchem. Desetičlenný panel hodnotil vzhled, vůni, texturu, ochotu ke koupi a celkovou přijatelnost; nešlo o klinickou zkoušku bezpečnosti konzumace. Popisy aromatu jednotlivých sloučenin nebyly kódovány jako chuťové tóny celého pokrmu.
Arsen a omezení: Vyšší index nebezpečnosti spojený s arsenem v lyofilizované skupině autoři spojují jako možnost s kontaminací v zařízení, jelikož všechny plodnice pocházely ze stejného místa. Nejde o důkaz druhově dané akumulace arsenu. Porovnání různých procesů sušení nebyla převedena na obecný průběh změn během vaření.
Bílé a zbarvené klobouky — bez výchozí diagnózy albinismu
Rozsah studie: Práce z roku 2025 porovnává dvě pojmenované odrůdy, MD128 a ZJR19, s různými fenotypy pigmentace za použití analýzy metabolitů a transkriptů. Autoři u tohoto materiálu popisují závislost barvy na podmínkách a stadiu vývoje. Výsledek nestanovuje jednotný průběh stárnutí všech plodnic. Kuo nezávisle zaznamenává bílé formy; nejedná se o určení albinismu.
Pěstební materiál a samostatná měření
Zjištění zdroje: Tabulka 2 Zhanga uvádí průměry ± SD pro 50 čerstvých plodnic v každé variantě. Pro CK je průměr klobouku 42,42 ± 5,79 mm a hmotnost 41,44 ± 10,34 g; FS 44,26 ± 5,55 mm a 48,87 ± 10,96 g; SM 45,14 ± 5,60 mm a 47,74 ± 9,14 g; FM 44,67 ± 4,49 mm a 47,65 ± 9,17 g. Výnos FM činil 6,8 kg/m². Analýzy složení a antioxidační aktivity mají samostatně n = 3. Výsledek FRAP v mM FeSO₄ pro roztok nebyl přepočten na aktivitu na gram a DPPH zachovává dávku preparátu a procento odezvy. Ostatní sloupce tabulky 2 (tloušťka klobouku; průměr a délka třeně, mm) činí: CK 29,32 ± 2,75; 24,61 ± 6,32; 59,99 ± 11,88. FS 29,71 ± 3,70; 32,55 ± 5,99; 54,35 ± 9,82. SM 31,64 ± 3,22; 25,78 ± 6,12; 62,49 ± 11,00. FM 30,45 ± 4,22; 29,89 ± 5,65; 56,61 ± 9,79. Jde o průměry ± SD z n=50, nikoli o rozpětí divokého druhu.
Ekologické výzkumy
Polsko — biotop, sezóna a rozsah pozorování
Plodění: Wojewodovi uvádějí pro Polsko pravidelné období od května do listopadu, přičemž jej výslovně vztahují na přírodu mimo pěstování. Tento rozsah byl zapsán jako polský. Vlastní pozorování lokality v Przenoszy zahrnují roky 2005–2007; data prvního a posledního nálezu nebyla převedena na samostatnou každoroční sezónu.
Substrát a prostředí: Autoři popisují slámu, piliny, hobliny používané jako mulč, rostlinné zbytky a úrodnou půdu. Na vlastní lokalitě houba rostla v zemi obsahující zbytky pilin na dvoře a na okraji smíšeného lesa. Nevyplývá z toho mykorhiza se stromy ani specifické pH. Druh rozkládá odumřelou rostlinnou hmotu.
Proměnlivost poznání: Počet přibližně 20 známých polských lokalit v článku z roku 2007 dokumentuje tehdejší stav prozkoumání, nikoli aktuální hojnost v zemi. Databáze IOP PAN uvádí nepůvodní původ a šíření, a u invazivity nedostatečné údaje. Tento záznam nebyl ztotožněn se zákonným seznamem invazních druhů.
Mimokulinární využití — fáze důkazu
Interakce s hlísticemi: Luo a spoluautoři (2006) zkoumali dva označené izoláty S. rugosoannulata, přičemž interakci s hlísticemi spojovali s akantocyty — specializovanými buňkami vyskytujícími se také na rhizomorfách. Byly převzaty původní mikroskopické výsledky a testy s půdním materiálem. To představuje základ pro popis mechanismu a potenciálu biologické kontroly, bez důkazu schváleného přípravku či léčebné účinnosti u lidí. Akantocyty nebyly zapsány jako krystalky hyf.
Experimentální filtrace vody: Sen a spoluautoři (2023) hodnotili prototypové filtry s myceliem, včetně S. rugosoannulata, na znečištěné vodě z mokřadu. Prokázali rozdíly mezi druhy hub a sledovanými ukazateli; u části bakterií byly počítány životaschopné buňky schopné růstu a u jiných kopie genů. Menší počet kopií DNA není totéž co potvrzená ztráta životaschopnosti. Výsledky nebyly prezentovány jako validace úpravy pitné vody ani jistá eliminace všech mikroorganismů.
Trofická strategie a remediace: Yang a spoluautoři (2022) popsali genom monokaryotického mycelia pocházejícího z kultivaru CGMCC 5.2220 a sady genů spojených s rozkladem rostlinné hmoty. Klasifikace jako houby rozkládající opad a predikce týkající se enzymů podporují směr výzkumu remediace; samotný genom nepotvrzuje účinnost konkrétního zařízení ani vyčištění libovolného znečištění.
Stanoviště a výskyt
Biotop, oblast a roční období
V atlasu Marka Snowarského je výskyt límcovky obrovské popsán jako růst jednotlivě nebo ve skupinách, mimo lesy, na dřevních odřezcích (štěpce), kompostovaných pilinách a slámě, v měsících od května do září (měsíce 5–9).
Biotop, oblast a roční období
V atlasu propojeném s registrem GRej (odkaz na taxon ID 262445) jsou uvedeny konkrétní vybrané sběry:
Potvrzené rozšíření
Všechny oblasti doložené v uložených údajích.
| Země | Oblasti a lokality | Plodnost | Podklady |
|---|---|---|---|
| Velká Británie | Oblasti nebyly určeny | V–XI |
|
| Polsko | Dolní Slezsko — rozsah uvedený zdrojem | V–XI |
|
Zdroje
- atlas_stropharia_rugosoannulata
- ELI — status aktu 2014/1408 (také [28])
- ELI — status aktu 2026/258 (také [32])
- fn_stropharia_rugosoannulata
- kpng6
- NDFF Verspreidingsatlas — Stropharia rugosoannulata
- Dziennik Ustaw 2014 poz. 1408 — urzędowy tekst
- Dziennik Ustaw 2026 poz. 258 — urzędowy tekst (také [31])
- stropharia_rugosoannulata.close58.69.exact-results
- China CDC Weekly (2021). Mushroom Poisoning Outbreaks — China, 2020. Supplementary Table S1.
- China CDC Weekly (2022). Mushroom Poisoning Outbreaks — China, 2021. Supplementary Table S1.
- Molecular mechanisms and horticultural implications of temperature-induced color variation in Stropharia rugosoannulata mushrooms - PMC Lock
- Cortez V.G., Silveira R.M.B. (2008). The agaric genus Stropharia in Rio Grande do Sul, Brazil. Fungal Diversity 32:31–57.
- EPPO Global Database. Stropharia rugosoannulata, STPRRU; nazwy zwyczajowe.
- Jiang i współautorzy (2023). The Nutrients and Volatile Compounds in Stropharia rugoso-annulata by Three Drying Treatments. Foods 12:2077. DOI 10.3390/foods12102077.
- Yang Y., Meng G., Ni S., Zhang H., Dong C. (2022). Genomic Analysis of Stropharia rugosoannulata Reveals Its Nutritional Strategy and Application Potential in Bioremediation. Journal of Fungi 8:162.
- Instytut Ochrony Przyrody PAN. Gatunki obce w Polsce — Stropharia rugosoannulata, rekord 319.
- KPNG PTMyk. Rekomendacja 6/2025. Polskie nazwy grzybów — Stropharia rugosoannulata, PDF s. 40.
- Kuo M. (2017). Stropharia rugosoannulata. MushroomExpert.com; własny opis i kolekcje Herb. Kuo.
- Weryfikacja ochrony i obrotu w Polsce, 17.10.2026
- Luo i współautorzy (2006). Acanthocytes of Stropharia rugosoannulata function as a nematode-attacking device. Applied and Environmental Microbiology 72:2982–2987. DOI 10.1128/AEM.72.4.2982-2987.2006.
- Beug M. (2017). Mushroom Poisoning in North America: Summary of Voluntary Reporting and News Articles. NAMA.
- Beug i współautorzy (2006). Thirty-plus years of mushroom poisoning: summary of reports to NAMA. McIlvainea 16(2).
- Noordeloos M.E. (1995). Notulae ad Floram agaricinam neerlandicam — XXIII. Persoonia 16(1): 127–129.
- Dz.U. 2014 poz. 1408 — rozporządzenie w sprawie ochrony gatunkowej grzybów, pełny wykaz.
- The rise of Stropharia rugosoannulata industry in China: current state and prospects - PMC Lock
- Sen i współautorzy (2023). Mechanism of fungal remediation of wetland water. Frontiers in Microbiology 14:1234586. DOI 10.3389/fmicb.2023.1234586.
- Wojewoda W., Wojewoda M. (2007). Grzyby inwazyjne: okratek australijski i pierścieniak uprawny w Beskidzie Wyspowym. Wszechświat 108(10–12): 300–303.
- Zhang i współautorzy (2014). Isolation and Characterization of a Novel Lectin from the Edible Mushroom Stropharia rugosoannulata. Molecules 19:19880. DOI 10.3390/molecules191219880.
- Zhang et al. 2026. Protein-Rich Supplements Improved the Agronomic and Nutritional Quality of Stropharia rugosoannulata. Agriculture 16(3), 381.
- zhang-et-al-2026-stropharia-rugosoannulata.composition-transcription