JedlýPouze mladé plodnice. Pouze bílá gleba.
Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.












Lignopýchavka hruškovitá je běžná dřevní houba, která vytváří husté trsy na mrtvém dřevě listnatých i jehličnatých stromů. Její hruškovité až kyjovité plodnice dosahují výšky 1,5–5 cm, zpočátku jsou bělavé, jemně bradavčité, s věkem se stávají okrově hnědými a hladkými. Na bázi jsou patrné silné bílé provazce podhoubí. Je jedlá výhradně za mlada, dokud její vnitřek zůstává jednolitě bílý a tuhý. Dříve byla obecně známá pod názvem pýchavka hruškovitá.
Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.
Houbař
Stavba plodnice
- Typ stavby plodnice
- Typ stavby plodnice: gasteroidní (výtrusy dozrávají uvnitř plodnice).
- Výška plodnice
- Výška plodnice: 10–60 mm.
- Šířka plodnice
- Šířka plodnice: 10–35 mm.
- Tvar celé plodnice
- Tvar celé plodnice: hruškovitý.
Tvar celé plodnice: hruškovitý.
Tvar celé plodnice: kyjovitý.
Tvar celé plodnice: elipsoidní (při pohledu shora, někdy).
Tvar celé plodnice: hruškovitý.
Horní část plodnice
- Tvar
- Tvar: kulovitý.
- Šířka plodnice
- Šířka plodnice: 20–40 mm (měřena horní část).
Dolní sterilní část plodnice
- Tvar
- Tvar: zúžená (podíl z celkové výšky plodnice, téměř polovina).
Vrchol a ústí
- Tvar
- Tvar: zaobleně kuželovitá (někdy, široký).
- Barva
- Barva: tmavší než okolní peridium (přesná barva neuvedena) (obvykle, mírně).
- Tvar
- Tvar: nepravidelné ústí.
- Poloha ostioly
- u zralých plodnic: Poloha ostioly: vrcholové.
Poloha ostioly: vrcholové.
Peridie
- Barva
- u mladých plodnic: Barva: okrová (světlá).
u mladých plodnic: Barva: šedý (bledá).
Barva: hnědý. - Textura
- Textura: téměř hladké a moučnatá.
- Konzistence
- u starých plodnic: Konzistence: papírovitá.
Exoperidie
- Barva
- Barva: plavě rezavá.
Barva: tabákově hnědá.
Barva: bělavá.
Barva: šedohnědý (světlá).
Barva: hnědý. - Povrch
- Povrch: bradavčitá (velmi drobné).
Povrch: zrnitá (poněkud).
Povrch: zrnitá (výrazněji, směrem k bázi).
Povrch: bradavčitá (hojné, velmi drobné).
Povrch: olysávající.
Endoperidie
- Barva
- Barva: hnědý (světlá).
Barva: červenohnědý.
Barva: žlutý (mírně).
Barva: červenohnědý.
Barva: bělavá. - Konzistence
- Konzistence: papírovitá.
Teřich
- Barva
- Barva: bílý.
Barva: olivový.
Barva: šedohnědý.
Barva: bílý.
Barva: olivově hnědá. - Chuť dužniny
- Chuť dužniny: nepříjemný (celá plodnice, s věkem).
- Konzistence
- Konzistence: pevný.
Konzistence: měknoucí.
Konzistence: vatovitý. - Vůně dužniny
- Vůně dužniny: plynový (celá plodnice, možné).
Vůně dužniny: nepříjemný (celá plodnice, možné).
Subgleba
- Barva
- Barva: bělavá.
Barva: bělavá.
Barva: krémový. - Stavba tkáně subgleby
- Stavba tkáně subgleby: komůrkovitá.
Pseudokolumela
- Přítomnost
- Přítomnost: přítomný.
Podhoubí na bázi plodnice
- Barva mycelia na bázi plodnice
- Barva mycelia na bázi plodnice: bílý (rhizomorfní provazce).
Kde a kdy roste
- Stanoviště
- Stanoviště: listnatý les, jehličnatý les, smíšený les, park nebo zahrada.
- Substrát
- Substrát: mrtvé dřevo.
Substrát: dřevo v zemi. - Způsob růstu plodnic
- Způsob růstu plodnic: ve svazcích.
- Četnost výskytu
- Četnost výskytu: hojný.
- Doba růstu
- Plodnice se objevují od června do listopadu.
- Oblast výskytu
- Oblast výskytu: potvrzený.
Jedlost a kuchyně
- Jedlost
- JedlýPouze mladé plodnice. Pouze bílá gleba.
Právo
- Ochrana
- V Polsku nepodléhá druhové ochraně.
- Prodej
- V Polsku není povolen k prodeji ani k výrobě houbových výrobků.
FAQ
Je lignopýchavka hruškovitá jedlá houba?
Ano, je jedlá, ale výhradně tehdy, když jsou plodnice mladé a jejich vnitřek je zcela bílý a tuhý. Po ztmavnutí dužniny houba není vhodná ke konzumaci.
Kde lignopýchavka hruškovitá roste nejčastěji?
Roste v lesích a parcích na tlejícím dřevě pařezů a padlých kmenů listnatých i jehličnatých stromů. Téměř vždy vytváří velmi početné, husté trsy.
Proč byl změněn název z pýchavky na lignopýchavku?
Genetické výzkumy prokázaly odlišnost tohoto druhu. Nová část názvu odkazuje na růst na dřevě (lignum), což jej zřetelně odlišuje od pozemních pýchavek.
Čím se lignopýchavka liší od ostatních pýchavek?
Jako jediná běžná pýchavka roste přímo na dřevě, vytváří husté trsy a na bázi plodnice má zřetelné, dlouhé, bílé provazce podhoubí vrostlé do substrátu.
Kdy se lze setkat s lignopýchavkou hruškovitou?
Plodnice se objevují obvykle od července do listopadu a při mírném počasí dokonce i v prosinci. Vrchol jejího růstu připadá na podzimní měsíce.
Jak poznat, že plodnice už není vhodná ke konzumaci?
Rozkrojte plodnici podélně. Pokud má vnitřek nažloutlý, olivový nebo hnědý odstín, začaly dozrávat výtrusy a houba je nechutná a těžce stravitelná.
Jak se šíří výtrusy lignopýchavky?
Zralá plodnice puká na vrcholu malým otvorem. Dešťové kapky nebo dotek zvířat narážejí do pružné stěny a vymršťují oblak výtrusného prachu ven.
S jakými houbami lze lignopýchavku hruškovitou zaměnit?
Lze ji zaměnit s pýchavkou bradavičnatou, která roste na zemi a má snadno opadávající ostny, a také se smrtelně jedovatými mladými muchomůrkami ve stádiu vajíčka.
Nadšenec
Názvy a historie
- Platné národní jméno
- lignopurchawka gruszkowata
- Platné vědecké jméno
- Apioperdon pyriforme
- Dřívější národní jména
- purchawka gruszkowata
Pozorování doma
Pod mikroskopem
- Potřebný materiál
- světelný mikroskop, podložní a krycí sklíčko, jehla, voda, výtrusy z výtrusného prachu
- Provedení
- Přeneste jehlou trochu výtrusného prachu na sklíčko.
- Přidejte kapku vody, přikryjte sklíčkem a prohlédněte výtrusy.
Co hledat
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: kulovitý. Tvar výtrusu: kulovitý.
- Povrch výtrusu
- Povrch výtrusu: hladký. Povrch výtrusu: hladký.
Ekologie a rozšíření
- Způsob výživy
- Způsob výživy: saprotrofní.
Mimokulinární využití
V dávném lidovém léčitelství platil suchý prach ze zralých plodnic pýchavkovitých hub za účinný prostředek k zastavení krvácení z drobných ran a k urychlení hojení oděrek. Používal se také jako zásyp na opruzeniny. Včelaři navíc využívali vysušené pýchavky v dýmácích – dým z doutnající houby působil mírně a uklidňoval včely při práci na včelnici. Suchá dužnina pak dříve úspěšně sloužila jako snadno vznětlivý troud do křesadel.
Historie a kultura
Lignopýchavka hruškovitá je jediná běžná pýchavka rostoucí přímo na mrtvém dřevě, která vytváří velkolepé trsy čítající i stovky exemplářů. Její dřívější latinský rodový název Lycoperdon znamenal doslova „vlčí prd“, což odkazovalo na prudké vyfukování prachu výtrusů. Když kapka deště dopadne na zralou plodnici, ta zapůsobí jako miniaturní kovářský měch a vystřelí do vzduchu oblak výtrusů vrcholovým otvorem rychlostí postřehnutelnou pouhým okem.
V kuchyni
Mladé plodnice jsou zajímavou pochoutkou na lesním stole. Nejlépe chutnají osmažené na másle s trochou česneku a petrželky nebo obalené ve vejci a strouhance na způsob malých řízečků. Díky své houbovité, jemné struktuře dokonale pohlcují aroma koření. Houbaři z nich často stahují tenkou vnější pokožku, ačkoli u velmi čerstvých exemplářů to není nutné. Skvěle se hodí jako přísada do ranních míchaných vajíček nebo podzimních zeleninových polévek.
Jedlost a bezpečnost
Lignopýchavka hruškovitá je chutná jedlá houba, ale výhradně v mladém stádiu vývoje. Její vnitřek na řezu musí být jednotně sněhobílý a pevný. Když dužnina začne žloutnout nebo hnědnout, houba se stává nejedlou a může způsobit trávicí potíže. Vždy se vyplatí každou plodnici podélně rozkrojit – umožňuje to nejen posoudit čerstvost, ale také se ujistit, že nebyla sebrána mladá, smrtelně jedovatá muchomůrka v plachetce, u níž je patrný obrys lupenů.
Stanoviště a výskyt
Pýchavka hruškovitá (Apioperdon pyriforme) má kosmopolitní rozšíření a běžně se vyskytuje v mírném pásmu severní polokoule – v Evropě, Asii a Severní Americe. V Polsku je běžným druhem na celém území země.
Tento druh je dřevní saprotrof. Na rozdíl od pýchavek rostoucích přímo na půdě se plodnice Apioperdon pyriforme vyvíjejí na mrtvém, silně rozloženém dřevě. Osidlují trouchnivějící pařezy, ležící kmeny, větve i dřevo zanořené v opadu. Zdaleka nejčastěji se vyvíjejí na dřevě listnatých stromů (mimo jiné buků, dubů, habrů, bříz a olší), podstatně vzácněji na jehličnatém substrátu. Charakteristickým znakem je tvorba hustých shluků s mnoha plodnicemi.
Vyskytuje se v listnatých, smíšených a jehličnatých lesích, stejně jako v parcích a břehových porostech. Minimální doložené rozmezí pozorování plodnic v Polsku zahrnuje období od května do listopadu (V–XI).
Výzkumník
Jedlost a kuchyně
Ustalenia źródłowe: jadalność, spożycie i wykorzystanie
- Jedlost
- Jedlý — źródło oznaczenia
Wiek owocnika: młody.
Wnętrze owocnika (gleba): białe.
Snowarski: Apioperdon pyriforme; atlas i polska bibliografia · Jadalne czy trujące? actual species account
- Jedlost
- Jedlý
Wnętrze owocnika (gleba): białe.
Česká mykologická společnost: Apioperdon pyriforme · Kuchyňské využití, actual species account
- Jedlost
- Nejedlý
Kraj źródła: PL
Źródło bez opisu bibliograficznego · Zarzyński2021, printed p.379/PDF377 Uwagi within L.perlatum account; interpretive preface printed pp.40–41; separate legend p.58
Vědecké názvy a taxonomie
- Platné vědecké jméno
Apioperdon pyriforme
- Zakres ujęcia taksonomicznego
Apioperdon pyriforme (Schaeff.) Vizzini,Species Fungorum819914 i GBIF10852503,synonim Lycoperdon pyriforme Schaeff.; własne materiały izraelskie i chińskie pozostają odrębne od atlasów oraz niezweryfikowanych molekularnie próbek chemicznych. Bez transferu wyników Lycoperdon perlatum lub innych purchawek.
[39] [37] [40]
Názvy a klasifikace
Aktualna nazwa: Rekomendacja KPNG 4/2025 przyjmuje nazwę lignopurchawka gruszkowata dla Apioperdon pyriforme. Purchawka gruszkowata pozostaje dawną nazwą polską. Species Fungorum i GBIF akceptują kombinację Apioperdon pyriforme (Schaeff.) Vizzini. Stabilny identyfikator rekordu nie jest zmieniany.
Zakres rodziny: GBIF i Species Fungorum wskazują Lycoperdaceae. Rewizja Li i współautorów z 2024 r. traktuje ją jako osobną rodzinę. Starszy lub szerszy układ Agaricaceae spotykany w atlasie ČMS pozostaje kontekstem historycznym, a nie podstawą do zmiany wyniku aktualnego rejestru.
[39] [37] [38] [43] [41]Ekologie a rozšíření
- Četnost výskytu
- Polsko: Četnost výskytu: hojný. [46]
Laboratorní diagnostika
Strukturované údaje
Exoperidie
Sferocysty egzoperydium
Teřich
Kapilicjum — populacja 2–3 µm
Kapilicjum — populacja 4–5,5 µm (skrajnie do 6 µm)
Parakapilicjum
Ostatní laboratorní znaky
- Přítomnost rhizomorf
- Přítomnost rhizomorf: přítomný. [40]
Výtrusy
- Přítomnost apikulu bazidiospory
- Přítomnost apikulu bazidiospory: přítomný. [40]
- Délka apikálního výběžku bazidiospory
- Délka apikálního výběžku bazidiospory: 0,5–0,7 µm (obvykle). [40]
- Barva výtrusů pod mikroskopem
- Barva výtrusů pod mikroskopem: červenohnědý (světlá). [40]
- Průměr výtrusu
- Průměr výtrusu: 3,5–5,5 µm. [46]
Průměr výtrusu: 3–4 µm. [40]
Průměr výtrusu: 3,5–5 µm. [41] - Kapky uvnitř výtrusu
- Kapky uvnitř výtrusu: přítomný. [46]
- Forma ornamentace výtrusů
- Forma ornamentace výtrusů: bradavičnatá. [40]
Forma ornamentace výtrusů: bradavičnatá (zaoblený, nízký reliéf, nepravidelný obrys). [40]
Forma ornamentace výtrusů: bradavičnatá (zploštělý, nízký reliéf, nepravidelný obrys). [40]
Forma ornamentace výtrusů: bradavičnatá (početné, drobné prvky ornamentiky). [40]
Forma ornamentace výtrusů: nitkovité pásy ornamentace (krátké). [40] - Spojení prvků ornamentiky
- Spojení prvků ornamentiky: částečně splývající prvky. [40]
Spojení prvků ornamentiky: spojení mezi prvky bez závěru o síťce (zřídka, nízké spoje, tenké spoje). [40] - Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: kulovitý. [40]
Tvar výtrusu: kulovitý (téměř). [40]
Tvar výtrusu: kulovitý. [46]
Tvar výtrusu: kulovitý. [41]
Kropla wewnątrz zarodnika
- Właściwości optyczne
- Optické vlastnosti obsahu výtrusů: světlolomný (silně). [46]
Materiál a metody výzkumu
Studie složení a aktivity — přesné doplňkové výsledky (asfaw-source-tables)
Materiał: Metanolowy ekstrakt owocników z Waro, SouthWollo, Etiopia; identyfikacja według autora, bez przytoczonego vouchera lub wyniku DNA.
Zakres odczytu: Pełny tekst.
Ograniczenia: Identyfikacja materiału i powtarzalność są ograniczone; nie przeniesiono tego zgłoszenia na pewny zasięg afrykański. W pracy występują niespójności tekstu i tabel; dane pozostają raportem autora, nie potwierdzeniem klinicznej skuteczności lub jadalności.
[31]Studie složení a aktivity — materiál a omezení
Materiał: Frakcja polisacharydowa z owocników z SultanMurat, Çaykara/Trabzon, Türkiye; identyfikacja morfologiczna przez S.A.Kiremitci. Brak przypisania badania do polskich owocników.
Zakres odczytu: Pełny tekst.
Ograniczenia: To frakcja polisacharydowa, nie czysty standaryzowany lek ani pomiar zawartościβ-glukanu w całym owocniku. Autorzy wskazują polidyspersyjność i możliwe zanieczyszczenia białkowe. Wyniki komórkowe nie dowodzą leczenia ran u ludzi.
[49]Studie složení a aktivity — přesné doplňkové výsledky (asfaw-source-tables)
Materiał: oznaczony jako Lycoperdon pyriforme z Waro, Etiopia; metanolowy ekstrakt. W publikacji nie rozstrzygnięto jednoznacznie, czy gram suchej masy oznacza wyjściowy materiał czy ekstrakt.
Zakres odczytu: Pełny tekst.
Ograniczenia: Wartości są raportem autora o materiale o ograniczonej identyfikacji; nie dowodzą skuteczności klinicznej ani jadalności. Nie zamienionoSDna zakresmin–max, aIC50 naEC50. Sucha podstawa masy TFC jest odrębna od nierozstrzygniętego mianownika source_material/extract.
[31]Materiał: oznaczony jako Lycoperdon pyriforme z Waro, Etiopia; metanolowy ekstrakt. W publikacji nie rozstrzygnięto jednoznacznie, czy gram suchej masy oznacza wyjściowy materiał czy ekstrakt.
Zakres odczytu: Pełny tekst.
Ograniczenia: Wartości są raportem autora o materiale o ograniczonej identyfikacji; nie dowodzą skuteczności klinicznej ani jadalności. Nie zamienionoSDna zakresmin–max, aIC50 naEC50. Sucha podstawa masy TFC jest odrębna od nierozstrzygniętego mianownika source_material/extract.
[31]Studie molekul — výsledek nr41 doložený zdrojem
Materiał: Frakcja beta-D-glukanu z materiału grzybowego
Zakres odczytu: Pełny tekst.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Wynik dotyczy badanego preparatu; nie określa zawartości związku w całym owocniku. Nie jest to dowód skuteczności klinicznej ani bezpieczeństwa spożycia.
[49]Studie molekul — přesné doplňkové výsledky (enzyme-source-methods)
Materiał: Częściowo oczyszczony preparat β-glukozydazy z owocników z Hidirnebi
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Wynik dotyczy badanego preparatu; nie określa zawartości związku w całym owocniku. Nie jest to dowód skuteczności klinicznej ani bezpieczeństwa spożycia. Odczytano indeksowane fragmenty pierwotnego wydawcy, nie pełny tekst.
[30]- Výsledky zaznamenané v pramenech — Průměr výtrusu
- 3,5–5,5 µm [46]
3,5–5 µm [41]
Materiał badania: Izrael: HAI-G-11, Mt.Meron,7.I.2004,i HAI-G-159,Forest Odem,8.XII.2012; opis zbiorczy i ryc.3. Zakres(min)średnia±SD(max),N=30. 3–4 µm [40]
Metody i zapisy źródłowe — Izrael: HAI-G-11, Mt.Meron,7.I.2004,i HAI-G-159,Forest Odem,8.XII.2012; opis zbiorczy i ryc.3. Zakres(min)średnia±SD(max),N=30.
Identyfikacja kropli: nierozstrzygnięta.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Medium: iodine. Opis metody w źródle: Mikroskopia świetlna; przy ryc.3C–D i barwie zarodników autorzy podają odczynnik Melzera. Ogólne metody wymieniają też KOH i Lactophenol Cotton Blue; nie przypisano ich arbitralnie tym wynikom.
Metoda źródłowa. Technika: skaningowa mikroskopia elektronowa (SEM). Opis metody w źródle: Źródłowa mikroskopia elektronowa powierzchni zarodników,ryc.3E; inna rozdzielczość niż LM.
Długość wyrostka wnęki bazydiospory — zapis źródłowy: „§3.2 SEM apiculus usually0.5–0.7µm long.” [40]
Obecność wyrostka wnęki bazydiospory — zapis źródłowy: „3.2,SEM:Apiculus observed; obecność oddzielona od długości i resztek sterygmy.” [40]
Kapilicjum — populacja 2–3 µm — Barwa — zapis źródłowy: „§3.2 capillitium yellow; Fig.3C source Melzer method.” [40]
Kapilicjum — populacja 4–5,5 µm (skrajnie do 6 µm) — Barwa — zapis źródłowy: „§3.2 capillitium red_brown; Fig.3C source Melzer method.” [40]
Sferocysty egzoperydium — Długość — zapis źródłowy: „§3.2 Sphaerocysts35–45×25–30µm, length.” [40]
Sferocysty egzoperydium — Kształt — zapis źródłowy: „§3.2 subglobose sphaerocysts.” [40]
Sferocysty egzoperydium — Kształt — zapis źródłowy: „§3.2 ovoid-pyriform sphaerocysts.” [40]
Kapilicjum — populacja 2–3 µm — Pory ściany; Kapilicjum — populacja 4–5,5 µm (skrajnie do 6 µm) — Pory ściany — zapis źródłowy: „§3.2 Pores not observed; not an inference of absolute absence.” [40]
Kapilicjum — populacja 2–3 µm — Grubość ściany; Kapilicjum — populacja 4–5,5 µm (skrajnie do 6 µm) — Grubość ściany — zapis źródłowy: „§3.2 wall thickness; broad population rarely up to1µm.” [40]
Kapilicjum — populacja 2–3 µm — Szerokość; Kapilicjum — populacja 4–5,5 µm (skrajnie do 6 µm) — Szerokość — zapis źródłowy: „§3.2 Capillitium width; source population preserved.” [40]
Sferocysty egzoperydium — Szerokość — zapis źródłowy: „§3.2 Sphaerocysts35–45×25–30µm, width.” [40]
Kapilicjum — populacja 2–3 µm — Obecność; Kapilicjum — populacja 4–5,5 µm (skrajnie do 6 µm) — Obecność — zapis źródłowy: „§3.2 Source capillitium population named and measured.” [40]
Obecność ryzomorf — zapis źródłowy: „3.2:with white rhizoids; Fig.3A–B,źródłowa obserwacja makroskopowa. Nie jest to wynik SEM ani dowód mikoryzy.” [40]
Barwa zarodnika w mikroskopie — zapis źródłowy: „§3.2 spores light reddish brown in Melzer reagent.” [40]
Średnica zarodnika — zapis źródłowy: „3.2:(3)3–3.6(4)µm,n=30. W metodach: nawiasy to min/max,a środek to średnia±SD. Zachowano rzeczywiste granice3–4µm; środek3–3.6pozostaje w oryginalnym zapisie.” [40]
Forma ornamentacji zarodnika — zapis źródłowy: „3.2,SEM:low apprised warts irregular in shape,rounded and flattened tips. Stopień i kształt brodawek wymagają osobnych atrybutów; zapisano wyłącznie potwierdzoną formę.” [40]
Forma ornamentacji zarodnika — zapis źródłowy: „§3.2 SEM low irregular warts with rounded and flattened tips.” [40]
Forma ornamentacji zarodnika — zapis źródłowy: „§3.2 SEM numerous smaller warts between main warts.” [40]
Forma ornamentacji zarodnika — zapis źródłowy: „§3.2 SEM ornamentation of somewhat short strands.” [40]
Połączenie elementów ornamentacji — zapis źródłowy: „§3.2 SEM some warts merged together.” [40]
Połączenie elementów ornamentacji — zapis źródłowy: „§3.2 SEM rarely connected by low thin anastomoses; not inferred reticulum.” [40]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „3.2:Spores globose to subglobose. Kulistość i jej przybliżenie są oddzielnymi wariantami własnego zakresu.” [40]
Długość pozostałości sterygmy przy zarodniku — zapis źródłowy: „§3.2 pedicel usually less than1µm.” [40]
Długość pozostałości sterygmy przy zarodniku — zapis źródłowy: „§3.2 pedicel sometimes2–3µm.” [40]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „3.2:under light microscopy appear smooth. Gładkość jest wynikiem LM.” [40]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „3.2:under SEM prominent low warts; ornamentowana powierzchnia przy rozdzielczości SEM.” [40]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „§3.2 SEM surface between warts rough and rugged.” [40]
Metody i zapisy źródłowe — Monotypic Apioperdon genus synthesis pp.4956–4957, not the Israeli specimens.
Metody i zapisy źródłowe — Atlas Marka Snowarskiego,opis gatunku;kolekcja,N i dokładna metoda pomiarów niepodane. Nie łączono z izraelskim materiałem zielnikowym.
Identyfikacja kropli: nierozstrzygnięta.
Kropla wewnątrz zarodnika — Właściwości optyczne — zapis źródłowy: „Cechy mikroskopowe: silnie łamiąca światło kropla.” [46]
Średnica zarodnika — zapis źródłowy: „Cechy mikroskopowe:3.5–5.5µm średnicy;N i zasięg pomiaru ornamentacji niepodane.” [46]
Krople wewnątrz zarodnika — zapis źródłowy: „Cechy mikroskopowe:z silnie łamiącą światło kroplą. Obecność kropli,bez utożsamienia z chemicznie rozpoznanym lipidem.” [46]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Cechy mikroskopowe:zarodniki kuliste.” [46]
Długość pozostałości sterygmy przy zarodniku — zapis źródłowy: „Cechy mikroskopowe: często z krótką (do2µm) sterygmą.” [46]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „Cechy mikroskopowe: zarodniki gładkie; metoda niepodana.” [46]
Metody i zapisy źródłowe — ČMS,Karel Tejkal:opis atlasowy,bez liczebności pomiarów i odrębnego numeru badanego okazu.
Identyfikacja kropli: nierozstrzygnięta.
Średnica zarodnika — zapis źródłowy: „Výtrusy jsou kulovité,3.5–5µm v průměru,hladké. Źródłowe granice,bez wymyślonegoN.” [41]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Popis: Výtrusy jsou kulovité.” [41]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „Popis: Výtrusy hladké; exact microscope technique unreported.” [41]
Gasteroidní stavba a srovnávací materiál
Właściwe narządy: W opisie materiału HAI-G-11 i HAI-G-159 występują okrywa zewnętrzna i wewnętrzna, gleba, biaława sterylna subgleba, pseudokolumella oraz białe ryzomorfy. Nie odpowiadają one kapeluszowi, jego skórce ani prawdziwemu trzonowi. Wewnętrzna okrywa jest papierowata, a gleba przechodzi od białej do oliwkowej i szarobrązowej.
Rozdzielenie pomiarów: Izraelski opis podaje 25–30 mm wysokości i 15–20 mm szerokości całego owocnika. Polski atlas podaje odpowiednio 10–50 i 10–35 mm. ČMS podaje wysokość 20–60 mm, lecz szerokość 20–40 mm dotyczy górnej części. Ten ostatni wymiar nie został przepisany jako średnica kapelusza ani bezwarunkowa szerokość całego owocnika.
[40] [46] [41]Výtrusy: rozsahy, metoda a části
Materiał i pomiar: Krakhmalnyi i współautorzy badali izraelskie kolekcje HAI-G-11 z 7 stycznia 2004 r. i HAI-G-159 z 8 grudnia 2012 r. Zapis (3) 3–3,6 (4) mikrometra, N = 30, według ich metod oznacza skrajne wartości 3–4 oraz środkowy przedział średnia ± odchylenie standardowe. Nie utożsamiono tych dwóch rodzajów zakresu.
LM i SEM: W mikroskopii świetlnej zarodniki wyglądają na gładkie. W SEM widać niskie, nieregularne brodawki, miejscami zlewające się lub połączone cienkimi anastomozami. To różne rozdzielczości obserwacji. Wynik SEM nie jest przedstawiany jako cecha widoczna pod zwykłym mikroskopem domowym.
Wyrostki i barwa: Opis rozróżnia resztki sterygm przy części zarodników w LM od wyrostka wnęki widocznego w SEM, zwykle długości 0,5–0,7 mikrometra. Warunkowego zakresu nie zapisano bez kwalifikatora „zwykle”. Jasnoczerwonobrązowa barwa w odczynniku Melzera nie jest ani naturalną barwą wysypu, ani automatycznym dowodem dekstrynoidalności.
[40]Kapilicium a struktury peridie
Capillitium: W izraelskim materiale opisano włośnię o średnicy od 2 do 6 mikrometrów. Cieńsze żółte strzępki mają inne opisane grubości ściany niż szersze czerwonobrązowe w Melzerze. Nie połączono ich w fikcyjny przebieg dojrzewania. Autorzy nie zaobserwowali porów we włośni; nie jest to zapis braku pory rostkowej zarodnika.
Sferocyty i paracapillitium: Sferocyty opisano jako 35–45 × 25–30 mikrometrów, o kształtach od niemal kulistych do jajowato-gruszkowatych. Są to elementy okrywy, nie osłony całkowitej muchomora. Rewizja z 2024 r. opisuje obfite paracapillitium i komórkową subglebę; akapit rodzajowy jest syntezą wcześniejszej literatury, nie kompletnym nowym pomiarem wszystkich tych cech.
[40] [43]Polsko: výskyt a tvorba plodnic
Potwierdzenie źródłowe: Gatunek figuruje jako Apioperdon pyriforme w wykazie grzybów urzędowej dokumentacji opublikowanej w województwie opolskim w 2022 r., na stronie 69. Polski atlas wymienia go jako pospolity. Potwierdza to opublikowane występowanie w Polsce; nie jest to nowa rewizja okazu ani ilościowy trend populacji.
Kalendarz: Polskie „od lata do jesieni” przeliczono według zatwierdzonego kalendarza meteorologicznego na czerwiec–listopad. Oryginał i tryb converted_seasons są zachowane. Czeski zakres czerwiec–listopad pozostaje osobnym wariantem dla Czech. Dat zbiorów izraelskich nie zamieniono na polski sezon, a utrzymywania się suchych owocników zimą nie uznano za nowe owocnikowanie.
[44] [46] [41] [40]Výzkum příbuznosti a řetězec citací
Różne materiały: W pracy z 2023 r. klad Apioperdon obejmował sześć sekwencji: dwie izraelskie, trzy ukraińskie i wcześniejszą szwedzką. Poparcie samego kladu nie oznacza identycznego poparcia jego dokładnej pozycji względem pozostałych rodzajów. Rewizja z 2024 r. dodała m.in. próbki QL20170019 i ZRL20182005 oraz dane ITS i LSU.
Niepełny wcześniejszy odczyt: Oryginalny abstrakt Vizziniego i Ercole z 2017 r. potwierdza ustanowienie Apioperdon. Nie uzyskano pełnego PDF. Dwa włoskie okazy opisane w abstrakcie dotyczą Bovista acuminata, a nie lignopurchawki. Starsze prace przywołane w późniejszych rewizjach nie są tu deklarowane jako osobno odczytane protologi.
[40] [43] [48]Jedlost: druh dokladu
Ocena atlasowa: Snowarski i atlas ČMS oceniają gatunek jako jadalny w młodym stadium, przy białym wnętrzu. Jest to źródłowa ocena użytkowa, odrębna od badań toksykologicznych. Samego białego przekroju nie traktuje się jako niezależnego potwierdzenia oznaczenia okazu.
Dane etnomykologiczne: Badanie w Azad Jammu i Kashmir z lat 2015–2019 wymienia A. pyriforme w tabeli 3 jako spożywany gatunek, z oznaczeniem TS-115. Całe badanie obejmowało 923 informatorów; liczba ta nie jest liczbą osób jedzących ten gatunek. W tabeli zachowano też odniesienie bibliograficzne. Nie jest to próba kliniczna bezpieczeństwa posiłku.
[46] [41] [36]Extrakt z Etiopie: výsledky a omezení
Tożsamość i analityka: Asfaw podaje materiał z Waro w Etiopii, oznaczony przez botanika. Nie przedstawia numeru vouchera ani wyniku identyfikacji DNA. Raportuje IC50 w teście DPPH równe 22,8 mikrograma na mililitr. To wynik chemiczny konkretnego ekstraktu, bez wykazanej skuteczności leczenia lub bezpieczeństwa spożycia.
Podstawa masy: Tabela 2 podaje 5,92 ± 0,02 mg GAE/g oraz 3,71 ± 0,03 mg QE/g suchej masy, z odchyleniem standardowym. Sformułowania nie rozstrzygają jednoznacznie mianownika materiał/ekstrakt. Wartości zachowano przy źródle. TFC z nierozstrzygniętą podstawą został odłożony po zwykłej walidacji, bez zgadywania mianownika. Nie utworzono z ± przedziałów biologicznych.
[31]β-glukan: charakterizace a buněčný model
Materiał i struktura: Praca ChemistryOpen z 2025 r. dotyczy frakcji polisacharydowej z owocników z Sultan Murat w Turcji, oznaczonych morfologicznie. Autorzy stosowali GPC, FTIR i NMR oraz rozpoznali wiązania β-(1→3) i β-(1→6). Dwa piki GPC mają Mn 3 i 104,55 kDa, z odrębnymi wskaźnikami polidyspersyjności. Nie są przedziałem masy jednego białka ani zawartością procentową owocnika.
Granice wniosku: W modelu rysy na hodowli NIH 3T3 autorzy obserwowali szybszą migrację komórek dla części stężeń. Ostatecznie zamknięcie nastąpiło także w kontroli. Raportowano hemolizę poniżej 5% w zbadanym układzie. To eksperymenty in vitro i badanie frakcji z możliwymi resztkami białek; nie potwierdzono leczenia ran u pacjentów ani stosowania surowego pyłu.
Tradycja i zależne cytowanie: Autorzy opisują miejscowe użycie na Sultan Murat, lecz nie przedstawiają systematycznego badania etnograficznego tej praktyki. Zdanie o Etiopii odsyła do Asfawa (2022), który podaje ogólną deklarację bez danych wywiadów. Powtórzenie tej informacji w 2025 r. nie stanowi drugiego niezależnego potwierdzenia etiopskiej praktyki.
[49] [31]Technologická využití a další výzkum
Produkty sojowe: Oryginalny abstrakt Nedele i współautorów opisuje zmniejszenie zielonego i fasolowego zapachu napoju sojowego oraz izolatu białka po fermentacji z L. pyriforme. Zmniejszenie części oznaczanych lotnych związków jest wynikiem eksperymentu spożywczego. Pełnego tekstu nie odczytano; nie jest to potwierdzenie przemysłowego wdrożenia ani przepis domowy.
Enzym: Indeksowane sekcje oryginalnego wydawcy pracy Akatin (2013) opisują β-glukozydazę z owocników z Hidirnebi w Turcji i jej częściowe oczyszczenie. Autorka przedstawia potencjał przyszłego wykorzystania enzymu w biotechnologii. Nie wykazano w ten sposób funkcjonującej instalacji przemysłowej; pobranie pełnego PDF było niedostępne.
Inne ekstrakty i brakujące podstawy: Abstrakt Asgharpoura i współautorów (2020) opisuje GC–MS ekstraktu heksanowego i aktywność w badaniu laboratoryjnym. Nie odczytano pełnych metod ani podstawy ilościowej sygnałów, więc nie wpisano procentów jako składu całego owocnika. W bieżących poszukiwaniach nie potwierdzono specyficznego wdrożenia przemysłowego, polskiej praktyki przyprawowej lub badania klinicznego tego gatunku.
[42] [30] [32]Polsko: platné seznamy podle právních předpisů
Ochrona i obrót: Odczytane pełne wykazy makrogrzybów w załącznikach 1 i 2 rozporządzenia z 2014 r. nie zawierają tego gatunku ani sprawdzonych kombinacji. Nie ma go również w załączniku 1 tekstu jednolitego wykazu obrotu ogłoszonego 3 marca 2026 r. Brak ochrony gatunkowej nie oznacza prawa zbioru w każdym miejscu, a jadalność nie stanowi pozytywnej podstawy sprzedaży.
[45] [47] [33] [34] [35]Doložený areál výskytu
32 kraje: W sprawdzonych źródłach odnotowano gatunek w 32 krajach: Andora, Austria, Dania, Niemcy, Finlandia, Włochy, Irlandia, Luksemburg, Norwegia, Polska, Rumunia, Rosja, Słowenia, Hiszpania, Szwecja, Szwajcaria, Zjednoczone Królestwo, Izrael, Japonia, Kanada, Meksyk, Stany Zjednoczone, Kostaryka, Argentyna, Islandia, Australia, Nowa Zelandia, Czechy, Chiny, Pakistan, Indie, Turcja. Poszczególne notowania i ich ograniczenia zachowano oddzielnie; brak innego kraju na tej liście nie oznacza nieobecności gatunku.
Zakres dowodów: Część zasięgu pochodzi z syntezy wcześniejszej literatury, a część z konkretnych kolekcji i badań terenowych. Rosyjskie notowanie w syntezie dotyczy środkowej części europejskiej. Nie zweryfikowano ponownie każdego cytowanego okazu.
[40] [41] [12] [13] [43] [36] [14] [49]Lokality a data v Polsku
Potwierdzone regiony: Źródła wskazują gminę Olesno w województwie opolskim, Woliński Park Narodowy w województwie zachodniopomorskim oraz stanowiska na Dolnym Śląsku. To odrębne notowania, bez założenia ciągłego występowania na całym obszarze tych regionów.
Obserwacje z datą: W Wolińskim Parku Narodowym gatunek odnotowano na pniu w sierpniu i wrześniu 2017 r. Wybrane kolekcje Snowarskiego pochodzą z 21 maja 2006 r., 19 września 1998 r., 5 września 1999 r. i 19 października 2004 r. Zakres V–X jest jedynie minimalną granicą tych dat; nie dowodzi owocnikowania w każdym miesiącu pomiędzy nimi.
Sezon i zachowane owocniki: Źródłowe określenie od lata do jesieni i jego zatwierdzona konwersja VI–XI pozostają oddzielne od dat pojedynczych kolekcji. Źródła nie określają stanu świeżości wszystkich obserwowanych owocników; wiosennej daty nie uznano za początek regularnego sezonu.
[44] [16] [46]Rozdíly v hodnocení vhodnosti ke konzumaci
Różne oceny: Atlas Snowarskiego oraz atlas Czeskiego Towarzystwa Mykologicznego zaliczają młode owocniki z białym wnętrzem do jadalnych. Publikacja Lasów Państwowych „Grzyby polskich lasów” podaje natomiast, że gatunek jest uznawany w Polsce za niejadalny; nie wskazuje przy tym konkretnej przyczyny tej oceny.
Spożycie i prawo: Badania z Pakistanu i Indii dokumentują lokalne spożycie właściwego gatunku. Same te doniesienia nie są badaniami bezpieczeństwa klinicznego. Różnicy ocen nie utożsamiono z trującością na surowo ani z polskim dopuszczeniem do handlu jako żywność.
[46] [41] [15] [36] [14]Místní název v indickém zdroji
Wiersz SKM-93 podaje nazwę Shib Chhatu. Języka tej konkretnej nazwy nie ustalono i nie przypisano go na podstawie języka artykułu lub regionu.
[14]Srovnání s Lycoperdon lividum ve zdroji
Snowarski porównuje gatunek z Lycoperdon lividum, rosnącym na łąkach, z wyraźnie wydzieloną częścią dolną i barwą początkowo ołowianoszarą, potem brązowiejącą. Te cechy odnoszą się do porównywanego L. lividum i nie są obserwacjami lignopurchawki.
[46]Srovnání s Lycoperdon perlatum ve zdroji
W uwagach przy L. perlatum Zarzyński wyróżnia L. pyriforme niemal gładką, charakterystycznie omączoną powierzchnią i wzrostem na drewnie. Sąsiedni kalendarz VI–XI należy do konta L. perlatum i nie został przeniesiony.
[15]Terénní poznámka: suché plodnice v zimě
Suche owocniki zimą: Suche owocniki mogą utrzymywać się w lesie także zimą.
[41]Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiał: Polska lista gatunków w urzędowym opracowaniu terenowym, druk 69; wtórna polska bibliografia atlasu.
Zakres odczytu: Pełny tekst.
Data przeglądu: 20.10.2026.
Ograniczenia: Potwierdza opublikowane notowanie gatunku w Polsce, nie ogólnopolski trend ani wynik własnego sekwencjonowania. Pojedynczych dat nie zamieniono na sezon.
[44] [46]Materiał: Jawne źródłowe notowanie kraju: Rosja.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Potwierdza źródłowe notowanie w kraju; nie oznacza obecności na całym jego obszarze, regularnego sezonu ani rewizji każdego okazu. Lista kraju pochodzi z syntezy literatury w publikacji; nie odczytano osobiście wszystkich przywołanych pierwotnych kolekcji. Autorzy ograniczają notowanie Rosji do środkowej części europejskiej; nie rozszerzono go na całą Rosję.
[40]Společná omezení záznamu ze zdroje
Ograniczenia: Potwierdza źródłowe notowanie w kraju; nie oznacza obecności na całym jego obszarze, regularnego sezonu ani rewizji każdego okazu. Lista kraju pochodzi z syntezy literatury w publikacji; nie odczytano osobiście wszystkich przywołanych pierwotnych kolekcji.
[40]Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiał: Jawne źródłowe notowanie kraju: Czechy.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Potwierdza źródłowe notowanie w kraju; nie oznacza obecności na całym jego obszarze, regularnego sezonu ani rewizji każdego okazu.
[41]Materiał: Jawne źródłowe notowanie kraju: Chiny.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Potwierdza źródłowe notowanie w kraju; nie oznacza obecności na całym jego obszarze, regularnego sezonu ani rewizji każdego okazu.
[12] [13] [43]Materiał: Jawne źródłowe notowanie kraju: Pakistan.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Potwierdza źródłowe notowanie w kraju; nie oznacza obecności na całym jego obszarze, regularnego sezonu ani rewizji każdego okazu.
[36]Materiał: Jawne źródłowe notowanie kraju: Indie.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Potwierdza źródłowe notowanie w kraju; nie oznacza obecności na całym jego obszarze, regularnego sezonu ani rewizji każdego okazu.
[14]Materiał: Jawne źródłowe notowanie kraju: Turcja.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Potwierdza źródłowe notowanie w kraju; nie oznacza obecności na całym jego obszarze, regularnego sezonu ani rewizji każdego okazu. Źródło nie podaje oznaczenia molekularnego; zachowano zakres identyfikacji autorów.
[49]Materiał: Wskazane stanowiska lub obszar badania: województwo opolskie; gmina Olesno.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Potwierdza wymienione stanowiska w regionie, bez oszacowania liczebności i pełnego zasięgu regionalnego.
[44]Materiał: Wskazane stanowiska lub obszar badania: województwo zachodniopomorskie; Woliński Park Narodowy.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Potwierdza wymienione stanowiska w regionie, bez oszacowania liczebności i pełnego zasięgu regionalnego.
[16]Materiał: Wskazane stanowiska lub obszar badania: Dolny Śląsk: Lasy Milickie, okolice Obornik Śląskich, Góry Bialskie.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 23.10.2026.
Ograniczenia: Potwierdza wymienione stanowiska w regionie, bez oszacowania liczebności i pełnego zasięgu regionalnego.
[46]Rozsah zpracování
Záznam vyžaduje doplnění před dokončením.
- Hledání regionů výskytu vyžaduje dořešení.
- Vazby dřívějších zjištění vyžadují opětovnou kontrolu.
- Nové zdroje vyžadují vypořádání informací zjištěných během rešerše.
Právní základ a rozsah hodnocení
Předpisy pro lokalitu: Polsko
Analytické výsledky
Složení a laboratorní aktivita
- Aktivita zkoumaného extraktu
- Aktivita zkoumaného extraktu: antioxidační aktivita (DPPH, extrakt, aktivita zjištěna, methanolový extrakt (Asfaw a kol.)). [31]
- Výsledek detekce složky v materiálu
- Výsledek detekce složky v materiálu: zjištěno (beta-glukan, extrakt, určený ve zdroji, polysacharidová frakce). [49]
- Redukční kapacita při stanovení podle Folina–Ciocalteua
- Redukční kapacita při stanovení podle Folina–Ciocalteua: 5,92 µgGAE/mg (metoda Folin–Ciocalteu, extrakt, vztažná hmotnost nebyla určena, v publikaci není uveden dokladový exemplář, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 0,02, extrakt z kvantitativních stanovení (Asfaw a kol.), kalibrační standard: kyselina gallová, průměr, určení podle autorů studie, molekulární určení nebylo uvedeno). [31]
- Koncentrace IC50 v uvedeném testu
- Koncentrace IC50 v uvedeném testu: 22,8 µg/ml (IC50, DPPH, extrakt, extrakt z kvantitativních stanovení (Asfaw a kol.), uvedená hodnota). [31]
- Obsah flavonoidů v souhrnném stanovení
- Obsah flavonoidů v souhrnném stanovení: 3,71 µgQE/mg (test s chloridem hlinitým, extrakt, vztažná hmotnost nebyla určena, v publikaci není uveden dokladový exemplář, vztaženo na sušinu, směrodatná odchylka: 0,03, extrakt z kvantitativních stanovení (Asfaw a kol.), kvercetin, průměr, určení podle autorů studie, molekulární určení nebylo uvedeno). [31]
- Identita zkoumané molekuly
- Identita zkoumané molekuly: polysacharid identifikovaný metodami ¹H NMR a FTIR jako β-D-glukan s vazbami β-(1→3) a β-(1→6), bez měření ¹³C NMR (extrakt, extrakt pro charakterizaci polysacharidu). [49]
Identita zkoumané molekuly: protein biochemicky identifikovaný jako β-glukosidáza (proteinový preparát, částečně purifikovaný enzymový preparát). [30]
Charakteristika purifikovaného proteinu
- Násobnost purifikace proteinu
- Násobnost purifikace proteinu: 10 (proteinový preparát, částečně purifikovaný enzymový preparát, uvedená hodnota). [30]
Charakterizace frakce β-D-glukanu
- Molární hmotnost polymeru Mn
- Molární hmotnost polymeru Mn: 3 kDa. Samostatná populace GPC: peak_1.[49]
- Disperzita polymeru Mw/Mn
- Disperzita polymeru Mw/Mn: 1,11. Samostatná populace GPC: peak_1.[49]
- Molární hmotnost polymeru Mn
- Molární hmotnost polymeru Mn: 104,55 kDa. Samostatná populace GPC: peak_2.[49]
- Disperzita polymeru Mw/Mn
- Disperzita polymeru Mw/Mn: 1,78. Samostatná populace GPC: peak_2.[49]
Studie houbového extraktu in vitro
- Relativní životaschopnost fibroblastů
- Relativní životaschopnost fibroblastů: více než 100 %. Model: fibroblasty NIH3T3. Výsledek MTT vzhledem ke kontrole bez extraktu. Testované koncentrace extraktu: 20, 100, 500, 1000 µg/ml. Zdroj uvádí souhrnný výsledek pro tyto koncentrace. Studie in vitro; výsledek nedokládá účinnost ani bezpečnost u lidí.[49]
- Uzavírání mezery v buněčném modelu
- Uzavírání mezery v buněčném modelu: přibližně 40–50 %. Model: fibroblasty NIH3T3. Procento uzavření vzhledem k počáteční ploše mezery. Testované koncentrace extraktu: 20, 100, 500 µg/ml. Zdroj uvádí souhrnný výsledek pro tyto koncentrace. Čas: 10 h. Studie in vitro; výsledek nedokládá účinnost ani bezpečnost u lidí.[49]
- Migrace fibroblastů ve srovnání s kontrolou
- Migrace fibroblastů ve srovnání s kontrolou: pomalejší počáteční uzavírání mezery než u kontroly. Model: fibroblasty NIH3T3. Testovaná koncentrace extraktu: 1000 µg/ml. Studie in vitro; výsledek nedokládá účinnost ani bezpečnost u lidí.[49]
- Uzavírání mezery v buněčném modelu
- Uzavírání mezery v buněčném modelu: 100 %. Model: fibroblasty NIH3T3. Procento uzavření vzhledem k počáteční ploše mezery. Testované koncentrace extraktu: 20, 100, 500, 1000 µg/ml. Zdroj uvádí souhrnný výsledek pro tyto koncentrace. Čas: 48 h. Studie in vitro; výsledek nedokládá účinnost ani bezpečnost u lidí.[49]
- Hemolýza v testu in vitro
- Hemolýza v testu in vitro: méně než 5 %. Byly testovány bovinní erytrocyty. Testované koncentrace extraktu: 20, 100, 500, 1000 µg/ml. Zdroj uvádí souhrnný výsledek pro tyto koncentrace. Studie in vitro; výsledek nedokládá účinnost ani bezpečnost u lidí.[49]
- Index srážení krve BCI
- Index srážení krve BCI: méně než 10 %. Byla testována plná bovinní krev; BCI nevyjadřuje procentuální zrychlení srážení. Testované koncentrace extraktu: 20, 100, 500, 1000 µg/ml. Zdroj uvádí souhrnný výsledek pro tyto koncentrace. Studie in vitro; výsledek nedokládá účinnost ani bezpečnost u lidí.[49]
Fermentace sójových výrobků
- Počet sloučenin se sníženým obsahem
- Počet sloučenin se sníženým obsahem: 13 sloučenin. Celkem bylo stanoveno 35 sloučenin; tento počet nevyjadřuje procentuální pokles intenzity aroma. Matrice: sójový nápoj. Fermentace trvala 28 h. Dostupný byl abstrakt původní studie; průmyslové zavedení nebylo potvrzeno.[42]
- Změna nežádoucího sójového aroma
- Změna nežádoucího sójového aroma: zeslabení nežádoucích zelených a fazolových tónů. Matrice: sójový nápoj. Fermentace trvala 28 h. Dostupný byl abstrakt původní studie; průmyslové zavedení nebylo potvrzeno.[42]
Fermentace sójových výrobků
- Počet sloučenin se sníženým obsahem
- Počet sloučenin se sníženým obsahem: 14 sloučenin. Celkem bylo stanoveno 35 sloučenin; tento počet nevyjadřuje procentuální pokles intenzity aroma. Matrice: sójový proteinový izolát. Fermentace trvala 28 h. Dostupný byl abstrakt původní studie; průmyslové zavedení nebylo potvrzeno.[42]
- Změna nežádoucího sójového aroma
- Změna nežádoucího sójového aroma: zeslabení nežádoucích zelených a fazolových tónů. Matrice: sójový proteinový izolát. Fermentace trvala 28 h. Dostupný byl abstrakt původní studie; průmyslové zavedení nebylo potvrzeno.[42]
Charakterizace částečně purifikované β-glukosidázy
- Michaelisova konstanta Km
- Michaelisova konstanta Km: 0,81 mM. Výsledek z indexovaných úryvků původní práce; plný text nebyl přezkoumán.[30]
- Maximální specifická aktivita Vmax
- Maximální specifická aktivita Vmax: 1,62 U/mg bílkoviny. Výsledek z indexovaných úryvků původní práce; plný text nebyl přezkoumán.[30]
- Optimální pH enzymu
- Optimální pH enzymu: 4. Výsledek z indexovaných úryvků původní práce; plný text nebyl přezkoumán.[30]
- Optimální teplota enzymu
- Optimální teplota enzymu: 50 °C. Výsledek z indexovaných úryvků původní práce; plný text nebyl přezkoumán.[30]
- Zachovaná aktivita enzymu
- Zachovaná aktivita enzymu: přibližně 85 %. Inkubace: 4–4 °C po dobu 24 h. Rozsah pH 3–9. Výsledek z indexovaných úryvků původní práce; plný text nebyl přezkoumán.[30]
- Zachovaná aktivita enzymu
- Zachovaná aktivita enzymu: 100 %. Inkubace: 20–40 °C po dobu 1 h. Výsledek z indexovaných úryvků původní práce; plný text nebyl přezkoumán.[30]
- Inhibice aktivity enzymu
- Inhibice aktivity enzymu: přibližně 76 %. SDS: 0,25%. Výsledek z indexovaných úryvků původní práce; plný text nebyl přezkoumán.[30]
- Vliv látek na aktivitu enzymu
- Vliv látek na aktivitu enzymu: vliv na aktivitu enzymu nebyl prokázán. Testované látky: Na+, Li+, Mg2+, Mn2+, Zn2+, Co2+, Ca2+, Cu2+. Výsledek z indexovaných úryvků původní práce; plný text nebyl přezkoumán.[30]
- Vliv látek na aktivitu enzymu
- Vliv látek na aktivitu enzymu: žádný nebo mírný negativní vliv na aktivitu enzymu. Testované látky: EDTA, PMSF, DTT. Výsledek z indexovaných úryvků původní práce; plný text nebyl přezkoumán.[30]
DPPH — zkoumaný methanolový extrakt
- Methanolový extrakt — zhášení radikálu DPPH
- Methanolový extrakt — zhášení radikálu DPPH: 95,1 ± 0,19 %. Koncentraci testovaného extraktu nelze jednoznačně určit. Typ nejistoty za znakem ± nebyl u tabulky 3 upřesněn. Výsledek se vztahuje na testovaný extrakt z plodnic.[31]
DPPH — referenční standard BHT
- Referenční standard BHT — zhášení radikálu DPPH
- Referenční standard BHT — zhášení radikálu DPPH: 98,3 ± 0,3 %. Koncentraci testovaného standardu nelze jednoznačně určit. Typ nejistoty za znakem ± nebyl u tabulky 3 upřesněn. Výsledek se vztahuje na referenční standard BHT.[31]
- Referenční standard BHT — IC₅₀ v testu DPPH
- Referenční standard BHT — IC₅₀ v testu DPPH: 12,2 µg/ml. Výsledek se vztahuje na referenční standard BHT.[31]
Výtěžnost extrakce
- Výtěžnost extrakce
- Výtěžnost extrakce: 39,7 %. Rozpouštědlo: methanol. Vztažný základ: suchý výchozí materiál.[31]
Výtěžnost extrakce
- Výtěžnost extrakce
- Výtěžnost extrakce: 24,2 %. Rozpouštědlo: voda. Vztažný základ: suchý výchozí materiál.[31]
Výtěžnost extrakce
- Výtěžnost extrakce
- Výtěžnost extrakce: 11,04 %. Rozpouštědlo: hexan. Vztažný základ: suchý výchozí materiál.[31]
Průměr inhibiční zóny
- Průměr inhibiční zóny
- Průměr inhibiční zóny: 21,5 ± 0,1 (SD) mm. Cílový organismus: Staphylococcus aureus. Číslo kmene nebylo uvedeno.[31]
- Průměr inhibiční zóny
- Průměr inhibiční zóny: 17 ± 0,5 (SD) mm. Cílový organismus: Escherichia coli. Číslo kmene nebylo uvedeno. V tabulce je 17 mm, v textu 17,5 mm; obě hodnoty jsou zachovány.[31]
- Průměr inhibiční zóny
- Průměr inhibiční zóny: 25 ± 0,2 (SD) mm. Cílový organismus: Bacillus subtilis. Číslo kmene nebylo uvedeno.[31]
- Průměr inhibiční zóny
- Průměr inhibiční zóny: 20,5 ± 0,1 (SD) mm. Cílový organismus: Candida albicans. Číslo kmene nebylo uvedeno.[31]
Minimální inhibiční koncentrace podle zdroje
- Minimální inhibiční koncentrace podle zdroje
- Minimální inhibiční koncentrace podle zdroje: 45 µg/ml. Cílový organismus: Staphylococcus aureus. Číslo kmene nebylo uvedeno.[31]
- Minimální inhibiční koncentrace podle zdroje
- Minimální inhibiční koncentrace podle zdroje: 82 µg/ml. Cílový organismus: Escherichia coli. Číslo kmene nebylo uvedeno.[31]
- Minimální inhibiční koncentrace podle zdroje
- Minimální inhibiční koncentrace podle zdroje: 32 µg/ml. Cílový organismus: Bacillus subtilis. Číslo kmene nebylo uvedeno.[31]
- Minimální inhibiční koncentrace podle zdroje
- Minimální inhibiční koncentrace podle zdroje: 51 µg/ml. Cílový organismus: Candida albicans. Číslo kmene nebylo uvedeno.[31]
Koeficient vztahu podle zdroje
Průměr inhibiční zóny
- Průměr inhibiční zóny
- Průměr inhibiční zóny: 25 ± 0,2 (SD) mm. Cílový organismus: Staphylococcus aureus. Číslo kmene nebylo uvedeno. Výsledek pro srovnávací léčivo ze zdroje; pro tento řádek nebyla jeho identita určena.[31]
- Průměr inhibiční zóny
- Průměr inhibiční zóny: 24 ± 0,1 (SD) mm. Cílový organismus: Escherichia coli. Číslo kmene nebylo uvedeno. Výsledek pro srovnávací léčivo ze zdroje; pro tento řádek nebyla jeho identita určena.[31]
- Průměr inhibiční zóny
- Průměr inhibiční zóny: 27 ± 0,01 (SD) mm. Cílový organismus: Bacillus subtilis. Číslo kmene nebylo uvedeno. Výsledek pro srovnávací léčivo ze zdroje; pro tento řádek nebyla jeho identita určena.[31]
- Průměr inhibiční zóny
- Průměr inhibiční zóny: 30 ± 0,2 (SD) mm. Cílový organismus: Candida albicans. Číslo kmene nebylo uvedeno. Výsledek pro srovnávací léčivo ze zdroje; pro tento řádek nebyla jeho identita určena.[31]
Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 3269,2 cm^-1. Metoda FTIR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 2930,3 cm^-1. Metoda FTIR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 1622 cm^-1. Metoda FTIR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 1556,3 cm^-1. Metoda FTIR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 1377,4 cm^-1. Metoda FTIR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 1319,5 cm^-1. Metoda FTIR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 1242,4 cm^-1. Metoda FTIR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 1026,8 cm^-1. Metoda FTIR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 2,53 ppm. Metoda ¹H NMR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 2,78 ppm. Metoda ¹H NMR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 3,53 ppm. Metoda ¹H NMR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 4,7 ppm. Metoda ¹H NMR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 5,22 ppm. Metoda ¹H NMR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 5,66 ppm. Metoda ¹H NMR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 4,59 ppm. Metoda ¹H NMR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 4,32 ppm. Metoda ¹H NMR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 4,19 ppm. Metoda ¹H NMR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
- Poloha spektrálního píku preparátu
- Poloha spektrálního píku preparátu: 4,01 ppm. Metoda ¹H NMR; výsledek pro izolovaný preparát β-D-glukanu.[49]
Povrch preparátu v SEM
- Povrch preparátu v SEM
- Povrch preparátu v SEM: drsný, vláknitý, tvořený částicemi, s aglomeráty. Týká se lyofilizovaného preparátu; povrch plodnice tato zkouška nepostihuje.[49]
Parametry enzymatické metody podle zdroje
- Parametry enzymatické metody podle zdroje
- Metodika zdroje uvádí 1 a 5 mM pro uvedené ionty a 10 a 25 mM pro EDTA, PMSF a DTT. Jednotlivé koncentrace nebyly přiřazeny k souhrnným výsledkům aktivity.[30]
Podíl signálu GC–MS podle zdroje
- Podíl signálu GC–MS podle zdroje
- Podíl signálu GC–MS podle zdroje: 26,6 %. Sloučenina: ergosta-5,7-dien-3-ol. Abstrakt neupřesňuje základ procent; údaj nevyjadřuje podíl na hmotnosti plodnice.[32]
- Podíl signálu GC–MS podle zdroje
- Podíl signálu GC–MS podle zdroje: 9,8 %. Sloučenina: 7,22-ergostadienon. Abstrakt neupřesňuje základ procent; údaj nevyjadřuje podíl na hmotnosti plodnice.[32]
Aktivita při koncentraci uvedené ve zdroji
- Aktivita při koncentraci uvedené ve zdroji
- Aktivita při koncentraci uvedené ve zdroji: 125 µg/ml. Cílový organismus: Staphylococcus aureus. Číslo kmene nebylo uvedeno. Abstrakt tuto hodnotu jednoznačně nepřiřazuje k MIC, MBC ani difuzi.[32]
Odhadovaná doba divergence rodu
- Odhadovaná doba divergence rodu
- Odhadovaná doba divergence rodu: přibližně 55 Ma. Fylogenetický odhad se týká rodu Apioperdon; nevyjadřuje stáří plodnice.[43]
Ekologické výzkumy
Období dostupnosti podle zdroje z Indie
W badaniu etnogastronomicznym w dystrykcie Birbhum w Indiach dla Apioperdon pyriforme (SKM-93) podano dostępność od lipca do września. Jest to źródłowy kalendarz dostępności, odrębny od regularnego owocnikowania i od obserwacji w Polsce.
[14]Stanoviště a výskyt
Potvrzené rozšíření
Všechny oblasti doložené v uložených údajích.
| Země | Oblasti a lokality | Plodnost | Podklady |
|---|---|---|---|
| Andorra | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Argentina | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Rakousko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Austrálie | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Kanada | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Švýcarsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Čína | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Kostarika | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Česko | Oblasti nebyly určeny | VI–XI |
|
| Německo | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Dánsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Španělsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Finsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Spojené království | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Irsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Izrael | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Indie | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Island | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Itálie | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Japonsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Lucembursko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Mexiko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Norsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Nový Zéland | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Pákistán | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Polsko | Západopomořanské vojvodství (VIII–IX); Opolské vojvodství; Dolní Slezsko (oblast uvedená ve zdroji) | VI–XI |
|
| Rumunsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Rusko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Švédsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Slovinsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Turecko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Spojené státy | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
Zdroje
- Ustawa z dnia 12 września 2025 r. o zmianie ustawy o produktach pochodzenia zwierzęcego oraz ustawy o bezpieczeństwie żywności i żywienia (Dz.U. 2025 poz. 1424)
- Ustawa z dnia 25 sierpnia 2006 r. o bezpieczeństwie żywności i żywienia (Dz.U. 2006 nr 171 poz. 1225)
- Obwieszczenie Marszałka Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 25 maja 2023 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu ustawy o bezpieczeństwie żywności i żywienia (Dz.U. 2023 poz. 1448)
- Rozporządzenie Ministra Środowiska z dnia 9 października 2014 r. w sprawie ochrony gatunkowej grzybów (Dz.U. 2014 poz. 1408) (také [33])
- Rozporządzenie Ministra Zdrowia z dnia 17 maja 2011 r. w sprawie grzybów dopuszczonych do obrotu lub produkcji przetworów grzybowych, środków spożywczych zawierających grzyby oraz uprawnień klasyfikatora grzybów i grzyboznawcy (Dz.U. 2011 nr 115 poz. 672) (také [35])
- Obwieszczenie Ministra Zdrowia z dnia 13 lutego 2026 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu rozporządzenia Ministra Zdrowia w sprawie grzybów dopuszczonych do obrotu lub produkcji przetworów grzybowych, środków spożywczych zawierających grzyby oraz uprawnień klasyfikatora grzybów i grzyboznawcy (Dz.U. 2026 poz. 258) (také [34])
- Ustawa z dnia 12 września 2025 r. o zmianie ustawy o produktach pochodzenia zwierzęcego oraz ustawy o bezpieczeństwie żywności i żywienia (Dz.U. 2025 poz. 1424)
- Obwieszczenie Marszałka Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 25 maja 2023 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu ustawy o bezpieczeństwie żywności i żywienia (Dz.U. 2023 poz. 1448)
- Pełne aktualne polskie wykazy ochrony i obrotu jako żywność; weryfikacja 23.10.2026
- Rozporządzenie Ministra Środowiska z dnia 9 października 2014 r. w sprawie ochrony gatunkowej grzybów (Dz.U. 2014 poz. 1408)
- codex.nr41.source-audit.ena-PP175742.embl
- codex.nr41.source-audit.ena-PP175743.embl
- codex.nr41.source-audit.ethno-india 2023.html
- codex.nr41.source-audit.lasy-grzyby-polskich-lasow.pdf
- codex.nr41.source-audit.wolin 2020.pdf
- Obwieszczenie Ministra Zdrowia z dnia 13 lutego 2026 r. w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu rozporządzenia Ministra Zdrowia w sprawie grzybów dopuszczonych do obrotu lub produkcji przetworów grzybowych, środków spożywczych zawierających grzyby oraz uprawnień klasyfikatora grzybów i grzyboznawcy (Dz.U. 2026 poz. 258)
- Akatin 2013.β-Glucosidase from Lycoperdon pyriforme, IJFP16:1565–1577, DOI 10.1080/10942912.2011.600494
- Asfaw 2022.Antioxidant and antimicrobial activity of Lycoperdon pyriforme fruiting body, Agricultural and Biological Research38(3)
- Asgharpour i in. 2020.South African Journal of Botany131:195–199, DOI 10.1016/j.sajb.2020.01.044
- XML oryginału etnomykologicznego w Europe PMC
- Species Fungorum: Apioperdon pyriforme, rekord 819914
- GBIF Backbone Taxonomy:exact species match Apioperdon pyriforme
- KPNG: rekomendacja 4/2025, lignopurchawka gruszkowata
- Krakhmalnyi i in. 2023.Species Diversity of Lycoperdaceae, J.Fungi9:1038, DOI 10.3390/jof9101038
- Česká mykologická společnost: Apioperdon pyriforme
- PubMed35181081:oryginalny abstrakt autorów
- Mycosphere 15(1): 4919–5016, 2024; koncepcja Lycoperdaceae i Apioperdon
- Dz.Urz.Woj.Opolskiego 2022, poz459, str69:wykaz grzybów, Apioperdon pyriforme
- Dz.U.2014poz1408, pełne wykazy grzybów chronionych
- Snowarski: Apioperdon pyriforme; atlas i polska bibliografia
- Dz.U.2026poz258, tekst jednolity, załącznik1
- Vizzini i Ercole 2017, DOI 10.11646/phytotaxa.299.1.5, strona wydawcy i abstrakt
- XML oryginału ChemistryOpen 2025 w Europe PMC