Jedlý
Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.








Liška nálevkovitá je jedlá houba z čeledi liškovitých. Vyznačuje se drobnějšími trubkovitými plodnicemi s tenkým žlutohnědým až šedohnědým kloboukem, dutým žlutým třeněm a žilnatým, lištovitým hymenoforem. Hojně roste ve vlhkých jehličnatých a smíšených lesích mírného a boreálního pásu. V gastronomii i mykologii je oblíbena pro svou pevnou konzistenci a odolnost vůči nízkým teplotám.
Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.
Houbař
Stavba plodnice
- Typ stavby plodnice
- Typ stavby plodnice: Klobouk, třeň.
Klobouk
- Tvar klobouku
- Tvar klobouku: nálevkovitý.
u mladých plodnic: Tvar klobouku: vyklenutý.
u zralých plodnic: Tvar klobouku: nálevkovitý. - Pokryv klobouku
- Pokryv klobouku: šupinatá.
- Barva klobouku
- Barva klobouku: šedohnědý.
Barva klobouku: žlutohnědý.
Barva klobouku: tmavohnědý. - Postavení okraje
- u mladých plodnic: Postavení okraje: zahnutý dovnitř.
- Obrys okraje klobouku
- u zralých plodnic: Obrys okraje klobouku: zvlněný.
- Praskliny a trhliny okraje
- u zralých plodnic: Praskliny a trhliny okraje: Roztrhaný.
- Střed klobouku
- u mladých plodnic: Střed klobouku: Vmáčklý.
- Šířka hlavičky / klobouku
- Šířka hlavičky / klobouku: 20–70 mm.
Spodní strana klobouku
- Typ hymenoforu
- Typ hymenoforu: Lišty nebo záhyby.
- Barva hymenoforu
- u zralých plodnic: Barva hymenoforu: šedý.
Barva hymenoforu: šedožlutý.
u mladých plodnic: Barva hymenoforu: žlutý.
u mladých plodnic: Barva hymenoforu: žlutooranžový.
Třeň a báze
- Tvar třeně
- Tvar třeně: válcovitý.
- Barva třeně
- Barva třeně: žlutý.
Barva třeně: žlutý, žlutooranžový nebo žlutohnědý. - Vnitřek třeně
- Vnitřek třeně: dutý.
- Délka třeně
- Délka třeně: 40–80 mm.
- Průměr třeně
- Průměr třeně: 3–10 mm.
Dužnina
- Barva dužniny
- Barva dužniny: žlutavý.
- Vůně dužniny
- Vůně dužniny: nevýrazný (dužnina).
- Výraznost chuti dužniny
- Výraznost chuti dužniny: nevýrazný.
- Třída tloušťky dužniny
- Třída tloušťky dužniny: tenký.
Kde a kdy roste
- Stanoviště
- Stanoviště: jehličnatý les.
Stanoviště: listnatý les. - Substrát
- Substrát: půda a Mech.
Substrát: mrtvé dřevo. - Způsob růstu plodnic
- Způsob růstu plodnic: ve skupinách.
- Četnost výskytu
- Četnost výskytu: hojný.
- Doba růstu
- Plodnice se objevují v dubnu nebo od července do listopadu.
- Oblast výskytu
- Potwierdzono występowanie w Polsce.
Jedlost a kuchyně
- Jedlost
- Jedlý
Právo
- Ochrana
- V Polsku nepodléhá druhové ochraně.
- Prodej
- V Polsku není povolen k prodeji ani k výrobě houbových výrobků.
FAQ
Snáší liška nálevkovitá ranní mrazy?
Ano, plodnice jsou velmi odolné vůči chladu a rostou i po prvních mrazech.
S jakými stromy tvoří mykorhizu?
Nejčastěji roste ve vazbě se smrkem a borovicí, méně často s bukem.
Je nutné ji před jídlem tepelně upravit?
Ano, syrová je špatně stravitelná a vyžaduje řádné povaření či podušení.
Kdy vrcholí hlavní období růstu?
Hlavní vlna růstu nastává v pozdním podzimu od října do prosince.
Ve kterých zemích je nejvíce populární?
Mimořádné oblibě se těší v severských státech, zejména ve Švédsku a Finsku.
Na jakých půdách se jí daří nejlépe?
Vyhledává kyselé, vlhké a mechem porostlé lesní půdy a rašeliniště.
Používala se tato houba k barvení látek?
Ano, v severském řemesle barvila vlnu na žluté a hořčičné odstíny.
Lze plodnice lišky nálevkovité sušit?
Ano, díky tenké dužnině velmi dobře schne a zachovává si svou kvalitu.
Jakou má tato houba chuť?
Její chuť je jemná, slabě ovocná s příjemně kořenitým podtónem.
Hrozí při požití čerstvých plodnic otrava?
Ne, druh je nejedovatý, avšak bez tepelné úpravy dráždí žaludek.
Nadšenec
Názvy a historie
- Platné národní jméno
- lejkowiec trąbkowy
- Platné vědecké jméno
- Craterellus tubaeformis (Fr.) Quél.
- Dřívější národní jména
- pieprznik trąbkowy
Pozorování doma
Výtrusný prach
- Potřebný materiál
- čerstvý, zralý klobouk, list papíru, sklenice nebo miska, voda
- Čas
- 2–24 h
- Provedení
- Položte klobouk spodní stranou na papír.
- Přidejte kapku vody navrch a přikryjte.
- Po 2–24 hodinách zvedněte klobouk a prohlédněte si nános.
Co hledat
- Barva výtrusného prachu
- Barva výtrusného prachu: bílý.
Pod mikroskopem
- Potřebný materiál
- světelný mikroskop, podložní a krycí sklíčko, jehla, voda, výtrusy z výtrusného prachu
- Provedení
- Přeneste jehlou trochu výtrusného prachu na sklíčko.
- Přidejte kapku vody, přikryjte sklíčkem a prohlédněte výtrusy.
Co hledat
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: elipsoidní.
- Povrch výtrusu
- Povrch výtrusu: hladký.
- Rozměry výtrusu
- Délka 9–12 µm, šířka 6,5–9 µm.
Rozměry porovnávejte po kalibraci měřítka mikroskopu.
Ekologie a rozšíření
- Půdní reakce
- Půdní reakce: kyselý.
- Úrodnost půdy
- Úrodnost půdy: Chudá na živiny.
- Vlhkost půdy
- Vlhkost půdy: Vlhká.
- Listnaté stromy v okolí
- Listnaté stromy v okolí: buk lesní.
- Jehličnaté stromy v okolí
- Jehličnaté stromy v okolí: smrk ztepilý a borovice lesní.
- Mykorhizní partneři
- Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: smrk ztepilý (obecný seznam partnerů).
Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: borovice lesní (obecný seznam partnerů). - Způsob výživy
- Způsob výživy: ektomykorhizní.
Mimokulinární využití
Kromě sběru k výživě se liška nálevkovitá tradičně využívala k přírodnímu barvení přírodních vláken. Díky obsahu specifických žlutých a okrových pigmentů v třeni poskytuje lázeň s kamencovým mořidlem jemné pískové, hořčičné až zlatavé tóny na vlněných vláknech a hedvábí, což bylo doloženo v tradičním severském textilním řemesle.
V některých lesnických komunitách se silně aromatické usušené plodnice používaly jako přírodní odpuzovač hmyzu do plátěných vaků s uloženými kožešinami a vlněnými oděvy. Rovněž se z nich v minulosti připravovaly dekorativní podzimní věnce zavěšované v obydlích pro provonění vzduchu.
Historie a kultura
Liška nálevkovitá má silné zázemí v severské a pobaltské lidové kultuře, kde představovala významnou podzimní zásobu potravy před příchodem zimy. Ve švédském a finském folklóru byla vnímána jako spolehlivý symbol vytrvalosti přírody, protože dokázala přečkat první sněhové poprašky a přinést úrodu v době vegetačního klidu.
V písemných záznamech ze Skandinávie je zmiňována jako tradiční součást podzimního venkovského života a komodita směňovaná na výročních trzích. V germánském prostoru byla spojována s lesními skřítky a bytostmi střežícími rašeliniště a močály, které podle pověstí zanechávaly žluté třeně nálevek jako lucerničky označující bezpečné stezky v mlžném lese.
Jedlost a bezpečnost
Jedná se o vysoce ceněnou jedlou houbu bez obsahu nebezpečných toxinů. Před požitím je nezbytná dostatečná tepelná úprava, protože konzumace zasyrova může dráždit trávicí trakt a způsobit zažívací potíže. Díky pevné a pružné struktuře dužniny zůstává houba nerozpadavá i po delším vaření a je velmi vhodná k sušení i zmrazování.
Její chuť je jemná, decentně ovocná s peprným dozvukem. Ve skandinávských zemích a ve Finsku patří k nejpopulárnějším tržním houbám a národním favoritům, zatímco v některých jižnějších oblastech bývá neprávem přehlížena kvůli drobnějšímu vzrůstu. Staré a opakovaně přemrzlé plodnice mohou podléhat sekundárnímu bakteriálnímu rozkladu a nejsou bezpečné ke spotřebě.
Stanoviště a výskyt
Liška nálevkovitá roste převážně v jehličnatých a smíšených lesích na kyselých, silně podmáčených a mechových půdách. Tvoří mykorhizní symbiózu především se smrkem ztepilým a borovicí lesní, méně často s bukem nebo břízou. Častým substrátem jsou rašeliníkové polštáře, tlející jehličí, vlhké břehy lesních potoků a staré, rozpadající se pařezy obrostlé mechem.
Druh je hojný v severní a střední Evropě, v boreálních lesích Skandinávie a v Severní Americe. Růstová sezóna začíná v srpnu a vrcholí v pozdním podzimu od října do prosince. Vyznačuje se značnou mrazuvzdorností a plodnice se v příznivých letech objevují i po prvních nočních mrazech, kdy většina ostatních hub již neplodí.
Zdroje
- Tejkal K. Myko atlas ČMS: Craterellus tubaeformis (liška nálevkovitá). Česká mykologická společnost.
- Svanberg I., Løvaas M., Ståhlberg S. 2025. How funnel chanterelle (Craterellus tubaeformis) became an urban forager favorite in Scandinavia. Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine 21: 37. doi:10.1186/s13002-025-00789-x. CC BY 4.0.
- Wojewoda W. 2003. Checklist of Polish larger Basidiomycetes. W: Mirek Z. (red.) Biodiversity of Poland 7. W. Szafer Institute of Botany PAS, Kraków. s. 99 (PDF 101), hasło Cantharellus tubiformis.
Výzkumník
Jedlost a kuchyně
Ustalenia źródłowe: jadalność, spożycie i wykorzystanie
- Jedlost
- Jedlý — źródło oznaczenia
Wojewoda W. 2003. Checklist of Polish larger Basidiomycetes. W: Mirek Z. (red.) Biodiversity of Poland 7. W. Szafer Institute of Botany PAS, Kraków. s. 99 (PDF 101), hasło Cantharellus tubiformis. · s. 99 (PDF 101): „NOTES. Edible.” — hodnocení autora checklistu, nikoli důkaz bezpodmínečné bezpečnosti.
Vědecké názvy a taxonomie
- Platné vědecké jméno
Craterellus tubaeformis (Fr.) Quél.
Názvy a vymezení druhu
PTMyk 4/2025 doporučuje polský název lejkowiec trąbkowy a spojuje jej s názvem Craterellus tubaeformis (Fr.) Quél. V doporučení je vyhrazeno, že komise nestanovuje aktuální taxonomické postavení. Wojewoda (2003) uvádí starý polský název pieprznik trąbkowy. Dochovaný výsledek shody GBIF uvádí C. tubaeformis jako akceptované jméno a čeleď Hydnaceae; neobsahuje seznam synonym.
Cesta starého polského názvu
Wojewoda (2003, s. 99) připisuje starý polský název pieprznik trąbkowy Chełchowskému (1898). V tomto zpracování byl potvrzen obsah Wojewodova checklistu; Chełchowského publikace z roku 1898 nebyla čtena.
Ekologie a rozšíření
Laboratorní diagnostika
Strukturované údaje
Bazidie
- Přezky
- Přezky: přítomný. [14]
Výtrusy
- Barva výtrusů pod mikroskopem
- Barva výtrusů pod mikroskopem: hyalinní. [5]
- Obsah výtrusu
- Obsah výtrusu: zrnitá. [14]
- Kapky uvnitř výtrusu
- Kapky uvnitř výtrusu: přítomný. [14]
- Poměr délky a šířky výtrusu
- Poměr délky a šířky výtrusu: 1,2–1,5. [14]
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: elipsoidní. [5]
- Povrch výtrusu
- Povrch výtrusu: hladký. [5]
Materiál a metody výzkumu
Metody i zapisy źródłowe — Źródłowy materiał: Hiszpania, Bizkaia, Gorliz, 150 m, z Quercus ilex, gleba kwaśna; zbiór i oznaczenie J. A. Muñoz, 2.10.2010. PL jest profilem opracowania, nie krajem zbioru.; Zarodniki tego samego materiału literaturowego z Gorliz (2.10.2010).
Materiał źródłowy: Zarodniki tego samego materiału literaturowego z Gorliz (2.10.2010).
Identyfikacja kropli: nierozstrzygnięta.
Długość podstawki; Szerokość podstawki — zapis źródłowy: „Basidios 80×10 µm” [14]
Kształt podstawki — zapis źródłowy: „claviformes” [14]
Zawartość zarodnika — zapis źródłowy: „con contenido granular o gutuladas” [14]
Krople wewnątrz zarodnika — zapis źródłowy: „con contenido granular o gutuladas; skład kropli nieustalony” [14]
Długość zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Basidiósporas de 9,0–11,5 × 6,5–8,0 µm” [14]
Iloraz długości i szerokości zarodnika — zapis źródłowy: „Q = 1,2–1,5” [14]
Metody i zapisy źródłowe — Opis atlasowy gatunku dla Czech (myko.cz); materiał, liczba pomiarów i stan niepodane.
Barwa zarodnika w mikroskopie — zapis źródłowy: „průsvitné; medium niepodane” [5]
Długość zarodnika — zapis źródłowy: „Výtrusy jsou elipsoidní, 9–12 x 7–9 µm” [5]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „elipsoidní” [5]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „hladké” [5]
Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „9–12 x 7–9 µm” [5]
Vzhled plodnice
Klobouk hluboce nálevkovitý, tmavě hnědý, 2–7 cm, na spodní straně světle šedožluté lišty a záhyby místo lupenů; třeň dutý, žlutý; dužnina tenká (Svanberg et al. 2025). Rozměry třeně a výtrusů pocházejí z doplňkového atlasu myko.cz. Původní rozměry třeně a výtrusů byly zaznamenány z atlasu myko.cz; dodatečné mikroskopické údaje mají samostatné zdroje u výsledků.
Výzkum prvkového složení — materiál a metoda
Falandysz a spoluautoři (2017) analyzovali dva směsné vzorky plodnic: CT-1 z Mojusze (2007; 54 plodnice) a CT-2 z Kartuz (2008; 71 plodnic). Obě lokality leží v Pomořsku. Očištěný materiál byl vysušen do konstantní hmotnosti a homogenizován; prvky byly stanoveny metodou ICP-DRC-MS.
Etnomykologický výzkum — materiál a omezení
Svanberg a spoluautoři (2025) zkoumali historii sběru a využití druhu ve Skandinávii. Využili archivy švédského a norského tisku, dotazník z roku 2017 zahrnující 100 osob (56 žen a 44 mužů), literaturu a také zúčastněné pozorování a rozhovory se sběrači. Jedná se o kvalitativní výzkum bez reprezentativního průzkumu celé populace.
Mikroskopie: materiál Gorliz 2010
Materiál a výsledky: Zdrojové výtrusy mají 9–11,5 × 6,5–8 µm, Q 1,2–1,5; bazidie jsou kyjovité o uvedených rozměrech 80 × 10 µm. Autor uvádí čtyři sterigmata; jejich počet nebyl ztotožněn s prokázaným počtem výtrusů na bazidii. Popis uvádí zrnitý obsah výtrusů nebo kapky, bez zjištění jejich složení. Hyfový systém je popsán jako monomitický a šířka hyf subhymenia jako do 12 µm, bez uvedené dolní hranice. Přezky jsou popsány u bazidií a hyf subhymenia, nikoli ve všech pletivech. Materiál: Gorliz, Bizkaia, Španělsko, 150 m, 2.10.2010, z Quercus ilex, leg./det. J. A. Muñoz. Početnost ani podrobnosti preparace nejsou uvedeny. Jde o výsledky tohoto zdroje; jednotlivý údaj 80 × 10 nebyl prezentován jako prozkoumaný rozsah variability.
Srovnání v atlasu ČMS
Atlas myko.cz popisuje pod jménem Craterellus aurora plodnice s živějšími žlutooranžovými barvami a v mládí téměř hladkým hymenoforem. C. cinereus má podle tohoto zdroje plodnice šedé až šedohnědé, bez žlutých odstínů. Byla zachována jména použitá ve zdroji; C. aurora nebylo automaticky ztotožněno s C. lutescens a nebyl z toho vyvozen společný výskyt v Polsku.
Podobné druhy a popsané záměny
Svanberg a spoluautoři (2025) uvádějí u C. lutescens plošší, méně výrazné lišty a méně zřetelné oddělení od třeně. Popisují záměny se smrtelně jedovatým Cortinarius rubellus ve Švédsku a Norsku, a to i když roste mezi plodnicemi nálevkovce. Zmiňují také Leotia lubrica, odlišovanou podle rosolovité konzistence. Jedná se o přehled zdrojových popisů a nahlášených záměn; samotné tyto odstavce nejsou testem úspěšnosti určování.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Opublikowana obserwacja fotograficzna z jawnym krajem i miejscem w opisie źródłowym.
Rozsah čtení: Úplný text.
Datum kontroly: 23.10.2026.
Omezení: Určení autora a shoda viditelných znaků; bez nového ověření položky, DNA a celkového přehledu rozšíření.
Rozsah zpracování
Požadované kontroly jsou vypořádány.
Právní základ a rozsah hodnocení
Analytické výsledky
Výzkum prvkového složení — výsledky dvou vzorků
Výzkum prvkového složení — výsledky dvou vzorků: Tabulka 2 obsahuje pro oba směsné vzorky stanovení 18 prvků v mg/kg sušiny. Pro CT-1 a CT-2 jsou výsledky následující: kadmium 0,75 a 0,44; olovo 0,72 a 0,64; arsen 0,19 a 0,29; měď 39 a 35; zinek 72 a 56. Jde o výsledky těchto dvou vzorků, nikoli o typické rozmezí pro celý druh ani o zhodnocení bezpečnosti libovolného sběru.
Li — CT-1 a CT-2: Li: CT-1 (Mojusz 2007) 0,041; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,030 mg/kg sušiny.
V — CT-1 a CT-2: V: CT-1 (Mojusz 2007) 0,18; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,10 mg/kg sušiny.
Cr — CT-1 a CT-2: Cr: CT-1 (Mojusz 2007) 0,12; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,081 mg/kg sušiny.
Mn — CT-1 a CT-2: Mn: CT-1 (Mojusz 2007) 46; CT-2 (Kartuzy 2008) 39 mg/kg sušiny.
Co — CT-1 a CT-2: Co: CT-1 (Mojusz 2007) 0,076; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,046 mg/kg sušiny.
Ni — CT-1 a CT-2: Ni: CT-1 (Mojusz 2007) 0,45; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,41 mg/kg sušiny.
Cu — CT-1 a CT-2: Cu: CT-1 (Mojusz 2007) 39; CT-2 (Kartuzy 2008) 35 mg/kg sušiny.
Zn — CT-1 a CT-2: Zn: CT-1 (Mojusz 2007) 72; CT-2 (Kartuzy 2008) 56 mg/kg sušiny.
As — CT-1 a CT-2: As: CT-1 (Mojusz 2007) 0,19; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,29 mg/kg sušiny.
Rb — CT-1 a CT-2: Rb: CT-1 (Mojusz 2007) 320; CT-2 (Kartuzy 2008) 350 mg/kg sušiny.
Sr — CT-1 a CT-2: Sr: CT-1 (Mojusz 2007) 1,1; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,86 mg/kg sušiny.
Ag — CT-1 a CT-2: Ag: CT-1 (Mojusz 2007) 0,55; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,096 mg/kg sušiny.
Cd — CT-1 a CT-2: Cd: CT-1 (Mojusz 2007) 0,75; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,44 mg/kg sušiny.
Ba — CT-1 a CT-2: Ba: CT-1 (Mojusz 2007) 2,2; CT-2 (Kartuzy 2008) 1,4 mg/kg sušiny.
Pb — CT-1 a CT-2: Pb: CT-1 (Mojusz 2007) 0,72; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,64 mg/kg sušiny.
Cs — CT-1 a CT-2: Cs: CT-1 (Mojusz 2007) 2,2; CT-2 (Kartuzy 2008) 2,5 mg/kg sušiny.
Tl — CT-1 a CT-2: Tl: CT-1 (Mojusz 2007) 0,094; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,066 mg/kg sušiny.
U — CT-1 a CT-2: U: CT-1 (Mojusz 2007) 0,0020; CT-2 (Kartuzy 2008) 0,0030 mg/kg sušiny.
Ekologické výzkumy
Výskyt a fruktifikace v Polsku
Národní checklist uvádí druh jako hojný v Polsku, v různých lesích, na půdě mezi mechy, někdy na tlejícím dřevě, u smrku, borovice a buku, s plodnicemi v dubnu a od července do listopadu. Sběry z Pomořska (Mojusz 2007, Kartuzy 2008) byly chemicky analyzovány. Skandinávské a české měsíce nebyly přeneseny do Polska.
Historické hodnocení ohrožení v Polsku
Wojewoda (2003, s. 99) klasifikoval druh v Polsku jako neohrožený. Jde o historickou informaci z checklistu z roku 2003; nepředstavuje nové hodnocení ohrožení z roku 2026 ani důkaz absence zákonné ochrany.
Zdrojová poznámka o srážkách a tvorbě plodnic
V přehledu ekologie Svanberg a spoluautoři (2025) uvádějí tvorbu plodnic od srpna do listopadu, někdy i později, a za deštivého počasí již v červenci. Jde o literární popis s odkazem 25, bez kvantitativní závislosti srážky–výnos. Nenahrazuje polské údaje Wojewody a nebyl převeden do kalibrovaného pravidla predikční mapy.
Biotop v atlasovém popisu
Atlas myko.cz popisuje výskyt v jehličnatých a listnatých lesích, zejména pod smrky a buky, na kyselých půdách, od středních poloh výše. Neuvádí číselnou hranici nadmořské výšky. Uvedené stromy popisují okolí lokalit; tato zmínka sama o sobě nepotvrzuje mykorhizu.
Stanoviště a výskyt
Potvrzené rozšíření
Všechny oblasti doložené v uložených údajích.
| Země | Oblasti a lokality | Plodnost | Podklady |
|---|---|---|---|
| Česko | Plzeňský kraj; Středočeský kraj; Jihočeský kraj | VIII–XI |
|
| Německo | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Španělsko | Bizkaia — oblast uvedená ve zdroji (Gorliz) | Neurčeno |
|
| Francie | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
|
| Norsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno | |
| Polsko | Pomořansko — oblast uvedená ve zdroji (Mojusz, Kartuzy) | IV, VII–XI |
|
| Švédsko | Oblasti nebyly určeny | Neurčeno |
Zdroje
- API ELI Sejmu: metadane Dz.U. 2014 poz. 1408 (status: obowiązujący, IN_FORCE).
- API ELI Sejmu: metadane Dz.U. 2026 poz. 258 (status: obowiązujący, IN_FORCE).
- Falandysz J., Chudzińska M., Barałkiewicz D., Drewnowska M., Hanć A. 2017. Toxic elements and bio-metals in Cantharellus mushrooms from Poland and China. Environmental Science and Pollution Research 24: 11472–11482. doi:10.1007/s11356-017-8554-z. PMC5393068. CC BY 4.0.
- GBIF Backbone Taxonomy: species/match Craterellus tubaeformis (usageKey 2554536), odczyt API.
- Tejkal K. Myko atlas ČMS: Craterellus tubaeformis (liška nálevkovitá). Česká mykologická společnost.
- Rozporządzenie Ministra Środowiska z dnia 9 października 2014 r. w sprawie ochrony gatunkowej grzybów (Dz.U. 2014 poz. 1408), pełny tekst PDF z załącznikami.
- Polskie Towarzystwo Mykologiczne 2025. Rekomendacja 4/2025 Komisji ds. Polskiego Nazewnictwa Grzybów (KPNG): lista polskich nazw grzybów, s. 13.
- Svanberg I., Løvaas M., Ståhlberg S. 2025. How funnel chanterelle (Craterellus tubaeformis) became an urban forager favorite in Scandinavia. Journal of Ethnobiology and Ethnomedicine 21: 37. doi:10.1186/s13002-025-00789-x. CC BY 4.0.
- Obwieszczenie Ministra Zdrowia z dnia 13 lutego 2026 r. — tekst jednolity rozporządzenia w sprawie grzybów dopuszczonych do obrotu lub produkcji przetworów grzybowych (Dz.U. 2026 poz. 258), pełny tekst PDF.
- Wojewoda W. 2003. Checklist of Polish larger Basidiomycetes. W: Mirek Z. (red.) Biodiversity of Poland 7. W. Szafer Institute of Botany PAS, Kraków. s. 99 (PDF 101), hasło Cantharellus tubiformis.
- Lejkowiec trąbkowy — zestawienie przepisów o ochronie i obrocie w Polsce (stan na 23.10.2026)
- Wikimedia Commons — oryginalne odpowiedzi API, autorzy, licencje i opisy lokalizacji.
- Muñoz J. A. Craterellus tubaeformis. Sociedad Micológica Barakaldo, Fichas Micológicas n.º 244, aktualizacja 21.09.2018. Oryginalna karta, s. 1.