Jedlý
Vyžaduje úpravu
Za syrova jedovatý
Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.










Muchomůrka pošvatá (Amanita vaginata) je křehká stopkovýtrusá houba patřící do podrodu Amanitopsis. Vyznačuje se stříbřitě šedým až olověným kloboukem s výrazně rýhovaným okrajem, nepřítomností prstenu na třeni a nápadnou, volnou blanitou pochvou na bázi. Tento široce rozšířený taxon zahrnuje komplex blízce příbuzných forem vázaných na různé dřeviny mírného pásma.
Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.
Houbař
Stavba plodnice
- Typ stavby plodnice
- Typ stavby plodnice: Klobouk, třeň.
Klobouk
- Tvar klobouku
- Tvar klobouku: vyklenutý.
Tvar klobouku: plochý.
u mladých plodnic: Tvar klobouku: zvoncovitý.
u zralých plodnic: Tvar klobouku: vyklenutý.
u zralých plodnic: Tvar klobouku: plochý.
u mladých plodnic: Tvar klobouku: vejčitý. - Reliéf povrchu klobouku
- Reliéf povrchu klobouku: hladký.
- Pokryv klobouku
- Pokryv klobouku: holá.
- Lesk povrchu klobouku
- Lesk povrchu klobouku: lesklý.
- Lepkavost a slizkost klobouku
- za mokra: Lepkavost a slizkost klobouku: lepkavý.
- Barva klobouku
- u zralých plodnic: Barva klobouku: modrošedá.
u zralých plodnic: Barva klobouku: šedý.
u mladých plodnic: Barva klobouku: bělavá.
Barva klobouku: šedý.
Barva klobouku: šedookrový.
Barva klobouku: bělavá.
Barva klobouku: popelavý. - Reliéf povrchu okraje klobouku
- Reliéf povrchu okraje klobouku: brázditý.
- Zbytky vela na okraji
- Zbytky vela na okraji: bez zbytků vela.
- Průměr klobouku
- Průměr klobouku je 30–70 mm.
Průměr klobouku je 30–120 mm. - Střed klobouku
- Střed klobouku: s výrazným hrbolem.
Střed klobouku: s výrazným hrbolem. - Rozsah rýhování okraje klobouku
- Rozsah rýhování okraje klobouku: 0,1–0,3 (v poměru k poloměru klobouku).
- Přítomnost zbytků plachetky na klobouku
- Přítomnost zbytků plachetky na klobouku: nepřítomný.
Přítomnost zbytků plachetky na klobouku: přítomný. - Barva zbytků plachetky na klobouku
- Barva zbytků plachetky na klobouku: bílý.
- Podoba zbytků plachetky na klobouku
- Podoba zbytků plachetky na klobouku: útržky.
Spodní strana klobouku
- Typ hymenoforu
- Typ hymenoforu: lupeny.
Lupeny u třeně
- Připojení hymenoforu ke třeni
- Připojení hymenoforu ke třeni: volný od třeně (lupeny).
- Celkový profil lupenu
- Celkový profil lupenu: břichatý (lupeny).
- Barva hymenoforu
- Barva hymenoforu: bělavá.
Barva hymenoforu: bílý. - Makroskopická stavba volného ostří lupenů
- Makroskopická stavba volného ostří lupenů: vločkovité.
- Diferenciace délky lupenů
- Diferenciace délky lupenů: nestejné.
- Rozestup lupenů
- Rozestup lupenů: hustě uspořádané.
Rozestup lupenů: hustě uspořádané. - Tloušťka lupenů
- Tloušťka lupenů: tenký.
- Tvar zakončení mezilupenu
- Tvar zakončení mezilupenu: uťaté.
- Přítomnost krátkých lupenů
- Přítomnost krátkých lupenů: přítomný.
Třeň a báze
- Poloha třeně
- Poloha třeně: středový.
- Tvar třeně
- Tvar třeně: válcovitý.
Tvar třeně: zužující se vzhůru. - Barva třeně
- Barva třeně: bělavá.
Barva třeně: bílý.
Barva třeně: šedý.
Barva třeně: šedavý. - Reliéf povrchu třeně
- Reliéf povrchu třeně: hladký.
- Pokryv povrchu třeně
- Pokryv povrchu třeně: vločkatá.
u mladých plodnic: Pokryv povrchu třeně: šupinatá.
Pokryv povrchu třeně: s chloupky. - Popraskání povrchu třeně
- Popraskání povrchu třeně: popraskaná (někdy, podélné praskliny).
- Vnitřek třeně
- Vnitřek třeně: dutý.
u zralých plodnic: Vnitřek třeně: dutý. - Konzistence třeně
- Konzistence třeně: křehký.
- Délka třeně
- Délka třeně: do 200 mm.
Délka třeně: 50–100 mm. - Průměr třeně
- v horní části třeně: Průměr třeně: 5–20 mm.
Průměr třeně: do 20 mm. - Pochva
- Pochva: přítomný.
Prsten
- Přítomnost prstenu
- Přítomnost prstenu: bez prstenu.
Hlíza
- Přítomnost hlízy na bázi třeně
- Přítomnost hlízy na bázi třeně: nepřítomný.
Plachetka na bázi
- Stavba vela u báze třeně
- Stavba vela u báze třeně: vakovitá.
- Barva pochvy a plachetky na bázi třeně
- Barva pochvy a plachetky na bázi třeně: bílý (část vela u báze třeně: pochva).
- Materiál pochvy a plachetky na bázi třeně
- Materiál pochvy a plachetky na bázi třeně: blanitý (část vela u báze třeně: pochva).
Dužnina
- Barva dužniny
- Barva dužniny: bělavá.
Barva dužniny: bílý (dužnina klobouku). - Odolnost dužniny proti zlomení nebo roztržení
- Odolnost dužniny proti zlomení nebo roztržení: křehký.
u zralých plodnic: Odolnost dužniny proti zlomení nebo roztržení: křehký. - Pružnost dužniny
- u mladých plodnic: Pružnost dužniny: pružný.
- Vůně dužniny
- Vůně dužniny: slabý.
Vůně dužniny: nevýrazný (dužnina). - Výraznost chuti dužniny
- Výraznost chuti dužniny: nevýrazný.
- Třída tloušťky dužniny
- Třída tloušťky dužniny: tenký.
Kde a kdy roste
- Stanoviště
- Stanoviště: křoviny.
Stanoviště: park.
Stanoviště: louka.
Stanoviště: listnatý les.
Stanoviště: jehličnatý les. - Substrát
- Substrát: půda.
- Způsob růstu plodnic
- Způsob růstu plodnic: jednotlivě.
Způsob růstu plodnic: v malých skupinách. - Četnost výskytu
- Doba růstu
- Plodnice se objevují od června do října.
- Oblast výskytu
- Oblast výskytu: potvrzený.
Jedlost a kuchyně
- Jedlost
- Jedlý
- Nutná úprava
- Vyžaduje úpravu
- Konzumace za syrova
- Za syrova jedovatý
- Kulinářské hodnocení
- Neutrální
Právo
- Ochrana
- V Polsku nepodléhá druhové ochraně.
- Prodej
- V Polsku není povolen k prodeji ani k výrobě houbových výrobků.
Možná záměna

Irene Andersson (irenea) · CC BY-SA 3.0
Zmniejszono do maksymalnie 1600 pikseli i zapisano jako JPEG; zachowano proporcje, pełny kadr i barwy. Oryginał zachowano.
Zdroj fotografie · CC BY-SA 3.0Amanita battarrae
Hlavní rozdíly
Muchomůrka šedivka (Amanita vaginata) se liší od muchomůrky olivové kloboukem s jednotným odstínem bez soustředného pásování a hladkým, bílým třeněm bez tmavších šupin.

archenzo · CC BY-SA 3.0
Wersja JPEG o szerokości1280px przygotowana przez Wikimedia Commons; bez lokalnej zmiany kadru i koloru.
Zdroj fotografie · CC BY-SA 3.0Amanita ceciliae
Hlavní rozdíly
Muchomůrka šedivka (Amanita vaginata) se vyznačuje hladkým, bílým třeněm bez tmavých šupin a klikatého vzoru.
FAQ
Lze konzumovat muchomůrku pošvatou v syrovém stavu?
Ne, v syrovém stavu může způsobit zažívací potíže. Je nutná důkladná tepelná úprava varem či pečením.
Jak dlouho je nutné tento druh tepelně upravovat?
Bezpečná doba tepelné úpravy činí alespoň patnáct až dvacet minut při dostatečné teplotě.
V jakém typu lesa se tento druh vyskytuje nejčastěji?
Roste v listnatých i jehličnatých lesích, často pod břízami, duby, buky a smrky.
Kdy začíná a končí hlavní období růstu?
Plodnice vyrůstají od června do října, s hlavním vrcholem v pozdním létě a na začátku podzimu.
Roste tato houba i ve vysokohorských polohách?
Ano, vyskytuje se až v subalpínském pásmu, kde roste ve společenstvu zakrslých vrb a bříz.
Jakou chuť má tepelně upravená dužnina?
Dužnina má velmi jemnou, mírně nasládlou a nenápadnou oříškovou chuť.
Ve kterých zemích je tento druh kulinářsky ceněn?
Tradičně a ve velké míře se konzumuje například v Itálii a Francii.
Proč se v anglosaských zemích běžně nesbírá?
Panuje tam silná nedůvěra z obav před možnou záměnou s jedovatými muchomůrkami.
Používala se tato houba k barvení látek?
Ano, v lidovém barvířství sloužila k barvení vlny do zemitých šedých a béžových tónů.
Měla tato houba význam v lidových rituálech?
V horských pasteveckých oblastech se její blanitá pochva nosila jako ochranný amulet.
Nadšenec
Názvy a historie
- Platné národní jméno
- muchomor szarawy
- Platné vědecké jméno
- Amanita vaginata (Bull.) Lam.
- Další národní jména
- muchorówka bura, czubki, kania, kołpaczek, kurpytka popielata, cienkonóżka, pohnojka leśna, pniakówka pszeniczna, surojeżka siwa, bedłka mglejarka, maglejan, mglejara, bedłka pochwa, igielnica
- Dřívější národní jména
- bedłka pochwowata, bedłka, muchar pochwiasty, mglejarka pochwiasta, podsadka pochwiasta
- Další jména
- panienka, muchomor mglejarka
Pozorování doma
Výtrusný prach
- Potřebný materiál
- čerstvý, zralý klobouk, list papíru, sklenice nebo miska, voda
- Čas
- 2–24 h
- Provedení
- Položte klobouk spodní stranou na papír.
- Přidejte kapku vody navrch a přikryjte.
- Po 2–24 hodinách zvedněte klobouk a prohlédněte si nános.
Co hledat
- Barva výtrusného prachu
- Barva výtrusného prachu: bílý.
Pod mikroskopem
- Potřebný materiál
- světelný mikroskop, podložní a krycí sklíčko, jehla, voda, výtrusy z výtrusného prachu
- Provedení
- Přeneste jehlou trochu výtrusného prachu na sklíčko.
- Přidejte kapku vody, přikryjte sklíčkem a prohlédněte výtrusy.
Co hledat
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: kulovitý. Tvar výtrusu: téměř kulovitý. Tvar výtrusu: kulovitý. Tvar výtrusu: kulovitý. Tvar výtrusu: kulovitý (téměř). Tvar výtrusu: kulovitý (téměř).
- Povrch výtrusu
- Povrch výtrusu: hladký. Povrch výtrusu: hladký.
- Rozměry výtrusu
- Délka 9,2–13 µm, šířka 7,7–13 µm.
Rozměry porovnávejte po kalibraci měřítka mikroskopu.
Ekologie a rozšíření
- Půdní reakce
- Půdní reakce: kyselý.
- Zrnitost půdy
- Zrnitost půdy: jílovitá.
Zrnitost půdy: hlinitá.
Zrnitost půdy: písčitý. - Vápenitost půdy
- Vápenitost půdy: vápnitý.
- Úrodnost půdy
- Úrodnost půdy: úrodná.
- Listnaté stromy v okolí
- Listnaté stromy v okolí: buk.
Listnaté stromy v okolí: dub.
Listnaté stromy v okolí: bříza.
Listnaté stromy v okolí: jeřáb ptačí.
Listnaté stromy v okolí: topoly včetně osiky. - Jehličnaté stromy v okolí
- Jehličnaté stromy v okolí: smrk.
Jehličnaté stromy v okolí: smrk ztepilý. - Keře v okolí
- Keře v okolí: borovice kleč.
Keře v okolí: líska. - Mykorhizní partneři
- pokus s inokulací sazenic, tvorba plodnic v terénu nepotvrzena: Mykorhizní partneři: borovice čínská (kontrolovaný pokus).
Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: bříza (obecný seznam partnerů).
Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: líska obecná (obecný seznam partnerů).
Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: topol osika (obecný seznam partnerů).
Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: Fagaceae (obecný seznam partnerů).
Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: Pinaceae (obecný seznam partnerů). - Způsob výživy
- Způsob výživy: ektomykorhizní.
Mimokulinární využití
V oblasti nekulinářského využití nalezla muchomůrka pošvatá své uplatnění zejména v tradičním lidovém barvířství textilu a vlny. Plodnice obsahující specifické přírodní pigmenty byly v některých venkovských regionech střední a jižní Evropy louhovány a používány k získávání tlumených šedých, béžových a zemitě nahnědlých tónů pro barvení přírodních přízí. V lidových řemeslech sloužily sušené části plodnic příležitostně jako přírodní tmel či výplňový materiál.
V lidových pověrách a rituálních praktikách pasteveckých komunit v horských oblastech se usušená pochva plodnice někdy nosila jako drobný amulet chránící před uřknutím nebo nečistými silami, neboť její tvar připomínal ochranné pouzdro. V moderní době se výtrusný prach a části plodnic využívají při výuce a na mykologických výstavách k demonstraci morfologické variability a tvorbě sporových otisků pro vzdělávací a grafické účely.
Historie a kultura
Muchomůrka pošvatá vstoupila do botanické a mykologické literatury již v osmnáctém století, kdy ji francouzský přírodovědec Jean Baptiste François Pierre Bulliard formálně popsal a zařadil do povědomí evropských učenců. Její latinské druhové jméno odkazuje na pochvu obalující bázi třeně, což historicky inspirovalo četná lidová pojmenování v různých evropských jazycích, často spojovaná s pochvami mečů či pouzdry.
V evropském folklóru a venkovské kultuře byla tato houba často spojována s proměnlivostí a křehkostí přírody. V některých italských a francouzských provinciích se stala součástí lidového písemnictví a venkovských kalendářů jako ukazatel vrcholu letního houbařského období. V minulosti byla v některých oblastech vnímána jako tajemná houba vyrůstající ze 'zemského vajíčka', což v rurálních oblastech živilo představy o skrytých podzemních silách a znovuzrození vegetace. Byla také zobrazována na historických mykologických rytinách jako klasický zástupce bezprstenných muchomůrek.
Jedlost a bezpečnost
Tento druh je po důkladné tepelné úpravě jedlý, avšak v syrovém stavu představuje zdravotní riziko a může vyvolat zažívací obtíže. Pro bezpečnou konzumaci je nezbytné plodnice vystavit varu nebo dostatečně dlouhému pečení po dobu nejméně patnácti až dvaceti minut, čímž se termolabilní nežádoucí látky zcela zneškodní. Křehká dužnina vyžaduje velmi opatrnou manipulaci při čištění.
Chuť uvařené dužniny je jemná, mírně nasládlá až oříšková s nenápadnou houbovou vůní. Kulinářské preference se výrazně liší podle regionu. V Itálii, Francii a některých částech východní Evropy je tento druh tradičně vyhledáván a považován za delikatesu místních trhů. Naproti tomu v anglosaských zemích, Německu a skandinávských oblastech panuje vůči jeho konzumaci značná zdrženlivost a většina strávníků se mu zcela vyhýbá kvůli obavám ze záměny s jedovatými zástupci téhož rodu. Důkladné provaření a konzumace pouze čerstvých, nepoškozených plodnic jsou základem bezpečné konzumace.
Stanoviště a výskyt
Muchomůrka pošvatá roste v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích mírného a boreálního pásu severní polokoule. Vytváří ektomykorhizní vazby s širokým spektrem dřevin, především s břízami, duby, buky, smrky a bory. Vyhovují jí půdy kyselé až mírně zásadité, hlinité, písčité i rašelinné, často se objevuje na prosvětlených okrajích lesních cest, pasekách a lesních loukách.
V Evropě a Severní Americe je široce rozšířena od nížin až do subalpínského pásma, kde doprovází zakrslé vrby a břízy. Hlavní fruktifikační období probíhá od června do konce října, přičemž vrchol výskytu nastává v pozdním létě a na počátku podzimu. V jižních oblastech Evropy se objevuje již během května a přetrvává až do listopadu v závislosti na podzimních srážkách. V horských polohách se sezóna naopak zkracuje na červenec a srpen. Regionální rozšíření v mírném pásu vykazuje vysokou četnost zejména ve vlhčích lesních komplexech střední a západní Evropy.
Zdroje
- Commanster: Amanita vaginata
- Naturalis Interactive Guide: Amanita vaginata
- Karel Tejkal, Česká mykologická společnost: A.vaginata
- GRej, Amanita vaginata
- Stadt Wien, Marktamt: Grauer Scheidenstreifling
- Chu i in. 2021, Inoculation With Ectomycorrhizal Fungi…, DOI 10.3389/fmicb.2021.687304
- Wojewoda 2003, Checklist of Polish larger Basidiomycetes, s. 51
Výzkumník
Jedlost a kuchyně
Ustalenia źródłowe: jadalność, spożycie i wykorzystanie
- Jedlost
- Jedlý — źródło oznaczenia
Zarzyński, Grzyby polskich lasów, s. 306–307 · s. 306 (PDF 304), Užitné vlastnosti: jedlá houba; samostatně vyhrazen zákaz konzumace za syrova.
- Konzumace za syrova
- Jedovatý
Materiał: surowy
Zarzyński, Grzyby polskich lasów, s. 306–307 · s. 306 (PDF 304), Užitné vlastnosti: před tepelnou úpravou mírně jedovaté vlastnosti.
- Nutná úprava
- Vyžaduje úpravu
Zarzyński, Grzyby polskich lasów, s. 306–307 · s. 306 (PDF 304), Užitné vlastnosti; zřetelné postavení do protikladu syrového a tepelně upraveného, bez uvedení minut nebo teploty.
- Kulinářské hodnocení
- Neutrální
Zarzyński, Grzyby polskich lasów, s. 306–307 · s. 306 (PDF 304), Užitné vlastnosti: bez výrazné chuti a větších chuťových kvalit; hodnocení atlasu, nikoli toxikologický test.
Vědecké názvy a taxonomie
- Platné vědecké jméno
Amanita vaginata (Bull.) Lam.
Vědecké názvy a taxonomie
Platné vědecké jméno je Amanita vaginata (Bull.) Lam., publikované v roce 1783 v díle Encyclopédie Méthodique, Botanique (svazek 1(1), s. 109). Basionymem je Agaricus vaginatus Bull. a ve starších pojetích byla používána také kombinace Amanitopsis vaginata (Bull.) Roze.
Historický rozsah jmen a pojetí druhu
V systematice je taxon řazen do čeledi muchomůrkovitých (Amanitaceae), ačkoli v historických klasifikačních indexech býval spojován s pečárkovitými (Agaricaceae).
Rozsah taxonu a omezení určování
V tradičním, širokém pojetí zahrnovalo jméno Amanita vaginata komplex obtížně rozlišitelných forem ze sekce Vaginatae. Moderní fylogenetické revize založené na analýze molekulárních markerů (ITS, LSU, RPB1, TEF1-α) prokázaly v této skupině přítomnost několika desítek samostatných evolučních linií a vedly k vymezení nových šedých druhů, jako jsou A. deflexa, A. griseofulva a A. opaca.
- Zakres ujęcia taksonomicznego
Amanita vaginata nomenclatural name IF114685; source-specific traditional broad atlas concepts, without assigning them to a molecularly delimited European A.vaginata sensu stricto. Indian ethnographic material retains its own broad attribution; Varga2024 section-level methods/new species are not results of this species.
[32] [1] [31]
Ekologie a rozšíření
Laboratorní diagnostika
Strukturované údaje
Bazidie
- Přezky
- Přezky: nepřítomný. [55]
Hymeniální cystidy
- Přítomnost cystid v hymeniu
- Přítomnost cystid v hymeniu: přítomný. [51]
- Hojnost cystid v uvedené poloze
- Hojnost cystid v uvedené poloze: roztroušené. [51]
- Tvar hymeniální cystidy
- Tvar hymeniální cystidy: kulovitý. [51]
Tvar hymeniální cystidy: hruškovitá. [51] - Velikost hymeniální cystidy
- Velikost hymeniální cystidy: velká. [51]
Pokožka klobouku
- Optický vzhled hyf pokožky klobouku
- Optický vzhled hyf pokožky klobouku: hyalinní (ve spodní vrstvě pokožky klobouku). [51]
- Uspořádání hyf pokožky klobouku
- Uspořádání hyf pokožky klobouku: Rovnoběžné (ve spodní vrstvě pokožky klobouku, více či méně). [51]
- Uložení hyf pokožky v želatinózní substanci
- Uložení hyf pokožky v želatinózní substanci: přítomný (horní vrstva pokožky klobouku). [51]
Reakce s činidly
- Amyloidní reakce
- Amyloidní reakce: negativní. [51]
Výtrusy
Materiál a metody výzkumu
Popis znaků — zdroj a rozsah
Materiál: Hodnocení znaků dužniny v univerzitní kartě Amanita vaginata; chybí číslo položky a senzorický panel.
Rozsah odečtu: Úplný text.
Omezení: Atlasové hodnocení vůně, nikoli měření chemické sloučeniny ani doporučení k ochutnávání syrové houby.
Mikroskopická data — zdroj a omezení
Materiál: Souhrnný výsledek výtrusů A. vaginata var. vaginata v §3.2.10, čínský materiál.
Rozsah odečtu: Úplný text.
Omezení: Qm je udaný průměr podílů, SD není rozsahem min–max. Bez výpočtu Q z nezávislých krajních délek a šířek.
Studie složení a aktivity — Malacara-Marquez a kol. (2026)
Materiál: Methanolový extrakt plodnic určených autory jako A. vaginata, v práci zahrnující šest druhů. Přiřazen byl výhradně kvalitativní výsledek uvedený pro A. vaginata a linii MCF7.
Rozsah odečtu: Abstrakt.
Omezení: Abstrakt neuvádí pro tento druh specifický IC50. Nebyl přiřazen rozsah LD50 z celého panelu ani hodnoty jiných druhů. Výsledek in vitro nepotvrzuje léčbu člověka ani toxicitu celého pokrmu.
Studie složení a aktivity — materiál a omezení
Materiál: EfraAva ze sušených plodnic určených jako A. vaginata, Midnapur, Západní Bengálsko, Indie; voucher AMFH-507. Ethanolový extrakt; původní poměry a podmínky zůstávají ve zdrojové metodě.
Rozsah odečtu: Úplný text.
Omezení: Morfologická identifikace podle Pradhana a kol. 2012; nebyla prokázána shoda DNA s evropským materiálem. Studie extraktu in vitro, bez důkazu léčebného účinku nebo bezpečnosti celého pokrmu.
Studie složení a aktivity — Seliman et al. (2025)
Materiál: Stejný výchozí purifikovaný lektin AVL, testovaný na myších makrofázích RAW264.7 stimulovaných LPS. Hladina exprese proteinů byla stanovována metodou Western blot, nikoli přímá aktivita enzymů.
Rozsah čtení: Abstrakt.
Experiment s využitím materiálu — Yıldırım (2023)
Materiál: AVA: suchý zbytek plodnic po extrakci methanolem. AVAK: kompozit tohoto zbytku s tripolyfosfátem sodným podle autorů. Materiál z Mardinu v Turecku, bez uvedeného voucheru nebo DNA. Bylo zkoumáno odstraňování methylenové modři; míchání 120 ot./min, časové okno studia kinetiky 0–240 min. Jedná se o neživý materiál, nikoli kulturu houby.
Rozsah čtení: Úplný text.
Omezení: Autoři uvedli experimentální kapacity a Qe,c z fitovaného modelu pseudo-druhého řádu odděleně. Nebyly sloučeny do rozmezí. Experiment ukazuje vyšší sorpci pro AVAK; tabulka fitovaných Qe,c udává opačný vztah. Obě hodnoty byly zachovány bez úprav čísel autora. R² pro AVAK při 150 mg/l se v tabulce a textu liší. Chybí důkaz průmyslového využití.
Studie složení a aktivity — Drewnowska (2014)
Materiál: Klobouky, třeně a půda pod plodnicemi ze sedmi stanovišť v Polsku, sběr 2000–2008. Stanovení rtuti metodou CV-AAS při 253,7 nm, výsledky na suchou hmotnost. Zdroj uvádí rozsahy vzorků a odděleně spodní a horní souhrny stanovišť.
Rozsah čtení: Abstrakt.
Omezení: Dostupný zdroj je abstrakt; v tomto textu chybí kompletní výsledky vzorků a názvy stanovišť. Druh ± nebyl v abstraktu specifikován. Hranice vzorků nebyly odvozeny z ± a suchá hmotnost nebyla přepočtena na čerstvou. Koeficient BCF porovnává tkáň s půdou, zatímco poměr klobouk/třeň dvě tkáně. Výsledky neurčují bezpečnost pokrmu ani účinnost remediace.
Studie složení a aktivity — Paloi a Acharya 2014 (2014)
Materiál: Ethanolová frakce EfraAva ze stejného voucheru AMFH-507. Extrahováno 30 g prášku 500 ml ethanolu po dobu 24 hodin při 25°C, extrakce opakována, odpařeno při 40°C. Nejedná se o preparát identický s AvaPre.
Rozsah čtení: Úplný text.
Příprava materiálu: EfraAva. 1. extrakce — ethanol, 25 stupňů Celsia, 24 hodiny. 2. opakovaná extrakce — ethanol, 25 stupňů Celsia, 24 hodiny, opakování kroku „ethanol-1“. 3. sušení, 40 stupňů Celsia.
Omezení: Dva články vycházejí ze stejného voucheru, nikoli ze dvou nezávislých populací. Nebyla prokázána molekulární shoda s evropským typem. Hodnoty ekvivalentů jsou výsledky konkrétních chemických metod; TAC není obsahem vitaminu C a Folin neidentifikuje ve vzorku kyselinu gallovou. Druh ± v tabulkovém souhrnu složení nebyl doplněn bez výslovného určení. Testy extraktu neprokazují klinický účinek ani bezpečnost pokrmu.
Studie složení a aktivity — Paloi a Acharya 2013
Materiál: Vícekroková polyfenolická frakce AvaPre z voucheru AMFH-507, Midnapur, Západní Bengálsko, Indie. Morfologické určení podle Pradhana et al. 2012. Byl dodržen uspořádaný postup: ethanol, opakovaná extrakce, vysušený filtrát, horká voda, přídavek ethanolu a uchovaný supernatant.
Rozsah čtení: Úplný text.
Příprava materiálu: AvaPre. 1. extrakce — ethanol, 25 stupňů Celsia, 2 dny. 2. opakovaná extrakce — ethanol, 25 stupňů Celsia, 2 dny, opakování kroku „ethanol-1“. 3. sušení; uchován filtrát. 4. extrakce — voda, 100 stupňů Celsia, 8 hodin. 5. přídavek — ethanol, 4 objemu vůči fázi „hot-water“. 6. rozdělení frakcí; uchován supernatant.
Omezení: Dva články vycházejí ze stejného voucheru, nikoli ze dvou nezávislých populací. Nebyla prokázána molekulární shoda s evropským typem. Hodnoty ekvivalentů jsou výsledky konkrétních chemických metod; TAC není obsahem vitaminu C a Folin neidentifikuje ve vzorku kyselinu gallovou. Druh ± v tabulkovém souhrnu složení nebyl doplněn bez výslovného určení. Testy extraktu neprokazují klinický účinek ani bezpečnost pokrmu.
Pokus s inokulací rostlin — materiál a omezení
Materiál: Pokus se sazenicemi Pinus tabulaeformis a inokulem kultury A. vaginata, získané z plodnice sebrané v Huoditang, pohoří Qinling, Čína. Po kolonizaci byly porovnávány rostliny infikované Bursaphelenchus xylophilus s odpovídající kontrolou bez inokulace houbou. Měřeným koncovým bodem byl uhlík mikrobiální biomasy rhizosféry.
Rozsah čtení: Úplný text.
Omezení: V textu je uveden relativní rozdíl 38,16 %. Popis zahrnuje měření 6 a 9 měsíce po infekci; k tomuto souhrnnému číslu nebyl svévolně přiřazen vybraný časový bod. Nejedná se o procento usmrcených háďátek, důkaz pěstování plodnic ani klinický výsledek. Inokulace nebyla ztotožněna s bezpodmínečným přirozeným vztahem hostitele.
Výzkum molekul — Seliman a kol. (2025)
Materiál: Charakterizace purifikovaného lektinu AVL. V abstraktu je popsáno srážení 80% síranem amonným a afinitní chromatografie; hmotnost pásu byla stanovena pomocí SDS-PAGE. Nebyla považována za určení kvartérní struktury.
Rozsah čtení: Abstrakt.
Společná omezení rešerše zdroje
Omezení: Čtení omezeno na abstrakt. V dostupném textu nebyly uvedeny podrobné dávky, položka ani země sběru. Hemaglutinace není hemolýza. Nebyla prokázána účinnost léčby u lidí ani totožnost AVL s atlasovou hypotézou hemolyzinů.
Archiwalny opis siedliska
Występuje w lasach pod bukami, dębami i świerkami, z którymi wchodzi w związki mikoryzowe.
[36]Archiwalny opis siedliska
Okres owocnikowania w Europie Środkowej trwa zasadniczo od maja do października, a pojedyncze znaleziska notowano jeszcze pod koniec listopada.
[28]- Výsledky zaznamenané v pramenech — Počet výtrusů na bazidii
- Liczba zarodników na jednej podstawce wynosi 4. [55] [51]
Metody i zapisy źródłowe — Własne udokumentowane obserwacje Josepa Torresa, Fungipedia. N=30 zarodników; nie podano numeru voucheru, daty ani jednoznacznego miejsca pobrania. Mapa GBIF nie jest geolokalizacją badanego okazu.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Opis metody w źródle: Odczytano opis i tabelę 30 pomiarów oraz etykiety galerii mikroskopowej. Nie dopisano jednego medium wszystkim cechom. Reakcję Melzera rozliczono osobno.
Wygląd optyczny strzępek skórki — zapis źródłowy: „Hialinas: wyłącznie zwarte strzępki pod suprapellis, bezbarwne optycznie; nie określono w ten sposób całej skórki.” [51]
Układ strzępek skórki — zapis źródłowy: „Strzępki pod suprapellis: dispuestas más o menos paralelamente.” [51]
Liczba zarodników na jednej podstawce — zapis źródłowy: „Basidios tetraspóricos.” [51]
Rozszerzenie podstawki — zapis źródłowy: „Basidios ... fuertemente ensanchados.” [51]
Kształt podstawki — zapis źródłowy: „Basidios claviformes; stopień rozszerzenia pozostaje odrębną nieobsługiwaną cechą.” [51]
Obecność cystyd w hymenium — zapis źródłowy: „Queilocistidios: cystydy wskazano konkretnie na ostrzu blaszki; nie wyciągnięto wniosku o ich obecności lub nieobecności na ścianach blaszki.” [51]
Obfitość cystyd — zapis źródłowy: „Queilocistidios dispersos.” [51]
Kształt cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Queilocistidios ... entre globosos y piriformes.” [51]
Wielkość cystydy hymenialnej — zapis źródłowy: „Queilocistidios ... de gran tamaño; bez niepodanego wymiaru liczbowego.” [51]
Osadzenie strzępek skórki w substancji żelowej — zapis źródłowy: „Suprapellis filamentosa, formada por hifas finas, separadas por gelificación; obecność żelu w dokładnie nazwanej górnej warstwie, bez stopnia lub odsetka.” [51]
Krople wewnątrz zarodnika — zapis źródłowy: „Una gran gota en su interior; jedna duża kropla, bez wniosku o składzie lipidowym.” [51]
Długość zarodnika — zapis źródłowy: „Tabela esporas N=30, Largo: 9.21–12.98 µm; pełny zakres.” [51]
Iloraz długości i szerokości zarodnika — zapis źródłowy: „Tabela Q: 1.00–1.33; iloraz podany przez autora.” [51]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Esporas prácticamente esféricas; kuliste, z kwalifikatorem niemal przy tej wartości.” [51]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „Esporas de pared lisa.” [51]
Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Tabela esporas N=30, Ancho: 7.70–11.83 µm; pełny zakres.” [51]
Metody i zapisy źródłowe — Materiał chiński z §3.2.10: sześć wymienionych kolekcji BJTC/HMAS. Zapis zarodników [60/3/3]; nie przypisano całego opisu pojedynczemu okazowi. Część oznaczeń ma sekwencje, dwa eksykaty bez uzyskanych sekwencji pozostają identyfikacją morfologiczną.
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Opis metody w źródle: Suszony materiał, cienkie skrawki w 3% KOH lub wodzie, następnie 1% czerwień Kongo. Mikroskop Olympus DP71. Dla konkretnego zakresu nie wskazano jednego wyłącznego medium; nie dopisano go.
Liczba zarodników na jednej podstawce — zapis źródłowy: „§3.2.10: four-spored; pojedyncza liczba, bez przedziału alternatyw.” [55]
Długość podstawki; Szerokość podstawki — zapis źródłowy: „§3.2.10: basidia 48–60 × 13–18 µm.” [55]
Kształt podstawki — zapis źródłowy: „§3.2.10: clavate.” [55]
Długość zarodnika — zapis źródłowy: „§3.2.10: (9.2–)9.5–11.2(–13.0) µm.” [55]
Iloraz długości i szerokości zarodnika — zapis źródłowy: „§3.2.10: Q = (1.0–)1.02–1.08(–1.10).” [55]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „§3.2.10: globose to subglobose; podstawowy kształt kulisty.” [55]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „§3.2.10: subglobose; kulisty kształt z oddzielnym określeniem przybliżenia.” [55]
Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „§3.2.10: (8.0–)9.0–10.9(–13.0) µm.” [55]
Metody i zapisy źródłowe — GRej, Amanita vaginata
Metody i zapisy źródłowe — Karel Tejkal, Česká mykologická společnost: A.vaginata
Názvy a hranice určení
Polský název: Hlavním názvem zůstává muchomor szarawy. Wojewoda uvádí dřívější názvy: bedłka pochwowata, bedłka, muchar pochwiasty, mglejarka pochwiasta a podsadka pochwiasta s uvedením historických publikací. Jejich přítomnost dokládá použití názvu v těchto pracích, nikoli současné určení identity každého historického nálezu. Obecné názvy, např. bedłka nebo kania z lidového atlasu, mohou označovat i jiné houby. Byly zachovány jako alternativní názvy se zdrojem, bez povýšení na hlavní název.
Vědecké pojetí: Amanita vaginata (Bull.) Lam. je název založený na Agaricus vaginatus Bull.; dřívější kombinace Amanitopsis vaginata zůstává v historii jmen. V analýze Vargy a spoluautorů z roku 2024 tvoří tradičně označované A. vaginata několik vzdálených linií. Autoři odkládají samostatné vyřešení problému typifikace a evropského vymezení tohoto jména. Tradiční rozsah existujícího záznamu byl zachován; údaje z Číny a Indie nebyly prezentovány jako molekulárně potvrzená polská populace sensu stricto.
Výskyt a sezóna v Polsku
Polské údaje: Wojewoda popisuje var. vaginata jako hojnou v Polsku, rostoucí na zemi v lesích, křovinách, parcích a na horských loukách. Uvádí prostředí bříz, smrku ztepilého, kleče a jeřábu, bez důkazu, že každá uvedená rostlina je mykorhizním partnerem. Uvádí červen–říjen; stejné rozmezí VI–X je uvedeno v kalendáři vlastní karty atlasu Lasów Państwowych. Jedná se o polskou atlasovou sezónu, odlišnou od ojedinělých indických sběrů a termínů.
Původní materiál: Výzkum rtuti Drewnowské a spoluautorů zahrnoval plodnice označené jako A. vaginata ze sedmi polských lokalit, sebrané v letech 2000–2008. Jedná se o nezávislý doklad práce na polském materiálu pod tímto jménem. Abstrakt neuvádí určení DNA každého exempláře, a proto nestanovuje moderní hranice komplexu. Historické hodnocení četnosti z roku 2003 nebylo ztotožněno s novým národním monitoringem.
Mikroskopie — materiál z Číny
Materiál a metoda: Zhou a spoluautoři popisují A. vaginata var. vaginata z pohoří Yanshan. Je uvedeno šest sběrů BJTC/HMAS; souhrnný zápis výtrusů je [60/3/3]. Tenké řezy sušeného materiálu byly pozorovány v 3% KOH nebo vodě, následně s 1% kongočervení, pod mikroskopem Olympus DP71. Souhrnný popis nebyl přiřazen jedinému položkovému exempláři ani jedinému výhradnímu médiu. Část sběrů má sekvence, dva byly založeny na morfologii; rozpor v číslech HMAS 75237/75273 mezi pasážemi článku zůstává nevyřešen.
Výsledky: Úplné vnější rozmezí výtrusů činí 9,2–13 × 8–13 µm, Q 1–1,10. Vnitřní intervaly zdroje byly zachovány v originále. Qm 1,01 ± 0,03 představuje průměr se směrodatnou odchylkou, nikoli doplňující rozsah. Výtrusy jsou kulovité až téměř kulovité. Bazidie mají 48–60 × 13–18 µm, kyjovitý tvar a čtyři výtrusy. Autoři uvádějí nepřítomnost přezek ve všech zkoumaných pletivech plodnic. Informace, že nebylo provedeno pozorování výtrusného prachu, není důkazem absence výtrusného prachu.
Mikroskopie — vlastní pozorování Josepa Torrese
Materiál a rozsah: Torres poskytuje popis a 30 měření výtrusů: 9,21–12,98 × 7,70–11,83 µm, Q 1–1,33. Chybí číslo exsikátu, datum a jednoznačná lokalita sběru; zobrazená mapa GBIF neidentifikuje zkoumaný exemplář. Nevysvětlené zkratce Q(Me) nebyl přisouzen statistický význam. Jde o původní pozorování autora bez doložené kontroly DNA na těchto stránkách. Výsledek Melzerovy reakce je negativní; absence číselného času a dávky činidla byla zachována jako limitace.
Přesné struktury: Výtrusy jsou téměř kulovité, hladké, s jednou velkou kapkou; autor ji chemicky neidentifikuje jako lipid. Cheilocystidy jsou roztroušené, velké, kulovité až hruškovité. Bazidie jsou kyjovité, silně rozšířené, čtyřvýtrusé. Hyfy suprapellis odděluje gelovitá hmota; spodní vrstva je kompaktnější, s víceméně rovnoběžnými, bezbarvými hyfami bez přezek. Vrstvy, tvar, velikost, stupeň a přiblížení byly zachovány odděleně. Pozorování cheilocystid neurčuje přítomnost či nepřítomnost pleurocystid.
Právo v Polsku — podklad stručného výsledku
Ochrana: Byl ověřen platný úřední status a úplné přílohy vyhlášky Dz.U. 2014 pol. 1408. A. vaginata, basionym a alternativní kombinace ani souhrnná položka zahrnující tento druh se v seznamech nevyskytují. Výsledek: v Polsku nepodléhá druhové ochraně. Jde o výsledek vnitrostátního předpisu, odlišný od červeného seznamu, pravidel chráněných území a determinace houby.
Uvádění na trh: Bylo ověřeno úplné znění vyhlášené 3. března 2026, Dz.U. 2026 pol. 258, § 2 odst. 1 a celá příloha 1, položky 1–72. Muchomůrka pošvatá ani její platná vědecká jména se na seznamu nevyskytují; nezahrnuje ji ani souhrnný zápis rodu Amanita. Výsledek: v Polsku není povolena pro uvádění na trh ani pro výrobu houbových produktů. To není totéž co hodnocení toxicity.
Cesta odkazů a místa, kde končí potvrzení
Historické názvy: Přečtený seznam Wojewody (2003, s. 51) odkazuje u dřívějších polských názvů na Kluka (1787), Jundziłła (1830), Chełchowského (1898), Błońského (1889, 1890), Kaufmanna (1889) a Berdaua (1876). Byla potvrzena přítomnost těchto odkazů v seznamu; samotné uvedené historické publikace nebyly čteny. Lidové názvy z atlasu Lasów Państwowych byly převzaty ze s. 306, aniž by mu byli připisováni neuvedení původní informátoři. Tato historie názvů se nepočítá jako řada nezávislých biologických studií.
Identifikace chemického materiálu: Paloi a Acharya (2014), materiál a odkaz 20 → Pradhan a spoluautoři (2012), Amanita from Lateritic Region of West Bengal, Indian Forester 138(4):361–367, DOI 10.36808/if/2012/v 138 a 4/4638. Byl přečten Pradhanův abstrakt, nikoli jeho placený plný text. Tento odkaz dokumentuje deklarovaný základ morfologického určení; nenahrazuje vlastní prostudování diagnostiky nebo sekvencí DNA. Paloi 2014, odkaz 18 → Paloi a Acharya 2013: plný text byl přečten; oba preparáty si zachovávají stejný voucher AMFH-507.
Teze o toxicitě za syrova: Karta Lyon 1 → hodnocení autora týkající se hemolyzinů a tepelné úpravy → chybí uvedený odkaz na specifický primární experiment pro tuto tezi. Atlas Lasów Państwowych → hodnocení autora o mírné toxicitě syrových plodnic, bez vlastního experimentu. V těchto prověřovaných cestách nebyl zjištěn identifikovaný hemolyzin ani validovaný práh úpravy. Absence konečného podkladu v prověřeném řetězci nedokazuje nepravdivost hodnocení atlasu ani bezpečnost syrové houby.
Co je vlastním experimentem: Zhou 2023 → vlastní materiál, mikroskopie a sekvence v deklarovaném rozsahu; Torres → vlastní popis a 30 měření, bez uvedeného voucheru; Yıldırım 2023 → vlastní experiment s biosorpcí a tabulka parametrů; Chu 2021 → vlastní experiment s inokulací rostlin. Byly přečteny úplné příslušné popisy. Výsledek, metoda, identifikace materiálu a limitace se hodnotí odděleně; samotný status primárního zdroje neodstraňuje rozpory v tabulkách ani omezení určení druhu.
Hranice četby nejnovějších zpráv: Drewnowska a spoluautoři 2014 → dostupný abstrakt vlastního stanovení Hg; Seliman a spoluautoři 2025/2026 → abstrakt vlastního purifikování AVL a buněčného experimentu; Malacara-Marquez a spoluautoři 2026 → abstrakt práce o šesti druzích. Úplné protokoly těchto tří prací nebyly čteny. Nebyly doplněny nezveřejněné dávky, čísla položek, specifické IC50 ani výsledky jiných druhů. Data zůstávají na úrovni abstraktu, nikoli potvrzení z plného textu.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Polskie hasło Wojewody dla var. vaginata oraz pierwotny opis zbiorów z siedmiu polskich stanowisk z lat 2000–2008. Historyczna nazwa morfologiczna, bez potwierdzenia wszystkich okazów w nowoczesnym sensie molekularnym.
Rozsah čtení: Fragmenty zdrojů.
Byl přečten fragment zdroje; úplný text a metody nebyly ověřeny.
Datum kontroly: 18.10.2026.
Omezení: Určení starých zdrojů se týkají jejich vlastního pojetí A. vaginata, nikoli epitypifikovaného evropského sensu stricto.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Chachuła 2018 wymienia gatunek w wynikach badań Dłubniańskiego Parku Krajobrazowego. Zachowano morfologiczne źródłowe ujęcie gatunku.
Rozsah rešerše: Fragmenty zdrojů.
Přečten byl fragment zdroje; úplný text a metody nebyly ověřeny.
Datum revize: 21.10.2026.
Omezení: Původní určení a rozsah pojmu byly zachovány. Nebylo deklarováno nové zkoumání položek ani prostudování všech publikací citovaných zdrojem.
Rozsah zpracování
Požadované kontroly jsou vypořádány.
Právní základ a rozsah hodnocení
Analytické výsledky
Složení a laboratorní aktivita
- Aktivita zkoumaného extraktu
- Aktivita zkoumaného extraktu: antioxidační aktivita. [50]
Aktivita zkoumaného extraktu: cytotoxicita vůči buňkám (buněčná linie MCF7, extrakt, extrakt testovaný na linii MCF7). [38]
Aktivita zkoumaného extraktu: antioxidační aktivita (extrakt, extrakt AvaPre). [38] - Kvantitativní obsah složky v materiálu
- Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,096 mg/kg (Hg, vzorek půdy, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, půda pro stanovení rtuti, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,036, průměr). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,028–0,47 mg/kg (Hg, preparát z plodnic, vztaženo na sušinu, třeně pro stanovení rtuti, uvedená hodnota). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,637 µg/mg (lykopen, extrakt, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt EfraAva, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,098, uvedená hodnota). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,043–0,73 mg/kg (Hg, preparát z plodnic, vztaženo na sušinu, klobouky pro stanovení rtuti, uvedená hodnota). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,23 mg/kg (Hg, preparát z plodnic, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, třeně pro stanovení rtuti, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,07, průměr). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 1 µg/mg (β-karoten, extrakt, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt AvaPre, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,06, uvedená hodnota). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,035 mg/kg (Hg, vzorek půdy, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, půda pro stanovení rtuti, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,018, průměr). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,48 mg/kg (Hg, preparát z plodnic, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, klobouky pro stanovení rtuti, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,13, průměr). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,729 µg/mg (kyselina askorbová, extrakt, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt EfraAva, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,00031, uvedená hodnota). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,017–0,16 mg/kg (Hg, vzorek půdy, vztaženo na sušinu, půda pro stanovení rtuti, uvedená hodnota). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,047 mg/kg (Hg, preparát z plodnic, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, třeně pro stanovení rtuti, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,02, průměr). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,6 µg/mg (lykopen, extrakt, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt AvaPre, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,03, uvedená hodnota). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 1,7205 µg/mg (β-karoten, extrakt, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt EfraAva, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,265, uvedená hodnota). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,00035 µg/mg (kyselina askorbová, extrakt, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt AvaPre, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,00005, uvedená hodnota). [38]
Kvantitativní obsah složky v materiálu: 0,096 mg/kg (Hg, preparát z plodnic, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, klobouky pro stanovení rtuti, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,052, průměr). [38] - Koncentrace EC50 v uvedeném antioxidačním testu
- Koncentrace EC50 v uvedeném antioxidačním testu: 0,73 mg/ml (EC50, test chelatace iontů železa(II), extrakt, extrakt EfraAva, uvedená hodnota). [38]
Koncentrace EC50 v uvedeném antioxidačním testu: 1,48 mg/ml (EC50, test DPPH, extrakt, extrakt EfraAva, uvedená hodnota). [38]
Koncentrace EC50 v uvedeném antioxidačním testu: 1,45 mg/ml (EC50, test DPPH, extrakt, extrakt AvaPre, uvedená hodnota). [38]
Koncentrace EC50 v uvedeném antioxidačním testu: 0,01 mg/ml (EC50, test zhášení hydroxylového radikálu, extrakt, extrakt AvaPre, uvedená hodnota). [38]
Koncentrace EC50 v uvedeném antioxidačním testu: 1,2 mg/ml (EC50, test zhášení superoxidového radikálu, extrakt, extrakt AvaPre, uvedená hodnota). [38]
Koncentrace EC50 v uvedeném antioxidačním testu: 1,75 mg/ml (EC50, test chelatace iontů železa(II), extrakt, extrakt AvaPre, uvedená hodnota). [38] - Redukční kapacita při stanovení podle Folina–Ciocalteua
- Redukční kapacita při stanovení podle Folina–Ciocalteua: 5,335 µgGAE/mg (metoda Folin–Ciocalteu, extrakt, vztaženo na hmotnost extraktu, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt AvaPre, kalibrační standard: kyselina gallová, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,28, uvedená hodnota). [38]
Redukční kapacita při stanovení podle Folina–Ciocalteua: 11,296 µgGAE/mg (metoda Folin–Ciocalteu, extrakt, vztaženo na hmotnost extraktu, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt EfraAva, kalibrační standard: kyselina gallová, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,74, uvedená hodnota). [38] - Antioxidační aktivita vztažená k hmotnosti
- Antioxidační aktivita vztažená k hmotnosti: 213 µgAAeq/mg (fosfomolybdenový test, extrakt, vztaženo na hmotnost extraktu, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt EfraAva, kyselina askorbová, uvedená hodnota za znaménkem ±: 9,5, uvedená hodnota). [38]
Antioxidační aktivita vztažená k hmotnosti: 225 µgAAeq/mg (fosfomolybdenový test, extrakt, vztaženo na hmotnost extraktu, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt AvaPre, kyselina askorbová, uvedená hodnota za znaménkem ±: 3,5, uvedená hodnota). [38] - Obsah flavonoidů v souhrnném stanovení
- Obsah flavonoidů v souhrnném stanovení: 2,29 µgQE/mg (stanovení s dusičnanem hlinitým, extrakt, vztaženo na hmotnost extraktu, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt EfraAva, kvercetin, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,44, uvedená hodnota). [38]
Obsah flavonoidů v souhrnném stanovení: 0,81 µgQE/mg (stanovení s dusičnanem hlinitým, extrakt, vztaženo na hmotnost extraktu, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na hmotnost extraktu, extrakt AvaPre, kvercetin, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,06, uvedená hodnota). [38]
Biotechnologické experimenty
Aktivita izolovaných sloučenin
- Aktivita izolované sloučeniny
- Aktivita izolované sloučeniny: snížení exprese proteinu (buněčná linie RAW264.7, purifikovaná sloučenina, závislé na dávce, exprese iNOS, preparát AVL testovaný na buňkách). [38]
Aktivita izolované sloučeniny: snížení exprese proteinu (buněčná linie RAW264.7, purifikovaná sloučenina, závislé na dávce, exprese COX-2, preparát AVL testovaný na buňkách). [38]
Sorpční parametry
- Společné parametry studie
- Podmínky studie zahrnují teplota: 298 kelvinů, hmotnost sorbentu: 0,01 gramu, objem roztoku: 20 mililitrů. [37]
- Sorpční kapacita fitovaná z modelu
- Sorpční kapacita fitovaná z modelu: 185,19 mg/g (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, kompozit, kompozit AVAK, uvedená hodnota). [38]
Sorpční kapacita fitovaná z modelu: 769,23 mg/g (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, zbytek biomasy, zbytek biomasy AVA, uvedená hodnota). [38]
Sorpční kapacita fitovaná z modelu: 90,09 mg/g (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, kompozit, kompozit AVAK, uvedená hodnota). [38]
Sorpční kapacita fitovaná z modelu: 588,24 mg/g (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, zbytek biomasy, zbytek biomasy AVA, uvedená hodnota). [38]
Sorpční kapacita fitovaná z modelu: 163,93 mg/g (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, kompozit, kompozit AVAK, uvedená hodnota). [38]
Sorpční kapacita fitovaná z modelu: 714,29 mg/g (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, zbytek biomasy, zbytek biomasy AVA, uvedená hodnota). [38] - Naměřená sorpční kapacita
- Naměřená sorpční kapacita: 76,6 mg/g (methylenová modř, zbytek biomasy, zbytek biomasy AVA, uvedená hodnota). [38]
Naměřená sorpční kapacita: 151,1 mg/g (methylenová modř, kompozit, kompozit AVAK, uvedená hodnota). [38]
Naměřená sorpční kapacita: 43,12 mg/g (methylenová modř, zbytek biomasy, zbytek biomasy AVA, uvedená hodnota). [38]
Naměřená sorpční kapacita: 133,58 mg/g (methylenová modř, kompozit, kompozit AVAK, uvedená hodnota). [38]
Naměřená sorpční kapacita: 129,76 mg/g (methylenová modř, zbytek biomasy, zbytek biomasy AVA, uvedená hodnota). [38]
Naměřená sorpční kapacita: 55,54 mg/g (methylenová modř, kompozit, kompozit AVAK, uvedená hodnota). [38] - Koeficient determinace modelu sorpce R²
- Koeficient determinace modelu sorpce R²: 0,9954 (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, zbytek biomasy, tabulka ve zdroji, odkaz na proložení modelu amanita_vaginata.w10.nr23.extensions.biosorption_fitted_capacity.1.result, zbytek biomasy AVA, uvedená hodnota). [38]
Koeficient determinace modelu sorpce R²: 0,9907 (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, zbytek biomasy, tabulka ve zdroji, odkaz na proložení modelu amanita_vaginata.w10.nr23.extensions.biosorption_fitted_capacity.2.result, zbytek biomasy AVA, uvedená hodnota). [38]
Koeficient determinace modelu sorpce R²: 0,09951 (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, kompozit, hlavní text publikace, odkaz na proložení modelu amanita_vaginata.w10.nr23.extensions.biosorption_fitted_capacity.6.result, kompozit AVAK, uvedená hodnota). [38]
Koeficient determinace modelu sorpce R²: 0,9859 (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, zbytek biomasy, tabulka ve zdroji, odkaz na proložení modelu amanita_vaginata.w10.nr23.extensions.biosorption_fitted_capacity.3.result, zbytek biomasy AVA, uvedená hodnota). [38]
Koeficient determinace modelu sorpce R²: 0,9951 (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, kompozit, tabulka ve zdroji, odkaz na proložení modelu amanita_vaginata.w10.nr23.extensions.biosorption_fitted_capacity.6.result, kompozit AVAK, uvedená hodnota). [38]
Koeficient determinace modelu sorpce R²: 0,9902 (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, kompozit, tabulka ve zdroji, odkaz na proložení modelu amanita_vaginata.w10.nr23.extensions.biosorption_fitted_capacity.5.result, kompozit AVAK, uvedená hodnota). [38]
Koeficient determinace modelu sorpce R²: 0,9898 (methylenová modř, model pseudo-druhého řádu, vypočtená rovnovážná sorpční kapacita Qe,c, kompozit, tabulka ve zdroji, odkaz na proložení modelu amanita_vaginata.w10.nr23.extensions.biosorption_fitted_capacity.4.result, kompozit AVAK, uvedená hodnota). [38]
Distribuce prvků
- Společné parametry studie
- Podmínky studie zahrnují období od roku 2000 do roku 2008; počet stanovišť: 7. [41]
- Biokoncentrační faktor prvku
- Biokoncentrační faktor prvku: 11 (Hg, poměr koncentrace rtuti v klobouku ke koncentraci v půdě, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, horní hodnota v přehledu lokalit, uvedená hodnota za znaménkem ±: 5, uvedená hodnota). [38]
Biokoncentrační faktor prvku: 7,4 (Hg, poměr koncentrace rtuti ve třeni ke koncentraci v půdě, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, horní hodnota v přehledu lokalit, uvedená hodnota za znaménkem ±: 3,9, uvedená hodnota). [38]
Biokoncentrační faktor prvku: 0,61 (Hg, poměr koncentrace rtuti ve třeni ke koncentraci v půdě, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, dolní hodnota v přehledu lokalit, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,26, uvedená hodnota). [38]
Biokoncentrační faktor prvku: 1,2 (Hg, poměr koncentrace rtuti v klobouku ke koncentraci v půdě, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, dolní hodnota v přehledu lokalit, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,6, uvedená hodnota). [38] - Poměr koncentrací prvku v klobouku a třeni
- Poměr koncentrací prvku v klobouku a třeni: 1,2–2,2 (Hg, poměr koncentrace rtuti v klobouku ke koncentraci ve třeni, vztaženo na sušinu, rozsah mediánů jednotlivých lokalit). [38]
Poměr koncentrací prvku v klobouku a třeni: 2,1 (Hg, poměr koncentrace rtuti v klobouku ke koncentraci ve třeni, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, horní hodnota v přehledu lokalit, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,5, průměr). [38]
Poměr koncentrací prvku v klobouku a třeni: 1,2 (Hg, poměr koncentrace rtuti v klobouku ke koncentraci ve třeni, blíže neurčená míra variability zapsaná jako ±, vztaženo na sušinu, dolní hodnota v přehledu lokalit, uvedená hodnota za znaménkem ±: 0,4, průměr). [38]
Pokusy s rostlinami
- Relativní změna parametru po inokulaci rostliny
- Relativní změna parametru po inokulaci rostliny: 38,16 % (uhlík mikrobiální biomasy rhizosféry, Pinus tabuliformis, zvýšení, uvedená hodnota). [38]
Charakteristika purifikovaného proteinu
- Materiál studie
- Použitý materiál — AVL. [49]
- Molekulová hmotnost zkoumaného proteinu
- Molekulová hmotnost zkoumaného proteinu: 45 kDa (purifikovaná sloučenina, preparát AVL pro charakterizaci proteinu, uvedená hodnota). [38]
- Násobnost purifikace proteinu
- Násobnost purifikace proteinu: 16 (purifikovaná sloučenina, preparát AVL pro charakterizaci proteinu, uvedená hodnota). [38]
- Výtěžek purifikace proteinu
- Výtěžek purifikace proteinu: 20 % (purifikovaná sloučenina, preparát AVL pro charakterizaci proteinu, uvedená hodnota). [38]
- Specifická hemaglutinační aktivita proteinu
- Specifická hemaglutinační aktivita proteinu: 5120 HU/mg protein (purifikovaná sloučenina, preparát AVL pro charakterizaci proteinu, uvedená hodnota). [38]
Výsledky testů – redukce ferikyanidu
Výsledky testů – redukce ferikyanidu
AvaPre — polyfenolická frakce z Indie, 2013
Materiál a příprava: Paloi a Acharya použili plodnice ze Západního Bengálska, voucher AMFH-507, určené morfologicky podle Pradhana a spoluautorů. AvaPre vznikla stupňovitě: extrakce ethanolem při 25 °C po dobu dvou dnů, opakování, vysušení filtrátu, horká voda 100 °C po dobu osmi hodin, přidání čtyř objemů ethanolu a zachování supernatantu. Jde o specifickou laboratorní frakci, nikoli o celý pokrm ani preparát identický s EfraAva z další práce.
Složení a aktivita: Na mg extraktu bylo uvedeno: fenoly 5,335 ± 0,28 µg ekvivalentu kyseliny gallové, flavonoidy 0,81 ± 0,06 µg ekvivalentu kvercetinu, β-karoten 1 ± 0,06 µg, lykopen 0,6 ± 0,03 µg a kyselina askorbová 0,00035 ± 0,00005 µg. Flavonoidy byly stanoveny dusičnanem hlinitým. TAC činila 225 ± 3,5 µg ekvivalentu askorbátu/mg. EC50: hydroxylový radikál 0,01; superoxidový 1,2; DPPH 1,45; chelatace Fe 2+ 1,75 mg/ml. Koncentrace 1,55 mg/ml dávala absorbanci 0,5 v testu redukční síly, nikoli 50% inhibici.
EfraAva — ethanolový extrakt z Indie, 2014
Materiál a metoda: Stejná výzkumná skupina znovu použila voucher AMFH-507 z Midnapuru. Pro EfraAva bylo extrahováno 30 g prášku 500 ml ethanolu po dobu 24 hodin při 25 °C s opakováním extrakce; rozpouštědlo bylo odpařováno při 40 °C. Tento postup je odlišný od AvaPre. Dva články se týkají téhož určeného materiálu, nezvyšují tedy počet nezávislých populací. Chybí potvrzení shody DNA s evropským A. vaginata.
Výsledky a limitace: Fenoly: 11,296 ± 0,74 µg GAE/mg; flavonoidy: 2,29 ± 0,44 µg QE/mg; β-karoten: 1,7205 ± 0,265 µg/mg; lykopen: 0,637 ± 0,098; kyselina askorbová: 0,729 ± 0,00031. TAC: 213 ± 9,5 µg ekvivalentu askorbátu/mg. EC50 DPPH: 1,48 mg/ml, chelatace Fe 2+: 0,73 mg/ml; absorbance 0,5 při 0,91 mg/ml. Popisky obrázků popisují tři experimenty provedené ve třech opakováních; to neznamená devět populací. Chemické testy extraktu nedokazují účinnost léčby ani bezpečnost pokrmu.
Purifikovaný lektin AVL — buněčná studie
To není důkaz přímé inhibice těchto enzymů. Byl přečten abstrakt PMID 40679843 (online 2025, svazek 2026), bez úplných dávek a údajů o exempláři. Hemaglutinace není hemolýza; nebyla prokázána léčba u lidí.
Methanolový extrakt a MCF7
Rozsah dostupných informací: Neuvádí pro tento druh specifickou číselnou hodnotu IC50. Rozsahy testů Artemia pro šest druhů ani výsledky fenolů jiného druhu nebyly přiřazeny muchomůrce pošvaté. Jde o buněčný výsledek bez důkazu protinádorové účinnosti u pacientů; celý článek nebyl přečten.
Rtuť — polský environmentální materiál
Materiál, metoda a rozsahy: Drewnowska, Nnorom a Falandysz zkoumali plodnice a půdu ze sedmi polských lokalit z let 2000–2008 metodou CV-AAS při 253,7 nm. Nebyly přepočteny na čerstvou hmotnost bez vlhkosti.
Poměry a význam: BCF porovnává pletivo s půdou a poměr klobouk/třeň dvě pletiva, proto jde o různé ukazatele. Nebylo z nich vyvozeno individuální minimum a maximum, hotová metoda remediace ani posouzení bezpečnosti konkrétního pokrmu. Četba omezena na abstrakt.
Zbytek po extrakci — biosorpce barviva
FTIR sloužil k charakterizaci před sorpcí a po ní. Jde o laboratorní experiment na neživém materiálu, nikoli o zavedenou čistírnu.
Experimentální výsledky podporují závěr o vyšší sorpci AVAK; proložené hodnoty z tabulky tento vztah obracejí a výrazně se od experimentu odchylují. Tyto dvě statistiky nebyly ztotožněny. Rozpor R² 0,09951 v textu a 0,9951 v tabulce byl ponechán bez tiché korekce.
Inokulace borovice — experiment s mykorhizou
Uspořádání experimentu: Chu a spoluautoři (2021) získali kulturu A. vaginata z plodnice z Huoditangu v pohoří Qinling, pomnožili mycelium na PDA/PDB a inokulovali Pinus tabulaeformis. Zkoumal se systém rostlina–houba po infekci háďátkem borovicovým Bursaphelenchus xylophilus. Nešlo o pěstování jedlých plodnic ani o studii přímé mortality hlístic.
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Nejdůležitější látky a jejich účinky
V biochemických studiích prováděných na plodnicích tradičně označených jako Amanita vaginata v Indii (položka AMFH-507) byly analyzovány vlastnosti ethanolových extraktů.
Nejdůležitější látky a jejich účinky
V extraktu byla zjištěna přítomnost polyfenolů (11,3 µg GAE/mg), flavonoidů (2,29 µg QE/mg), β-karotenu (1,72 µg/mg), lykopenu (0,64 µg/mg) a kyseliny askorbové (0,73 µg/mg).
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Tyto extrakty vykázaly v laboratorních testech antioxidační aktivitu a schopnost chelatačního vázání železa (EC50 = 0,73 mg/ml) a vychytávání volných radikálů DPPH (EC50 = 1,48 mg/ml).
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Z plodnic byl izolován specifický lektin (AVL) o molekulové hmotnosti 45 kDa a vysoké hemaglutinační aktivitě (5120 HU/mg).
Nejdůležitější látky a jejich účinky
V buněčných testech in vitro na makrofázích tento lektin inhiboval expresi prozánětlivých enzymů iNOS a COX-2.
Nejdůležitější látky a jejich účinky
Mikroskopická vyšetření tkání vela a měření výtrusů v rámci sekce Vaginatae potvrzují potřebu přesných analýz řezů pochvy pro rozlišení příbuzných druhů.
Jedlost a riziko — druh důkazu
Hodnocení polského atlasu: Atlas Lasów Państwowych považuje druh za jedlý po tepelné úpravě a odrazuje od syrových plodnic jakožto mírně jedovatých; jde o hodnocení autora atlasu, nikoli o výsledek vlastního toxikologického experimentu. Absence výrazné chuti a křehkost jsou uvedeny jako užitné vlastnosti. Věta o snadno slupitelné pokožce v pozdějších Poznámkách se týká porovnávaného A. fulva, proto nebyla přenesena na muchomůrku pošvatou. Nebyla jí přiřazena ani půda či stromy uvedené u jiného druhu.
Teze o hemolyzinech: Univerzitní karta Lyon 1 připisuje syrovému druhu termolabilní hemolyziny a zmiňuje teplotu 70 °C. Stránka neodkazuje na původní experiment identifikující takový toxin v tomto materiálu a validující univerzální práh bezpečnosti. V tomto přehledu nebyla nalezena taková specifická práce ani jednoznačný popis případu, který by umožnil rekonstruovat celý řetězec. Jde o limitaci důkazu, nikoli o prokázání nepravdivosti hodnocení atlasu. Hemaglutinace purifikovaného lektinu AVL nebyla ztotožněna s hemolýzou.
Otravy po záměně: Popis případu z roku 2025 se týká smrtelné otravy A. vidua mylně považovanou za A. vaginata. Autoři popisují HPLC amatoxinů a makroskopickou i mikroskopickou identifikaci A. vidua. Událost dokumentuje riziko záměny, nikoli prokázané úmrtí po správně určeném A. vaginata. Byl přečten abstrakt, bez kompletní klinické dokumentace.
Tradice konzumace — terénní výzkum
Rozhovory ve východní Indii: V etnobotanické studii z roku 2023 má A. vaginata voucher SS18, názvy Sal Chhatu a Budhi Onthe, 42 informantů, RFC 0,27 a 123 hlášení o využití. Je popsáno vaření a příprava s tamarindem, česnekem a rýží. Jde o zdokumentovanou kulinářskou praxi respondentů, nikoli o kontrolovanou studii bezpečnosti. Indická sezóna červenec–říjen nenahrazuje polské údaje. Samostatná položka A. vaginata var. alba (SKM26) nebyla spojena s SS18.
Ekologické výzkumy
Lokální četnost ve výzkumu Kotliny Orawsko-Nowotarské
Metoda hodnocení: Komorowska, Karasiński a Heinrich (2023) rozlišují tři třídy lokální četnosti: rare — do 5 lokalit, frequent — 6–20, common — více než 20. Lokalita znamená jeden čtverec ATPOL o straně 1 km. Hodnocení se týká zkoumaného území Kotliny Orawsko-Nowotarské spolu s připojenými územími rezervace Przełom Białki pod Krempachami a Pasieczného lesa.
Výsledek pro Amanita vaginata: Zápis frequent (6) znamená třídu zahrnující 6–20 lokalit a šest obsazených čtverců: DG 38-06, DG 38-26, DG 38-33, DG 38-38, EG 30-25 a EG 30-32. Číslo 6 neudává počet plodnic ani herbářových položek. Vícenásobné sběry z jednoho čtverce se počítají jako jedna lokalita; otazník u EG 30-25 značí nepřesnou lokalizaci.
Zdrojová dokumentace
Zjištění zdroje: Naturalis popisuje Amanita vaginata v listnatých lesích a alejích, zejména u topolů, a také dubů, bříz a lísky. Uvádí jílovité a hlinité půdy a bohaté nebo vápnité písky. Uvádí období léto–podzim. Tato kvalitativní sezóna byla zachována pro rozsah nizozemského popisu; nebyla přepočtena na polskou sezónu a alej nebyla ztotožněna s přirozeným lesem. Hodnocení „Kwetsbaar” je položkou červeného seznamu, odlišnou od druhové ochrany.
Stanoviště a výskyt
Potvrzené rozšíření
Všechny oblasti doložené v uložených údajích.
| Země | Oblasti a lokality | Plodnost | Podklady |
|---|---|---|---|
| Polsko | Dłubniański Park Krajobrazowy | VI–X |
|
Zdroje
- PHYLO-VAGINATAE-EUROPE-2024
- Komorowska H., Karasiński D., Heinrich Z. 2023 (author order on title page). The Agaricomycotina of the Kotlina Orawsko-Nowotarska basin, Western Carpathian Mts (Poland). W. Szafer Institute of Botany, Polish Academy of Sciences. ISBN 978-83-62975-46-4; DOI 10.35535/978-83-62975-46-4.
- Naturalis Interactive Guide: Introduction
- Naturalis Interactive Guide: Amanita vaginata
- Paloi i Acharya 2013, Int. J. PharmTech Res. 5(4): 1645–1654 — uporządkowane wyniki tego samego badania (také [46])
- Paloi i Acharya 2014, Asian J. Pharm. Clin. Res. 7(2): 88–92 — uporządkowane wyniki tego samego badania (také [47])
- Pierwotny zapis źródłowy — P0: amanita_vaginata
- Karel Tejkal, Česká mykologická společnost: A.vaginata
- Minister Środowiska, Dz.U. 2014 poz. 1408, rozporządzenie w sprawie ochrony gatunkowej grzybów
- Minister Zdrowia, Dz.U. 2026 poz. 258, tekst jednolity rozporządzenia dotyczącego grzybów dopuszczonych do obrotu
- GRej, Amanita vaginata
- Index Fungorum record114685
- Soumitra Paloi, Krishnendu Acharya 2014, Asian J.Pharm.Clin.Res.7(2): 88–92, Evaluation of antioxidative activity and chemical composition...
- Seliman T.M.H. i in., Natural Product Research40(15): 4557–4565(2026), epub 18.07.2025 DOI 10.1080/14786419.2025.2530212 (také [49])
- Stadt Wien, Marktamt: Grauer Scheidenstreifling
- Yıldırım, Polat, Aktay i Acay 2023, Kadirli 3(2): 285–298
- Chu i in. 2021, Inoculation With Ectomycorrhizal Fungi…, DOI 10.3389/fmicb.2021.687304
- Badanie ilościowe dzikiej żywności plemion wschodnich Indii, 2023, DOI 10.3389/fsufs.2023.1198187
- Drewnowska, Nnorom i Falandysz 2014, Mercury in the Grisette, DOI 10.1080/03601234.2014.896677
- Muchomor szarawy — aktualne polskie wykazy ochrony i obrotu
- Zarzyński, Grzyby polskich lasów, s. 306–307
- Université Lyon 1, Champignons: Amanita vaginata
- Malacara-Marquez i in. 2026, Bioactive metabolites from edible fungi, DOI 10.1080/10826068.2026.2640061
- ELI, obowiązujący status Dz.U. 2014 poz. 1408
- Muchomor szarawy — udokumentowane wyniki źródłowe
- Josep Torres, własne obserwacje i 30 pomiarów zarodników A. vaginata, Fungipedia
- ELI, obowiązujący status Dz.U. 2026 poz. 258
- Opis przypadku zatrucia A. vidua, błędnie uznaną za A. vaginata, PMID 40819824
- Wojewoda 2003, Checklist of Polish larger Basidiomycetes, s. 51
- Zhou i in. 2023, Diversity and taxonomy of Amanita in the Yanshan Mountains, DOI 10.3389/fpls.2023.1226794