Jedlý
Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.

Hřib královský (Butyriboletus regius), dříve známý jako hřib královský (Boletus regius), je vzácná houba z čeledi hřibovitých. Klobouk má růžovou, malinovou nebo červenorůžovou barvu, zpočátku polokulovitý, později klenutý až zploštělý. Rourky a drobné póry jsou citronově žluté, s věkem olivově žluté a při otlačení nemodrají. Třeň je žlutý s jemnou síťkou a dužnina pevná, nažloutlá, mírná a neměnící barvu. Je teplomilný, roste pod duby; v Polsku podléhá druhové ochraně.
Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.
Houbař
Stavba plodnice
- Typ stavby plodnice
- Typ stavby plodnice: Klobouk, třeň.
- Konzistence celé plodnice
- Konzistence celé plodnice: masitý.
Klobouk
- Tvar klobouku
- u mladých plodnic: Tvar klobouku: polokulovitý.
u zralých plodnic: Tvar klobouku: vyklenutý. - Pokryv klobouku
- u mladých plodnic: Pokryv klobouku: plstnatý.
u zralých plodnic: Pokryv klobouku: holá.
Pokryv klobouku: vláknitá. - Lepkavost a slizkost klobouku
- za mokra: Lepkavost a slizkost klobouku: lepkavý.
- Barva klobouku
- Barva klobouku: růžový.
Barva klobouku: narůžovělý. - Postavení okraje
- u mladých plodnic: Postavení okraje: podvinutý.
- Průměr klobouku
- Průměr klobouku je do 200 mm.
Spodní strana klobouku
- Typ hymenoforu
- Typ hymenoforu: rourky.
- Tvar pórů
- Tvar pórů: okrouhlý.
- Přirozená barva pórů
- u mladých plodnic: Přirozená barva pórů: žlutý.
u zralých plodnic: Přirozená barva pórů: žlutoolivový. - Velikost pórů
- Velikost pórů: malý.
- Přirozená barva rourek
- u mladých plodnic: Přirozená barva rourek: žlutý.
u zralých plodnic: Přirozená barva rourek: žlutoolivový.
Třeň a báze
- Tvar třeně
- u mladých plodnic: Tvar třeně: soudkovitý.
u zralých plodnic: Tvar třeně: kyjovitý.
u zralých plodnic: Tvar třeně: válcovitý.
u mladých plodnic: Tvar třeně: břichatý. - Báze třeně
- Báze třeně: ztlustlá.
Báze třeně: zužující se. - Barva třeně
- Barva třeně: citronově žlutý.
Barva třeně: sytě žlutý.
Barva třeně: žlutý. - Reliéf povrchu třeně
- Reliéf povrchu třeně: síťovitá.
- Vnitřek třeně
- Vnitřek třeně: plný.
- Délka třeně
- Délka třeně: 50–200 mm.
- Průměr třeně
- Průměr třeně: 15–65 mm.
- Barva síťky na třeni
- Barva síťky na třeni: žlutý.
Dužnina
- Barva dužniny
- Barva dužniny: citronově žlutý.
Barva dužniny: sytě žlutý.
Barva dužniny: bledě růžový (dužnina u báze třeně).
Barva dužniny: špinavě růžový (dužnina u báze třeně). - Pevnost dužniny
- Pevnost dužniny: tvrdý.
- Chuť dužniny
- Chuť dužniny: slabý.
- Vůně dužniny
- Vůně dužniny: slabý.
Vůně dužniny: houbový, slabý.
Kde a kdy roste
- Stanoviště
- Stanoviště: listnatý les.
- Substrát
- Substrát: půda.
- Způsob růstu plodnic
- Způsob růstu plodnic: jednotlivě.
Způsob růstu plodnic: v malých skupinách.
Způsob růstu plodnic: srostlé plodnice. - Četnost výskytu
- Četnost výskytu: vzácný.
- Doba růstu
- Plodnice se objevují od června do listopadu.
- Oblast výskytu
Jedlost a kuchyně
- Jedlost
- Jedlý
Možná záměna
Butyriboletus appendiculatus
Hlavní rozdíly
Hřib přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus) se liší hnědým zbarvením klobouku na rozdíl od růžového u hřibu královského. Ačkoli byl dříve B. regius považován za jeho červenou varietu nebo poddruh, moderní taxonomie je jednoznačně klasifikuje jako samostatné druhy.
Butyriboletus fuscoroseus
Hlavní rozdíly
Hřib růžovonachový (Butyriboletus fuscoroseus, dříve známý jako Boletus pseudoregius) má klobouk v tlumenějším, hnědorůžovém, červenohnědém nebo purpurově hnědém tónu. V dolní třetině třeně se u něj často nachází růžová, oranžovočervená nebo červenopurpurová zóna a jeho dužnina, rourky, póry i povrch třeně po poškození zřetelně modrají. Báze třeně na řezu bývá obvykle růžová až světle karmínová.
Rubroboletus legaliae
Hlavní rozdíly
Hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae) má v mládí klobouk pokrytý šedavou plstí, která teprve s věkem odhaluje růžovavé nebo purpurově červené tóny. Jeho třeň je červený a póry u mladých plodnic jsou červené nebo oranžovočervené, přičemž s věkem se stávají téměř žlutými. Dužnina intenzivně modrá a sušené plodnice vydávají vůni koření Maggi nebo libečku. Výtrusy tohoto druhu jsou širší a měří (4,5)5,0–6,0(7,0) µm.
Rubroboletus pulchrotinctus
Hlavní rozdíly
Rubroboletus pulchrotinctus vytváří klobouk bělavý až světle šedý, často s růžovým zbarvením na okraji a někdy celý růžový. Póry a třeň mají u něj žlutooranžové až oranžovorůžové odstíny a dužnina vykazuje modrání. Jde o druh s rozšířením omezeným na středomořskou oblast.
Rubroboletus satanas
Hlavní rozdíly
Jedovatý hřib satan (Rubroboletus satanas) má špinavě bílý, šedavý nebo lehce olivový klobouk a masivní, soudkovitý třeň pokrytý šarlatově červenou síťkou. Póry u velmi mladých plodnic jsou žluté, s věkem se stávají oranžovými, načervenalými nebo purpurovými a světlá dužnina po rozkrojení pomalu modrá. Požití této houby vyvolává silné žaludeční a střevní potíže.
FAQ
Je hřib královský jedlá houba?
V mnoha zemích je považován za vynikající jedlou houbu, v Polsku je však přísně chráněn. Z důvodu vzácného výskytu a zákonného zákazu se nesmí sbírat ani ničit.
Modrá dužnina hřibu královského po poškození?
Ne. Dužnina hřibu královského v zásadě nemění po rozkrojení barvu a zůstává nažloutlá. Absence výrazného modrání dužniny je klíčovým znakem, kterým se liší od hřibu přívěskatého.
Čím se liší hřib královský od hřibu přívěskatého?
Hřib královský má růžový klobouk a jeho dužnina ani póry nemodrají. Hřib přívěskatý (B. appendiculatus) má klobouk hnědý nebo okrový a póry i dužnina po dotyku modrají.
Jakou barvu mají póry a rourky hřibu královského?
Rourky a póry jsou od mládí intenzivně citronově žluté, s věkem tmavnou do zlatožlutých až žlutoolivových. Póry jsou drobné, kulaté a pod tlakem prstu nemění barvu na modrou.
V jakých lesích a na jakých půdách se tento druh vyskytuje?
Roste v teplých listnatých lesích, především dubových a bukových, vzácněji pod kaštanovníky jedlými. Vyžaduje substrát s neutrální nebo zásaditou reakcí, zejména na teplých vápencových půdách.
Jak vypadá třeň hřibu královského?
Třeň je masivní, zpočátku břichatý, s věkem kyjovitý, světle žluté nebo chromově žluté barvy. Na povrchu má jemnou žlutou síťku a na bázi bývá zbarven načervenalými skvrnami.
V jakém období se objevují plodnice tohoto hřibu?
Plodnice hřibu královského se objevují v teplejších měsících roku, obvykle od června do září nebo začátku října, především po vydatných deštích v horkých obdobích.
Proč byl změněn název z Boletus regius na Butyriboletus regius?
Fylogenetické studie prokázaly odlišnost skupiny máslových hřibů od pravých hřibů (Boletus sensu stricto). V roce 2014 mykologové rod Butyriboletus formálně vyčlenili.
Nadšenec
Spodní strana klobouku
- Průměr pórů
- u zralých plodnic: Průměr pórů: do 1 mm.
- Délka rourek
- u zralých plodnic: Délka rourek: 10–25 mm.
Názvy a historie
- Platné národní jméno
- masłoborowik królewski
- Platné vědecké jméno
- Butyriboletus regius (Krombh.) D. Arora & J.L. Frank
- Další národní jména
- hřib královský
- Další jména
- borowik królewski, borowik żółtobrązowy królewski, borowik żółtobrązowy podgat. królewski, Králowský Hřib
Pozorování doma
Výtrusný prach
- Potřebný materiál
- čerstvý, zralý klobouk, list papíru, sklenice nebo miska, voda
- Čas
- 2–24 h
- Provedení
- Položte klobouk spodní stranou na papír.
- Přidejte kapku vody navrch a přikryjte.
- Po 2–24 hodinách zvedněte klobouk a prohlédněte si usazeninu.
Co hledat
- Barva výtrusného prachu
- Barva výtrusného prachu: hnědý. Barva výtrusného prachu: zelený.
- Odstín výtrusného prachu
- Odstín výtrusného prachu: olivově hnědý. Odstín výtrusného prachu: olivový. Odstín výtrusného prachu: olivově hnědý.
Pod mikroskopem
- Potřebný materiál
- světelný mikroskop, podložní a krycí sklíčko, jehla, voda, výtrusy z výtrusného prachu
- Provedení
- Přeneste jehlou trochu výtrusného prachu na sklíčko.
- Přidejte kapku vody, přikryjte sklíčkem a prohlédněte výtrusy.
Co hledat
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: vřetenovitý. Tvar výtrusu: válcovitý. Tvar výtrusu: vřetenovitý. Tvar výtrusu: vřetenovitý.
- Povrch výtrusu
- Povrch výtrusu: hladký. Povrch výtrusu: hladký. Povrch výtrusu: hladký.
- Rozměry výtrusu
- Délka 10–17,5 µm, šířka 3–5 µm.
Rozměry porovnávejte po kalibraci měřítka mikroskopu.
Ekologie a rozšíření
- Mykorhizní partneři
- Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: duby (obecný seznam partnerů).
Obecná vazba druhu: Mykorhizní partneři: buky (obecný seznam partnerů).
Historie a kultura
Hřib královský zaujímá výjimečné postavení v historii evropské taxonomie díky svému charakteristickému zářivému zbarvení. Druh původně popsal v roce 1832 český lékař a mykolog Julius Vincenz von Krombholz ve spisu věnovaném houbám pod názvem Boletus regius. Druhové jméno „regius“ odkazovalo ke královskému vzhledu plodnic, což se odrazilo i v tradičních regionálních názvech v Evropě, jako je francouzské „bolet royal“ nebo české „hřib královský“.
Průlomem v moderním taxonomickém pojetí druhu se staly molekulární a fylogenetické studie. V roce 2014 David Arora a Jonathan L. Frank vytvořili pro houby ze skupiny tzv. máslových hřibů nový rod Butyriboletus a přeřadili tento druh do nové kombinace Butyriboletus regius. V téže práci badatelé prokázali odlišnost evropského taxonu a oddělili od něj severoamerické druhy, které dříve bývaly mylně ztotožňovány nebo popisovány pod jménem hřibu královského.
V evropské mykologické literatuře zůstává tato houba od 19. století jedním z nejznámějších zástupců hřibovitých teplých listnatých lesů, popisovaným především v souvislosti se svou vzácností a nutností ochrany stanovišť.
Jedlost a bezpečnost
Hřib královský (máslohřib královský) je v literatuře popisován jako jedlá houba mírné chuti a jemné vůně, avšak z právních důvodů a z důvodu ochrany přírody nesmí být sbírán. V souvislosti s případnou konzumací se uvádí požadavek předchozí tepelné úpravy, aniž by byly druhu připisovány konkrétní příznaky po požití v syrovém stavu, které nejsou doloženy v pramenech.
V Polsku podléhá tento druh přísné druhové ochraně. Vyhláška ministra životního prostředí ze dne 9. října 2014 o druhové ochraně hub (Dz.U. z roku 2014, pol. 1408) jej v příloze č. 1 pod položkou 7 uvádí přesně pod názvem „Boletus appendiculatus ssp. regius (Krombh.) Konr. – borowik żółtobrązowy podgat. królewski“. Z těchto předpisů vyplývá zákaz sběru, ničení a poškozování plodnic na přirozených stanovištích v rámci běžného sběru hub, přičemž čl. 56 zákona o ochraně přírody stanoví možnost vydávání rozhodnutí o výjimkách z těchto zákazů.
Ačkoli byl historicky v některých oblastech jižní Evropy (např. v Itálii) lokálně považován za jedlou houbu, v současnosti se vzhledem k mimořádné vzácnosti a ochrannému statusu v mnoha evropských zemích jeho sběr z volné přírody neprovádí.
Stanoviště a výskyt
Hřib královský je teplomilná mykorhizní houba vázaná na listnaté stromy, která vstupuje do symbiózy především s duby (Quercus) a buky (Fagus), vzácněji s kaštanovníkem setým nebo habrem. Osidluje teplomilné, světlé listnaté lesy, především doubravy a teplomilné bučiny. Upřednostňuje propustné, humózní podloží bohaté na uhličitan vápenatý, s neutrální nebo zásaditou reakcí, nejčastěji na osluněných svazích a vyvýšeninách.
Geografický areál zahrnuje Evropu, zejména její teplejší, jižní a střední oblasti. V Polsku patří k mimořádným mykologickým raritám a je znám pouze z velmi ojedinělých historických i současných nálezů.
Doložená období výskytu plodnic ve střední Evropě vykazují rozdíly: v Polsku byla zaznamenána od června do listopadu (VI–XI), zatímco v Česku spadá rozsah pozorování na měsíce květen až září (V–IX). Výskyt plodnic je úzce závislý na přítomnosti odpovídající vlhkosti a vysoké teplotě půdy.
Výzkumník
Jedlost a kuchyně
Ustalenia źródłowe: jadalność, spożycie i wykorzystanie
- Jedlost
- Jedlý — źródło oznaczenia
Źródło bez opisu bibliograficznego · Kuchyňské využití / jadalny
Vědecké názvy a taxonomie
- Platné vědecké jméno
Butyriboletus regius (Krombh.) D. Arora & J.L. Frank
- Dřívější vědecká jména
- 1832 — Boletus regius Krombh.
1882 — Tubiporus regius (Krombh.) P. Karst.
1886 — Dictyopus appendiculatus var. regius (Krombh.) Quél.
1888 — Dictyopus regius (Krombh.) Quél.
1891 — Boletus appendiculatus var. regius (Krombh.) Costantin & L.M. Dufour
1898 — Suillus regius (Krombh.) Kuntze
1903 — Boletus subtomentosus subsp. cerasinus C. Martín
1925 — Boletus appendiculatus subsp. regius (Krombh.) Konrad
1965 — Boletus regius var. peltereaui J. Blum
2007 [2006] — Boletus regius f. aureus M. Lamb. & Estadès
2016 — Butyriboletus regius f. aureus (M. Lamb. & Estadès) Klofac[4] [11]
Masłoborowik królewski nosi nazwę naukową Butyriboletus regius (Krombh.) D. Arora & J.L. Frank. Należy do rodziny borowikowatych (Boletaceae) w rzędzie borowikowców (Boletales). Krombholz opisał go w 1832 roku pod nazwą Boletus regius. David Arora i Jonathan L. Frank przenieśli ten gatunek do rodzaju Butyriboletus w 2014 roku; nową kombinację opublikowano na stronie 466 czasopisma „Mycologia”, z rejestracją w MycoBank pod numerem MB803323.
[11] [4]W synonimice taksonomicznej według Species Fungorum znajdują się m.in.: Boletus regius Krombh. (1832), Tubiporus regius (Krombh.) P. Karst. (1882), Dictyopus appendiculatus var. regius (Krombh.) Quél. (1886), Dictyopus regius (Krombh.) Quél. (1888), Boletus appendiculatus var. regius (Krombh.) Costantin & L.M. Dufour (1891), Suillus regius (Krombh.) Kuntze (1898), Boletus appendiculatus subsp. regius (Krombh.) Konrad (1925), Boletus subtomentosus subsp. cerasinus C. Martín (1903), Boletus regius var. peltereaui J. Blum (1965), Boletus regius f. aureus M. Lamb. & Estadès (publikacja z 2007 roku oznaczona rokiem 2006) oraz Butyriboletus regius f. aureus (M. Lamb. & Estadès) Klofac (2016).
[11]Rozsah taxonu a omezení určování
Epitet regius bywał historycznie odnoszony także do innych grzybów, w tym Butyriboletus fuscoroseus, Rubroboletus legaliae oraz pokrewnych taksonów spoza Europy. Z tego względu dawne oznaczenia jako „Boletus regius” w publikacjach z Ameryki Północnej lub Azji nie mogą być automatycznie utożsamiane z europejskim masłoborowikiem królewskim, jego zasięgiem czy regionalnym wykorzystaniem.
[7] [4]W obrębie gatunku wyróżniano formę żółtą, opisaną jako Butyriboletus regius f. aureus. Janda i współautorzy uznają jej rangę taksonomiczną za niepewną: może stanowić skrajny wariant barwny, a na niemal wszystkich obserwowanych żółtych kapeluszach stwierdzano ślady różu lub czerwieni. Żółte fragmenty powierzchni kapelusza obserwowano również pod osłaniającymi go liśćmi.
[7] [11]W opisach masłoborowika królewskiego występują rozbieżności dotyczące obecności szarych tonów. O ile polskie źródła mówią o barwie płoworóżowej lub różowej z fioletem, o tyle wzmianki o odcieniach szaroróżowych lub szaroczerwonych są przez część badaczy kwestionowane jako wynik pomylenia z Butyriboletus roseogriseus lub Rubroboletus legaliae. Obecność szarości na kapeluszu nie jest cechą typową dla tego gatunku.
[7] [12]- Zakres ujęcia taksonomicznego
European Butyriboletus regius in the focal species treatment of Janda, Kříž & Kolařík2019 and the accepted combination of Arora & Frank2014. Historical combinations preserve nomenclatural context; data of other Butyriboletus species and historical North-American misapplications are not transferred.
[7] [4]
Ekologie a rozšíření
Laboratorní diagnostika
Strukturované údaje
Bazidie
Pokožka klobouku
Výtrusy
- Přítomnost apikulu bazidiospory
- Přítomnost apikulu bazidiospory: přítomný. [7]
- Barva výtrusů pod mikroskopem
- Barva výtrusů pod mikroskopem: žlutavý. [7]
Barva výtrusů pod mikroskopem: žlutohnědý. [12] - Délka výtrusu
- Délka výtrusu: 10,5–16 µm. [5]
Délka výtrusu: 10–16 µm. [6]
Délka výtrusu: 10,5–17,5 µm. [7]
Délka výtrusu: 13–17 µm. [12] - Poměr délky a šířky výtrusu
- Poměr délky a šířky výtrusu: 2,7–4,3. [5]
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: vřetenovitý. [7]
Tvar výtrusu: válcovitý. [7]
Tvar výtrusu: vřetenovitý. [12]
Tvar výtrusu: vřetenovitý. [6] - Tloušťka stěny výtrusu
- Tloušťka stěny výtrusu: tenkostěnný. [12]
Materiál a metody výzkumu
- Výsledky zaznamenané v pramenech — Délka výtrusu
- Materiał badania: Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment. 10–16 µm [6]
Materiał badania: Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment. 13–17 µm [12]
Materiał badania: Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment. Materiał suszony (przygotowanie opisano w Metodach): 12–16 µm (skrajnie 10,5–17,5 µm) [7]
Materiał badania: Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment. 10,5–16 µm [5] - Výsledky zaznamenané v pramenech — Šířka výtrusu
- Materiał badania: Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment. 3–5 µm [5] [6]
Materiał badania: Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment. Materiał suszony (przygotowanie opisano w Metodach): 4–5 µm [7]
Materiał badania: Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment. 4–5 µm [12]
Metody i zapisy źródłowe — Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment.
Stan materiału: suszony.
Pochodzenie materiału: Czech Republic; macroscopic observations on fresh fruitbodies and microscopic preparations from dried material..
Metoda źródłowa. Technika: mikroskopia świetlna (LM). Opis metody w źródle: Olympus CX21/CX31/CX41, oil-immersion1000×; mounts in ammoniacal Congo Red,5%KOH,Melzer and water. Exact medium of ordinary spore colour is unreported. Spore sizes: at least20 per fruitbody, several fruitbodies/localities; main90%range with parenthesised extremes. This N does not apply to basidia or hyphae.
Liczba zarodników na jednej podstawce — zapis źródłowy: „Mostly4-spored basidia, not an assertion of every basidium or sample size.” [7]
Obecność wyrostka wnęki bazydiospory; Kształt podstawki; Inkrustacja strzępek skórki; Organizacja skórki kapelusza; Barwa zarodnika w mikroskopie; Kształt zarodnika; Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „Focal species description; exact named anatomical target, no other taxa or collection inference.” [7]
Długość podstawki; Szerokość podstawki; Szerokość elementów skórki; Długość zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Original independent numerical result; source bounds and qualifications retained in the primary source and this study.” [7]
Metody i zapisy źródłowe — Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment.
Inkrustacja strzępek skórki; Organizacja skórki kapelusza — zapis źródłowy: „Focal species description; exact named anatomical target, no other taxa or collection inference.” [5]
Długość zarodnika; Iloraz długości i szerokości zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Original independent numerical result; source bounds and qualifications retained in the primary source and this study.” [5]
Metody i zapisy źródłowe — Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment.
Barwa zarodnika w mikroskopie; Kształt zarodnika; Powierzchnia zarodnika; Grubość ściany zarodnika — zapis źródłowy: „Focal species description; exact named anatomical target, no other taxa or collection inference.” [12]
Długość zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Original independent numerical result; source bounds and qualifications retained in the primary source and this study.” [12]
Metody i zapisy źródłowe — Exact focal species source account; named specimens and pooled sample limits remain source-specific. No universal collection assignment.
Długość zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Original independent numerical result; source bounds and qualifications retained in the primary source and this study.” [6]
Kształt zarodnika; Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „Focal species description; exact named anatomical target, no other taxa or collection inference.” [6]
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiał: Opublikowane polskie stanowisko pod źródłową nazwą Boletus regius. Zachowano poziom odczytu atlasowego odsyłacza do publikacji.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 21.10.2026.
Ograniczenia: Źródłowe oznaczenie i zakres pojęcia zachowano. Nie zadeklarowano nowego badania okazów ani odczytu wszystkich publikacji cytowanych przez źródło.
[12]- Příprava materiálu pro mikroskopii
- Materiał suszony. Mikroskopy Olympus CX21/CX31/CX41, powiększenie 1000× z immersją olejową; preparaty w amoniakalnej czerwieni Kongo, 5% KOH, odczynniku Melzera i wodzie. Dokładnego medium zwykłej barwy zarodników nie podano. Mierzono co najmniej 20 zarodników na owocnik, z kilku owocników i stanowisk; podano główny zakres 90% oraz skrajności w nawiasach. Tej liczebności nie przypisano podstawkom ani strzępkom. [7]
Rozsah zpracování
Záznam vyžaduje doplnění před dokončením.
- Hledání regionů výskytu vyžaduje dořešení.
- Vazby dřívějších zjištění vyžadují opětovnou kontrolu.
- Nové zdroje vyžadují vypořádání informací zjištěných během rešerše.
Stanoviště a výskyt
Stanoviště, oblast a roční období
Masłoborowik królewski rośnie na ziemi w ciepłych, dobrze naświetlonych lasach liściastych, zwłaszcza w prześwietlonych dąbrowach, na nasłonecznionych zboczach, groblach stawowych oraz ciepłolubnych murawach leśnych. Preferuje podłoża o odczynie zasadowym, bogate w węglan wapnia, chociaż powierzchniowa warstwa gleby bywa w jego siedliskach zakwaszona. W Europie Środkowej tworzy mikoryzę z dębami, rzadziej z bukami, a w cieplejszych rejonach południa Europy także z kasztanem jadalnym.
[7]W Czechach gatunek ten jest bardzo rzadki i spotykany głównie na nizinach oraz pogórzach w ciepłolubnych dąbrowach na wapieniu. Owocniki pojawiają się od maja do września lub początku października. W fitosocjologii czeskiej grzyb ten jest uważany za gatunek wskaźnikowy dla środkowoeuropejskich grądów subkontynentalnych (Galio-Carpinetum) oraz lasów dębowych typu lasostepowego.
[7] [6]W analizach genetycznych wykorzystywano europejskie zbiory masłoborowika królewskiego z Włoch (region Lacjum, pod Quercus cerris oraz w drzewostanie mieszanym z dębem, bukiem i kasztanem), Bułgarii (Kostinbrod, pod dębami) oraz topotyp z Pragi-Točnej w Czechach (znaleziony pod dębem i lipą). Obecność określonych gatunków drzew w otoczeniu znaleziska nie oznacza jednak automatycznie potwierdzonej mikoryzy ze wszystkimi z nich.
[4] [7]W Hiszpanii, w regionie Estremadury, masłoborowik królewski owocuje jesienią w lasach kasztana jadalnego (Castanea sativa), dębu korkowego (Quercus suber) oraz dębu pirenejskiego (Quercus pyrenaica). W dąbrowach dębu pirenejskiego bywa lokalnie spotykany dość często i owocuje obficie, co kontrastuje z jego wybitną rzadkością w Europie Środkowej.
[9]W Macedonii Północnej gatunek rośnie na wysokościach od 400 do 1600 m n.p.m. w starych, widnych lasach liściastych na podłożu wapiennym, towarzysząc dębom, bukom i kasztanom. Owocniki pojawiają się nieregularnie od połowy wiosny do połowy jesieni, zazwyczaj nielicznie, z wyraźniejszym pojawem w wilgotniejszych sezonach letnich.
[10]Potvrzené rozšíření
Všechny oblasti doložené v uložených údajích.
| Země | Oblasti a lokality | Plodnost | Podklady |
|---|---|---|---|
| Česko | Oblasti nebyly určeny | V–IX |
|
| Polsko | Podkarpatské vojvodství | VI–XI |
|