Přejít k obsahu
JakiToGrzyb

Muchomůrka růžovka

Amanita rubescens

Jedlý
Jedlý
Vyžaduje úpravu
Vyžaduje úpravu
Za syrova jedovatý
Za syrova jedovatý

Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), lidově zvaná masák, je hojná mykorhizní houba z čeledi muchomůrkovitých. Vyznačuje se masitým kloboukem s odstíny špinavě růžové, hnědorůžové až masové barvy, pokrytým šedavými až načervenalými bradavkami. Typickým znakem je červenání dužniny na poraněných místech a rýhovaný prsten. Je výtečnou jedlou houbou, avšak za syrova je jedovatá a vyžaduje pečlivou tepelnou úpravu. Roste v listnatých i jehličnatých lesích mírného pásma.

Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.

Houbař

Stavba plodnice

Typ stavby plodnice
Typ stavby plodnice: Klobouk.
Typ stavby plodnice: třeň.

Klobouk

Tvar klobouku
u mladých plodnic: Tvar klobouku: polokulovitý.
Tvar klobouku: vyklenutý.
u starých plodnic: Tvar klobouku: plochý.
u mladých plodnic: Tvar klobouku: kulovitý (téměř).
Povrch klobouku
Povrch klobouku: suchý.
Povrch klobouku: lesklý.
Reliéf povrchu klobouku
Reliéf povrchu klobouku: bradavičnatá.
Barva klobouku
Barva klobouku: červenohnědý.
u mladých plodnic: Barva klobouku: masově zbarvená.
Barva klobouku: světle hnědý.
u mladých plodnic: Barva klobouku: bledě růžový.
Obrys okraje klobouku
u starých plodnic: Obrys okraje klobouku: zvlněný.
Reliéf povrchu okraje klobouku
Reliéf povrchu okraje klobouku: hladký.
u starých plodnic: Reliéf povrchu okraje klobouku: brázditý.
Průměr klobouku
Průměr klobouku je 50–250 mm.
Přítomnost zbytků plachetky na klobouku
Přítomnost zbytků plachetky na klobouku: přítomný.
Barva zbytků plachetky na klobouku
Barva zbytků plachetky na klobouku: růžovohnědý.
Barva zbytků plachetky na klobouku: bělavá.
Barva zbytků plachetky na klobouku: načervenalý.
Podoba zbytků plachetky na klobouku
Podoba zbytků plachetky na klobouku: útržky.

Spodní strana klobouku

Typ hymenoforu
Typ hymenoforu: lupeny.

Lupeny u třeně

Připojení hymenoforu ke třeni
Připojení hymenoforu ke třeni: volný od třeně (lupeny).
Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (lupeny).
Barva hymenoforu
Barva hymenoforu: bílý.
Barva hymenoforu: Růžová.
Barva lupenů po poranění
Barva lupenů po poranění: červenohnědý (lupeny).
Rozestup lupenů
Rozestup lupenů: hustě uspořádané.

Třeň a báze

Tvar třeně
Tvar třeně: válcovitý.
Báze třeně
Báze třeně: hlízovitý.
Barva třeně
Barva třeně: bílý, narůžovělý nebo žlutavý.
v horní části třeně: Barva třeně: bílý.
v dolní části třeně: Barva třeně: načervenalý nebo červenohnědý.
Reliéf povrchu třeně
Reliéf povrchu třeně: hladký.
Pokryv povrchu třeně
Pokryv povrchu třeně: šupinatá (jemné šupiny).
Pokryv povrchu třeně: ochmýřená.
Vnitřek třeně
u mladých plodnic: Vnitřek třeně: plný.
Vnitřek třeně: vyplněné volnou dužninou.
Vnitřek třeně: dutý.
Délka třeně
Délka třeně: 60–180 mm.
Průměr třeně
Průměr třeně: 10–50 mm.
Pochva
Pochva: nepřítomný (vakovitá pochva).

Prsten

Přítomnost prstenu
Přítomnost prstenu: přítomný.
Tvar prstenu
Tvar prstenu: převislý.
Stavba materiálu prstenu
Stavba materiálu prstenu: blanitý.
Poloha prstenu
Poloha prstenu: v horní části třeně.
Vytrvalost prstenu
Vytrvalost prstenu: vytrvalý.
Barva prstenu
Barva prstenu: bílý.
Barva prstenu: bělavá nebo žlutavý.
Reliéf povrchu prstenu
Reliéf povrchu prstenu: rýhovaná (horní povrch prstenu).
Pohyblivost prstenu
Pohyblivost prstenu: nepohyblivý.

Plachetka na bázi

Stavba vela u báze třeně
Stavba vela u báze třeně: valy.

Dužnina

Barva dužniny
Barva dužniny: bílý.
Chuť dužniny
Chuť dužniny: příjemný.
Barva dužniny po poranění
Barva dužniny po poranění: narůžovělý.
Vůně dužniny
Vůně dužniny: houbový, příjemný.
Vůně dužniny: nevýrazný.

Kde a kdy roste

Stanoviště
Stanoviště: listnatý les, smíšený les nebo jehličnatý les.
Stanoviště: park.
Substrát
Substrát: půda.
Způsob růstu plodnic
Způsob růstu plodnic: jednotlivě nebo ve skupinách.
Četnost výskytu
Četnost výskytu: velmi hojný.
Doba růstu
Plodnice se objevují od června do listopadu.
Oblast výskytu
Oblast výskytu: potvrzený.

Jedlost a kuchyně

Jedlost
Jedlý
Nutná úprava
Vyžaduje úpravu
Konzumace za syrova
Za syrova jedovatý

Právo

Ochrana
Není uveden v polském seznamu chráněných druhů hub.
Prodej
V Polsku není uveden v seznamu hub povolených k prodeji.

Možná záměna

1 / 4

FAQ

Proč se muchomůrce růžovce lidově říká masák?

Lidový název masák získala podle své masité dužniny a charakteristického růžového až masově červeného zbarvení při poranění.

Je muchomůrka růžovka jedlá?

Ano, je to výtečná jedlá houba, avšak výhradně po důkladné tepelné úpravě. V syrovém stavu je jedovatá.

Jaké nebezpečí hrozí při konzumaci syrové růžovky?

Syrová dužnina obsahuje termolabilní látky, které rozkládají červené krvinky a vyvolávají silné žaludeční potíže.

Jak dlouho je nutné růžovku tepelně upravovat?

Bezpečná doba tepelné úpravy varem, smažením nebo dušením je minimálně 15 až 20 minut, což toxiny spolehlivě zničí.

Na jakých stanovištích růžovka roste?

Vyskytuje se v jehličnatých, listnatých i smíšených lesích, často pod smrky, borovicemi, buky a duby na různých půdách.

Kdy muchomůrka růžovka roste?

Roste od května do listopadu, přičemž nejhojnější výskyt bývá v letních měsících od července do září.

Jak chutná tepelně upravená muchomůrka růžovka?

Má lahodnou, pevnou, mírně nasládlou a výrazně masitou chuť, pro kterou je houbaři velmi vyhledávána.

Sbírá se růžovka běžně i v zahraničí?

Ve střední a východní Evropě je oblíbená, v západních a anglosaských zemích se jí však lidé kvůli obavám z muchomůrek vyhýbají.

Používá se muchomůrka růžovka k barvení látek?

Ano, v řemeslném barvířství slouží plodnice k barvení vlny do jemných béžových a růžovohnědých tónů.

Jaké má tento druh uplatnění v lidovém léčitelství?

Nemá žádné; kvůli jedovatosti za syrova se v tradiční medicíně ani lidovém léčitelství nikdy nepoužívala.