Přejít k obsahu
JakiToGrzyb

Pseudoclitocybe cyathiformis

Pseudoclitocybe cyathiformis

Jedlý
JedlýHodnocení autora zdroje.
Vyžaduje úpravu
Vyžaduje úpravu

Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.

Strmělka číškovitá je podzimní a zimní lupenatá houba z čeledi Pseudoclitocybaceae s nápadně nálevkovitým kloboukem. Klobouk je tmavě kávově hnědý až šedohnědý, za vlhka lesklý a hygrofánní. Lupeny jsou hluboce sbíhavé, třeň podélně vláknitý. Roste saprotrofně na tlejícím dřevě a lesním opadu. V literatuře bývá uváděna většinou jako nejedlá, Ladislav Hagara ji však hodnotí jako jedlou do směsí.

Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.

Houbař

Stavba plodnice

Typ stavby plodnice
Typ stavby plodnice: Klobouk, třeň.

Klobouk

Tvar klobouku
u mladých plodnic: Tvar klobouku: vyklenutý.
Tvar klobouku: nálevkovitý.
Reliéf povrchu klobouku
Reliéf povrchu klobouku: hladký.
Pokryv klobouku
Pokryv klobouku: vláknitá.
Lesk povrchu klobouku
Lesk povrchu klobouku: lesklý.
za mokra: Lesk povrchu klobouku: lesklý.
Barva klobouku
za mokra: Barva klobouku: černohnědý.
za mokra: Barva klobouku: čokoládově hnědý.
za mokra: Barva klobouku: tmavohnědý.
za mokra: Barva klobouku: šedohnědý.
za sucha: Barva klobouku: šedohnědý.
za sucha: Barva klobouku: světle hnědý.
Postavení okraje
Postavení okraje: podvinutý.
Obrys okraje klobouku
Obrys okraje klobouku: zvlněný.
Profil okraje klobouku
Profil okraje klobouku: ostrý.
Průměr klobouku
Průměr klobouku je 20–160 mm.
Střed klobouku
u mladých plodnic: Střed klobouku: Vmáčklý a s výrazným hrbolem.
Hygrofánnost klobouku
Hygrofánnost klobouku: hygrofánní.

Spodní strana klobouku

Typ hymenoforu
Typ hymenoforu: lupeny.

Lupeny u třeně

Připojení hymenoforu ke třeni
Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (lupeny).
Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (lupeny).
Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (lupeny).
Sbíhavost hymenoforu na třeň
Sbíhavost hymenoforu na třeň: sbíhavý (lupeny).
Stupeň anastomóz lupenů
Stupeň anastomóz lupenů: přítomný.
Větvení lupenů
Větvení lupenů: vidličnaté (často).
Makroskopická stavba volného ostří lupenů
Makroskopická stavba volného ostří lupenů: zoubkaté nebo pilovité.
Přirozená barva povrchu lupene
Přirozená barva povrchu lupene: světle hnědý.
u mladých plodnic: Přirozená barva povrchu lupene: krémový.
Přirozená barva povrchu lupene: šedý.
Přirozená barva povrchu lupene: šedohnědý.
Rozestup lupenů
Rozestup lupenů: středně husté.
Rozestup lupenů: blízko u sebe.
Rozestup lupenů: řídce uspořádané.

Třeň a báze

Tvar třeně
Tvar třeně: válcovitý.
Báze třeně
Báze třeně: ztlustlá.
Báze třeně: kyjovitý.
Barva třeně
Barva třeně: hnědý.
Reliéf povrchu třeně
Reliéf povrchu třeně: síťovitá.
Pokryv povrchu třeně
Pokryv povrchu třeně: vláknitá (bělavý povlak).
Vnitřek třeně
Vnitřek třeně: plný.
Vnitřek třeně: dutý.
Délka třeně
Délka třeně: 40–100 mm.
Průměr třeně
Průměr třeně: 5–10 mm.

Dužnina

Barva dužniny
Barva dužniny: bělavá.
za mokra: Barva dužniny: šedavý.
za sucha: Barva dužniny: bílý.
Vůně dužniny
Vůně dužniny: moučný, slabý (celá plodnice).
Vůně dužniny: nevýrazný (dužnina).
Vůně dužniny: nepřítomný.
Výraznost chuti dužniny
Výraznost chuti dužniny: nevýrazný.
Třída tloušťky dužniny
Třída tloušťky dužniny: tenký.

Kde a kdy roste

Stanoviště
Stanoviště: les blíže neurčeného typu, ruderální nebo městské stanoviště nebo okraj silnice.
Stanoviště: les blíže neurčeného typu, park nebo okraj silnice.
Substrát
Substrát: půda nebo mrtvé dřevo.
Substrát: opad nebo mrtvé dřevo.
Způsob růstu plodnic
Způsob růstu plodnic: ve skupinách nebo ve svazcích.
Způsob růstu plodnic: ve skupinách.
Četnost výskytu
Četnost výskytu: hojný.
Doba růstu
Plodnice se objevují od září do prosince.
Oblast výskytu
Oblast výskytu: potvrzený.
Skupina dřeva substrátu
Skupina dřeva substrátu: dřevo listnáčů.

Jedlost a kuchyně

Jedlost
Jedlý
Nutná úprava
Vyžaduje úpravu

Právo

Ochrana
Není uveden v polském seznamu chráněných druhů hub.
Prodej
V Polsku není uveden v seznamu hub povolených k prodeji.

FAQ

Na jakých stanovištích strmělka číškovitá nejčastěji roste?

Roste v jehličnatých i listnatých lesích, lesních lemech a parcích na tlejícím dřevě, pařezech a humózním opadu.

V jakém období roku se objevují její plodnice?

Plodnice vyrůstají v pozdním podzimu a na začátku zimy, nejčastěji od října do prosince, občas i v lednu.

Podle jakých znaků lze tuto houbu poznat?

Typický je tmavě hnědý hluboce nálevkovitý klobouk, hluboce sbíhavé šedavé lupeny a vláknitý třeň.

Je strmělka číškovitá jedlá?

V literatuře se obvykle uvádí jako nejedlá, avšak L. Hagara ji pokládá za jedlou ve směsích. Není jedovatá, ale má podprůměrnou kulinářskou jakost a tuhý třeň.

Které části plodnice se používají v kuchyni?

Využívají se především klobouky; třeně jsou u starších plodnic příliš tuhé a vláknité, proto se nekonzumují.

Vyžaduje strmělka číškovitá tepelnou úpravu?

Ano, při případné konzumaci je nutná důkladná tepelná úprava, protože za syrova je špatně stravitelná. Žádná přesná bezpečná doba varu však není stanovena.

Jakou má tato houba chuť a vůni?

Chuť i vůně jsou nenápadné, jemně zemitě houbové až slabě nasládlé, bez výrazných pachů.

Může strmělka číškovitá růst i po prvních mrazech?

Ano, patří k pozdním druhům, jejichž plodnice snášejí mírné podzimní mrazíky bez poškození.

Má tento druh nějaké historické rituální či folklórní zázemí?

Nemá, v lidové slovesnosti ani ve folklóru nezanechala žádné mytologické ani symbolické stopy.

Využívá se strmělka číškovitá v lidovém řemesle či medicíně?

Ne, v minulosti ani současnosti pro ni neexistuje žádné nekulinární uplatnění v praxi.