Jedlý
Vyžaduje úpravu
Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.










Strmělka číškovitá je podzimní a zimní lupenatá houba z čeledi Pseudoclitocybaceae s nápadně nálevkovitým kloboukem. Klobouk je tmavě kávově hnědý až šedohnědý, za vlhka lesklý a hygrofánní. Lupeny jsou hluboce sbíhavé, třeň podélně vláknitý. Roste saprotrofně na tlejícím dřevě a lesním opadu. V literatuře bývá uváděna většinou jako nejedlá, Ladislav Hagara ji však hodnotí jako jedlou do směsí.
Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.
Houbař
Stavba plodnice
- Typ stavby plodnice
- Typ stavby plodnice: Klobouk, třeň.
Klobouk
- Tvar klobouku
- u mladých plodnic: Tvar klobouku: vyklenutý.
Tvar klobouku: nálevkovitý. - Reliéf povrchu klobouku
- Reliéf povrchu klobouku: hladký.
- Pokryv klobouku
- Pokryv klobouku: vláknitá.
- Lesk povrchu klobouku
- Lesk povrchu klobouku: lesklý.
za mokra: Lesk povrchu klobouku: lesklý. - Barva klobouku
- za mokra: Barva klobouku: černohnědý.
za mokra: Barva klobouku: čokoládově hnědý.
za mokra: Barva klobouku: tmavohnědý.
za mokra: Barva klobouku: šedohnědý.
za sucha: Barva klobouku: šedohnědý.
za sucha: Barva klobouku: světle hnědý. - Postavení okraje
- Postavení okraje: podvinutý.
- Obrys okraje klobouku
- Obrys okraje klobouku: zvlněný.
- Profil okraje klobouku
- Profil okraje klobouku: ostrý.
- Průměr klobouku
- Průměr klobouku je 20–160 mm.
- Střed klobouku
- u mladých plodnic: Střed klobouku: Vmáčklý a s výrazným hrbolem.
- Hygrofánnost klobouku
- Hygrofánnost klobouku: hygrofánní.
Spodní strana klobouku
- Typ hymenoforu
- Typ hymenoforu: lupeny.
Lupeny u třeně
- Připojení hymenoforu ke třeni
- Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (lupeny).
Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (lupeny).
Připojení hymenoforu ke třeni: přirostlý k třeni (lupeny).
- Sbíhavost hymenoforu na třeň
- Sbíhavost hymenoforu na třeň: sbíhavý (lupeny).
- Stupeň anastomóz lupenů
- Stupeň anastomóz lupenů: přítomný.
- Větvení lupenů
- Větvení lupenů: vidličnaté (často).
- Makroskopická stavba volného ostří lupenů
- Makroskopická stavba volného ostří lupenů: zoubkaté nebo pilovité.
- Přirozená barva povrchu lupene
- Přirozená barva povrchu lupene: světle hnědý.
u mladých plodnic: Přirozená barva povrchu lupene: krémový.
Přirozená barva povrchu lupene: šedý.
Přirozená barva povrchu lupene: šedohnědý. - Rozestup lupenů
- Rozestup lupenů: středně husté.
Rozestup lupenů: blízko u sebe.
Rozestup lupenů: řídce uspořádané.
Třeň a báze
- Tvar třeně
- Tvar třeně: válcovitý.
- Báze třeně
- Báze třeně: ztlustlá.
Báze třeně: kyjovitý. - Barva třeně
- Barva třeně: hnědý.
- Reliéf povrchu třeně
- Reliéf povrchu třeně: síťovitá.
- Pokryv povrchu třeně
- Pokryv povrchu třeně: vláknitá (bělavý povlak).
- Vnitřek třeně
- Vnitřek třeně: plný.
Vnitřek třeně: dutý. - Délka třeně
- Délka třeně: 40–100 mm.
- Průměr třeně
- Průměr třeně: 5–10 mm.
Dužnina
- Barva dužniny
- Barva dužniny: bělavá.
za mokra: Barva dužniny: šedavý.
za sucha: Barva dužniny: bílý. - Vůně dužniny
- Vůně dužniny: moučný, slabý (celá plodnice).
Vůně dužniny: nevýrazný (dužnina).
Vůně dužniny: nepřítomný. - Výraznost chuti dužniny
- Výraznost chuti dužniny: nevýrazný.
- Třída tloušťky dužniny
- Třída tloušťky dužniny: tenký.
Kde a kdy roste
- Stanoviště
- Stanoviště: les blíže neurčeného typu, ruderální nebo městské stanoviště nebo okraj silnice.
Stanoviště: les blíže neurčeného typu, park nebo okraj silnice. - Substrát
- Substrát: půda nebo mrtvé dřevo.
Substrát: opad nebo mrtvé dřevo. - Způsob růstu plodnic
- Způsob růstu plodnic: ve skupinách nebo ve svazcích.
Způsob růstu plodnic: ve skupinách. - Četnost výskytu
- Četnost výskytu: hojný.
- Doba růstu
- Plodnice se objevují od září do prosince.
- Oblast výskytu
- Oblast výskytu: potvrzený.
- Skupina dřeva substrátu
- Skupina dřeva substrátu: dřevo listnáčů.
Jedlost a kuchyně
- Jedlost
- Jedlý
- Nutná úprava
- Vyžaduje úpravu
Právo
- Ochrana
- Není uveden v polském seznamu chráněných druhů hub.
- Prodej
- V Polsku není uveden v seznamu hub povolených k prodeji.
FAQ
Na jakých stanovištích strmělka číškovitá nejčastěji roste?
Roste v jehličnatých i listnatých lesích, lesních lemech a parcích na tlejícím dřevě, pařezech a humózním opadu.
V jakém období roku se objevují její plodnice?
Plodnice vyrůstají v pozdním podzimu a na začátku zimy, nejčastěji od října do prosince, občas i v lednu.
Podle jakých znaků lze tuto houbu poznat?
Typický je tmavě hnědý hluboce nálevkovitý klobouk, hluboce sbíhavé šedavé lupeny a vláknitý třeň.
Je strmělka číškovitá jedlá?
V literatuře se obvykle uvádí jako nejedlá, avšak L. Hagara ji pokládá za jedlou ve směsích. Není jedovatá, ale má podprůměrnou kulinářskou jakost a tuhý třeň.
Které části plodnice se používají v kuchyni?
Využívají se především klobouky; třeně jsou u starších plodnic příliš tuhé a vláknité, proto se nekonzumují.
Vyžaduje strmělka číškovitá tepelnou úpravu?
Ano, při případné konzumaci je nutná důkladná tepelná úprava, protože za syrova je špatně stravitelná. Žádná přesná bezpečná doba varu však není stanovena.
Jakou má tato houba chuť a vůni?
Chuť i vůně jsou nenápadné, jemně zemitě houbové až slabě nasládlé, bez výrazných pachů.
Může strmělka číškovitá růst i po prvních mrazech?
Ano, patří k pozdním druhům, jejichž plodnice snášejí mírné podzimní mrazíky bez poškození.
Má tento druh nějaké historické rituální či folklórní zázemí?
Nemá, v lidové slovesnosti ani ve folklóru nezanechala žádné mytologické ani symbolické stopy.
Využívá se strmělka číškovitá v lidovém řemesle či medicíně?
Ne, v minulosti ani současnosti pro ni neexistuje žádné nekulinární uplatnění v praxi.
Nadšenec
Názvy a historie
- Platné národní jméno
- Lejkownik kubkowatokapeluszowy
- Platné vědecké jméno
- Pseudoclitocybe cyathiformis
- Další jména
- lejóweczka miskowata, strmělka číškovitá
Pozorování doma
Výtrusný prach
- Potřebný materiál
- čerstvý, zralý klobouk, list papíru, sklenice nebo miska, voda
- Čas
- 2–24 h
- Provedení
- Položte klobouk spodní stranou na papír.
- Přidejte kapku vody navrch a přikryjte.
- Po 2–24 hodinách zvedni klobouk a prohlédni si usazeninu.
Co hledat
- Barva výtrusného prachu
- Barva výtrusného prachu: bílý.
Pod mikroskopem
- Potřebný materiál
- světelný mikroskop, podložní a krycí sklíčko, jehla, voda, výtrusy z výtrusného prachu
- Provedení
- Přeneste jehlou trochu výtrusného prachu na sklíčko.
- Přidejte kapku vody, přikryjte sklíčkem a prohlédněte výtrusy.
Co hledat
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: elipsoidní.
- Povrch výtrusu
- Povrch výtrusu: hladký. Povrch výtrusu: hladký.
- Rozměry výtrusu
- Délka 8–12 µm, šířka 5–6,5 µm.
Rozměry porovnávejte po kalibraci měřítka mikroskopu.
Ekologie a rozšíření
- Půdní reakce
- Půdní reakce: nekyselá.
- Celková těžkost půdy
- Celková těžkost půdy: těžká.
- Způsob výživy
- Způsob výživy: saprotrofní.
Mimokulinární využití
Pro druh strmělka číškovitá neexistuje žádné historické ani současné nekulinární využití. Druh nebyl a není využíván v lidovém řemesle, k barvení látek, v tradičním lékařství ani v technických či laboratorních aplikacích.
Historie a kultura
Strmělka číškovitá nezanechala žádné stopy v lidovém folklóru, mýtech ani náboženských tradicích. Vzhledem k tomu, že nebyla vnímána jako prvořadá tržní ani rituální houba, postrádala v historických evropských jazycích svébytná lidová jména a byla venkovským obyvatelstvem obvykle přehlížena nebo zahrnována pod neurčitá souhrnná označení pro pozdní lesní houby.
Kulturní stopa tohoto druhu je tak spjata výhradně s historií popisné mykologie přelomu 18. a 19. století. Poprvé byla odborně publikována francouzským botanikem Jeanem Baptistou Françoisem Pierrem Bulliardem v roce 1792 pod názvem Agaricus cyathiformis, což odkazovalo na její miskovitý či číškovitý tvar. Elias Magnus Fries jméno sankcionoval v roce 1821 v rámci rodu Agaricus, do rodu Clitocybe ji následně přeřadil Paul Kummer v roce 1871. V tomto pojetí setrvala po většinu 19. a 20. století, než ji německo-americký mykolog Rolf Singer v roce 1956 vyčlenil do samostatného rodu Pseudoclitocybe. V mykologické literatuře byla po generace tradičně zobrazována na litografiích podzimních a zimních hub jako typický zástupce pozdní lesní flóry.
Jedlost a bezpečnost
V mykologické literatuře bývá strmělka číškovitá obvykle uváděna jako nejedlá, avšak Ladislav Hagara ji hodnotí jako jedlou houbu vhodnou do směsí. Tuto nejednotnost v literatuře nelze zaměňovat s důkazem toxicity, druh není jedovatý. Její kulinářská hodnota je však nízká, dužnina klobouku je tenká a vodnatá, s nevýraznou chutí, zatímco třeň je tuhý a vláknitý, takže se ke konzumaci nehodí. Pokud se plodnice využijí v kuchyni, vyžadují řádnou tepelnou úpravu, neboť syrové houby jsou obecně těžce stravitelné a mohou způsobit žaludeční potíže; žádná bezpečná minimální doba varu však není odborně stanovena. Vzhledem k růstu v pozdním podzimu a zimě představuje hlavní riziko opakované přemrznutí a následné tání plodnic, které vede k jejich mikrobiálnímu rozkladu a nebezpečí druhotné otravy. Ke sběru do směsí se proto hodí výhradně mladé, pevné a čerstvé klobouky.
Stanoviště a výskyt
Strmělka číškovitá je široce rozšířený saprotrofní druh mírného pásma severní polokoule. Vyskytuje se hojně po celé Evropě, v mírných oblastech Asie i v Severní Americe. Její růst je vázán na rozkládající se organickou hmotu a dřevní detrit. Osidluje listnaté, smíšené i jehličnaté lesy, lesní cesty, paseky, parky a křoviny. Nejčastěji vyrůstá ze silně ztrouchnivělého dřeva, trouchnivějících pařezů a kořenů krytých mechem, případně z hlubokých vrstev tlejícího listí a jehličí.
Sezóna fruktifikace je výrazně posunuta do chladnějšího období roku. Hlavní růstová vlna nastupuje v pozdním podzimu, obvykle v říjnu a listopadu, a v závislosti na průběhu počasí přetrvává až do prosince či ledna. Plodnice jsou schopny odolávat prvním podzimním nočním mrazíkům, aniž by došlo k degradaci pletiv. V oblastech s mírným oceánickým klimatem lze plodnice nacházet po celou zimu, zatímco ve vnitrozemských kontinentálních polohách a ve vyšších nadmořských výškách ukončuje její růst trvalé promrznutí půdního substrátu a nástup souvislé sněhové pokrývky.
Výzkumník
Jedlost a kuchyně
Zdrojová zjištění: jedlost, konzumace a využití
- Jedlost
- Jedlý — zdroj určení
Odczyt pełnej karty Snowarskiego przez Terra w zalogowanym Chrome; zachowany wyciąg, nie surowy HTML. · #TRESC-9096: Jedlý.
- Jedlost
- Nejedlý
Odczytano opis, występowanie, oceny kulinarne i skróty znalezisk; nie deklaruje się lektury całej cytowanej literatury. · Badge Nejedlá houba; Kuchyňské využití: obvykle uváděna jako nejedlá, zároveň cituje jedlost podle Hagara (2014).
- Požadovaná úprava
- Vyžaduje úpravu
Wild Food UK — odczytane wymaganie obróbki · Kalichovka nálevkovitá:intro; Chuť/vůně:musí být před konzumací dobře tepelně upravena.
Vědecké názvy a taxonomie
- Platné vědecké jméno
Pseudoclitocybe cyathiformis
- Zakres ujęcia taksonomicznego
Pseudoclitocybe cyathiformis (Bull.) Singer,1956; bazionim Agaricus cyathiformis Bull.,1792. Rodzina Pseudoclitocybaceae. Zapis obejmuje gatunek w zakresie oznaczeń źródłowych; materiałom atlasowym i fotografiom nie przypisano konkretnej linii kryptycznej ani niezależnego oznaczenia molekularnego.
[20] [21]
Ekologie a rozšíření
Laboratorní diagnostika
Strukturované údaje
Ostatní laboratorní znaky
- Přítomnost rhizomorf
- Přítomnost rhizomorf: přítomný. [21]
Výtrusy
Materiál a metody výzkumu
Mikroskopická data — zdroj a omezení
Materiál: Zdrojový rozsah Qav výtrusů v atlase; bez uvedené velikosti vzorku, počtu sběrů a metody výpočtu.
Rozsah čtení: Úryvky ze zdrojů.
Přečten úryvek ze zdroje; úplný text a metody nebyly ověřeny.
Omezení: Zachován rozsah statistiky Qav uvedený autorem. Absence n a nezpracovaných dat; z tohoto rozsahu nebyla vytvořena individuální Q.
Metody i zapisy źródłowe — Snowarski — odrębne atlasowe opisy zarodników i ryzomorf Pseudoclitocybe cyathiformis, bez podanej próby ani medium.
Identyfikacja kropli: nierozstrzygnięta.
Obecność ryzomorf — zapis źródłowy: „#TRESC-9094: często z ryzomorfami; nie dopisano mikoryzy.” [21]
Barwa zarodnika w mikroskopie — zapis źródłowy: „#TRESC-9095: hialinowe.” [21]
Krople wewnątrz zarodnika — zapis źródłowy: „#TRESC-9095: z kroplami; bez dopisania liczby/wielkości.” [21]
Długość zarodnika; Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „#TRESC-9095: zarodniki8–10×5–6,5µm.” [21]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „#TRESC-9095: elipsoidalne.” [21]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „#TRESC-9095: gładkie.” [21]
Metody i zapisy źródłowe — ČMS — atlasowy opis bazydiospor Pseudoclitocybe cyathiformis, bez podanego medium i n; nie własne pomiary.
Rozsah zdrojů a hodnocení
Kulinářská hodnocení: Polský Snowarského atlas a průvodce Naturalis označují druh jako jedlý. ČMS jej označuje jako nejedlý a v textu uvádí také Hagarovo hodnocení (2014) připouštějící konzumaci. Jde o rozdílná hodnocení autorů, nikoli o výsledky vlastního toxikologického výzkumu.
Sezóna: Wojewoda (2003) uvádí pro Polsko září–prosinec a ČMS pro Česko srpen–listopad. Snowarski hovoří o pozdním podzimu bez měsíčních hranic. Nebyly mu přiřazeny měsíce z checklistu ani nebyla sezóna vypočtena z dat jednotlivých sběrů.
Mikroskopie: Snowarski uvádí výtrusy 8–10 × 5–6,5 µm a Qav 1,5–1,6, ČMS pak 8–12 × 5–6,5 µm. Zdroje neuvádějí n ani kompletní metodu preparace. Obě popisují amyloiditu; ČMS ji označuje jako slabou až silnou. Atlasový záznam o absenci cystid a přezek nevymezuje zkoumané pletivo ani sběr a nenahrazuje výsledky přesných anatomických cílů.
Odečtené lokality
Binowo: Domian a Kujawa (2022) zaznamenávají jedinou plodnici z Binowa, gmina Stare Czarnowo, okres Gryfino, Západopomořanské vojvodství, dne 11. října 2017. Zdrojové souřadnice: N 53,3290, E 14,6421; úrodná bučina, půda, leg. a det. GD, položka WA134787. Byla uvedena plánovaná rezervace Dolina Ponikwy v oblasti Wzgórza Bukowe. Údaje popisují konkrétní historický sběr, aniž by jednotlivé pozorování nahrazovaly hodnocením hojnosti druhu.
Atlasová pozorování: Snowarski ukazuje fotografii z okolí Twardogóry z 26. října 2002. Atlas ČMS uvádí Středočeský kraj: 11. listopadu 2025 a 5. listopadu 2020, a Jihočeský kraj: 28. října 2023. Zkrácené záznamy nálezů neuvádějí přesné lokality ani čísla položek; tyto údaje nebyly doplněny.
Výzkum extraktů a metabolitů
Extrakty z plodnic: Güler et al. (2012) zkoumali extrakty ze sušených plodnic určených v Turecku jako Pseudoclitocybe cyathiformis. Metody uvádějí po 50 g prášku v 300 ml rozpouštědla, zvlášť aceton a chloroform, a sedm dní extrakce; abstrakt hovoří o 12 hodinách. V difúzním testu byly použity terčíky 6 mm, médium PDA a teplota 28°C. Výsledek se týká extraktů in vitro, nikoli léčebného využití plodnic.
Inhibiční zóny: Tabulka 1 uvádí průměry inhibičních zón Fusarium culmorum: 38 mm pro aceton a 30 mm pro chloroform; pro Fusarium moniliforme odpovídajících 34 a 36 mm. Kontrola s vodou má 0 mm. Popis výsledků uvádí dvojice hodnot se stejnými průměry, aniž by jednoznačně vysvětlil jejich souvislost s deklarovanými třemi opakováními. Tyto výsledky nebyly přepočteny na MIC, MBC ani IC50 a nebyly přijaty jako klinický výsledek.
Cyathiforminy: Abstrakt Arnone et al. (1993), DOI 10.1016/S 0040-4020(01)87202-1, popisuje izolaci cyathiforminů A–D z kmene označeného dřívějším jménem Clitocybe cyathiformis. Struktura byla určena na základě NMR a chemických dat. Abstrakt nerozhoduje, zda materiálem byly plodnice nebo mycelium, a neuvádí koncentrace ani test aktivity. Celý článek nebyl čten; výzkumu nebyla přiřazena kryptická linie ani průmyslové využití.
Přesnost zdrojového určení tvaru
Český popis: Atlas ČMS označuje výtrusy jako „oválné“ (oválné). Samotné toto slovo nerozhoduje o tom, zda je jeden konec širší než druhý. Nezávislý Snowarského atlas uvádí elipsoidní tvar. Oba popisy byly zachovány, aniž by českému označení byl přisouzen specifičtější význam.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Źródłowy przegląd występowania — Polska — dane ogólne.
Rozsah čtení: Úryvky ze zdrojů.
Byl přečten fragment zdroje; úplný text a metody nebyly ověřeny.
Datum kontroly: 08.11.2026.
Omezení: Rozsah uvedený ve zdroji; historické pozorování nedokazuje současné osídlení lokality ani celkový areál rozšíření. Data sběrů nenahrazují atlasovou sezónu.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Źródłowy przegląd występowania — Czechy — dane ogólne.
Rozsah čtení: Úryvky ze zdrojů.
Byl přečten fragment zdroje; úplný text a metody nebyly ověřeny.
Datum kontroly: 08.11.2026.
Omezení: Rozsah uvedený ve zdroji; historické pozorování nedokazuje současné osídlení lokality ani celkový areál rozšíření. Data sběrů nenahrazují atlasovou sezónu.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Źródłowy przegląd występowania — województwo zachodniopomorskie.
Rozsah čtení: Úryvky ze zdrojů.
Byl přečten fragment zdroje; úplný text a metody nebyly ověřeny.
Datum kontroly: 08.11.2026.
Omezení: Rozsah uvedený ve zdroji; historické pozorování nedokazuje současné osídlení lokality ani celkový areál rozšíření. Data sběrů nenahrazují atlasovou sezónu.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Źródłowy przegląd występowania — kraj środkowoczeski.
Rozsah čtení: Úryvky ze zdrojů.
Byl přečten fragment zdroje; úplný text a metody nebyly ověřeny.
Datum kontroly: 08.11.2026.
Omezení: Rozsah uvedený ve zdroji; historické pozorování nedokazuje současné osídlení lokality ani celkový areál rozšíření. Data sběrů nenahrazují atlasovou sezónu.
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiál: Źródłowy przegląd występowania — kraj południowoczeski.
Rozsah čtení: Úryvky ze zdrojů.
Byl přečten fragment zdroje; úplný text a metody nebyly ověřeny.
Datum kontroly: 08.11.2026.
Omezení: Rozsah uvedený ve zdroji; historické pozorování nedokazuje současné osídlení lokality ani celkový areál rozšíření. Data sběrů nenahrazují atlasovou sezónu.
Rozsah zpracování
Záznam vyžaduje doplnění před dokončením.
- Nové zdroje vyžadují vypořádání informací zjištěných během rešerše.
Právní základ a rozsah hodnocení
Předpisy pro lokalitu: Polsko
Podklad pro informace o ochraně
Druh není uveden v přílohách 1–4 nařízení o druhové ochraně hub (Dz.U.2014/1408).
Podklad pro informace o obchodu
Druh není uveden na seznamu hub schválených pro uvádění na trh a výrobu houbových produktů (Dz.U.2026/258,załącznik1). To je samostatná otázka od jedlosti.
Stanoviště a výskyt
Potvrzené rozšíření
Všechny oblasti doložené v uložených údajích.
| Země | Oblasti a lokality | Plodnost | Podklady |
|---|---|---|---|
| Česko | Středočeský kraj; Jihočeský kraj | VIII–XI |
|
| Polsko | Západopomořanské vojvodství | IX–XII |
|
Zdroje
- Dz.U. 2014/1408
- Dz.U. 2026/258
- Odczytano opis, występowanie, oceny kulinarne i skróty znalezisk; nie deklaruje się lektury całej cytowanej literatury.
- Domian i Kujawa 2022 — wpis druk 74 i metody druk 59
- GBIF — dokładne zaakceptowane dopasowanie
- Odczyt pełnej karty Snowarskiego przez Terra w zalogowanym Chrome; zachowany wyciąg, nie surowy HTML.
- Odczyt gatunkowego opisu Naturalis, nie całej bazy.
- Arnone i in. 1993 — abstrakt wydawcy, bez pełnego artykułu
- Güler i in. 2012 — pełny tekst odczytany przez indeksowany PDF; receipt nie jest surowym PDF
- Źródłowy zakres Qav zarodników
- Wojewoda (2003) — przeczytano wpis gatunku druk562/PDF564, nie całą książkę