Jedlý
Vyžaduje úpravu
Nastavte polohu, abyste viděli údaje pro svůj region.

Zvláštní vřeckovýtrusná houba s apotheciem složeným z nepravidelného, sedlovitého klobouku o šířce 2–7 cm a nápadného, žebernatého třeně. Horní, plodný povrch klobouku je hladký, bělavý, krémově žlutý až špinavě okrový, stářím hnědnoucí, s volným, podvinutým okrajem. Spodní strana je sterilní, jemně plstnatá, světle hnědá. Třeň je 3–10 cm vysoký a 1–3 cm tlustý, čistě bílý, v dolní části rozšířený, pokrytý hlubokými podélnými brázdami a komůrkami, uvnitř zcela dutý. Dužnina je bělavá, v klobouku křehká, ve třeni pružná, se slabou vůní. Vyskytuje se od srpna do listopadu v listnatých lesích a na travnatých okrajích cest na vápnitých půdách. V syrovém stavu může vyvolat žaludeční otravy.
Rozpoznávání, stanoviště a nejdůležitější rozdíly.
Houbař
Stavba plodnice
- Typ stavby plodnice
- Typ stavby plodnice: Klobouk, třeň.
- Výška plodnice
- Výška plodnice: 50–150 mm.
Klobouk
- Postavení okraje
- Postavení okraje: podvinutý.
- Připojení okraje ke třeni
- Připojení okraje ke třeni: Volný od třeně.
- Průměr klobouku
- Průměr klobouku je 20–70 mm.
Spodní strana klobouku
- Typ hymenoforu
- Typ hymenoforu: hladký.
- Barva hymenoforu
- Barva hymenoforu: bílý.
Třeň a báze
- Barva třeně
- Barva třeně: bílý.
- Reliéf povrchu třeně
- Reliéf povrchu třeně: Žebrovaný a brázditý.
- Vnitřek třeně
- Vnitřek třeně: Komůrkovitý.
- Délka třeně
- Délka třeně: 30–100 mm.
- Průměr třeně
- Průměr třeně: 10–40 mm.
Dužnina
- Barva dužniny
- Barva dužniny: bělavá.
- Chuť dužniny
- Chuť dužniny: slabý.
Kde a kdy roste
- Stanoviště
- Stanoviště: listnatý les.
Stanoviště: park.
Stanoviště: listnatý les nebo křoviny. - Substrát
- Substrát: půda.
Substrát: mrtvé dřevo. - Způsob růstu plodnic
- Způsob růstu plodnic: jednotlivě.
Způsob růstu plodnic: ve skupinách. - Doba růstu
- Plodnice se objevují od srpna do listopadu.
- Oblast výskytu
- Oblast výskytu: potvrzený.
Jedlost a kuchyně
- Jedlost
- Jedlý
- Nutná úprava
- Vyžaduje úpravu
Možná záměna
Helvella lacunosa
Hlavní rozdíly
Chřapáč jamkatý (Helvella lacunosa) se liší výrazně tmavším, popelavě šedým, šedohnědým až téměř černavým kloboukem a šedým třeněm.
Chřapáč kadeřavý (Helvella crispa) se liší světlým, bělavým až krémovým kloboukem a plstnatým spodním povrchem apothecia s podvinutým, volným okrajem.
FAQ
Je chřapáč kadeřavý jedlý?
Názory se různí: část atlasů jej považuje za jedlý po uvaření, jiné jej však označují za nejedlý nebo podezřelý kvůli riziku přítomnosti toxického gyromitrinu.
Jak vypadá klobouk chřapáče kadeřavého?
Má nepravidelný, sedlovitý nebo zprohýbaný tvar se 2–3 laloky s podvinutými okraji. Barva je bělavě krémová, v barvě slonoviny nebo bledě žlutavá.
Čím se vyznačuje třeň této houby?
Třeň je bělavý, tlustý, hluboce podélně brázditý a žebernatý, uvnitř komůrkatý a dutý. Dosahuje výšky až 10 cm.
Na jakých stanovištích se s ním lze setkat?
Roste v listnatých a smíšených lesích, na okrajích cest, na mýtinách a v parcích, zejména na vápnitých nebo humózních půdách.
V jakém období se chřapáč kadeřavý vyskytuje?
Plodnice se objevují především koncem léta a na podzim, obvykle od srpna do listopadu, nejčastěji jednotlivě nebo v malých skupinách.
S jakými druhy jej lze zaměnit?
Lze jej zaměnit s chřapáčem pružným (Helvella elastica) nebo chřapáčem jamkatým, který se však vyznačuje podstatně tmavším kloboukem.
Jakou vůni a chuť má dužnina chřapáče kadeřavého?
Dužnina je tenká, lámavá, voskovitá, s mírnou chutí a slabou, nevýraznou vůní.
Do jaké čeledi hub patří chřapáč kadeřavý?
Patří do čeledi chřapáčovitých (Helvellaceae) v řádu terčotvarých (Pezizales), který náleží mezi vřeckovýtrusné houby (Ascomycota).
Odstraňuje z něj tepelná úprava toxiny?
Tradičně se doporučovalo vaření, avšak tepelná úprava nezaručuje odstranění případného gyromitrinu; kulinářské popisy v atlasech nejsou důkazem naprosté bezpečnosti.
Jaká je role této houby v přírodě?
Novější mykologická pojetí (mimo jiné ČMS) jej označují za mykorhizní druh žijící v symbióze s lesními stromy, ačkoli ve starší literatuře byl považován za saprotrofa.
Nadšenec
Názvy a historie
- Platné národní jméno
- Piestrzyca kędzierzawa
- Platné vědecké jméno
- Helvella crispa
- Další národní jména
- Chřapáč kadeřavý
Pozorování doma
Výtrusný prach
- Potřebný materiál
- čerstvý, zralý klobouk, list papíru, sklenice nebo miska, voda
- Čas
- 2–24 h
- Provedení
- Položte klobouk spodní stranou na papír.
- Přidejte kapku vody navrch a přikryjte.
- Po 2–24 hodinách zvedněte klobouk a prohlédněte si usazeninu.
Co hledat
- Barva výtrusného prachu
- Barva výtrusného prachu: bílý.
Pod mikroskopem
- Potřebný materiál
- světelný mikroskop, podložní a krycí sklíčko, jehla, voda, výtrusy z výtrusného prachu
- Provedení
- Přeneste jehlou trochu výtrusného prachu na sklíčko.
- Přidejte kapku vody, přikryjte sklíčkem a prohlédněte výtrusy.
Co hledat
- Tvar výtrusu
- Tvar výtrusu: elipsoidní. Tvar výtrusu: elipsoidní.
- Povrch výtrusu
- Povrch výtrusu: hladký. Povrch výtrusu: hladký.
- Rozměry výtrusu
- Délka 15–21,4 µm, šířka 10–14 µm.
Rozměry porovnávejte po kalibraci měřítka mikroskopu.
Ekologie a rozšíření
- Způsob výživy
- Způsob výživy: Mykorhizní.
Mimokulinární využití
Chřapáč kadeřavý (Helvella crispa) má velmi omezený rozsah doložených mimokulinářských využití. V moderním řemesle a přírodním barvířství bývají plodnice tohoto druhu ojediněle využívány k barvení přírodních vláken, jako je vlna nebo hedvábí. V závislosti na použitých kovových mořidlech (např. kamenec nebo soli železa) to umožňuje získat tlumené zemité tóny – od světlých béžových a krémových až po šedavé a žlutohnědé odstíny. Vzhledem ke křehkosti plodnic a mírné stálosti pigmentů jde výhradně o okrajovou zálibu bez průmyslového významu.
V tradičních evropských kulturách tento druh nenašel doložené uplatnění v užitkovém řemesle, magii ani rituálních praktikách. Usušené plodnice bývají někdy zařazovány do suchých floristických vazeb nebo vystavovány na mykologických výstavách pro vzdělávací účely, ačkoli jejich lámavost znesnadňuje dlouhodobé uchovávání. Vzhledem k přítomnosti toxických látek se tato houba nevyužívá v oficiální medicíně ani při výrobě obvazových materiálů.
Historie a kultura
Taxonomická historie chřapáče kadeřavého čítá více než 250 let a moderní výzkumy DNA umožnily oddělit tento taxon od ostatních světlých zástupců rodu Helvella.
Někdejší řazení ucháče obecného do rodu Helvella bylo zdrojem dlouholetých nedorozumění ohledně údajné silné toxicity všech chřapáčů.
Jedlost a bezpečnost
Podmínečně jedlý po povaření, avšak nedoporučuje se. Za syrova může způsobovat zažívací potíže a nedostatek přesných toxikologických údajů velí upustit od jeho sběru ke konzumaci.
Stanoviště a výskyt
Chřapáč kadeřavý (Helvella crispa) je druh široce rozšířený v mírném pásmu severní polokoule. Vyskytuje se v Evropě, Asii a Severní Americe. V Polsku se s ním lze setkat na celém území země; je poměrně běžnou houbou v nížinách a podhůří, zatímco ve vyšších horských polohách se objevuje podstatně vzácněji.
Tento druh osidluje především listnaté a smíšené lesy, dále parky, křoviny a silniční stromořadí. Rád roste na okrajích lesů, podél lesních cest, na mýtinách a v silničních příkopech. Dává přednost humózním, písčitohlinitým půdám, často s neutrální nebo zásaditou reakcí (vápenitým), bohatým na vápenné sloučeniny a vlhkým. Vyskytuje se nejčastěji v sousedství listnatých stromů, zejména dubů, buků, habrů, bříz a lip, vzácněji pod jehličnany, jako jsou borovice či smrky.
Růstová sezóna chřapáče kadeřavého trvá od pozdního léta do pozdního podzimu. První plodnice se objevují v srpnu, hlavní vrchol jejich výskytu však připadá na září a říjen. Za příznivých povětrnostních podmínek a mírného podzimu lze jednotlivé exempláře nalézt ještě v listopadu, a dokonce i počátkem prosince, až do příchodu silnějších mrazíků. Plodnice vyrůstají převážně jednotlivě nebo v malých, roztroušených skupinách.
Výzkumník
Jedlost a kuchyně
Ustalenia źródłowe: jadalność, spożycie i wykorzystanie
- Jedlost
- Jedlý
Materiał: po obróbce
Źródło bez opisu bibliograficznego · jadalne czy trujące? — Jadalna, po ugotowaniu.
Źródło oznaczenia.
Źródło bez opisu bibliograficznego · jadalne czy trujące? — Jadalna, po ugotowaniu.
- Požadovaná úprava
- Vyžaduje úpravu
Źródło bez opisu bibliograficznego · jadalne czy trujące? — Jadalna, po ugotowaniu. Zapisano wymóg obróbki termicznej, bez nowego tagu obgotowania w wodzie.
Źródło bez opisu bibliograficznego · jadalne czy trujące? — Jadalna, po ugotowaniu.
Vědecké názvy a taxonomie
- Platné vědecké jméno
Helvella crispa
Prawidłowa nazwa naukowa to Helvella crispa (Scop.) Fr., należąca do rodziny piestrzycowatych (Helvellaceae), rzędu czasznicowców (Pezizales) w gromadzie workowców. W bazie Index Fungorum kombinację tę zarejestrowano pod numerem 186148, datując ją na 1822 rok, z bazonimem Phallus crispus Scop. z 1772 roku.
W dawniejszej literaturze takson ten bywał przenoszony do innych rodzajów (m.in. jako Costapeda crispa (Scop.) Falck). Za jego heterotypowe synonimy uznawano historycznie nazwy Helvella pallida Schaeff., H. alba Bergeret oraz H. nivea Schrad.
Typ nomenklatoryczny gatunku opiera się na lektotypie rycinowym Micheliego z 1729 roku, uzupełnionym w 2017 roku przez Skrede i współpracowników o szwedzki epityp H408 (Fungi Exsiccati Suecici nr 2062, zarejestrowany jako MBT375400).
Rozsah taxonu a omezení určování
Badania taksonomiczne łączą obserwacje anatomiczne świeżych i uwodnionych tkanek w błękicie bawełnianym z wielolokusową analizą sekwencji genów hsp, rpb2, tef oraz LSU.
- Zakres ujęcia taksonomicznego
Helvella crispa current IF186148 and source-delimited European concept Skrede2017/2020, epitype H408. Older atlas, Polish historical collections, Mexican folk taxa and Indian source-identified collections are not all reidentified molecularly or merged as one material. H.leucophaea and the misapplied H.atra heading remain separate.
[9] [11] [12] [13] [1]
Laboratorní diagnostika
Strukturované údaje
Vřecka
Ostatní laboratorní znaky
Výtrusy
Materiál a metody výzkumu
Archiwalny opis siedliska
W Europie Środkowej owocniki pojawiają się regularnie od sierpnia do października w sąsiedztwie grabów, dębów, lip i leszczyn, a sporadycznie także wiosną.
Archiwalny opis siedliska
W Europie Północnej i Zachodniej gatunek spotykany jest w lasach liściastych, na leśnych przydrożach, a także na nadmorskich wydmach piaszczystych.
Archiwalny opis siedliska
W Skandynawii zbiory zielnikowe rejestrowano od sierpnia do połowy października w lasach i zadrzewieniach przydrożnych.
Archiwalny opis siedliska
W basenie Morza Śródziemnego (m.in. na Balearach) owocnikowanie może przedłużać się na miesiące zimowe (grudzień–styczeń).
Archiwalny opis siedliska
Miejsca wzrostu obejmują glebę, przydroża, piaszczyste wydmy oraz silnie rozłożone drewno, bez jednoznacznie potwierdzonego obligatnego związku mikoryzowego z konkretnym gatunkiem drzewa.
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: ["European Skrede2020 paraphyses; exact shaft/apex dimensions, unknown sample count", {}, null, null]
Szerokość wstawki — zapis źródłowy: „Szerokość parafiz 3–4 µm poniżej wierzchołka; maczugowate wierzchołki 6–9 µm.” [13]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: ["Helvella crispa sensu Skrede 2020; spores from src-skrede-2020-current-20261006; sample protocol and independent atlas account; ten mature discharged spores per individual; total specimens unreported; means preserved separately in research", {}, null, 10]
Długość zarodnika — zapis źródłowy: „Długość 17,8–19,0–21,4 µm, minimum–średnia–maksimum; pełny wymiar 17,8–19,0–21,4 × 10,8–11,9–12,6 µm, 10 dojrzałych wyrzuconych zarodników jednego osobnika.” [13]
Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Szerokość 10,8–11,9–12,6 µm, minimum–średnia–maksimum; pełny wymiar 17,8–19,0–21,4 × 10,8–11,9–12,6 µm, 10 dojrzałych wyrzuconych zarodników jednego osobnika.” [13]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: ["Helvella crispa w zakresie przyj\u0119tym w \u017ar\u00f3dle; spores from src-grzyby-current-20261006; sample protocol and independent atlas account", {}, null, null]
Długość zarodnika — zapis źródłowy: „Długość 15–21 µm; pełny wymiar 15–21 × 10–12 µm; liczebność i medium niepodane.” [8]
Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Szerokość 10–12 µm; pełny wymiar 15–21 × 10–12 µm.” [8]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: ["Helvella crispa w zakresie przyj\u0119tym w \u017ar\u00f3dle; spores from src-mykocz-indexed-20261006; sample protocol and independent atlas account", {}, null, null]
Długość zarodnika — zapis źródłowy: „Długość 16–21 µm; pełny wymiar 16–21 × 10–14 µm; liczebność i medium niepodane.” [10]
Szerokość zarodnika — zapis źródłowy: „Szerokość 10–14 µm; pełny wymiar 16–21 × 10–14 µm.” [10]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: ["Source-specific ascospore shape src-skrede-2020-current-20261006", {}, null, null]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Askospory elipsoidalne.” [13]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: ["Source-specific ascospore shape src-grzyby-current-20261006", {}, null, null]
Kształt zarodnika — zapis źródłowy: „Zarodniki elipsoidalne.” [8]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: ["Independent atlas smooth-spore report src-grzyby-current-20261006; preparation and magnification unreported", {}, null, null]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „Zarodniki gładkie; medium, powiększenie i metoda niepodane.” [8]
Metody i zapisy źródłowe — Exact source material and scope: ["Independent atlas smooth-spore report src-mykocz-indexed-20261006; preparation and magnification unreported", {}, null, null]
Powierzchnia zarodnika — zapis źródłowy: „Zarodniki gładkie; medium, powiększenie i metoda niepodane.” [10]
Ověření výskytu — rozsah a omezení
Materiał: Polska lista gatunków i wskazany wpis atlasowy, z zachowaniem pojęcia nazwy autora.
Zakres odczytu: Fragmenty źródeł.
Odczytano fragment źródła; pełny tekst i metody nie zostały zweryfikowane.
Data przeglądu: 09.11.2026.
Ograniczenia: Odczytano atlas i jego informację o czekliście; nie zadeklarowano niezależnego odczytu całej czeklisty Chmiel 2006 ani badań molekularnych.
[4]Materiał: Published collections of the named Helvella in Grzędy protective unit, Biebrza National Park, August 2012.
Zakres odczytu: Pełny tekst.
Data przeglądu: 09.11.2026.
Ograniczenia: Names and identifications remain those of the 2012 authors; no modern molecular reidentification of these vouchers is asserted. The study reports morphological/microscopic identification generally. Molecular identification is not assigned to either focal Helvella record. Individual collection dates are not converted into the complete fruiting season. The official geographic reference establishes location only, not fungal occurrence or legal collection permission.
[5] [6]Rozsah zpracování
Požadované kontroly jsou vypořádány.
Nejdůležitější látky a jejich účinek
Dawniejsze badania chemiczne z lat 70. i 80. XX wieku nie wykazały obecności wolnej gyromitryny w owocnikach H. crispa, wskazując jedynie na śladowe, niemające znaczenia toksykologicznego ilości monometylohydrazyny.
Monometylohydrazyna może powstawać w wyniku rozpadu związków hydrazynowych, jednak brak jest współczesnych dowodów na występowanie klinicznego zespołu gyromitrynowego po spożyciu tego gatunku.
Historyczne pojęcie kwasu helwellowego wiązało się w rzeczywistości z toksycznością piestrzenicy kasztanowatej (Gyromitra esculenta) i nie odnosi się do właściwości biochemicznych rodzaju Helvella.
Stanoviště a výskyt
Potvrzené rozšíření
Všechny oblasti doložené v uložených údajích.
| Země | Oblasti a lokality | Plodnost | Podklady |
|---|---|---|---|
| Polsko | Podleské vojvodství | VIII–XI |
|
Zdroje
- W2-CRISPA-VERIFICATION
- Gierczyk/Rejowski, atlas Helvella crispa (také [8])
- Kujawa et al. 2012, Preliminary studies of fungi in the Biebrza National Park (NE Poland). II. Macromycetes, Acta Mycologica 47(2): 235–264
- review20261109.grzedy-geography
- Index Fungorum, name186148
- Česká mykologická společnost, Helvella crispa
- NCBI Taxonomy315228
- Skrede, Carlsen, Schumacher 2017, Persoonia39:201–253; DOI 10.3767/persoonia.2017.39.09
- Skrede, Ballester Gonzalvo, Mathiesen, Schumacher 2020, FungalSystematicsEvolution6:65–93; DOI 10.3114/fuse.2020.06.05