Přejít k obsahu
JakiToGrzyb

Proč houby pláčou? Kde se berou kapky na plodnicích hubJev gutace u hub, barevné výměšky a tipy pro pozorování v terénu

Znalostní báze

troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola)
troudnatec pásovaný — Fomitopsis pinicolaFotografie: Biodehio · CC BY-SA 4.0 · Zdroj
Obsah
  1. Co je tekutina na povrchu plodnice a co nazýváme gutací?
  2. Kdy lze kapky spatřit a na čem závisí jejich vznik?
  3. Gutace, rosa, nebo mléko? Tipy pro pozorování v terénu
  4. Příklady z atlasu: troudnatec pásovaný a lošákovec palčivý
  5. Jak dokumentovat kapky a plodnici při pozorování?
  6. Zdroje

Během procházky vlhkým lesem lze na kloboucích nebo spodní straně hub občas spatřit lesklé kapky tekutiny. Ačkoliv jde v mnoha případech o obyčejnou rosu nebo zbytky deště, stávají se situace, kdy kapalina nepochází zvenčí, nýbrž je vylučována přímo samotnou plodnicí z neporušeného povrchu. V mykologii se tento zvláštní jev nazývá gutace. Kolem barevných kapek vyrostla řada mýtů, stojí proto za to se blíže podívat na to, jak a za jakých okolností houby tekutinu vylučují.

Na rozdíl od rostlin, které odvádějí vodu pod vlivem kořenového vztlaku specializovanými hydatodami v listech, houby transportují tekutiny odlišným způsobem, založeným na síti hyf. Kapky objevující se na plodnicích jsou vodným roztokem obsahujícím rozpuštěné organické a minerální látky. Pozorování tohoto procesu umožňuje lépe porozumět tomu, jak houby v lesním prostředí fungují.

Co je tekutina na povrchu plodnice a co nazýváme gutací?

Gutace u hub spočívá v pozorovaném vylučování tekutiny na vnější povrch nepoškozené plodnice. Kapky se objevují samovolně, bez prasklin, poranění nebo požerku hmyzem. Vylučovaná tekutina je vodný roztok obsahující rozmanité organické a minerální látky, jejichž složení se může výrazně lišit v závislosti na houbě a podmínkách okolního prostředí. Na rozdíl od výronů způsobených poškozením zde máme co do činění s přirozeným jevem probíhajícím na neporušeném povrchu pletiv.

Chemické složení kapek a jejich biologický význam se liší v závislosti na zkoumaném druhu a podmínkách okolního prostředí. Přehledové studie ukazují, že značná část podrobných analýz týkajících se metabolitů ve výměšcích se vztahuje k laboratorním kulturám vláknitých hub. U divoce rostoucích plodnic nebyla prokázána jediná univerzální funkce gutace. Hypotézy týkající se odstraňování přebytečné vody či přemisťování chemických sloučenin zůstávají předmětem vědecké diskuse a samotný mechanismus tohoto jevu dosud nebyl plně objasněn.

Kdy lze kapky spatřit a na čem závisí jejich vznik?

Výskyt kapek není stálým znakem plodnice, nýbrž proměnlivým jevem spojeným s dynamikou jejího vývoje. Tento výměšek bývá často pozorován v obdobích aktivního přírůstku, například u mladých exemplářů nebo ve svěže přirůstajících okrajových zónách víceletých plodnic. Schopnost vylučovat tekutinu závisí také na vlastnostech samotného druhu – některé houby tvoří kapky mnohem častěji než jiné.

Na průběh jevu mají vliv také povětrnostní podmínky a stav substrátu. Gutaci svědčí zvýšená vlhkost vzduchu a dostupnost vody ve dřevě či půdě, odkud podhoubí čerpá vláhu. To však neznamená, že proces vyžaduje úplné nasycení atmosféry. Kapky mohou na plodnici přetrvávat po určitou dobu, načež se při vzestupu teploty nebo vlivem větru postupně odpaří nebo zmizí.

Gutace, rosa, nebo mléko? Tipy pro pozorování v terénu

Při pozorování v terénu je vhodné odlišovat gutaci od vody pocházející z jiných zdrojů. Déšť ulpívá na plodnici zvenčí a rosa kondenzuje přímo z vodní páry obsažené ve vzduchu. Gutační kapky jsou naproti tomu vylučovány samotnou plodnicí, která odvádí vodu načerpanou ze substrátu spolu s rozpuštěnými sloučeninami. Nápovědou bývá jejich nahromadění v růstových zónách nebo na spodní straně klobouku, avšak tvar a stékání tekutiny závisí na struktuře povrchu houby. Z tohoto důvodu zůstávají tyto znaky pouze užitečnými vodítky, nikoli spolehlivým testem.

Odlišným procesem je také ronění mléka, pozorované u některých lupenatých hub po poranění. Takový výron se objevuje výhradně po narušení celistvosti pletiv, například po naříznutí lupenů, zatímco při gutaci zůstává povrch neporušený. Stojí za to pamatovat, že gutační kapky mohou být smyty nebo naředěny deštěm a samotná přítomnost či barva tekutiny neumožňuje spolehlivé určení druhu z fotografie.

Příklady z atlasu: troudnatec pásovaný a lošákovec palčivý

Klasickým příkladem houby, u níž lze pozorovat gutaci, je troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola). Tato hojná dřevokazná houba vytváří tvrdé, víceleté plodnice, které se zvětšují o nové přírůstkové zóny. Za příznivých podmínek se na čerstvě přirůstajících, světlých okrajích a na povrchu rourek ze spodní strany klobouku objevují průzračné, nažloutlé nebo jantarové kapky. Tento jev se nevyskytuje u každého nalezeného exempláře, ale doprovází aktivní růstové procesy a představuje charakteristický prvek biologie tohoto druhu.

Dalším výrazným příkladem je lošákovec palčivý (Hydnellum peckii), pozemní houba rostoucí pod jehličnany. V popisech čerstvých plodnic tohoto druhu se upozorňuje na intenzivně červené kapky, objevující se na světlém, sametovém klobouku. Tento znak však netrvá trvale: s věkem plodnice tekutina mizí a povrch tmavne a stává se hnědým, čímž se starší exemplář připodobňuje jiným lošákovcům.

  • troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) — Víceletá dřevokazná houba. Na čerstvě přirůstajících okrajích plodnice a na pórech rourek vylučuje nažloutlé nebo jantarové kapky tekutiny.
  • lošákovec palčivý (Hydnellum peckii) — Pozemní houba vázaná na jehličnaté stromy. Na světlém povrchu čerstvých plodnic vytváří intenzivně červené kapky, které s věkem mizí.

Jak dokumentovat kapky a plodnici při pozorování?

Při dokumentaci plodnice s kapkami je vhodné ji vyfotografovat z několika stran. Kromě detailu samotného výměšku je zapotřebí zřetelný záběr vrchní strany klobouku i jeho spodku – uspořádání rourek, lupenů či ostnů, které představují klíčové rozlišovací znaky. Věnujte pozornost tomu, kde přesně se kapky hromadí: zda pokrývají celý povrch, nebo se soustředí výhradně na čerstvě rostoucím okraji.

Vyplatí se také zaznamenat substrát, v blízkosti rostoucí stromy i aktuální počasí. Přínosné bývá navštívit stejnou houbu znovu po několika hodinách nebo následující den, abyste ověřili, jak výměšek reaguje na změnu vlhkosti. Pamatujte, že samotná barva kapek nerozhoduje o druhu: nažloutlá tekutina se může objevovat u mnoha nepříbuzných hub a za sušších dnů nemusí tentýž exemplář vykazovat gutaci vůbec.

Pozorování kapek na plodnicích umožňuje vnímat houby jako aktivní organismy podléhající neustálým fyziologickým procesům. Tyto výměšky představují zajímavé vodítko při terénním výzkumu a připomínají, jak těsně je život podhoubí spjat s vlhkostí a teplotou lesního prostředí.

Zdroje

Zpět do znalostní báze